Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac v dopise adresovaném francouzskému protějšku Stéphanu Séjournému vyjádřil obavy, že izraelští sportovci a turisté by se mohli během letních olympijských her v Paříži stát terčem teroristických útoků. Informoval o tom například server Times of Israel nebo The Jewish Chronicle Z dopisu nevyplývá, zda má Izrael nějaké konkrétní informace o hrozících útocích.
V druhém kole íránských prezidentských voleb zvítězil reformní kandidát Masúd Pezeškján. Oznámilo to íránské ministerstvo vnitra, podle kterého volební účast v druhém kole předčasného hlasování dosáhla bezmála 50 procent. Poslanec a kardiochirurg Pezeškján, který se zavázal Írán otevřít světu, zvítězil nad ultrakonzervativním politikem Saídem Džalílím.
Americká politika fascinuje celý svět. Zatímco sledování a komentování té vnitřní je jako dívat se na fotbal (je to zábavné, ale naše životy to přímo neovlivní), ohledně zahraniční politiky je to jiné. Spojené státy jsou stále nejmocnější země na světě a kroky amerických vlád rezonují po celé planetě. Platí to obzvlášť o Donaldu Trumpovi, který je považován za izolacionistu a sympatizanta Vladimira Putina. Kromě Trumpových průpovídek na volebních shromážděních ale nějaký konkrétní plán ohledně jeho zahraniční politiky dlouho chyběl.
Izrael v posledních dnech čelí novým raketovým útokům, a to jak z území Libanonu, tak i z Jemenu a Rudého moře. Své útoky stupňují jak hnutí Hizballáh, tak jemenští Hútiové a využívají k tomu i nové rakety dodané Íránem. Informuje například i24 News či Ynet. Hnutí Hizballáh uvedlo, že na Izrael vypálilo pět raket Burkan a zranilo několik lidí. Izraelské úřady přiznaly, že dvě rakety zasáhly nejsevernější město Izraele Kyrjat Šmona a poničily infrastrukturu, odmítly ale, že by rakety někoho zranily.
Je tohle Sarajevo 1914? Dojde v Íránu k zásadní změně? To byly otázky, které kolovaly po sociálních sítích, když se objevila zpráva, že íránský prezident Ebráhím Raísí zahynul při pádu vrtulníku. Odpovědi jsou Ne a Nejspíš ne, a pokud ano, tak jenom k horšímu. Prvním podezřelým z pádu byl samozřejmě Mosad. Izrael je s Íránem de facto ve válce a s eliminacemi íránských představitelů má zkušenosti. Jeruzalém se ale zatím omezoval na likvidaci osob přímo pracujících na atomovém programu, jaderný inženýr je v Íránu celkem nebezpečné povolání, a na členy ozbrojených sil, hlavně Islámských revolučních gard. Politické představitele nechával na pokoji.
Írán sice leží v subtropickém pásmu, ale jeho rozeklané hory, sahající skoro do šesti tisíc metrů výšky, mají klasické alpské počasí: zima, mlha, sníh, občasné ledovce uprostřed studených jezer. Zní to jako seznam podmínek, do kterých se nemá létat vrtulníkem, a tak se přesně do nich vypravila delegace vysokých vládních činitelů na palubě helikoptér, spoléhajících na Alláha, že je ochrání. Buď ovšem zasáhlo nějaké jiné božstvo, nebo snad dokonce člověk (ne nutně úmyslně; náhradních dílů je v embargované islámské republice nedostatek) a jeden ze strojů byl smeten z oblohy.
Íránské aerolinky se vyznačují tím, že provozují jedny z nejstarších letadel na světě. To je způsobeno především americkými sankcemi, které byly na Írán uvaleny po islámské revoluci a zakazují do země dovážet některé komponenty potřebné v letectví, což logicky způsobuje i nedostatek náhradních dílů. A právě špatný technický stav vrtulníku v kombinaci s hustou mlhou se podle dosavadních informací zřejmě stal osudným i íránskému prezidentovi Ebrahímu Raísímu, s nímž v neděli havaroval americký vrtulník Bell 212.
