Kvalita vody v řece Seině v posledních dnech splňuje požadované normy a francouzská ministryně sportu Amélie Oudeaová-Casterová si v ní zaplavala, aby podpořila organizátory olympijských her před jejich zahájením 26. července. Otázka, zda bude řeka dostatečně čistá, aby se v ní mohly konat oficiální plavecké závody, drží pařížské úředníky v napětí již několik měsíců, píše server France 24.
ANALÝZA: V příštím týdnu má Fialova vláda na programu projednání opravdové „bomby“, totiž české verze Green Dealu. Ne náhodou během dovolených. Veřejnost má přes léto na starosti jiné, příjemnější věci. Ostatně balíček EU s názvem „Fit for 55“, klíčová složka celounijního Green Dealu, se před třemi lety schvaloval raději také během prázdnin. Politici čeští i ti unijní jsou si totiž vědomi značné nepopularity opatření, která dané přelomové programy obsahují.
Léto je v českých zemích spojeno s chozením do přírody. Nejhodnotnějším koutům české krajiny, tak si to aspoň představovali tvůrci zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, se dostane zvláštní ochrany v podobě národních parků. Parky samozřejmě budou přívětivé k poutníkům a na turistice vydělá i místní ekonomika. Proč tedy kolem národních parků roste napětí a formuje se domorodá rezistence, tak jako ještě nikdy za existence ČR? Aktuálně je vláda v klinči s místními hned na třech místech: ve stávajícím NP České Švýcarsko, kolem plánovaného národního parku Křivoklátsko a na Břeclavsku
Skupina Moravia Steel se seriózně zabývá možností provozování některých provozů druhovýroby Liberty Ostrava. Konkrétně jde o rourovnu. Na dotaz ČTK to dnes řekla mluvčí skupiny Moravia Steel Petra Macková Jurásková. Předseda základní organizace Odborového svazu KOVO Liberty ČR Petr Slanina řekl, že se k tomu zatím nechce vyjadřovat. Liberty Ostrava je od června v úpadku a většina jejích provozů od loňského prosince stojí.
Důvěra ve vládu a veřejné instituce je v Česku v evropském kontextu extrémně nízká, pod evropským průměrem je tu i důvěra v druhé lidí. Vyplývá to z pravidelného průzkumu OECD, který proběhl koncem minulého roku. Je to pro Česko neblahá (a nijak překvapivá) zpráva, rozšířením nedůvěry společnost vážně eroduje a může pro ni v těžších časech, než jsou tyto, představovat i existenční hrozbu. Proč by se někdo měl nasazovat za stát, jemuž nevěří, a za lidi, kterým nevěří? Proč by se vůči nim měl chovat důvěryhodně, když je za důvěryhodné nepovažuje?
Češi rekordně nevěří vládě, ale ani sobě navzájem. Mezi třiceti zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dopadli v nově publikovaném dlouhodobém průzkumu nejhůře, když vládě silně důvěřuje jen 19 % dospělé populace (průměr mezi zkoumanými zeměmi je 39 %). Studii už okomentoval ministr vnitra Vít Rakušan, za překvapující označil především rekordní nedůvěru mezi lidmi navzájem.
Stavba nový jaderných bloků bude největší investicí od vzniku republiky. Na to, o jak obrovskou finanční zátěž a významný energetický projekt se jedná, o ní víme a mluvíme dost málo. Přitom ji na sebe vezmou daňoví poplatníci. Vláda nakonec oznámí, zda v Dukovanech a možná i v Temelíně budou stavět Francouzi, nebo Korejci, zřejmě až na konci srpna. Původně se mluvilo o červenci. Do té doby nebudeme vědět, co je v nabídkách, ani kolik bloků nakonec postavíme.
Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil se rozhodl odstoupit. Na pozici by měl skončit na konci srpna. Dohodl se na tom s premiérem Petrem Fialou (ODS). Dál by měl působit jako poradce pro problematiku závislostí. V tiskové zprávě to v úterý oznámil odbor komunikace úřadu vlády. Vobořil prosazoval vyváženou protidrogovou politiku s prevencí, regulací, represí a léčbou. Kvůli svému přístupu se dostával s politiky do sporu, a to třeba při prosazování regulovaného trhu s konopím či danění tichého vína.
Slovenský premiér Robert Fico necelé dva měsíce od atentátu dnes poprvé přišel na schůzi svého kabinetu. Při příchodu do jednacího sálu vlády se novinářům vyhnul, při chůzi se opíral o hůl. Veřejných akcí se ministerský předseda začal zúčastňovat minulý týden; první veřejné vyjádření, prostřednictvím videonahrávky, měl už v červnu.
Slovenský premiér Robert Fico necelé dva měsíce od atentátu dnes poprvé přišel na schůzi svého kabinetu. Při příchodu do jednacího sálu vlády se novinářům vyhnul, při chůzi se opíral o hůl. Veřejných akcí se ministerský předseda začal zúčastňovat minulý týden; první veřejné vyjádření, prostřednictvím videonahrávky, měl už v červnu.
