Šéf Hamásu Jahjá Sinvár čelí tlaku bojovníků Hamásu, aby přijal příměří s Izraelem a ukončil válku v Gaze. Tvrdí to alespoň šéf CIA William Burns. Ten se nyní vrátil z návštěvy Blízkého východu, kde jednal i s představiteli Kataru a Egypta, kteří se dohodu snaží zprostředkovat. Podle CNN takto komentoval současný konflikt na uzavřené konferenci v americkém státě Idaho.
Izrael a teroristické hnutí Hamás dosáhly rámcové dohody na příměří ve válce v Pásmu Gazy a na propuštění rukojmích a nyní vyjednávají o tom, jak ji realizovat. Napsal to komentátor deníku Washington Post (WP) s odkazem na svůj zdroj. Klíčovým pokrokem v jednání je podle něj souhlas obou stran konfliktu s prozatímní správou Pásma Gazy silami podporovanými Palestinskou autonomií ve druhé etapě plánovaného třífázového příměří.
Poslanci největší izraelské opoziční strany podpoří v parlamentu vládu premiéra Benjamina Netanjahua, pokud v případě uzavření dohody s palestinským teroristickým hnutím Hamás o příměří v Pásmu Gazy a propuštění izraelských rukojmích opustí vládní koalici krajně pravicové strany. Lídři nacionalistů předsedovi vlády tímto krokem opakovaně hrozí pro případ, že válka skončí ještě před zničením Hamásu a osvobozením všech rukojmích.
Město Gaza v noci na pondělí čelilo těžkému izraelskému bombardování a do jeho centra v pondělí postupují kolony tanků hned z několika směrů. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na palestinské úřady a svědectví tamních obyvatel, podle nichž jde o jednu z nejtvrdších ofenziv izraelské armády od loňského 7. října. Civilní záchranná služba v Gaze oznámila, že podle jejího odhadu byly zabity desítky lidí, ale záchranné týmy se k nim nemohou dostat.
Palestinské hnutí Hamás slevilo ze svého požadavku, aby se Izrael nejprve zavázal k eventuálnímu uzavření trvalého příměří, než podepíše dohodu o klidu zbraní. Dnes o tom píše agentura Reuters, podle jejíchž zdrojů Hamás přijal americký návrh na pokračování rozhovorů o příměří. Izraelské zdroje obeznámené s průběhem jednání v Dauhá nyní hovoří o "skutečné šanci" na uzavření příměří.
Přestože studenti odjeli na letní prázdniny domů a Filozofická fakulta Univerzita Karlovy na dva měsíce zavřela, tak se v tamních oknech objevila palestinská vlajka. Barvy země, které vládne radikální teroristické hnutí Hamás a navíc se nachází ve válečném konfliktu s Izraelem, navíc visely z okna, kde se na konci prosince střílelo a zabíjelo. Byla to jedna z těch místností, kde na konci loňského roku masový vrah David Kozák zavraždil 17 lidí, včetně sebe.
Izrael podle izraelské nevládní organizace Peace Now schválil největší zábor půdy na okupovaném Západním břehu Jordánu za posledních více než 30 let. Informovala o tom agentura AP. Izraelské úřady podle sdělení Peace Now schválily zabrání půdy o rozloze 12,7 kilometru čtverečního v údolí Jordánu. Podle skupiny, jež vystupuje proti stavbě židovských osad na okupovaném palestinském území, se jedná o největší zábor půdy od dohody z Osla z roku 1993.
Jen dva nebo tři lidé vědí, kde se ukrývá lídr palestinské teroristické skupiny Hamás v Pásmu Gazy Jahjá Sinvár, napsal arabský mezinárodní deník Aš-Šark al-Avsat. Sinvár podle něj zároveň zcela odmítá myšlenku, že by v rámci podmínek ukončení války skončil v exilu mimo Pásmo Gazy, přednost by podle zdrojů deníku dal takzvané mučednické smrti.
