Spojené státy předpokládají, že Írán uskuteční útok proti Izraeli v odvetě za bombardování íránského konzulátu v Damašku, ale ne v takovém rozsahu, aby zavlekl Washington do války na Blízkém východě. Informovala o tom v pátek agentura Reuters s odvoláním na vyjádření nejmenovaného amerického představitele. Podle zdroje listu The Wall Street Journal (WSJ) očekává Izrael útok během dvou dnů.
Napětí mezi Izraelem a Íránem nadále roste. Izraelský ministr obrany Joav Gallant se setkal s americkým velitelem centrálního velitelství generálem Erikem Kurrilou. Mají spolu řešit hrozící útok ze strany Íránu. Americký prezident Joe Biden uvedl, že skálopevně stojí za Izraelem. Zároveň nevyvrátil informace o blížícím se útoku ze strany Íranu, které se objevují. Spojené státy požádaly Katar či Saúdskou Arábii, aby vyzvaly Írán ke snížení napětí v regionu. Britský premiér Rishi Sunak se postavil za právo Izraele na sebeobranu.
Pokud Írán podnikne útok na Izrael ze svého území, může od Izraele očekávat obdobnou odpověď. Na sociální síti X to dnes uvedl izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac. Reagoval tak na středeční prohlášení íránského důchovního vůdce Alí Chamenejího. Ten prohlásil, že Izrael bude potrestán za útok na íránské velvyslanectví v Damašku.
Obyvatelé středního Izraele ve čtvrtek hlásili rozsáhlé výpadky či poruchy navigačních aplikací, jako jsou Google Maps, Waze a další programy využívající družicový systém GPS. Mnoha řidičům v Tel Avivu se v důsledku toho například ukázalo, že se svými vozy jezdí po Bejrútu. Informoval o tom zpravodajský web The Times of Israel (ToI) s tím, že signál GPS zřejmě ruší izraelská armáda v očekávání íránské odvety za pondělní úder v Damašku.
Izrael zaútočil na budovu íránského konzulátu v syrském hlavním městě Damašku, uvedly dnes podle tiskových agentur íránská média a syrské oficiální zdroje. Cílem byl podle agentury Reuters patrně vysoce postavený velitel íránských revolučních gard. Podle prohlášení exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), na kterou se odvolává agentura DPA, zemřelo při výbuchu šest lidí. Podle íránské arabskojazyčné státní televize Al-Alam byla budova íránského konzulátu zcela zničena.
Írán varoval Rusko před možností „velké teroristické operace“ jen pár dní před útokem na koncertní halu v Krasnogorsku na předměstí Moskvy, při němž zemřelo 144 lidí a další stovky byly zraněny. O možnosti „islamistického“ útoku měly Moskvu varovat také Spojené státy. Informuje o tom agentura Reuters.
Írán poskytl Rusku stovky výkonných balistických střel země-země, uvedla s odvoláním na šest nejmenovaných zdrojů agentura Reuters. Podle ní jde o důkaz prohlubování vojenské spolupráce mezi oběma zeměmi, na které Spojené státy uvalily sankce. Kyjev uvedl, že oficiálními informacemi k této dodávce nedisponuje. Ukrajinci naopak zaregistrovali nasazení severokorejských raket Rusy. Úřady uvedly, že Ukrajinci sestřelily 24 těchto raket a jen dvě dosáhly cíl.
Ministři zahraničí Evropské unie v pondělí na jednání v Bruselu schválili zahájení vojenské námořní mise EU v Rudém moři. Jejím cílem je zajistit bezpečí obchodních námořních tras, na které útočí jemenští povstalci. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Strategické velení mise Aspides by mělo sídlit v Řecku, operace ale budou řízeny z italské fregaty. Jemenští šíitští povstalci Húsíové, kteří ovládají velkou část Jemenu včetně hlavního města Saná, od listopadu útočí na komerční plavidla v oblasti.
