Špatný zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana je aktuálně jedním z hlavních témat na domácí politické scéně. Pokud nebude Zeman dál schopen vykonávat své povinnosti, parlament ho může brzy zbavit prezidentských pravomocí. V takovém případě by přešly do rukou premiéra a předsedy sněmovny. Některé jsou však nepřenositelné a může je vykonávat výhradně prezident.
Týden po volbách doznívala radost v táboře překvapivých vítězů (netýká se České pirátské strany), a do té radosti se vkrádalo klepání na dveře. Klepe realita – energetická krize, první krachy dodavatelů plynu a elektřiny, inflace. Zatímco veřejný prostor zaplňovaly spekulace o prezidentově zdraví, nastávající vládní partneři pilně vyjednávali o programu, přičemž od začátku platí, že teprve po dohodnutí koaliční smlouvy se mají závazně dělit ministerstva mezi strany a obsazovat konkrétními politiky. Z tohoto pohledu je času zatím dost.
Bylo by bývalo lepší se cestou ke zbavení prezidenta pravomocí vůbec nevydávat? Tak, jak to říkali minulý týden třeba Petr Fiala nebo Marek Benda – netlačme na pilu, nechme zatím prezidentovi klid na léčbu, do 8. listopadu ho stejně k ničemu nepotřebujeme? To už je akademická otázka. Po odpovědi, jakou dostal Senát od Ústřední vojenské nemocnice, nelze couvnout.
To, co už několikátý den sledujeme kolem zdravotního stavu prezidenta Miloše Zemana, je mimořádně nechutný tyátr. Bohužel tyátr velmi nebezpečný, s potenciálem rozvracet společnost a posilovat nedůvěru. Projít tímto tyátrem se ctí je velkou zkouškou umění politiky. Žádá si dobré nervy, klid, potlačení touhy exhibovat. Viník tohoto nechutného tyátru je zřejmý. Prezidentovi nejbližší spolupracovníci hrají už několik týdnů na veřejnosti nedůstojnou komedii.
Buchty a klobásy, sledování povolební situace, jmenování soudce. Zatímco se podle lékařů prezident Miloš Zeman nacházel na jednotce intenzivní péče již ve stavu s nejistou prognózou a neschopností vykonávat svůj úřad, z jeho kanceláře přicházely kusé informace vyvolávající zcela opačný dojem. Prezident vnímá situaci, pracuje, bude se účastnit povolebního vyjednávání. Informace zveřejněné senátory ze zprávy Ústřední vojenské nemocnice vrhají podezření na zavádějící informace plynoucí zejména od mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) prolomil za pomoci zprávy z Ústřední vojenské nemocnice mlčení o zdravotním stavu prezidenta Miloše Zemana. Ten podle ošetřujících lékařů nemůže v současnosti vykonávat svou funkci. Ačkoliv se ze skoupých informací Hradu či předsedy sněmovny Radka Vondráčka (ANO) zdálo, že situace může být jiná, na tahu teď bude parlament. Obě komory zřejmě čeká hlasování o dočasném zbavení pravomocí prezidenta republiky.
Za těžko obhajitelný považuje ústavní právník Jan Kysela postup kancléře Vratislava Mynáře, který předložil v nemocnici prezidentovi Miloši Zemanovi k podpisu rozhodnutí o zasedání sněmovny, ačkoliv ho den předtím nemocnice informovala, že Zeman není ze zdravotních důvodů schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti. Zeman, který je hospitalizován přes týden, podle stanoviska ÚVN není v současné době ze zdravotních důvodů schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti, citoval z vyjádření nemocnice předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
Vedení Senátu se sejde s předsedy sněmovních stran k jednání o možné aktivaci článku 66 ústavy, který by dočasně zbavil prezidenta Miloše Zemana některých pravomocí. Podle šéfa Senátu Miloše Vystrčila totiž Ústřední vojenská nemocnice označila prezidenta jako momentálně nezpůsobilého k vykonávání funkce. Tento postup je vždy dočasný a nezbavuje prezidenta funkce, provizorium by tak mohlo platit až do konce jeho funkčního období, uvedl pro deník Echo24 ústavní právník Jan Kudrna.
