K odpovědnosti za středeční pumový útok na pietní shromáždění u hřbitova v íránském městě Kermán, při němž přišlo o život nejméně 84 lidí a téměř tři stovky dalších byly zraněny, se ve čtvrtek přihlásila organizace Islámský stát. S odkazem na telegramové účty této radikální skupiny o tom informovala agentura Reuters. Íránská státní média s odvoláním na informovaný zdroj už dříve uvedla, že vyšetřovatelé pracují s verzí, že druhý nejtragičtější teroristický útok v íránských dějinách mají na svědomí dva sebevražední atentátníci.

Dvě exploze, k nimž došlo v rozmezí asi deseti minut, mířily na davy lidí shromážděné během ceremoniálu u příležitosti výročí úmrtí generála revolučních gard Kásema Solejmáního, který zemřel před čtyřmi lety při americkém atentátu v Bagdádu. Solejmání byl ikonou pro stoupence íránské teokracie, zatímco Spojené státy jej měly za tvrdého nepřítele, jenž pomáhal ozbrojencům zabíjet americké vojáky v Iráku.

Íránská státní tisková agentura IRNA citovala nejmenovaného oficiálního představitele, podle nějž je na záběrech z bezpečnostních kamer na trase k pietnímu aktu na hřbitově v Kermánu jasně vidět sebevražedný atentátník, který odpaluje výbušninu. Druhý výbuch podle tohoto představitele "pravděpodobně" inicioval další sebevražedný atentátník, ačkoli tato skutečnost nebyla potvrzena nade vší pochybnost. Představitel také uvedl, že exploze nastaly ve vzdálenosti 1,5 kilometru a 2,7 kilometru od hrobu Solejmáního a atentátníci si tato místa pravděpodobně vybrali proto, že se nacházela mimo bezpečnostní perimetr pietní akce.

Íránská polooficiální agentura Tasním ještě ve středu s odvoláním na informované zdroje psala, že dvojice bomb byla odpálena na dálku. Původně uváděná bilance 103 mrtvých byla dvakrát snížena poté, co úřady zjistily, že některá jména obětí byla započítána dvakrát. Mnoho zraněných však zůstává podle zdravotníků v kritickém stavu, takže počet mrtvých může opět stoupat.

Velitel elitních íránských jednotek Kuds Solejmání byl zabit 3. ledna 2020 při útoku amerického bezpilotního letounu u letiště v Bagdádu. Vlivný generál, kterého Washington zařadil na seznam teroristů, dohlížel na íránský jaderný program a byl považován za architekta strategie takzvaných zástupných válek. Na Solejmáního pohřbu před čtyřmi lety vznikla tlačenice, při které zahynulo nejméně 56 lidí a přes 200 bylo zraněno.

Agentura AP už dříve poznamenala, že Írán má celou řadu nepřátel, kteří mohli za útoky stát, včetně exilových skupin, militantních organizací i státních aktérů. Írán podporuje palestinské radikální hnutí Hamás, které nyní vede válku s Izraelem v Pásmu Gazy, libanonské šíitské hnutí Hizballáh či jemenské šíitské povstalce Húsíje. Írán v minulosti vinil z útoků na jednotlivce nebo místa na svém území také Izrael, což Jeruzalém nikdy nepotvrdil, ani nepopřel. Ani předtím, než se k odpovědnosti za útok přihlásil Islámský stát, však nic nenasvědčovalo tomu, že by do něj byl jakkoli zapojen cizí stát.