Ve Francii nemají židé žádnou budoucnost, domnívá se vrchní rabín pařížské Velké synagogy Moše Sebbag. „Všem mladým říkám, aby odešli do Izraele nebo jiné bezpečné země,“ prohlásil v rozhovoru pro izraelský list The Jerusalem Post. Neformální hlava francouzského židovstva tak reagovala na výsledky prvního kola voleb do francouzského Národního shromáždění, ve kterých zvítězilo pravicové Národní sdružení před levicovou koalicí Nová lidová fronta. Oba subjekty jsou přitom různými způsoby spojené s antisemitskými postoji.
Izraelská armáda oznámila, že její síly v Pásmu Gazy nalezly a zničily objekt, ve kterém uskupení Palestinský islámský džihád (PID) konstruoval rakety používané při útocích na izraelské území. Nově objevená podzemní „továrna“ je podle Izraelců největším takovým zařízením, které měly teroristé z PID k dispozici.
Summit EU, který začal ve čtvrtek odpoledne v Bruselu, skončil překvapivě po jednom dni, původně přitom měl trvat i během pondělka. Informovala o tom mluvčí předsedy Evropské rady Ecaterina Casingeová. Unijní prezidenti a premiéři se shodli na obsazení nejvyšších postů v Evropské unii, předtím řešili situaci na Ukrajině i na Blízkém východě. Shodli se rovněž i na takzvané Strategické agendě, tedy dokumentu o směřování EU v příštích pěti letech.
Americká politika fascinuje celý svět. Zatímco sledování a komentování té vnitřní je jako dívat se na fotbal (je to zábavné, ale naše životy to přímo neovlivní), ohledně zahraniční politiky je to jiné. Spojené státy jsou stále nejmocnější země na světě a kroky amerických vlád rezonují po celé planetě. Platí to obzvlášť o Donaldu Trumpovi, který je považován za izolacionistu a sympatizanta Vladimira Putina. Kromě Trumpových průpovídek na volebních shromážděních ale nějaký konkrétní plán ohledně jeho zahraniční politiky dlouho chyběl.
Když teroristé z hnutí Hamás spáchali bestiální útok na nevinné obyvatele kibuců na hranicích s Palestinou, bez lítosti vraždili mladé lidi na alternativním hudebním festivalu. Zmařili víc než tisíc životů nevinných lidí, dvě stovky odvlekli jako rukojmí. Izrael se dočkal solidarity široké euroamerické společnosti. Netrvalo to ale dlouho. Společenské levicové proudy pogrom ze 7. října 2023 vypustily s lehkostí nárokového života bytí a rozjely už tradiční propagandu na podporu Palestiny, která je ve skutečnosti kritikou americké zahraniční politiky.
Posádka nákladní lodi Verbena, kterou ve čtvrtek protilodními střelami zasáhli jemenští povstalci Húsíové, plavidlo opustila. Nedokázala totiž uhasit požár, který po zásazích na lodi vypukl. Oznámila to agentura AFP s odvoláním na velitelství ozbrojených síly Spojených států v regionu, Centcom. Na sociálních sítích se v neděli později odpoledne objevily záběry, podle nichž se Verbena potopila. Loď, která má ukrajinského majitele, provozovala polská společnost.
Více než 90 zemí světa, včetně České republiky, ve společném prohlášení potvrdilo svou „neochvějnou podporu“ Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) v Haagu. ICC se v poslední době stal terčem kritiky ze strany Izraele, USA, ale třeba také českého premiéra Petra Fialy poté, co hlavní prokurátor soudu Karim Khan požádal o vydání zatykače na izraelské činitele kvůli válečným zločinům a zločinům proti lidskosti spáchaným podle něj ve válce v Pásmu Gazy.
Izraelská armáda v noci podle palestinských zdrojů zaútočila na školu v uprchlickém táboře Nusajrát v Pásmu Gazy. Informace o počtu mrtvých se rozcházejí, agentura AP s odvoláním na zdravotníky píše o nejméně 30 zabitých Palestincích, včetně žen a dětí, zatímco agentura Reuters s odkazem zástupkyni Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) píše o 35 až 45 obětech. Izraelská armáda uvedla, že ve škole se ukrývalo a bylo zabito 20 až 30 elitních bojovníků organizace Palestinský islamistický džihád.