Sýrie dnes odsoudila páteční americké útoky na své území, které označila za agresi, při níž zemřelo několik civilistů a vojáků. Spojené státy o obětech úderů na Sýrii a Irák neinformovaly, podle nevládní Syrské organizace pro lidská práva v jejich důsledku zemřelo nejméně 18 členů tamních proíránských milic. Syrské armádní velení také podle agentury AFP označilo působení amerických jednotek v Sýrii za okupaci, která "už nemůže pokračovat".
Válka na Ukrajině podryla moc ruského prezidenta Vladimira Putina a pro zahraniční zpravodajské služby otevřela nové možnosti náboru ruských občanů. V eseji publikované v úterý v americkém časopisu Foreign Affairs, který se věnuje mezinárodním vztahům, to napsal šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns. Kromě ruské agrese se Burns věnoval i konfliktu na Blízkém východě. Region byl podle něj jen zřídka kdy výbušnější než dnes.
Smrt tří amerických vojáků v Jordánsku staví americkou administrativu před obtížný úkol. Americký prezident Joe Biden oznámil, že útok americká armáda vyšetřuje. Ministerstvo obrany uvedlo, že se jeví, že za útokem stojí Íránem podporovaná milice Katáib Hizballáh. Tato šíitská skupina se v prosinci přihlásila k jiným incidentům a vyhlásila, že bude v útocích na americké zájmy pokračovat.
Při úderu bezpilotního prostředku na americké jednotky v příhraniční oblasti mezi Jordánskem a Sýrii zemřeli tři vojáci a další desítky jich byly zraněny. Uvádí to agentury s odkazem na americké úřady, podle kterých se úder stal v Jordánsku, což tamní vláda popřela. Podle amerického prezidenta Joea Bidena úder uskutečnily radikální skupiny podporované Íránem, které působí v Iráku a Sýrii. Americké jednotky rozmístěné regionu čelí v posledních týdnech většímu počtu útoků ze strany skupin, které sponzoruje Írán.
Pákistán v noci na dnešek zaútočil na cíle v íránské provincii Sístán a Balúčestán, která leží na hranicích obou zemí. Informují o tom dnes agentury AFP a Reuters, podle nichž při úderech zahynulo nejméně devět lidí, včetně čtyř dětí a tří žen. Írán předtím v týdnu podnikl vzdušné údery na území Pákistánu, což Islámábád tvrdě kritizoval a varoval před vážnými následky. Pákistánský premiér Anvar Hakk Kakar v souvislosti s útoky zkrátil návštěvu Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu, oznámilo pákistánské ministerstvo zahraničí.
Írán v Ománském zálivu na základě soudního příkazu zabavil ropný tanker St Nikolas plující pod vlajkou Marshallových ostrovů. Informovaly o tom dnes světové a íránské tiskové agentury. Podle americké stanice CNBC jde o loď zapojenou do sporu mezi Íránem a USA, dřív údajně vydal íránskou ropu americkým úřadům, které majitele tankeru obvinily z porušování proti-íránských sankcí.
K odpovědnosti za středeční pumový útok na pietní shromáždění u hřbitova v íránském městě Kermán, při němž přišlo o život nejméně 84 lidí a téměř tři stovky dalších byly zraněny, se ve čtvrtek přihlásila organizace Islámský stát. S odkazem na telegramové účty této radikální skupiny o tom informovala agentura Reuters. Íránská státní média s odvoláním na informovaný zdroj už dříve uvedla, že vyšetřovatelé pracují s verzí, že druhý nejtragičtější teroristický útok v íránských dějinách mají na svědomí dva sebevražední atentátníci.
Při izraelském úderu byl v pondělí nedaleko Damašku zabit jeden z nejzkušenějších poradců íránských revolučních gard v Sýrii, brigádní generál Rází Musáví. Informovala o tom íránská oficiální agentura Irna. Zároveň vzrostl počet obětí nedělního izraelského vzdušného úderu na uprchlický tábor Maghází v centrální části Pásma Gazy, ve kterém vládne radikální hnutí Hamás, na 106. Uvedla to v pondělí agentura AP s odvoláním na nejmenované představitele palestinského zdravotnictví a záznamy z místní nemocnice, které měla možnost vidět.
