Lidé podstupující změnu pohlaví si často neuvědomují možná nebezpečí spjatá s hormonální léčbou a operací. Nejhorší je situace u dětí a jejich rodičů. Často opomíjejí dopady sterilizace, doživotní účinky hormonální terapie nebo zvýšené riziko rakoviny. Nejen to, řeší velká část členů Světové profesionální asociace pro transgender zdraví (WPATH) sdružující lékaře a další odborníky. Vyplývá to z uniklých interních dokumentů, o nichž podal zprávu známý novinář Michael Shellenberger, který v minulosti otevřel například kauzu Twitter Files. Asociace WPATH patří v oboru k autoritám. Odvolávají se na ni například britské úřady v souvislosti s financováním transgender operací. Zároveň působí jako propagátor transgender medicíny a bezpečnosti tranzicí.

Podle uniklé komunikace jeden z lékařů popsal následující situaci: "Měl jsem jednoho přítele/ kolegu, který podstoupil tranzici a po osmi až deseti letech braní testosteronu se u něj objevil hepatocelulární karcinom (jedna z nejčastějších forem rakoviny jater pozn. red). Dle mého nejlepšího vědomí byl spjat s jeho hormonální léčbou. Byl v tak pokročilém stádiu, že požádal o paliativní péči a během pár měsíců zemřel," uvedl v interní debatě jeden z členů asociace.

Shallenberger se rozhodl většinu dokumentů zveřejnit anonymizovaně. Popisují však vášnivé debaty a otázky členů ohledně etiky, ale i dlouhodobých dopadů operací či zákroků zejména na nejmladší pacienty. Řeší také, jak informovat pacienty a veřejnost o vedlejších dopadech neúspěšných operací či o případech detranzicí. O nedostatečném informování o dopadech tranzice mluvil v minulosti s Týdeníkem Echo i Daniel Black, který nyní prochází detranzicí a upozorňuje na hrozby spojené se změnou pohlaví.

"Trauma je u trans-pacientů běžné. Přesto mě překvapilo, že řada mých pacientů jeví známky mnohočetné poruchy osobnosti. Zajímalo by mě, zda si i ostatní všímají těchto případů mezi svými trans-klienty, a zda měli problémy při schvalování medicínských úkonů, obzvlášť když některé alter ega pacientů měla různé gender identity?" zaznělo jako otázka v jedné z debat o množství psychicky nemocných mezi lidmi žádající či procházející tranzicí.

Další odborník na transgender odpověděl: "Nenašel jsem žádné aktuální studie o spojitosti mezi gender identitou a mnohačetnými poruchami osobnosti, ale profesionálně (a osobně) jsem se setkal s vysokým počtem případů. A to jak z praxe sociálního pracovníka, tak v osobních zkušenostech při spolupráci s touto komunitou," ukazuje úryvek uniklé debaty uvnitř asociace.

Why I Am Publishing WPATH Files And How I Got Them

The written WPATH Files come from WPATH’s member discussion forum, which runs on software provided by DocMatter.

Ninety seconds of the 82-minute video was made public last year. We are making the full video available for the… pic.twitter.com/3AP0pVUTxy

— Michael Shellenberger (@shellenberger) March 4, 2024

Řada záznamů ukazuje debatu a rojící se otázky, zda u některých pacientů postupují lékaři správně. V reakcích na tyto dotazy se však ukazuje, že ne všichni lékaři si tyto otázky kladou. "V posledních patnácti letech jsem musela s lítostí odmítnout jen jedno doporučení, a to především proto, že ten člověk byl ve stavu akutní psychózy a během samotného sezení měl halucinace," uvádí se v jednom úryvku.

Ve velké části zveřejněných dokumentů se lékaři, endokrinologové, psychiatři a další členové asociace zabývali otázkou informovaného souhlasu se započetím tranzice u dětí, mladistvých a, jak uvádí zpráva, zranitelných dospělých. "Nesmíme zapomenout na to, že často vysvětlujeme tyto důsledky lidem, kteří ještě neměli na škole ani výuku biologie," uvedl je

den s psychiatrů v debatě o tom, jak o důsledcích tranzice, jako je sterilizace či možné zdravotní problémy, mluvit s dětmi. "Je to jako mluvit se čtrnáctiletými o komplikacích cukrovky. Prostě je to nezajímá. Přece neumírají. Vždyť budou žít navždy, že? Takže si myslím, že když po nich chceme informovaný souhlas, tak je to prostě neprobádané území," zaznívá během uniklé videokonference.

Z debat také vyplývá, že se někteří členové asociace obávají, že si často mladí, ale ani jejich rodiče neuvědomují důsledky tranzice, z nichž některé jsou nevratné. V dokumentech a videích se kromě sterilizace zmiňují i pooperační komplikace, riziko celoživotních bolestí, necitlivost části těla, či nebezpečí odumírání tkáně. Někteří se také pozastavují nad nevědomostí rodičů.

"Snažím se udělat všechno, co je v mých silách, aby chápali, do čeho jdou. Ale co mne skutečně znepokojuje, když se mě na detaily nezeptají ani rodiče, kteří přitom celý proces musí odsouhlasit," uvádí na videu jedna terapeutka v diskuzi.

"Aktivističtí členové WPATH ví, že takzvaná 'gender potvrzující péče', kterou nabízí, může vést k celoživotním komplikacím a sterilitě. A ví, že jejich pacienti nechápou důsledky této péče, jako je ztráta sexuální funkce a schopnosti dosáhnout orgasmu. Tyto uniklé dokumenty předkládají přemíru důkazů, že profesionálové z WPATH ví, že od dětí, adolescentů, zranitelných dospělých a jejich rodičů nezískávají informovaný souhlas," komentuje uniklé dokumenty sám Michael Shellenberger.

WPATH vznikla v roce 1978 s cílem sdružovat experty různých specializací s odborným zájmem o prohloubení poznatků problematiky genderu a změny pohlaví. Snaží se o formování etických a lékařských standardů při péči o transgender osoby. Z jejích doporučení vychází řada norem i například britského zdravotního systému NHS. Právě v Británii v posledních letech intenzivně řeší dopady hormonálních blokátorů a předčasné či chybné diagnostiky gender dysforie. A to především v souvislosti s klinikou Tavistock.