Tag: psychiatrie

Články k tagu

Patologické lhaní se podle odborníků má stát diagnózou. Nebezpečné jsou už dvě lži denně

Když se Timothy Levine v roce 2016 pustil do psaní knihy o klamu, chtěl zahrnout kapitolu o jedné z jeho nejextrémnějších forem: patologickém lhaní. Podle jeho slov nenašel dostatečně silnou základnu pro jeho výzkum, nyní je to však jediná věc, o které s ním chce mluvit nespočet novinářů. Předmětem jeho výzkumu se nakonec stal kontroverzní americký poslanec George Santos, píše web CNN. Odborníci usilují o to, aby se z patologického lhaní stala regulérní diagnóza.

JWST

Před třemi měsíci jsme zde upozorňovali na zašifrované poselství v New York Times. Ethan Watters tam připomněl, jak v 80. letech americká psychiatrie podlehla bludu známému jako „obnovené vzpomínky“ – šarlatánské teorii o tom, že terapií lze obnovit zasuté zážitky z dětství, zejména zážitky sexuálního zneužívání a satanistických rituálů. Autor poukázal na to, jak se nyní na sociálních sítích šíří bludy o rozštěpení osobnosti, ale je nemyslitelné, že by si nevšiml analogie s mnohem rozšířenější sociální nákazou transgenderismu.V jiném textu se nyní klade paralela mezi touto mánií a vlnou lidí trpících bludem, že jsou ze skla. Doslova.

Medveděv věští: Česko se stane součástí Čtvrté říše, Polsko s Maďarskem obsadí Ukrajinu

Bývalý prezident Ruské federace Dimitrij Medveděv v rámci tradičních novoročních předpovědí na svém twitterovém účtu zveřejnil několik svých predikcí toho, co by se mohlo stát v následujícím roce. Podle Medveděva se mimo jiné v roce 2023 dočkají zadostiučinění fanoušci Evropské unie (EU) ve Velké Británii a jejich země se do EU vrátí. Medveděv ovšem dodává, že EU kvůli návratu Británie následně zkolabuje a euro přestane být využívanou měnou v Evropě.

Zbytečné stigma elektrošoků

Elektrošoky jsou běžnou součástí léčby těžkých depresí a v psychiatrii pomáhají i v dalších akutních stavech. Po celém světě se jimi léčí až milion pacientů ročně. U nás se ve všech psychiatrických nemocnicích tato metoda, přesněji řečeno ECT neboli tzv. elektrokonvulzivní léčba, používá. Pomáhá více a má méně vedlejších účinků než psychofarmaka. Divná věc, vždyť McMurhpy ztvárněný Jackem Nicholsonem ve filmu Přelet nad kukaččím hnízdem dostávající elektrošoky rozhodně vyléčeně ani šťastně nevypadá. Tato léčba má velké stigma; podle psychiatrů a lékařů naprosto zbytečně.

Varování utajené ve vzpomínkách

Málokterému komentátorovi se povede, aby si s ním dějiny povídaly takřka v reálném čase, jako se to stalo Matthewu Lynnovi. Ve středu 31. srpna, když vrcholil souboj o vedení britské Konzervativní strany, se tento britský novinář ve sloupku v časopise Spectator vysmál tomu, jak se jeden z uchazečů, Rishi Sunak, zoufale snaží šířit strach z ekonomických návrhů své soupeřky Liz Trussové: „Přijde run na libru. Dluhopisové trhy budou padat volným pádem. Londýnská burza se propadne, protože vyplašení globální investoři se začnou zbavovat všech britských aktiv… nebude to dlouho trvat a Liz Trussová a její ministr financí se budou muset obrátit na MMF. Tedy aspoň podle bývalého ministra financí Rishiho Sunaka… hrozí krize libry, jakou jsme nezažili od 70. let.“

Policie navrhla obžalovat psychiatra Cimického z 28 znásilnění a vydírání

Kriminalisté podali návrh na obžalobu psychiatra a spisovatele Jana Cimického ze znásilnění a vydírání pacientek. Lékař se jich podle nich dopustil v 28 případech. Policie o tom informovala na twitteru. Konkrétní jméno obviněného sice neuvedla, ale z kontextu vyplývá, že jde o Cimického. Podle dřívějších policejních informací je psychiatr podezřelý, že znásilňoval ženy od roku 1980 do roku 2016.

