Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) navrhl vládě zvýšit platové tarify pedagogických pracovníků o sedm procent. Návrh je podle něj výsledkem jednání se školskými odbory. Zvýšení tarifů se týká nejen učitelů, upozornil šéf školských odborů František Dobšík, návrh označil za solidní kompromis. Bek a Dobšík to dnes řekli na společném briefingu. Podle Dobšíka to pro učitele představuje nárůst řádově od 2200 do 3200 korun měsíčně.
Od příštího roku se v Česku spustí vzdělávání v novém oboru všeobecné lyceum. Obor posílí všeobecnou větev středního školství. Novinářům to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Ministerstvo školství podle něj začne s testovací částí projektu, do června by v zapojených školách měly vzniknout vzdělávací programy, podle kterých se bude od září vyučovat. Nyní mohou žáci studovat lycea s oborovým zaměřením, jako je například pedagogické či technické lyceum.
V Německu zbývá méně než rok do spolkových voleb, politické strany proto již pracují na přípravě kampaně. Podle magazínu Focus jsou ale strany pod větším tlakem než obvykle, protože kvůli nejisté soudržnosti současné vlády kancléře Olafa Scholze musí pracovat i se scénářem předčasných voleb. Řádné volby do Spolkového sněmu, ze kterých vzejde i nová vláda s kancléřem, se budou konat příští rok 28. září.
Na finální podobě zákona o odměňování lékařů se zdravotnické odbory a Česká lékařská komora (ČLK) s ministerstvem zdravotnictví (MZd) po několika měsících jednání nedohodly. Podle prezidenta ČLK Milana Kubka dnes jednání skončila, další návrh ministerstvo nepředloží. Další kroky chce komora představit ve středu na tiskové konferenci, řekl Kubek po dnešní schůzce ve Sněmovně. Proti úhradám na příští rok chtějí protestovat i praktičtí lékaři, Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) zvažuje napadnutí úhradové vyhlášky u ÚS).
Od počátku snah o penzijní reformu jde o jednu ze změn, na které se nejhůře hledá shoda. Stát má definovat tzv. rizikové profese a těm umožnit odejít o několik let dříve do důchodu, aniž by na tom jakkoliv tratily. Jenže tratit na tom mají naopak podnikatelé. Za zaměstnance v rizikových profesích mají platit výrazně vyšší odvody. A co doposud byla spíše hádka mezi odbory a podnikateli, nyní vneslo rozkol i do vládní koalice.
Minulý týden jsme otiskli rozhovor s prezidentem Hospodářské komory Zdeňkem Zajíčkem. Rozhovor měl původně mít dvě tematické poloviny, protože ale Echo není nafukovací, publikovali jsme jen tu o digitalizaci a Ivanu Bartošovi. Druhé téma bylo úplně jiné – Green Deal neboli Zelená dohoda pro Evropu, která nás má k roku 2050 přivést k emisní neutralitě. Dovést tam nás má soubor opatření, předpisů a zákazů. Zákaz aut se spalovacími motory je skutečně jen špička ledovce. Veřejnost si pořád ještě neuvědomuje, jak všestranný tento Green Deal je. K poznání se dá dojít různě.
Jako svou pravou ruku v případném vedení KDU-ČSL si vybral ministr zemědělství Marek Výborný svého kolegu z kabinetu Petra Fialy (ODS) – ministra životního prostředí Petra Hladíka. Oba mají nominaci silné jihomoravské organizace. Hladík pro Echo24 potvrdil, že přijme nominaci na pozici prvního místopředsedy a řekl, že v čele strany musí nastat změna. Lidovci podle něj musí být středovou stranou a nesmí lidem říkat, jak mají žít.
Opoziční hnutí ANO navrhlo zmrazit platy politiků na příštích pět let. Na sociální síti X to oznámil jeho šéf Andrej Babiš. O platech vrcholných představitelů státu je teď slyšet především v souvislosti s návrhem zákona, který by zvedl platy politikům podobně jako soudcům, což mnozí vzhledem k deficitu státního rozpočtu kritizovali. Hnutí ANO už dříve tvrdilo, že by se platy měly zmrazit. Vláda Petra Fialy krok odůvodňovala tím, že musí reagovat na Ústavním soudem zrušené rozhodnutí, soud to ale popřel.