Příjem z mimořádné daně neboli windfall byl už v červnu vyšší, než kolik stát plánuje vybrat za celý rok. Nejvíce odvádí stejně jako loni ČEZ. Logická otázka je, proč má daň nadále platit, když se z jejich výnosů měly pokrýt jen mimořádné výdaje. Takto vláda nadále působí, že chce z vybraných peněz pokrývat běžné výdaje rozpočtu a pomáhá si snižovat schodek. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) před pár dny řekl, že pro další trvání daně není důvod.
V Bruselu k pondělku formálně vznikla nová frakce v Evropském parlamentu pod názvem Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe), do které patří i české opoziční hnutí ANO Andreje Babiše. Tato událost však vyvolala výrazné reakce mezi českými politiky, kupříkladu premiér Petr Fiala (ODS) frakci obvinil, že slouží zájmům Ruska, což podle něj ohrožuje bezpečnost a svobodu Evropy. Ostrými slovy nešetřil ani šéf Pirátů Ivan Bartoš. Babiš reagoval tak, že Fialu nazval „patologickým lhářem.“
Stát chystá další regulaci pro podnikatele. Ubytovací zařízení v Česku by mohly mít od poloviny příštího roku povinnost registrace v připravovaném elektronickém systému eTurista. Počítá s tím novela zákona o podnikání v cestovním ruchu, který ve středu projedná vláda. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) si od registru slibuje zejména lepší přehled o počtu nabízených krátkodobých ubytování přes on-line platformy, jako jsou Airbnb či Booking, a s tím související větší výběr na poplatku z pobytu
Co bude, až nebude uhlí? A opravdu nakonec v energetice skončí? Výroba elektřiny z uhlí je ztrátová, což způsobil růst cen emisních povolenek a naopak zlevňování silové elektřiny. Jenže v tuto chvíli ho nemáme čím nahradit, ačkoli vláda tvrdí, že to zvládneme za pomoci plynových elektráren, dalších OZE a dovozu. Uhelné elektrárny se ukázaly být velmi dobrou investicí v předchozích letech, kdy ceny silové elektřiny vystřelily nahoru.
Další plánované změny v pracovním právu vyvolaly nečekaný spor. Část ministerstev či zmocněnkyně vlády pro lidská práva tlačí na zavedení nové povinnosti pro podnikatele, kteří by měli povinně zveřejňovat nástupní mzdy při hledání zaměstnanců. Tento záměr si vláda Petra Fialy (ODS) sama schválila v rámci akčního plánu a je i součástí směrnice schválené za českého předsednictví v EU. Myšlenka opatření tkví v tom, že povinně zveřejněná výše mzdy či platu posílí vyjednávací pozici žen při pracovních pohovorech, případně může dlouholetým zaměstnancům ukázat, za jaké peníze nastupují jejich noví kolegové.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) avizoval, že jakmile bude znát výsledek hospodaření za první polovinu roku, otevře debatu o nadpožadavcích jednotlivých resortů pro letošní rok. Jednat by se mělo o více než čtyři desítky miliard korun. Největší částku – téměř polovinu – navíc požaduje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Vláda oproti minulým letům tají rámec příjmů a výdajů státního rozpočtu na příští rok. Sklízí za to kritiku ze strany bývalých ministrů financí či některých ekonomů, neboť podle nich je rozpočet „zákonem roku“ a veřejnost by měla mít možnost být součástí debaty. Oslovení představitelé vlády nicméně tvrdí, že se nejedná o netransparentnost, ale naopak o efektivnější jednání než v minulých letech. Postup vlády pro Echo24 okomentovala také Národní rozpočtová rada (NRR).
Bývalí ministři financí Miroslav Kalousek (TOP 09) a Alena Schillerová (ANO) se ostře pustili do nynějšího šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS). Do konce června totiž měl být znám rozpočtový rámec pro příští rok a v minulosti bylo běžné, že se informace sdělovala veřejnosti. Stanjura reagoval s tím, že povinnost informovat nyní nemá a nechce, aby opozice strašila lidi ohledně hospodaření státu.
Oblast strategické komunikace nepřestává zaměstnávat nejlepší mozky své generace a nás ostatní zásobovat materiálem ke komentování. Uplynulý měsíc přinesl ukázku neuvěřitelně se zrychlujícího tempa vývoje v oboru. V reakci na záběry dezorientovaného prezidenta Bidena na summitu G7 v Neapoli přišli experti s termínem „cheapfakes“. Tato variace na známý termín „deepfakes“ pro video či audioklipy vyrobené umělou inteligencí měla označovat tendenčně sestříhané záběry, šířené například americkým Národním republikánským výborem, jež měly vytvářet falešný dojem, že prezident Biden není ve formě.
Piráti podle posledního průzkumu Kantaru přišli o dva procentní body voličské podpory. V červnovém modelu zůstali na devíti procentech. Uvnitř strany probíhá po evropských volbách, v nichž Piráti neuspěli, debata ohledně dalšího fungování. Předseda Ivan Bartoš pro Echo24 řekl, že Piráti budou na základě dat, která nyní sbírají, řešit možné úpravy fungování a svou pozici na politické scéně.