Slovinský parlament v úterý uznal Palestinu jako samostatný stát, informovaly světové agentury. Vládní koalice našla způsob, jak obejít třicetidenní odklad hlasování, k němuž by vedl požadavek opozice na vypsání poradního referenda, napsala slovinská agentura STA. Nedávno Palestinu uznalo Španělsko, Irsko a Norsko, celkem ji jako samostatný stát uznává více než 140 zemí. Uznání Palestiny za nezávislý stát minulý týden navrhla liberálně-levicová vláda vedená premiérem Roberterm Golobem a parlamentní hlasování bylo v plánu na dnešek.
Vyvozovat závěr, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu záměrně protahuje válku v Pásmu Gazy kvůli vlastnímu politickému přežití, je podle amerického prezidenta Joea Bidena zcela na místě. Šéf Bílého domu to uvedl v dnes publikovaném rozhovoru s časopisem Time. Také v něm připustil, že izraelské jednotky mohou mít na svědomí válečné zločiny, o omezování amerických dodávek zbraní ale mluvit nechtěl.
Více než třetina rukojmích, kteří jsou stále v zajetí palestinských ozbrojenců v Pásmu Gazy, je zřejmě po smrti. S odvoláním na dnešní odhad izraelské vlády o tom píše agentura Reuters. Ozbrojenci z palestinského hnutí Hamás a jeho spojenci při přeshraničním teroristickém útoku na Izrael loni 7. října zabili asi 1200 lidí a dalších 250 zavlekli do Pásma Gazy jako rukojmí.
Mezi slova velice často užívaná v soudobém diskurzu patří také podstatné jméno hlas. Přikládá se mu značný význam, je potřeba najít svůj hlas, dát někomu hlas (ve smyslu nechat ho, aby se autenticky projevil), mít hlas a říct jím to svoje. Neprojevení může být důsledkem útisku nebo znakem selhání (hlas měl, nic jím neřekl, stanovisko nezaujal).
V pondělí večer se na berlínském náměstí Alexanderplatz konala další demonstrace na podporu Palestiny a palestinských obyvatel Pásma Gazy, v jehož jižní části nyní probíhá izraelská vojenská operace. Na protestním shromáždění, kterého se zúčastnilo zhruba 160 osob, však vystoupili i lidé známí svými extremistickými postoji. Vysvětlovali, jak si představují německý chalífát. Jedním z nich je Ahmad Tamim, příslušník islamistické organizace "Generation Islam"
Izraelské tanky v úterý vjely do centra města Rafáh na jihu Pásma Gazy, informuje agentura Reuters s odkazem na svědky z místa. Izraelská armáda se k tomu zatím nevyjádřila, podle Reuters vydá prohlášení k situaci v oblasti později. Izraelská armáda zahájila pozemní operaci v Rafáhu před třemi týdny navzdory tomu, že ji od toho odrazovalo mezinárodní společenství kvůli velkému počtu civilistů v této oblasti. Armáda dosud tvrdila, že nejde o rozsáhlou akci, nýbrž o operace v okrajových částech oblasti.
Česko by se mělo připojit k těm, kdo usilují o co nejdřívější zastavení konfliktu v Gaze, je potřeba nalézt dlouhodobé řešení mezi Izraelci a Palestinci. Novinářům to v úterý při návštěvě Jordánska řekl český prezident Petr Pavel. Do Ammánu v pondělí večer přivezl i více než tunu sušeného kojeneckého mléka, která podle něj pokryje potřebu několika tisíc dětí v Gaze po několik týdnů. Česko podle hlavy státu bude hledat i další cesty, jak pomoci civilistům zasaženým válkou.