Řítíme se do prázdna

S Thomasem Fuchsem se setkávám prostřednictvím Zoomu. Rukou si tedy nepotřeseme. Podle heidelberského filozofa a psychiatra nejde o zanedbatelnou změnu v naší komunikaci. Je totiž fakt, že člověk nemá tělo, člověk je svým tělem. Štěstí proto můžeme zakusit jen jako tělesné bytosti, které ctí své hranice. Není to moralistický apel proti pýše modernity. Thomas Fuchs poukazuje na to, že naše hranice jsou místem naplnění.

Lockdowny, krize, válka

Třináctiletý Vojtěch z malého města ve Středočeském kraji mívá úzkosti, popisuje je jako mlhu, ve které se nedokáže orientovat. V takových chvílích se mu změní svět, cítí se konsternovaný, obklopí ho to a zastaví v jakékoli činnosti. Úzkostné okamžiky se objeví tak jednou do týdne a samy zmizí. Jeho matka se bála, aby se stavy nezhoršovaly, a tak zašla za dětskou psychiatričkou. Podle jejích slov toho hodně prožil, rozvod rodičů, otec už si založil novou rodinu.

Policie obvinila Cimického z 29 případů znásilnění a vydírání

Policie obvinila psychiatra a spisovatele Jana Cimického ze znásilnění a vydírání. Podle kriminalistů se mezi roky 1980 až 2016 dopustil 29 těchto skutků. Policisté dnes o zahájení trestního stíhání informovali na svém webu. Konkrétní jméno obviněného sice neuvedli, ale z kontextu vyplývá, že jde o Cimického. Ten už dříve v prohlášení jakékoliv nezákonné jednání odmítl.

České duše po dvou letech

Psychologické dopady pandemie se staly hojně debatovaným tématem, mluví a píše se o jejich vážnosti, prudkém nárůstu psychických onemocnění, především depresí a úzkostí, vážných dopadech uzavírek na psychický stav dětí a dospívajících, sebevraždách, násilí. Před víc než rokem na to téma redaktor Týdeníku Echo diskutoval s Janem Veverou a Lenkou Zajícovou Po necelých dvou letech pandemie se jich zeptal, jak se jejich názory na psychický stav české populace za tu dobu vyvinuly. Přidal se k nim Jiří Podlipný.

Mám obavu, že ten zlom bude nevratný

Dosud nebylo odvoláno ani zmírněno znevýhodnění neočkovaných ve veřejném životě. Česko v tomto ohledu není v Evropě ani ve světě výjimkou. Možná dokonce máme režim spíš laxní, určitě ve srovnání s Německem, Rakouskem – anebo Austrálií. Tam v pondělí vrcholila anabáze kolem zadrženého a neočkovaného tenisty Novaka Djokoviće. Pro někoho příběh o tom, že pravidla platí pro všechny, pro jiného důkaz o ztrátě rozumu. Pandemie a boj proti infekci nás sužují už dva roky. Co to dělá s naší kolektivní psychikou? Otázka pro psychiatra Cyrila Höschla.

Vyznamenání od Zemana nepřevezmu, vzkázal Cimický. Proti obviněním od žen se chce bránit

Psychiatr a spisovatel Jan Cimický se rozhodl, že za současné situace nepřevezme státní vyznamenání, které mu chce udělit prezident Miloš Zeman. Proti tvrzením několika žen, které lékaře obvinily ze sexuálního napadení a obtěžování, se hodlá aktivně bránit a dokázat svou nevinu. Kvůli lékařskému tajemství a respektu k pacientům nebude ale tato obhajoba veřejná, uvedl Cimický ve vyjádření, které poskytl ČTK.

Konec mediálního psychiatra

Po většinu svojí kariéry se psychiatr Jan Cimický snažil být co nejvíc v médiích, v posledních týdnech je v nich probírán skutečně hodně, tentokrát ale o tento druh pozornosti asi nestojí. Objevují se další a další svědectví jeho někdejších pacientek o sexuálních útocích a obtěžování z jeho strany, velmi často spojených se zneužitím důvěry a moci, již psychiatr nad pacientem má, a někdy i zastrašováním nemocných lidí (svědectví, které přinesl pořad 168 hodin na ČT, je v tom ohledu skutečně úděsné).

