Na stole je opět možnost přidávání státním zaměstnancům. Kabinet Petra Fialy sice pro letošek v rámci konsolidace veřejných financí úředníkům a dalším snížil prostředky na platy o dvě procenta, v současné době ale sílí tlak odborů na navyšování. Podle nich reálné mzdy začaly výrazně zaostávat za nedávným všeobecným růstem cen. O dalších penězích už jedná v počáteční fázi i vláda.
Koalice Spolu před volbami slibovala úspory ve státní zprávě, poslanecká sněmovna pod vedením Markéty Pekarové Adamové se tím ale dlouhodobě neřídí – tak by se dala shrnout kritika spolku Kverulant, který ve své zprávě píše, že dolní komora nešetří, ale naopak opakovaně přesahuje původně stanovené výdaje.
Státní rozpočet je po prvním čtvrtletí ve schodku 105 miliard, výsledek je výrazně lepší než vloni. Ekonomové, které oslovil deník Echo24, nicméně uvádí, že rozhodně důvod k velké radosti není. Na celý rok je plánován schodek ve výši 252 miliard, do čehož ještě nicméně vstoupí požadavky ministrů, které jsou nyní ve výši zhruba 40 miliard. Stát dosud hospodaří se schodkem… vloni skončil v březnu v deficitu 166,2 miliardy korun.
V posledních týdnech se výrazně stupňují ambice francouzského prezidenta Emmanuela Macrona hrát vůdčí roli v Evropě, když mimo jiné nevylučuje vojenskou intervenci na Ukrajině. Nicméně zpráva z tohoto týdne, že deficit dosáhl v roce 2023 5,5 procenta HDP, což je výrazně více, než byl vládní cíl 4,9 procenta, a také v rozporu s pravidly EU, vyvolala šokové vlny napříč francouzským establishmentem, píše server Politico.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) má na stole požadavky od svých vládních kolegů na navýšení rozpočtů jejich resortů ve výši asi čtyř desítek miliard.
Obce a kraje mají ve svých pokladnách stovky miliard korun, které tam leží ladem, respektive na různých bankovních produktech prostřednictvím úroků vydělávají další peníze. Ekonomové se nicméně shodují, že úkolem obcí a krajů není působení na kapitálových trzích, ale snaha o rozvoj.
Zatímco státní rozpočet se pohybuje v deficitu a veškeré úřady šetří, kde mohou, samosprávy jako města, obce či kraje už několikátým rokem hospodaří s přebytky. Ten loňský byl podle čerstvých čísel ministerstva financí opět rekordní – tentokrát na účtech samospráv zbylo 72,2 miliardy korun, což je nejlepší výsledek v historii České republiky.
Schodek státního rozpočtu ke konci února vzrostl na 102,5 miliardy korun z lednových 26 miliard korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Je to druhý nejhlubší únorový deficit po loňském roce, kdy hospodaření státu po dvou měsících bylo ve schodku 119,7 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) meziroční zlepšení vyplývá z ukončení kompenzací za vysoké ceny energií, v rozpočtu se také začínají projevovat dopady konsolidačního balíčku.
Evropský parlament a členské státy v sobotu potvrdily text, který se velmi blíží prosincovému kompromisu mezi sedmadvacítkou. Dohodnutý dokument zahrnuje požadavky Berlína a znamená automatickou povinnost snižování dluhu a deficitu těch zemí, jejichž míra zadlužení přesahuje 60 % HDP. Píše o tom francouzský ekonomický deník Les Echos.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se chce do konce volebního období pokusit zavést ústavní zákon o dluhové brzdě. Obecný zákon, který platí v současnosti, podle něj není dostatečný, protože ho může upravit každá vládní většina. Protidluhová změna Ústavy je podle expertů v zásadě dobrým nápadem, poukazují na nedůvěru v politické rozhodování.
Státní fond dopravní infrastruktury – to je pojem, který se ve veřejné debatě objevuje v posledních týdnech a měsících velmi často v souvislosti se státním rozpočtem. Zatímco ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) říká, že s ním stát pracuje správně, opozice i někteří ekonomové „schovávání“ peněz do SFDI kritizuje. Deník Echo24 přináší rozbor, k čemu tento fond vlastně slouží a zda jsou praktiky spojené s fondem skutečně za hranou.