Nizozemský král Willem-Alexander dnes uvedl do funkce novou vládu, která vzešla z více než půlročních jednání vedených šéfem protiimigrační a euroskeptické Strany pro svobodu (PVV) Geertem Wildersem a jeho třemi koaličními partnery. Premiéra Marka Rutteho, který vedl nizozemské vlády v posledních 14 letech, vystřídal ve funkci bývalý šéf tajné služby Dick Schoof. Je prvním nizozemským premiérem od druhé světové války, který není členem žádné politické strany, uvedla agentura AP.
Česko má extrémně rozdrobenou samosprávu, respektive rekordní počet obcí. Na to upozorňují dlouhodobě odborníci i některé politické subjekty. Vládní TOP 09 nyní přichází s konkrétním plánem, jak počet obcí, respektive jejich fungování „optimalizovat“. Návrh předsedy poslanců strany Jana Jakoba počítá s metodou cukru a biče – s novými povinnosti i „odměnami“. Vše by mělo být na dobrovolné bázi. Nápad ale narazil, proti snižování se vymezují obce, hnutí STAN i opozice.
Koncesionářské poplatky by se mohly zvýšit. Vláda ve středu schválila jejich růst u televizního o 15 korun na 150 korun měsíčně a u rozhlasového o deset korun na 55 korun měsíčně, řekl na tiskové konferenci předkladatel návrhu ministr kultury Martin Baxa (ODS). Takzvaná velká mediální novela, kterou nyní dostane k posouzení Poslanecká sněmovna, počítá také s rozšířením okruhu poplatníků. Nově platit by měly i domácnosti bez televizního přijímače nebo rádia, jejichž obyvatelé používají chytrý telefon nebo mají internetové připojení.
Valná hromada ČEZ byla výživná. Až po více než dvanácti hodinách se dostala ke třetímu bodu jednání z deseti a schválila navrhovanou dividendu ve výši 52 korun na akcii. Stát jako většinový vlastník protinávrh nepodal. Minoritáři zahltili představenstvo otázkami především na windfall tax, tedy daň z neočekávaných zisků, na které státu odvádí ze všech nejvíce právě ČEZ, a také na financování nových jaderných bloků. Stále totiž není jasné, kdo a jak až čtyři nové bloky postaví, a především zaplatí.
Plán KDU-ČSL „trestat“ bezdětné osoby vyššími daněmi má reálné obrysy. Řekl to poslanec lidovců Pavel Bělobrádek s tím, že v této věci jednali s předsedou strany a ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou. Ten se podle Bělobrádkových slov snaží jednat i s opozicí. Naopak proti návrhu už se veřejně vyjádřily strany, s nimiž jsou lidovci ve vládní koalici. KDU-ČSL své návrhy představila na dubnové konferenci o rodinné politice.
Volby jsou za rok a pár měsíců. Pro vládu nejvyšší čas začít přemýšlet, komu přihodí víc peněz. Lidovecký ministr práce Marian Jurečka nejdříve naznačil, že vyslyší požadavky odborů přidat od září plošně všem státním zaměstnancům. Protože prý jejich situace není dobrá a trpí propadem reálných příjmů. Nakonec se přidá „jen“ úředníkům a dalším pracovníkům až deset procent.
Polská levicová vláda Donalda Tuska pokračuje v masivních čistkách od lidí spjatých s bývalou vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS). Poté, co obsadila veřejnoprávní média svými lidmi, zbavuje se nyní velkého množství diplomatů, včetně řady velvyslanců. Úder nyní schytává i polostátní petrolejářský gigant Orlen. Už v únoru se vláda rozloučila s dlouholetým generálním ředitelem Danielem Obajtekem a teď přichází o práci v Orlenu, který vlastní i české rafinérie a benzinové stanice, skoro 500 lidí.
Jedním z kandidátů hnutí STAN na pozici eurokomisaře je současný ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). V případě, že by ho vláda nominovala, respektive by se opravdu stal součástí Evropské komise, budou Starostové a nezávislí muset vyprodukovat náhradu. V kuloárech zaznívá hned několik jmen, debata je podle vyjádření představitelů hnutí pro Echo24 zatím jen „obecná a neformální“.
Poslanci po několika měsících dohadů schválili možnost korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Pevný termín hlasování stanovila na páteční odpoledne sněmovna na návrh vládního tábora, navzdory odporu opozice. To, že vládnoucí pětikoalice legislativu protlačí, se vzhledem k její většině očekávalo, hnutí ANO a SPD do ní ale tepalo jak za způsob projednávání, tak i kvůli motivaci za zákonem.
Proces výběru českého eurokomisaře provází pokračující zmatek a neshody ve vládní koalici. Zatímco jinde už mají jasněji, v Praze se stále řeší, kdo má vlastně právo navrhovat své lidi. Dlouhodobě si ho osvojuje hnutí STAN, které už kabinetu předložilo jména ekonomky Danuše Nerudové a ministra průmyslu Jozefa Síkely. Tímto směrem v uplynulých dnech kývl i premiér Petr Fiala, ač koaliční Piráti trvají na svém kandidátovi Marcelu Kolajovi. Dalším sporným bodem je vyjednávání dobrého postu pro ČR.