Nečekaná smrt íránského prezidenta Ebrahíma Raísího, s nímž o víkendu havaroval v horách poblíž hranic s Ázerbájdžánem vrtulník, odstartovala nový boj o politickou moc v Íránu. S Raísím, který si kvůli masovým popravám na konci 80. let vysloužil přezdívku „Řezník z Teheránu“, se totiž počítalo jako s možným nástupcem duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Írán pod jeho vedením platil také za nejvýznamnějšího podporovatele palestinského teroristického hnutí Hamás ve válce s Izraelem a „spolehlivého přítele Ruska“.
Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vyjádřil soustrast po smrti íránského prezidenta Ebráhíma Raísího a ministra zahraničí Hosejna Amírabdolláhjána při pádu vrtulníku. Uvedla to agentura Reuters. Chameneí podle ní v kondolenci uvedl, že prezident a jeho delegace zemřeli "mučednickou" smrtí. Chameneí rovněž po smrti politiků vyhlásil pět dní státního smutku. Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí zároveň výkonem prezidentské funkce dočasně pověřil dosavadního viceprezidenta Mohammada Mochbara.
Íránský prezident Ebrahím Raísí a ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján zemřeli při nedělní nehodě vrtulníku. Informaci dalších médií potvrdila dnes ráno také íránská státní televize. Vrak stroje, který havaroval na severozápadě Íránu, nalezly záchranné týmy dnes brzy ráno. Íránská státní televize uvedla kolem 5:00 SELČ, že na místě, kde se nachází vrak vrtulníku, na jehož palubě cestoval prezident Ebrahím Raísí, nejsou žádné známky života.
Vrtulník, v němž letěl íránský prezident Ebrahím Raísí, měl dnes tvrdé přistání, uvedla podle agentury AP íránská státní média, aniž by ihned poskytla podrobnosti o následcích nehody. Na místo incidentu míří záchranáři, práci jim ale komplikuje špatné počasí, uvedl podle agentury Reuters íránský ministr vnitra Ahmad Vahídí. Potvrdil přitom pouze informaci o nehodě jednoho z vrtulníků ve skupině převážející Raísího. Íránská televize pozastavila normální vysílání a vysílá modlitby.
Izrael původně plánoval velkou a rychlou reakci na útok stovky raket z Íránu. Izrael chtěl zasáhnout několik základen přímo v Íránu, jednu z nich poblíž hlavního města. Tlak Spojených států a dalších spojenců však nakonec vyústil pouze ve vyslání několika raket a dronů s cílem zasáhnout základnu poblíž města Isfahán. O pozadí izraelské odplaty informují The New York Times.
Izrael nadělil íránskému vůdci Alímu Chameneímu pěkný dárek k narozeninám: bombardoval leteckou základnu u města Isfahán. Jednalo se o odplatu za íránský raketový útok, který proběhl minulý víkend. Detaily celé operace jsou nejasné. Izrael se oficiálně k útoku nepřihlásil a Írán se tváří, že se vlastně nic moc nestalo. Toto kolo izraelsko-íránské konfrontace je tak ukončeno.
Izraelský útok na Írán dnes brzy ráno podle listu The New York Times (NYT) zasáhl leteckou základnu poblíž středoíránského města Isfahán. Íránská média informovala o explozích v důsledku práce protivzdušné obrany. Případný rozsah škod zatím není znám. Blízkovýchodní země v některých oblastech dočasně pozastavily provoz letišť. Zdroj agentury Reuters řekl, že Írán bezprostředně nechystá za noční incident odvetu, neboť se nepotvrdil jeho zahraniční původ.