Rostoucí státní dluh nemůžeme svalovat na pandemii covidu, pro zvrácení trendu ale budeme potřebovat hospodářský růst. Řekl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na dotaz deníku Echo24. Český státní dluh ke konci roku 2023 vzrostl na 3,111 bilionu korun. O rok dříve to bylo 2,895 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 285 879 korun.
Státní rozpočet v hotovostním vyjádření skončil v deficitu 288,5 miliard korun. Saldo očištěné o vliv příjmů a výdajů souvisejících s projekty EU je méně příznivé, skončilo v celkové výši –299,4 miliard. Podle Národní rozpočtové rady (NRR) přispělo k výsledku hned několik faktorů, včetně převedení části rozpočtu do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Analytik společnosti Deloitte Václav Franče míní, že výsledek rozhodně není důvodem k oslavě.
Snaha zachránit tuzemskou ekonomiku jedním ozdravným balíčkem nekončí. Hovoří tak opakovaně ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Naposledy to řekl koncem minulého týdne, kdy hovořil mimo jiné o tom, že by se měly škrtat další dotace. Zároveň řekl, že balíček mohl ideálně přijít o rok dříve. Deník Echo24 oslovil představitele všech koaličních stran s tím, jaké jsou jejich ekonomické priority do druhého poločasu volebního období. Čas prosadit některé změny prý ještě je.
Desítky tisíc nemovitostí s nedostatečně identifikovaným vlastníkem zřejmě propadnou na konci letošního roku státu. Právě na konci letošního prosince totiž uběhne desetiletá lhůta daná zákonem na to, aby se přihlásili případní zájemci například o zahájení dědického řízení. Velkou většinu nemovitostí tvoří pozemky, například orná půda či lesní pozemky, uvádí Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Následný prodej majetku by mohl pomoci státnímu rozpočtu.
Spolkový kancléř Olaf Scholz dnes navzdory rozpočtové krizi jednoznačně odmítl sociální škrty. „Je mi naprosto jasné, že v takové situaci k žádné demontáži sociálního státu nedojde,“ řekl. Současně přislíbil další pomoc Ukrajině v její obraně před ruskou ozbrojenou agresí. Německo bude Ukrajině nadále pomáhat finančně i zbraněmi, prohlásil Scholz ve vystoupení na sjezdu své sociální demokracie (SPD). Prohlásil také, že rozpočtová krize, se kterou se Německo potýká a kvůli které země stále nemá rozpočet pro rok 2024, je řešitelný problém a že na nápravě jeho vláda intenzivně pracuje.
Za leden až listopad hospodařila centrální vláda s deficitem 269 miliard korun, v samotném listopadu byl rozpočet v deficitu 58 miliard korun a dvanáctiměsíční saldo pokleslo na -292 miliard. Takové jsou základní hodnoty státního rozpočtu po listopadu. Navzdory původním odhadům ve výši až 400 miliard, se nakonec podle expertů, které oslovil deník Echo24, v roce 2023 podaří udržet schválený deficit. Radost z toho ale nikdo mít nebude.
Strukturální deficit veřejných rozpočtů by se měl v roce 2024 zlepšit a přiblížit se k hladině 2 % HDP. I přes toto zlepšení, které lze přičíst konsolidačním opatřením vlády na roky 2024 a 2025, zůstává v systému i nadále zabudována silná strukturální nerovnováha, jež si vyžádá další opatření na příjmové i výdajové straně po roce 2025. Uvedla to ve čtvrtek ve své zprávě Národní rozpočtová rada (NRR).
Hnutí ANO se na Ústavní soud (ÚS) kvůli vládnímu konsolidačnímu balíčku obrátí po Novém roce. V dnešním pořadu Partie v televizi CNN Prima News to řekl místopředseda hnutí Radek Vondráček. Kritizoval mimo jiné způsob přijetí novely v Poslanecké sněmovně. Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) není správné přenášet politické spory před soudy. Konsolidační balíček, který má vládě pomoci zlepšit stav státního rozpočtu v příštích dvou letech celkem až o 150 miliard korun, podepsal prezident Petr Pavel minulý týden.