Íránské polovojenské síly poskytují jemenským šíitským povstalcům aktuální zpravodajské informace, aby mohli páchat raketové a dronové útoky na lodě plující v Rudém moři, napsal v pátek zpravodajský list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované bezpečnostní zdroje. Zpravodajské informace o poloze lodí jsou podle západních a blízkovýchodních zdrojů WSJ shromažďovány íránským plavidlem v Rudém moři a následně předávány Húsíům, což této Íránem podporované povstalecké skupině umožňuje útočit na lodě, které mají vypnuté transpondéry.
Lídr libanonského hnutí Hizballáh Hasan Nasralláh dnes ve svém prvním vystoupení od začátku nové války Izraele s Hamásem pochválil toto palestinské hnutí za jeho útok na Izrael ze 7. října. Podle tohoto vlivného islamistického lídra ukázala akce, při níž zemřelo asi 1400 převážně civilních obyvatel jižního Izraele a stovky jich byly odvlečeny jako rukojmí, slabost Izraele a zahájila novou historickou fázi boje s ním. Nasralláh uvedl, že útok Hamásu byl "proveden a rozhodnut ze sta procent Palestinci" a že za ním nestál ani Teherán.
Podívejte se, jak se změnil styl dámského oblékání nejen v arabských zemích. V porovnání se sedmdesátými lety, které byly pro tamější ženy volnější a oblékaly se po západním trendu, musí v současné době ženy na veřejnosti nosit oblečení vhodné islámskému vyznání. Kratší sukně a cokoliv, co by odhalilo jejich kůži už nemá v jejich šatníku místo a načesané vlasy schovávají pod hidžáby, nikáby, burky nebo další druhy islámského oděvu.
Když 7. října barbarské hordy Hamásu vpadly do izraelských vesnic a brutálně zavraždily na 1400 lidí, očekávala se rychlá a zničující reakce Jeruzaléma. I když letecké bombardování začalo v podstatě okamžitě, k minulému čtvrtku Izraelci hlásili na 7000 úderů, na pozemní operaci se do jisté míry stále čeká. V pátek Izraelci sice oznámili jejich rozšíření, stále zřejmě nejde o plnohodnotnou invazi. Té se ze dne na den nejspíš ani nedočkáme. Izraelské obranné síly postupně navyšují počet průniků do Gazy a počet vojáků tam operujících. Za pár dnů či týdnů tam již může působit velká část izraelské armády.
Přinášíme srovnání ozbrojených sil Izraele, radikálního islamistického hnutí Hamás a libanonského šíitského hnutí Hizballáh. Kolik mají zbraní a odkud? Kdo je financuje? Jak početná je jejich armáda? Podle agentury AFP buduje Hamás svůj zbrojní arsenál hlavně za finanční pomoci Íránu a Sýrie. Těžké zbraně Hamásu pocházejí z Íránu, Sýrie, Libye a dalších blízkovýchodních zemí. Ruční zbraně a útočné pušky pocházejí z Číny, východní Evropy a izraelských zásob zabavených v bojích.
Šestnáctiletá íránská dívka, která ležela v kritickém stavu v nemocnici poté, co se v teheránském metru dostala do střetu s příslušníky mravnostní policie kvůli nenasazenému hidžábu, je ve stavu mozkové smrti. S odkazem na íránská státní média to uvedla agentura Reuters. Případ připomíná úmrtí mladé Kurdky Mahsy Amíníové, která před rokem zemřela ve vazbě po zatčení kvůli porušení přísných pravidel oblékání žen na veřejnosti. Její smrt vyvolala v zemi rozsáhlé protesty. Evropský parlament ji minulý týden udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení.