Končící předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) by byl s aktivací článku 66 ústavy o přechodu pravomocí prezidenta opatrný. Měla by to podle něj udělat případně až nová Sněmovna, která bude odrážet rozložení sil po nedávných volbách. Řekl to České televizi (ČT). Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v pondělí oznámil, že podle vyjádření Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) není prezident Miloš Zeman ze zdravotních důvodů schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti.
Nepřehlednost situace kolem stavu prezidenta Miloše Zemana zavinila i špatná komunikace lidí z prezidentské kanceláře, shodli se hosté v Partii na CNN Prima News. „Veřejnost má právo vědět alespoň základní věci, jak na tom prezident je,“ kritizoval místopředseda ODS Alexandr Vondra, podle něhož lidé kolem Miloše Zemana „fatálně selhali“. Hosté Partie Terezie Tománkové kritizovali hlavně nedostatek komunikace hradní kanceláře.
Podpis prezidenta Miloše Zemana pod listinou svolávající zasedání Poslanecké sněmovny vyvolal velké emoce. Hrad totiž stále mlží kolem zdravotního stavu hlavy státu a otázky tak vyvolávají jeho kroky, které podniká během své hospitalizace v Ústřední vojenské nemocnici. V pátek proto bylo podáno několik trestních oznámení, které i míří na možné padělání Zemanova podpisu. Podle soudního znalce z písmoznalectví Jiřího Závory se však nemusí nutně jednat o falsikiát, i když na první pohled je prezidentův podpis odlišný.
Sestavování nové vlády bude snadnější a rychlejší, než se ještě v sobotu po vítězství většiny opozičních koalic mohlo zdát. Přispěl k tomu nedělní názorový obrat Andreje Babiše. Po přiznání sobotní porážky, kterou nečekal, výrazně přehodnotil svoje priority. Uznal, že vládnout v této chvíli není schopen, protože většina stojí proti němu. Nebude se pokoušet ji rozbíjet. Naopak se jí rozhodl předat vládu co nejrychleji.
Jedním z velkých úkolů příštích dní je začít přemýšlet nad kandidátem do prezidentských voleb, uvedl lídr koalice Spolu (kterou tvoří ODS, KDU-ČSL a TOP 09) Petr Fiala. Fiala by byl rád, kdyby kandidát byl za koalici Spolu, ale nevyloučil možnost širší podpory. Současnému prezidentovi Miloši Zemanovi vyprší druhý mandát v březnu 2023. Hnutí ANO před sněmovními volbami uvedlo, že do prezidentských voleb postaví vlastního kandidáta, jméno ale nemá.
Prezident Miloš Zeman jmenoval předsedu brněnského krajského soudu Milana Čečotku. Sedmileté funkční období mu začne ve středu, uvedl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Jmenování musí spolupodepsat premiér Andrej Babiš (ANO). Server Aktuálně.cz s odvoláním na Ovčáčka uvedl, že prezident jmenovací dekret podepsal ještě před svou hospitalizací. Zeman podle mluvčího vyslovil souhlas, aby kancléř Vratislav Mynář Čečotkovi jmenovací dekret předal.
Prezident Miloš Zeman v neděli hovořil o tom, že když nastane chvíle, osloví mě s pověřením k sestavení vlády. Novinářům to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Zároveň ale počítá s tím, že hnutí ANO může být v opozici. Koalice Spolu a Piráti a Starostové a nezávislí (STAN), kteří aktuálně vyjednávají o sestavení vlády, se podle Babiše vyjádřili tak, že hnutí ANO nedostane post předsedy Sněmovny. Už tedy neplatí, že by ANO o něj mělo zájem, dodal premiér.