Žádná stížnost, žádné vyšetřování. Proč lékaři nezakročili proti Cimickému

Česká lékařská komora nikdy nedostala stížnost na psychiatra Jana Cimického, kterého několik žen včetně jeho pacientek v médiích obvinilo ze sexuálního obtěžování či napadení. Řekl to mluvčí komory Michal Sojka. Podle něj se orgány komory nemohou zabývat obviněním na základě informací z médií, ale jen na základě podané stížnosti. Výbor Psychiatrické společnosti dnes uvedl, že pokud by se obvinění potvrdila jako pravdivá, vyvodí z toho důsledky.

Pacientka musela být Cimickému celý rok k dispozici. Svědectví o zneužívání přibývá

Ženy vystupují z anonymity a popisují praktiky známého psychiatra Jana Cimického, kterého prezident Miloš Zeman v říjnu ocenil medailí Za zásluhy. Mluví o sexuálním násilí a o výhrůžkách elektrošoky, pokud by o vztahu se svým lékařem někde vyprávěly. Cimický obvinění popírá. Před čtvrt stoletím ale musel kvůli podezřením na zneužívání pacientek opustit místo primáře v Psychiatrické nemocnici v Praze-Bohnicích. Vzhledem k novým svědectvím se případemzabývá pražská policie.

Protopopová, která psala posudek na Babiše mladšího, skončila ve vládní radě

Dita Protopopová, která je autorkou posudku na Andreje Babiše mladšího, skončila na pozici tajemnice národní vládní rady pro duševní zdraví. Nahradila ji Ivana Svobodová. Informuje o tom server Seznam Zprávy. Důvody odchodu Protopopové nejsou známé. Syn premiéra Babiše ji v posledních dnech několikrát na twitteru obvinil z toho, že jej poškodila. O odchodu Protopopové se zmínil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na zasedání rady již 1. července.

Odvaha vzdát se

Americká gymnastka Simone Bilesová, držitelka deseti olympijských medailí, jež měla šanci stát se nejúspěšnější olympioničkou všech dob, v Tokiu odstoupila ze soutěže. Rozhodla se odstoupit ze soutěže družstev a pak i ze soutěže jednotlivců. Necítí se psychicky dobře, ten tlak, aby naplnila očekávání celé Ameriky, na ni byl příliš.

Ta stará metoda nádech, výdech

Už je to devadesát let, co rakouský spisovatel Stefan Zweig vydal slavnou knížku Léčení duchem, portréty tří osobností (Franze Antona Mesmera, Mary Baker-Eddy a Sigmunda Freuda), které šly na bolesti a neduhy těla a duše „jinak“. V době, kterou jsme právě – doufejme – prošli, se hodně lidí ptalo, jestli to není právě náš způsob života, který nás učinil najednou tváří v tvář novému druhu ohrožení tak zaskočenými a nepřipravenými. A poohlíželi se po tom, jestli by třeba nevedla ještě jiná cesta.

Po pandemii zůstanou jizvy na duších

Pandemie nemoci covid-19 nepůsobí jenom ztráty na životech a tělesné oslabení těm, u koho choroba měla vážný průběh. Poslední dobou se často mluví také o psychických dopadech pandemie – jak ve vztahu k nákaze samotné a úzkostem a dalším psychickým potížím, jež může vyvolávat, tak o vlivu omezení, vyhlášených jako reakce na ni. O psychice dětí, které nemohou do školy a přicházejí nejenom o možnost plnohodnotného vzdělávání, ale i o sociální kontakty, o dopadech uzavírky na dospělé, kteří mohou být vystaveni existenčním potížím, zakoušejí nejistotu, život v izolaci může neblaze ovlivňovat jejich vztahy.

Lůžka, úmrtí, tiskovky... Lidé jsou vyděšení z toho, co se na ně chrlí, říká psychiatr Höschl

Česko si prochází už třetí vlnou pandemie a během roku koronavirové krize zažívá druhý lockdown, který je na rozdíl od toho jarního spjatý s doposud nejtvrdšími restrikcemi. Dopady pandemie na duševní zdraví se ukázaly už po první vlně, která byla v porovnání s těmi následujícími mnohem mírnější. Zatímco na jaře hrál roli především strach z neznámého, po roce pandemie se tím největším stresorem stává neustálé strašení, říká v rozhovoru pro deník Echo24 psychiatr Cyril Höschl.