Vláda Petra Fiala (ODS) slibuje, že do konce roku schválí novelu, která se týká rozpočtového určení daní (RUD) pro obce a kraje. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) by změna měla být schválena před začátkem prosince. Vláda na novelu spěchá mimo jiné kvůli penězům na nepedagogické pracovníky. Opozice upozorňuje na problémy novely a argumentuje tím, že novela zvýhodňuje Prahu a Brno na úkor nejmenších obcí.
Ve vládou schváleném návrhu státního rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem 241 miliard korun, jsou podle Národní rozpočtové rady díry za zhruba 40 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že má plán, jak je zalepit. Zhruba 16 až 22 chybějících miliard na podporu obnovitelných zdrojů se má podle něj vyřešit změnou zákona. Opozice vládu ostře kritizuje, částečná nespokojenost je i uvnitř vlády.
Popularita britského premiéra Keira Starmera a jeho vlády se po 100 dnech vládnutí propadla. Poukazuje na to britský tisk, který dnes hodnotí počáteční období labouristické vlády. Starmer podle deníků v úřadu zažil náročné či vyloženě špatné období, které poznamenaly letní demonstrace proti přistěhovalcům, příprava nového rozpočtu a také zprávy o darech, které Starmer dostával, když byl opozičním poslancem.
Naprostá neschopnost řídit stát za úplně běžného provozu, obvinil bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) vládu Petra Fialy (ODS) v souvislosti s hospodařením a rozpočtovou politikou. Reagoval mimo jiné na data Eurostatu, která ukazují, že deficit vládního hospodaření čili loni téměř 347 miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponuje, že Babiš jen manipuluje a srovnává nesrovnatelné. Deficit centrální vlády byl vloni podle Eurostatu o skoro 60 miliard vyšší, než jaký byl nominální deficit státního rozpočtu, který kabinet oficiálně vykázal.
Hnutí ANO opanovalo koalice v krajích. V osmi krajích ze třinácti, v nichž se letos volilo, obsadí jeho zástupci hejtmanský post. Vládní strany či SOCDEM si udržely vedení pouze v krajích, kde kralovala spíše osobní značka dosavadních hejtmanů. ODS tak udržela jen vedení v Jihočeském kraji, kde hejtmanem zůstává Martin Kuba, KDU-ČSL pak podobně udržela jen křeslo hejtmana v Jihomoravském kraji, kde svůj post obhájil Jan Grolich.
Bylo nás pět, ale teď už jsme čtyři, i když se tváříme, že jsme stále v plném počtu. Takhle by se dala charakterizovat situace uvnitř vládní koalice. Ono se však něco podstatného stalo, takže i opozice bude muset najít jinou nadávku pro současnou vládní sestavu, protože „pětikolka“ prostě už není a nebude. Každá vláda má svůj nesmazatelný styl a způsob fungování. Ta dnešní byla založena na tom, že Petr Fiala byl především nekorunovaným šéfem pětikoalice, následně lídrem volebního uskupení SPOLU a teprve někde na konci předsedou ODS. Provoz vlády založil na podobných principech, jako když stál v čele brněnské fakulty a univerzity.
Příští víkend budeme znát jméno nového předsedy lidové strany. Všichni si přejí jihomoravského hejtmana Jana Grolicha. Ten však v příštích sněmovních volbách očekává porážku, takže si chce počkat a pak se rozhodnout, zda má smysl něco zachraňovat, nebo založit něco úplně nového. Většinový lidovecký postoj – čekání na Grolicha – je tak ve skutečnosti čekáním na budoucí porážku. Ale přijde po ní Grolich vůbec? Nejsilnější jihomoravská krajská organizace nominovala na předsedu strany ministra zemědělství Marka Výborného.