Izraelské bezpilotní letouny a vojáci dnes zaútočili na ozbrojence, kteří vypálili rakety a protitankové střely směrem na severoizraelské vesnice poblíž hranice s Libanonem. Podle izraelského ministra obrany Joava Galanta za množícími se útoky na severní izraelské hranici stojí radikální šiítské hnutí Hizballáh, které je mohutně podporované Íránem. Západní státy dění na izraelsko-libanonské hranici sledují s napětím, jelikož se obávají rozšíření probíhající války v Pásmu Gazy do dalších oblastí regionu.
Írán v sobotu večer varoval Izrael, že pokud okamžitě nepřestane s bojovými akcemi v Pásmu Gazy, může se situace vymknout kontrole. Krátce před půlnocí ovšem přišla odpověď, Izrael bombardoval letiště v syrském Allepu, které údajně slouží jako překladiště íránských zbraní pro palestinský Hamás Informoval o tom list The Times of Israel. Zpravodajský server ABC News zase uvedl, že Spojené státy do východního Středomoří pošlou další letadlovou loď, a to právě jako varování Íránu.
Americký prezident Joe Biden ve středu večer varoval Írán, aby byl v současné situaci kolem Izraele opatrný. Útok Hamásu na Izrael, při němž o víkendu zemřelo na 1300 lidí, odsoudil jako nejhorší pro Židy od doby holokaustu. O Bidenových slovech pronesených v Bílém domě k představitelům židovské komunity informovaly agentury AP a Reuters.
Brutální a nečekaný útok teroristického hnutí Hamás na Izrael odhaluje své pozadí – izraelská armáda nebyla varována kvůli tomu, že v sobotu ráno čelila rozsáhlému kybernetickému útoku z Íránu. Podle zdroje blízkého izraelským obranným silám čelila tamní armáda hackerskému strategickému útoku, který vedl Hamás společně s Íránem. Kromě toho se teroristický útok stal „debutem“ íránských napodobenin amerických zbraní. Na Ukrajině je zřejmě ukořistili Rusové a poskytli je Teheránu.
Na přípravách útoku palestinského radikálního hnutí Hamás na Izrael se od srpna podílely také íránské revoluční gardy, napsal list The Wall Street Journal (WSJ). O zahájení útoku se podle něj definitivně rozhodlo před týdnem na schůzce v libanonském Bejrútu. WSJ to řekli vysoce postavení činitelé Hamásu a libanonského šíitského hnutí Hizballáh, kterému se také dostává íránské podpory. Teherán zapojení popírá.
Bezpříkladný útok Hamásu na Izrael bude mít dopad jistě i ekonomický, na měnové, surovinové či akciové trhy. Zaprvé, úrok může výrazně zvýšit cenu pohonných hmot i v Česku. Zejména v tom případě, že Izrael identifikuje Írán jako faktického strůjce útoku. V takovém případě by Izrael mohl iniciovat útok právě na Írán, s podporou USA. Americký ministr zahraničí Antony Blinken již déle nevylučuje vojenský útok na Írán, jenž má Teheránu zabránit ve vývoji jaderné zbraně. Nyní by se tedy nabízela možnost… Jenže Teherán by mohl podniknout odvetu. Třeba útokem na ropná zařízení v Saúdské Arábii,
Letošní Nobelovu cenu za mír získala vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová, která bojuje proti útlaku žen v Íránu a za dodržování lidských práv a svobodu pro všechny. Oznámil to dnes norský Nobelův výbor. "Letošní Nobelova cena je také vyznamenáním statisíců lidí, kteří v předešlém roce demonstrovali proti íránskému teokratickému režimu, jenž diskriminuje a utiskuje ženy," dodal Nobelův výbor.
Stovky lidí v pondělí demonstrovaly ve dvou regionech na jihu Sýrie, které jsou pod kontrolou režimu prezidenta Bašára Asada, kvůli zhoršujícím se životním podmínkám. Zemi zasaženou vleklou válkou nyní sužují prudce rostoucí ceny, krach domácí měny a upadající kupní síla většiny obyvatel. Informovaly o tom agentury AP a AFP s odkazem na opoziční aktivisty a lokální média. V těchto oblastech se přitom Asad těšil ještě nedávno podpoře.