Po páteční zprávě o izraelském útoku na Írán zdražují tradiční aktiva jako zlato, ropa, japonský jen, švýcarský frank a americké státní dluhopisy. Oslabují naopak asijské akcie a bitcoin. Trhy zpočátku reagovaly na eskalaci konfliktu na Blízkém východě prudce, později ale některé ztráty smazaly, protože se objevilo jen málo podrobností o útoku a íránský představitel agentuře Reuters řekl, že k žádnému raketovému útoku nedošlo.
Íránský režim je údajně připravený na izraelský protiútok a kromě toho pohrozil zatím tajnou, ničivou a dosud nepoužitou záhadnou zbraní. Írán se tak snaží zastrašit jeruzalémskou vládu od odvetného úderu. "Pokud Izrael skutečně odpoví útokem, tak Teherán je připraven použít dosud nikdy nepoužitou zbraň," uvedl šéf íránské bezpečnosti Abolfazl Amúej podle německého deníku Bild.
Jako když se Top Gun střetne se Star Wars, popisuje izraelský stíhací pilot v záloze svůj čerstvý zážitek, když v noci na neděli sestřeloval íránské rakety a odpoledne už opět seděl ve své kanceláři. S rezervistou, který se představil jen jako „major G“ a který obranu své vlasti před salvou více než 300 střel a dronů označil za nejsložitější misi svého života, hovořil britský deník The Telegraph.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na středečním jednání v Jeruzalémě s britským ministrem zahraničí Davidem Cameronem a německou šéfkou diplomacie Annalenou Baerbockovou uvedl, že si Izrael po víkendovém íránském raketovém útoku vyhrazuje právo na sebeobranu a rozhodne o svém dalším postupu. Píše to zpravodajský web The Times of Israel. Německu a Británii předseda izraelské vlády zároveň poděkoval za podporu.
Napětí na Blízkém východě dál narušuje cestovní ruch. Kvůli sobotnímu íránskému útoku na Izrael aerolinky zrušily podle zahraničních médií nejvíc letů od teroristických útoků na New York a Washington z 11. září 2001. Část letů spojující Evropu s Asií je navíc dál odkláněna po bezpečnějších trasách, i kvůli obavám z hrozící izraelské odvety a další eskalace v regionu.
Rok 1978 je možná tím nejpřelomovějším v nedávné historii Blízkého východu. Íránská revoluce svrhla prozápadního, proamerického a proizraelského šáha a vynesla k moci islamistický protizápadní režim označující USA za velkého Satana a Izrael za malého Satana. Šáh rozhodně nebyl bez chyby, autoritářský vůdce disponující mocnou tajnou policií, nicméně byl zároveň modernizátor rozhodnutý dotáhnout svou zemi do 20. století. Nástup ajatolláha Chomejního nebyl žádným zlepšením. Autoritářský režim byl ještě horší, zavedl v zemi islámské právo a učinil zničení
O víkendu došlo ke zlomu v konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Írán odpálil asi 300 raket s cílem bombardovat Izrael. K těžkým škodám nedošlo díky izraelské protivzdušné obraně, která patří mezi nejlepší na světě, a spolupráci spojenců. Sestřelování projektilů se kromě izraelského letectva účastnili i Američané, Britové, Francouzi, Jordánci, a snad dokonce Saúdi. Jedinou obětí je těžce zraněná sedmiletá beduínská dívka. Íránské bombardování bylo odpovědí na izraelský útok v Damašku, který zabil vysoce postavené íránské představitele, včetně generála Zahedího.