Od Tomáše Garrigue Masaryka, přes Edvarda Beneše až ke Gustávu Husákovi. Nemocemi a neduhy trpěli téměř všichni českoslovenští a čeští prezidenti. Klement Gottwald pak například dokonce ve funkci zemřel. Podívejte se na to, jaké nemoci někdejší prezidenti měli. V současné chvíli je nynější prezident Miloš Zeman hospitalizován ve vážném stavu v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Už u první hlavy státu, Tomáše Garrigue Masaryka, se stalo otázkou státnické důležitosti prezidentovo zdraví.
Boris Jelcin, dobré paměti první prezident Ruské federace, dělal ještě během svého úřadu zábavné kousky. Třeba zničehonic začal za přítomnosti Helmuta Kohla zuřivě dirigovat německý vojenský orchestr. Jindy vtrhnul při nějakých oslavách na pódium a divoce začal trsat a předstírat hru na balalajku. Jednou zase jen tak z bujnosti klepl kyrgyzského prezidenta lžičkou po hlavě, známý je záběr, jak zezadu sáhne jakési ruské soudružce na hruď.
Známý francouzský konzervativní komentátor a publicista Éric Zemmour, o kterém se stále více spekuluje, že bude kandidovat na prezidenta, se v předvolebních průzkumech bleskově vyšvihl na třetí místo, těsně za šéfku Národního sdružení Marine Le Penovou. Té průzkumy dosud dávaly jasnou šanci spolu se současným prezidentem Emmanuelem Macronem pro postup do druhého kola voleb, který se budou ve Francii konat za necelý rok.
Přes sto prominentních představitelů umírněně islamistické Strany obnovy (Ennahda) dnes rezignovalo na protest proti vedení politického uskupení. Jsou mezi nimi zákonodárci i bývalí ministři. Pro stranu, která čelí vážnému rozkolu, je to dosud největší rána. Nejpočetnější strana v tuniském parlamentu se ocitla v krizi v důsledku své reakce na nedávné kroky prezidenta Kaíse Saída. Ten 25. července pozastavil činnost parlamentu, odvolal premiéra a ujal se řízení exekutivy.
Socialistická starostka Paříže Anne Hidalgová oficiálně oznámila svou kandidaturu na prezidentku. Na mítinku v přístavním městě Rouen na západě Francie podle francouzských médií prohlásila, že chce bojovat proti nenávisti a nabídnout šanci všem dětem, stejně jako ji dostala ona. Hidalgová v projevu vzpomínala i na své rodiče, elektrikáře v docích a švadlenu, a na své dětství ve Španělsku. Hidalgová bude muset nejdříve bojovat o své místo v rámci značně roztříštěné levice.
Současný brazilský prezident Jair Bolsonaro promluvil o své budoucnosti. Vidí jen tři možnosti – vítězství v prezidentských volbách a obhájení funkce, nebo vězení, či smrt. Informoval o tom server The Independent. Brazilský prezident to řekl ve svém sobotním projevu na setkání evangelikálních vůdců. „Pro svou budoucnost mám tři alternativy: vězení, smrt, nebo vítězství,“ řekl Bolsonaro.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier si dnes prohlédl v muzeu v Ústí nad Labem expozici Naši Němci věnovanou česko-německému soužití. V severočeském městě se po setkání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) zastavil na závěr své třídenní návštěvy České republiky. Do Berlína odpoledne odjel vlakem, po železnici přijel do Prahy i ve středu. "Děkuji za jeho třídenní oficiální návštěvu, která se opravdu povedla.