Třeba nám ještě nějaké instinkty zůstaly. Nebo nějaký Bůh

S asi nejznámějším českým psychiatrem jsme se sešli po roce: loni v březnu jsme na začátku prvního „nouzového stavu“ seděli v dejvické cukrárně Bruno a doktor Honzák s klidem stoika pravil, že hlavní je, aby se člověk „nechoval jako prase“, čímž nemyslel jen mytí rukou. A pak dodal, že kdo se tak nechoval dosud, tak ten ví, co zhruba dělat, a kdo se jako prase choval, tak s tím se toho moc nenadělá, bude se tak chovat dál. Teď po roce jsme to ani už nemuseli probírat, vlastně bylo zbytečné o tom mluvit.

Rozeznat, kde naše kontrola končí

Pandemie nemoci covid-19 nepůsobí jenom ztráty na životech a omezení hospodářského a společenského života. Má také dopad na duševní zdraví lidí. Ten už takovou veřejnou pozornost nepoutá, také proto, že může být méně viditelný a hůř se měří. Teď se ale důvěryhodná data objevila. Národní ústav duševního zdraví zpracovává dlouhodobou studii duševního zdraví české populace, jíž se účastní přes tři tisíce lidí. Podle výsledků výzkumu došlo k trojnásobnému nárůstu depresí, úzkosti vzrostly dvojnásobně a trojnásobně vzrostla rizika suicidality.

Korona zahnala lidi do depresí, úzkosti a úvah o konci života

Jeden z nejznámějších českých psychiatrů, vysokoškolský profesor, popularizátor vědy. Děkan 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v letech 1990–1997. Od roku 1990 dosud přednosta Psychiatrické kliniky 3. LF UK v Praze a ředitel Psychiatrického centra Praha, z něhož se roku 2015 stal Národní ústav duševního zdraví v Klecanech. Předsedal Evropské psychiatrické asociaci. Člen řady redakčních rad. Bezpartijní, v roce 1996 neuspěšně kandidoval za ODS do Senátu. Je ženaty s akademickou malířkou Jitkou Štenclovou, mají dva syny, dvě dcery a jedenáct vnoučat.

Nechovat se jako prase

V současnosti s asi nejznámějším českým psychiatrem Radkinem Honzákem jsme si dali sraz v Dejvicích v jeho oblíbené kavárně Bruno. Byl právě začátek prvního „nouzového týdne“, kdy nikdo, vlastně ani zkušený znalec lidských duší a odborník na psychosomatiku, nevěděl, jak se věci budou vyvíjet. Co však naprosto tento doyen české medicíny neztrácel, by nadhled a humor, v němž se setkával učenec s životním praktikem, lyrický skeptik s vlídným cynikem.

Psychiatr Matýs, který mluvil o autismu Grety, rezignoval na funkci

Předseda dětské sekce České psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) Jaroslav Matýs podle ministerstva zdravotnictví rezignoval. Nebude ani v pracovní skupině pro dětskou a dorostovou psychiatrii k reformě psychiatrické péče, sdělilo ministerstvo. Matýse kritizovali lidé s poruchami autistického spektra a rodiče těchto dětí za výroky o autismu.

„Závislák“ Babiš. Jedu 18 hodin denně, tvrdí. Workoholismus je ale závislost

Premiér Andrej Babiš (ANO) se opakovaně pochlubil, že „jede stále 15 až 18 hodin denně“. O tom, kolik hodin denně pracuje, mluví rád a často. Pokud je pravda, že je workoholik, není to pro Česko dobrá zpráva. Podle psychiatra Karla Nešpora je workoholismus na škodu u každého zaměstnání a člověk, který se neovládá ve vztahu k práci, dělá chyby a koleduje si o syndrom vyhoření.

Psal o zneužívání psychiatrie a skončil na Sibiři. Teď v Praze dostane cenu

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se rozhodl udělit svou letošní cenu v oblasti svobody, demokracie a lidských práv ruskému novináři Alexandru Podrabinkovi, který v 70. letech upozorňoval na psychiatrické násilí v Sovětském svazu. Nyní 65letý disident za to byl odsouzen k vyhnanství na Sibiři a posléze i vězněn. Kromě něj ÚSTR na pondělním ceremoniálu ve Valdštejnském paláci ocení dalších 11 lidí.

Z čeho nám to hrabe na jaře?

Začalo jaro a duše se radují. Nebo trpí. Společnost se skládá z jedinců, z nichž každý má nějaký individuální duševní život. Každý jiný, ale dohromady snad tvoří nějakou kolektivní duši, nějakou psyché. O té současné se říká, že ji charakterizuje na jedné straně hédonismus, poživačnost a bezuzdnost, na druhé straně úzkost a pocit, že se něco podivného se společností stalo.