Smrt tří amerických vojáků v Jordánsku staví americkou administrativu před obtížný úkol. Americký prezident Joe Biden oznámil, že útok americká armáda vyšetřuje. Ministerstvo obrany uvedlo, že se jeví, že za útokem stojí Íránem podporovaná milice Katáib Hizballáh. Tato šíitská skupina se v prosinci přihlásila k jiným incidentům a vyhlásila, že bude v útocích na americké zájmy pokračovat. Zatímco prezident Biden řekl, že bude na útok reagovat, mluvčí Národní bezpečnostní rady John Kirby uvedl, že Spojené státy nechtějí eskalovat konflikt s Íránem. Ten zapojení odmítá, objevují se však spekulace, jak by reakce mohla vypadat.

„Poženeme k odpovědnosti ty, kteří za útokem stáli, způsobem a v čase, který budeme považovat za vhodný,“ zareagoval Biden na smrt tří amerických vojáků v Jordánsku. Jedná se o první americké ztráty od vypuknutí krize na Blízkém východě v souvislosti s útokem teroristů z Hamásu na Izrael. Různé polovojenské skupiny napojené na Írán provedli od počátku konfliktu přes 150 útoků na americké cíle v oblasti. Spojené státy dosud na útoky, které napáchaly minimum škod, výrazněji nereagovaly. Nyní však čelí tlaku na silnější reakci.

Například někteří zástupci republikánů v Kongresu volají pro úderu na Írán, ať už přímo na jeho území či například formou atentátu. Jejich vůdce v Senátu Mitch McConnell uvedl, že Bidenova nečinnost posílila nepřátele USA na Blízkém východě. „Jedinou odpovědí na tyto útoky musí být zničující vojenská odveta vůči teroristickým silám Íránu,“ uvedl republikánský senátor Tom Cotton. Další republikánský senátor Lindsay Graham vyzval k úderům „na významné cíle uvnitř Íránu“. Republikánský senátor z Texasu a válečný veterán Dan Crenshaw vzpomínal na odstranění velitele íránských brigád Quds Kásima Sulejmáního, který v roce 2020 podlehl atentátu ze strany Spojených států. „Možná je čas odstranit dalšího generála?“ řekl Crenshaw.

Své návrhy na možnou odplatu Íránu zveřejnil i bývalý Národní bezpečnostní poradce pod prezidentem Donaldem Trumpem John Bolton. Podle něj by Bidenova administrativa mohla například zaútočit na íránské lodě v Rudém moři, zničit íránskou protileteckou obranu na hranicích s Irákem, nebo zaútočit na výcvikové tábory proíránských milic.

Bývalý velitel spojeneckých sil admirál James Stavridis prohlísil, že je silná reakce Spojených států nutná. „Několikadenní letecká kampaň proti všem polovejenským skupinám napojeným na Írán je jako poslední varování Íránu odůvodnitelná,“ uvedl Stavridis. Podle něj by se mělo bombardování zaměřit především na muniční továrny a další vojenské cíle. Další možností podle něj je provést vůči Íránu silný kybernetický útok, aby pochopil závažnost situace.

Írán však odmítá zapojení do útoku. „Írán neměl...s útokem na americkou základnu nic společného,“ uvedla podle státní agentury IRNA íránská diplomacie. Ministerstvo zahraničí zároveň tvrdí, že polovojenské skupiny v oblasti nepřijímají od Íránu rozkazy, ale nezávisle na něm vytváří „aktivní odpor proti okupaci“.

Bývalý zpravodaj z Blízkého východu pro britské The Times ve své analýze navrhuje tvrdou odplatu zaměřenou na bombardování samotné milice Katáib Hizballáh. Ta operuje dál od Íránu a Biden by tak mohl provést odplatu bez vysoké šance eskalace přímo s Íránem. Podle analýzy Wall Street Journal, jejíž autoři mapují styky Íránu s polovojenskými organizacemi, které Írán podporuje, dali íránští představitelé jak Hizballáhu, tak Hamásu na utajených schůzkách jasně najevo, že Írán do konfliktu se Spojenými státy nepůjde.