I přes silnou kritiku od Národní rozpočtové rady (NRR) doporučil rozpočtový výbor Sněmovně, aby v prvním čtení schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Ani tak nejde o to, že se počítá s obrovským schodkem 241 miliard (o deset miliard navýšeným kvůli výdajům spojeným s povodněmi), ale především o to, že koaliční poslance patrně nechává v klidu fakt, že v rozpočtu chybí kolem 50 miliard.
Vláda nechce zvýšit platy politiků o 13 % jak navrhuje MPSV po rozhodnutí Ústavního soudu. Na čtvrtečním zasedání vlády o tom sice členové Fialova kabinetu debatovali, ale přímo jednat o návrhem budou až příští týden až skončí připomínkové řízení. Růst by ale měl odpovídat zvyšování platů a mezd v soukromém i veřejném sektoru. Novinářům to po čtvrtečním jednání kabinetu řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Novelu zákona o obalech, která zavádí zálohový systém na PET lahve a kovové plechovky, schválila vláda na svém dnešním zasedání. Informoval o tom na tiskové konferenci ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle ministerstva se počítá se čtyřkorunovou výší zálohy, její přesnou cenu ale stanoví až vyhláška k novele. Předlohu nyní dostane k projednání Parlament. Cílem má být zvýšení míry recyklace a omezení množství odpadu v přírodě.
Vláda zvýšení platů ústavních činitelů ve čtvrtek projednávat nebude, ještě není u konce připomínkové řízení k zákonu. Novinářům to při příchodu na jednání kabinetu řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který by měl normu předložit. Podle něj se zákon dostane na jednání kabinetu za týden nebo dva. O tom, že by se kabinet ve čtvrtek mohl návrhem zabývat, mluvil ve středu ve Sněmovně ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Opoziční hnutí ANO kritizuje možné zvýšení platů vrcholných politiků, o kterém ve čtvrtek vláda začne jednat. Předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci stínové vlády avizoval, že poslanci hnutí chtějí k tématu mimořádnou schůzi Sněmovny. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že rozhodování o platech ústavních činitelů není vůle vlády, ale reakce na rozhodnutí Ústavního soudu. Platy politiků by podle něj neměly růst rychleji než průměrné mzdy, řekl webu Blesk.cz.
Kdybych oběma premiérům z ODS, s nimiž jsem byl ve vládě, přinesl „cinknutá“ čísla, tak by mě s tím oba vyrazili ze dveří a nařídili přepracovat. Uvedl to bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, který dlouhodobě kritizuje vládu a její rozpočtovou politiku, respektive návrh rozpočtu na příští rok. Ten ostře zkritizovala mimo jiné i Národní rozpočtová rada. Vláda Petra Fialy (ODS) navrhuje na příští rok rozpočet s deficitem 241 miliard. Ve středu návrh poprvé projednal rozpočtový výbor sněmovny.
Kde se vzal, tu se vzal – vlivný lobbista, člen a donedávna místopředseda ODS, prezident HK nebo šéf sdružení poskytovatelů IT služeb, jíž se říká ICT Unie. Zdeněk Zajíček je podle Pirátů, kteří se po odvolání vicepremiéra Ivana Bartoše kvůli potížím s digitalizací stavebního řízení poroučeli z vlády, spojkou ODS na kmotry v IT byznysu. Jiní o Zajíčkovi mluví jako o otci českého eGovernmentu, který nám přinesl CzechPOINT, datové schránky, základní registry, bankovní identitu, nově zákon o právu na digitální služby. Paradoxně to byl on, kdo s Bartošem stál u začátků této vlny digitalizace.
Po Pirátech zůstalo ve vládě několik nedotažených projektů. A nejde jen o nefunkční digitalizaci stavebního řízení, za kterou premiér Petr Fiala (ODS) nakonec vystavil ministrovi Ivanu Bartošovi (Piráti) červenou kartu. Dalšími z pirátských restů jsou také zákon o dostupném bydlení, reforma antimonopolního úřadu a pirátská vlajková loď legalizace konopí. Co teď se zákony bude? Digitalizace stavebního řízení a podpora dostupného bydlení jsou součástí programového prohlášení vlády.