Afghánský prezident Ašraf Ghaní dnes vystoupil s prvním projevem od chvíle, kdy povstalci z hnutí Tálibán začali postupně obsazovat zemi, a řekl, že jeho vláda je odhodlána proti ofenzivě bojovat. Ghaní v předtočeném televizním projevu zdůraznil, že mobilizace ozbrojených sil je nyní prioritou. Zároveň řekl, že jedná s lokálními vůdci i se zahraničím, aby boje co nejdříve ukončil a zabránil dalšímu násilí, informovala agentura AP.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko, kterého neuznává opozice a řada západních států včetně Evropské unie, dnes řekl, že by ho ve funkci hlavy státu už „velmi brzy“ mohl nahradit jiný člověk. Při setkání s novináři a zástupci veřejnosti v Minsku ale podle agentur zároveň vyzval, aby se nespekulovalo o termínu, kdy by se tak mohlo stát. Loni v létě vypukly v Bělorusku rozsáhlé protesty proti vyhlášení Lukašenka vítězem prezidentských voleb z 9. srpna.
Ugandská opozice a ochránci lidských práv kritizovali vládu za rozhodnutí vybavit každý vůz digitální technologií, která umožní vozidlo sledovat. Vláda minulý týden podepsala smlouvu s ruskou firmou Joint-Stock Global Systems, která na auta zařízení umístí. Podle opozice to bude moci být zneužito ke sledování kritiků vlády a k monitorování jejich pohybu. Prezident Yoweri Museveni řekl, že vláda chce využívat nejmodernější technologie k potírání kriminality. Hovořil také o instalaci kamerového systému, který dodává Čína.
Budovu tuniského parlamentu dnes obklíčila vojenská vozidla. Stalo se tak hodiny poté, co prezident Kaís Saíd v reakci na protesty vyvolané pandemií odvolal premiéra Hišáma Mašíšího a dočasně zastavil činnost zákonodárného sboru. Nejsilnější parlamentní strana An-Nahda označila krok hlavy státu za puč a její předseda vyzval podporovatele, aby vyšli do ulic. Tábory příznivců prezidenta a An-Nahdy na sebe ráno u parlamentu začaly házet kamení, na místě byli zranění. Informovala o tom agentura Reuters.
Důvěra Čechů v prezidenta, vládu i obě komory Parlamentu se v červnu ve srovnání s loňským zářím výrazně propadla. Ukázal to aktuální průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Největší důvěru mají dlouhodobě starostové a obecní zastupitelstva. Klesla i spokojenost občanů se současnou politickou situací. Prezidentovi nyní důvěřuje 29 procent oslovených, zatímco po prázdninách to bylo 46 procent.
Přestože nejbližším horizontem politické sezony jsou parlamentní volby v říjnu, řada vlivných finančních skupin už připravuje strategii podpory pro volby prezidentské. Leden 2023 je daleko. Na krystalizaci kandidátů a favoritů je ještě čas. Stane se spousta věcí, která ovlivní a posune atmosféru v zemi. Posune nebo obrátí ji i jméno příštího premiéra.
Vítězem pátečních prezidentských voleb v Íránu se podle očekávání stal ultrakonzervativní soudce Ebráhím Raísí. S odkazem na definitivní výsledky to oznámilo ministerstvo vnitra, podle nějž Raísí získal v prvním kole skoro 62 procent hlasů. Raísí je podezřelý z vydávání tisíců rozsudků smrti a jsou na něj uvaleny sankce kvůli porušování lidských práv. Raísímu k zisku mandátu už poblahopřáli na sociálních sítích jeho soupeři.
Izraelský parlament zvolil na příštích sedm let do čela státu labouristu Jicchaka Herzoga. Vystřídá Reuvena Rivlina, který je prezidentem od července 2014. Šedesátiletý Herzog je synem někdejšího prezidenta Chaima Herzoga a v minulosti vedl Stranu práce. Bude jedenáctým prezidentem státu a Rivlina by měl vystřídat v červenci. V parlamentu dalo Herzogovi hlas 87 poslanců. Jeho soupeřkou byla Miriam Perecová, kterou volilo 26 zákonodárců.