Náčelník generálního štábu izraelské armády Herci Halevi v pondělí uvedl, že Izrael na íránský útok odpoví. O možnostech izraelské reakce podle zpravodajského serveru The Times of Israel (ToI) v pondělí jednal izraelský válečný kabinet. Stanice Channel 12 uvedla, že se hovořilo o několika variantách, přičemž ve všech případech šlo o "bolestivý" protiúder vůči Íránu, který by však nezažehl válku. Cílem kabinetu podle stanice bylo zvolit reakci, kterou nezablokují Spojené státy.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) dnes rozhodl o předvolání íránského velvyslance Sajjeda Madžída Ghafelího Bašíma kvůli útoku na Izrael. Uvedl to na sociální síti X. Česká diplomacie podle ministra jasně tlumočila íránskému vedení, že útokem na Izrael překročilo veškeré hranice. Íránský režim cíleně ohrožuje bezpečnostní situaci v regionu. To vše s tichým souhlasem svých ruských přátel, dodal Lipavský.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal na dnešek další zasedání svého válečného kabinetu. Ten je užším vládním orgánem, jejž ostatní ministři zplnomocnili rozhodnout o případné reakci na rozsáhlý víkendový dronový a raketový útok Íránu proti Izraeli. Členy válečného kabinetu jsou vedle Netanjahua ministr obrany Joav Galant a Benny Ganc, který byl před vypuknutím války v Pásmu Gazy jednou z hlavních tváří izraelské opozice.
Francie a Británie uznávají právo Izraele na sebeobranu, židovský stát by však podle nich neměl svou reakci vůči Íránu vystupňovat, aby nedošlo k dalšímu rozšíření konfliktu na Blízkém východě. Podle agentury Reuters to ve svých oddělených prohlášeních uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron a britský ministr zahraničí David Cameron. Jak Francie, tak Británie se v noci ze soboty na neděli vojensky podílely na obraně Izraele proti rozsáhlému íránskému vzdušnému úderu.
Drtivá většina z více jak tří set dronů a balistických střel, které Írán v noci ze soboty na neděli vypálil na stát Izrael, byly zničeny ještě před tím, než zasáhly svůj cíl, dokonce ještě než vletěly do izraelského vzdušného prostoru. Za úspěšnou obranou izraelského území stojí jak schopnosti izraelské armády samotné, tak pomoc od zahraničních partnerů židovského státu, a překvapivě i některých arabských zemí.
Írán právě zahájil útok bezpilotními letouny na Izrael, potvrdila v sobotu večer izraelská veřejnoprávní televize. Očekává se, že drony dorazí do Izraele v pozdních nočních hodinách. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu promluvil k národu. Prohlásil, že jsou nyní připraveni na přímý útok Íránu proti Izraeli, přičemž obranné systémy jsou rozmístěny a jsou v pohotovosti. Dále uvedl, že jsou připraveni na jakýkoli scénář, ať už jde o obranu nebo útok. „Stanovil jsem jasný princip: Když nás někdo zasáhne, zasáhneme my jeho,“ citoval zpravodajský web The Times of Israel z videa zveřejněného premiérem.
Francie, Německo, Austrálie, Kanada, Indie, Česko i další státy vydaly či dále zesílily varování před cestami do Íránu, Izraele a dalších blízkovýchodních zemí. Šéf francouzské diplomacie Stéphane Séjourné zároveň vyzval, aby se z Teheránu vrátili rodinní příslušníci francouzských diplomatů. Varování přichází ve chvíli, kdy Írán hrozí odvetným úderem na Izrael, který viní z útoku na svůj konzulát v Damašku z 1. dubna. Izrael se k útoku, mezi jehož oběťmi byli i příslušníci íránských revolučních gard včetně dvou generálů, oficiálně nepřihlásil.
Libanonské radikální hnutí Hizballáh, podporované Íránem, oznámilo, že odpálilo desítky raket na izraelské pozice. Podle Hizballáhu se tak stalo v reakci na izraelské útoky na jih Libanonu, informovala agentura AFP.
Spojené státy předpokládají, že Írán uskuteční útok proti Izraeli v odvetě za bombardování íránského konzulátu v Damašku, ale ne v takovém rozsahu, aby zavlekl Washington do války na Blízkém východě. Informovala o tom v pátek agentura Reuters s odvoláním na vyjádření nejmenovaného amerického představitele. Podle zdroje listu The Wall Street Journal (WSJ) očekává Izrael útok během dvou dnů.