Jaderný tendr na dukovanské bloky je ve fázi, kdy je napadán a ostřelován ze vše stran. S verdiktem k výběru Korejců bude muset přijít antimonopolní úřad, u kterého celý průběh zakázky napadl vyřazený americký Westinghouse a neúspěšná francouzská EDF. Stejně tak by se měla vyjádřit Evropská komise ke stížnosti EDF, že korejská vláda poskytne KHNP nespravedlivou a nedovolenou dotační podporu. Česká vláda se to celé zatím snaží vymlčet s tím, že „jednání probíhají“. Ministr financí už ale lehce naznačil, že „zatím nic neukazuje, že by se nepovedlo smlouvu uzavřít, ale vyloučit se to nedá“.
Po takové smršti negativních zpráv z automobilek to vlastně vypadá jako ta nejpřirozenější věc, že se český premiér a jeho ministr dopravy distancují od zákazu nových aut na fosilní pohon. Ten má v EU platit k roku 2035 – a Petr Fiala s Martinem Kupkou minulý týden vklouzli do role ochránců klasického auta. Vydrží jim to, aspoň navenek, nejspíš jeden celý rok, tedy do sněmovních voleb. Změna v rétorice představitelů ODS by přirozeně nepřišla, nebýt špatných výsledků u krajských a senátních voleb. Je na to trochu pozdě a nikdo už jim neodpáře, že to bylo i za jejich vlády, kdy něco tak hmatatelného, a proto nepopulárního jako zákaz klasických aut EU definitivně schválila.
Česko a Polsko mají podobně negativní pohled na zavádění dlouhodobých kontrol na vnitřních hranicích Evropské unie, řekl novinářům po jednání české a polské vlády český premiér Petr Fiala (ODS). Migraci je třeba řešit jiným způsobem, míní. Polský premiér Donald Tusk chce v sobotu představit dlouholetou migrační strategii Polska. Bude to i návrh pro celou Evropskou unii, řekl po česko-polských vládních konzultacích. Politici se také dohodli na sdílení dat ohledně těžby v dole Turów.
Uvítacím ceremoniálem v zahradě pražské Strakovy akademie začalo středeční společné zasedání české a polské vlády. Polští ministři pod vedením Donalda Tuska budou s představiteli českého kabinetu v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS) jednat o přeshraniční spolupráci či energetice. Na takzvaných česko-polských mezivládních konzultacích se ministři scházejí podeváté, předchozí osmé zasedání se konalo loni v červenci v Katovicích.
Návrh na slučování malých škol, který je součástí novely školského zákona, by chtěl šéf MŠMT Mikuláš Bek (STAN) předložit vládě do konce října. Na jedné straně zaznívá podpora návrhu spojená s uvolněním administrativy na menších školách, na straně druhé kritika, že ředitelům sloučení nepomůže a naopak chybí dopadová studie na to, jaký vliv bude změna mít na kvalitu vzdělávání.
Premiér Petr Fiala v úterý v podvečer publikoval krátké video, v němž se pochlubil, že se mu aktuální vládní krizi a odchod Pirátů podařilo vyřešit v podstatě bleskurychle. Prezident Petr Pavel totiž ráno na Pražském hradě jmenoval Bartošovým nástupcem Petra Kulhánka (za STAN), současně jmenoval ministrem průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN), který nahradil Jozefa Síkelu (STAN) odcházejícího do Evropské komise. Předseda vlády se za rychlost pochválil, i když čas tak docela netrefil.
Kolující návrh na zvýšení platů vrcholných českých politiků pro příští rok vzbuzuje silnou kritiku nejen mezi opozičními politiky, ale i v odborových svazech a širší veřejnosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo návrh novely zákona, podle kterého by platy politických představitelů vzrostly o více než 13 procent. Platy premiéra a předsedů parlamentních komor by poprvé přesáhly 300 tisíc korun měsíčně, zatímco platy ministrů by se mohly vyšplhat nad 200 tisíc korun.
