Izrael původně plánoval velkou a rychlou reakci na útok stovky raket z Íránu. Izrael chtěl zasáhnout několik základen přímo v Íránu, jednu z nich poblíž hlavního města. Tlak Spojených států a dalších spojenců však nakonec vyústil pouze ve vyslání několika raket a dronů s cílem zasáhnout základnu poblíž města Isfahán. O pozadí izraelské odplaty informují The New York Times.

K odpovědi na masivní íránský útok na Izrael příliš nevyjadřuje ani jedna ze stran konfliktu. Původně však Izrael plánoval zasáhnout několik vojenských základen přímo v Íránu. A to i vojenskou základnu poblíž hlavního města Teheránu. Uvádí to alespoň tři anonymní zdroje z americké administrativy.

Podle těchto zdrojů Izrael začal plánovat odplatu už dva dny předtím, než Írán vyslal svého území téměř 200 dronů a více jak 100 raket. Náčelník izraelského generálního štábu Herzi Halevi dokonce prý navrhoval zahájení protiútoku, ještě předtím, než íránské rakety doletí do Izraele.

Izraelský válečný kabinet se sešel několikrát před i po útoku. Podle zdrojů NYT byl klíčový nedělní ranní telefonát mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Joe Bidenem. Joe Biden tento telefonát následně komentoval i veřejně s tím, že Netanjahua vyzýval, aby úspěšnou obranu před útokem, kdy se podařilo většinu raket a dronů sestřelit a židovský stát vyšel z útoku téměř bez škod, považoval za vítězství a o odplatu se nepokoušel. Podle blízkých spolupracovníků Netanjahua se premiér po telefonátu rozhodl, že odplata nebude okamžitá.

Nakonec se Izrael rozhodl k zásahu pouze jedné základny. Taková reakce splnila účel, tedy umožnila odplatu, bez toho aby došlo k další eskalaci mezi dvě protivníky, kteří vedou skrytou válku už delší čas. Více se tématu věnuje v komentáři Ondřej Šmigol.