Český prezident Petr Pavel v pondělí večer přistál v jordánském Ammánu, kde bude v dalších dnech jednat mimo jiné s králem Abdalláhem II. Vládním letounem přivezl také humanitární pomoc v podobě jedné tuny kojeneckého mléka v prášku, kterou jordánská strana následně distribuuje civilistům v Pásmu Gazy. S jordánským králem si Pavel telefonoval zhruba před měsícem, hovořili tehdy o možném vývoji situace na Blízkém východě či o možnostech humanitární pomoci civilistům v Gaze.
Pro mnoho lidí by již nebylo překvapením, kdyby Mezinárodní trestní tribunál požadoval vydání zatykače pouze a jen na Benjamina Netanjahua a další izraelské představitele – a vůdce Hamásu nechal být. Je pravda, že situace ještě nepokročila tak daleko, aby teroristé ze 7. října byli navrženi na Nobelovu cenu míru, ale co není, může být: koneckonců Jásir Arafat ji kdysi, v roce 1994, dostal, ale ten se přece jen trochu snažil napravit, nebo to aspoň předstíral. Vůdcové Hamásu se napravovat nemusí, jejich sadistická taktika nese ovoce bez větší snahy. Nyní tedy v prohlášení tří civilizovaných zemí, Norska, Irska a Španělska, že uznají samostatný stát Palestina.
Uznání palestinské státnosti Norskem, Španělskem a Irskem, které tyto země avizovaly na 28. května, bude podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odměnou terorismu. Z premiérova prohlášení cituje server The Times of Israel (ToI). Samostatná Palestina by podle Netanjahua byla teroristickým státem. "Osmdesát procent Palestinců na (Západním břehu Jordánu) podporuje hrozivý masakr ze 7. října," uvedl Netanjahu s odvoláním na průzkum provedený palestinskou organizací.
Palestinu nemá smysl uznat jako stát, když není jasné, kdo a na jakém území ji představuje, řekl premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro Blesk.cz. Reagoval tak na dnešní oznámení, že Norsko, Irsko a Španělsko formálně Palestinu jako stát uznají. Koncepci dvou států - izraelského a palestinského - označil za dobrý cíl, je pro to však nejprve nutné vytvořit podmínky. Úmysl formálně uznat Palestinu oznámili dnes podle agentury Reuters premiéři Norska, Irska a Španělska.
Norsko uzná Palestinu jako stát od 28. května, oznámil norský premiér Jonas Gahr Störe. Bez uznání palestinského státu nemůže nastat mír na Blízkém východě, řekl. Stejné prohlášení zveřejnili i irský a španělský premiér. Slovinský premiér Robert Golob minulý týden uvedl, že jeho země proces uznání palestinského státu už zahájila a že tak učiní nejpozději 13. června, tedy těsně po volbách do Evropského parlamentu. Izraelské ministerstvo zahraničí odpovědělo povoláním svých velvyslanců z Irska a Norska zpět do Izraele.
Světový potravinový program (WFP) kvůli nedostatku zásob a špatné bezpečnostní situaci pozastavil veškerou distribuci potravin ve městě Rafáh na jihu Pásma Gazy. Organizace, která je součástí OSN, také uvedla, že za poslední dva dny nevjely na toto izolované a válkou sužované území žádné kamiony přes plovoucí molo, které zde postavily Spojené státy pro dodávky humanitární pomoci po moři, uvedla agentura AP s odkazem na mluvčí WFP.
Člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc (64) v sobotu v projevu pohrozil , že jeho strana přestane podporovat koalici premiéra Benjamina Netanjahua (74), nebude-li do tří týdnů schválen strategický plán pro ukončení války v Pásmu Gazy. Ganc podle médií požaduje, aby plán zahrnoval šest bodů od rozpuštění palestinského teroristického hnutí Hamás po ustanovení nové správy Gazy a brzký návrat obyvatel na sever oblasti. V projevu také uvedl, že si váží obětí izraelských vojáků, ale že někteří jejich političtí vůdci, se chovají zbaběle.