Schodek státního rozpočtu ke konci listopadu vzrostl na 269,1 miliardy korun z říjnových 210,7 miliardy korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předpokládá, že se za celý rok podaří dodržet plánovaný deficit 295 miliard korun. Hospodaření státu ke konci listopadu je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrté nejhorší v historii Česka. Loni ke konci listopadu byl rozpočtový schodek 337,1 miliardy korun.
Ze všech stran slyšíme, že demografická situace je neudržitelná, bez reformy se důchody neobejdou. Když od vágních politických výkřiků přejdeme k sofistikovanějším rozborům, slýcháme občas, že průběžný systém může měnit jen tři parametry: Můžeme zvyšovat věk pro odchod do důchodu, nebo snižovat výši důchodů procentuálně k průměrné mzdě, nebo zvyšovat odvody pracujících do systému. Nic jiného než úpravu těchto tří parametrů nevymyslíme. A také se dozvídáme, že bez těchto změn, „nejlépe“ všech třech najednou, penzijní systém zkolabuje. A já vám chci ukázat, že to není pravda.
Sněmovna dnes hlasy poslanců vládní koalice a přes kritiku opozice schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 252 miliard korun. Plánovaný schodek má proti tomu letošnímu klesnout o 43 miliard korun. Jde o třetí státní rozpočet, který prosadila koaliční vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Schválený rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá. Pro rozpočet hlasovalo 98 poslanců vládní koalice, ke kterým se přidal i nezařazený Ivo Vondrák
Další důležité téma v Poslanecké sněmovně, další výživný projev expremiéra Andreje Babiše – tak by se dalo shrnout dění z dolní komory v poslední době. Šéf hnutí ANO ve středu opět vystoupil s kritickou řečí během závěrečného projednávání návrhu státního rozpočtu. Během něj opakovaně obviňoval předsedu vlády Petra Fialu z nekompetentnosti a vrstvil jednu hlášku za druhou. Návrh státního rozpočtu předpokládá meziroční snížení schodku o 43 miliard korun na 252 miliard, poslanci o něm mohou hlasovat až do půlnoci.
V Poslanecké sněmovně se po čase schyluje k dalším intenzivním jednacím dnům. Ve středu jde totiž do dolní komory k projednání v závěrečném kole návrh státního rozpočtu pro rok 2024, hned o den později se pak mají zákonodárci mimořádně sejít kvůli cenám energií. Opozice se chystá na obě schůze, podle hnutí ANO se mají vládní strany připravit na nové kolo obstrukcí i drsné projevy. Sněmovna jej vzhledem ke koaliční většině pravděpodobně schválí.
Počet osob zaměstnaných ve státních úřadech se sníží nejvíce od roku 2015. Vyplývá to ze systemizace, kterou ve středu projednala a schválila vláda Petra Fialy (ODS). Poprvé se systemizace schvalovala právě před osmi lety. Podle neoficiálních informací by mělo ubýt celkem přes 2600 míst a mělo by se skutečně i vyhazovat, nikoliv jen škrtat neobsazená místa.
Americká sněmovna reprezentantů schválila návrh o krátkodobém financování vlády, který by zajistil plnohodnotný chod federálních úřadů i po pátečním konci aktuálního rozpočtového provizoria. Kongresmani učinili první krok k odvrácení takzvaného shutdownu, nyní plán projedná Senát, který jej může poslat k podpisu americkému prezidentovi Joeu Bidenovi. Federálním agenturám dojdou peníze na platy zaměstnanců v noci na sobotu, neschválí-li do té doby Kongres nový rozpočtový návrh.
Poslanci se tento týden budou zabývat především druhým čtením státního rozpočtu na příští rok. Schůze sněmovny začíná v úterý, samotný rozpočet by se na pořad dne měl dostat ve středu. Zákonodárci mohou navrhovat přesuny peněz uvnitř rozpočtu, měnit celkové příjmy, výdaje nebo schodek 252 miliard korun už po prvním čtení nemůžou. Opozice avizuje desítky návrhů. Podle šéfky klubu hnutí ANO Aleny Schillerové je cílem přesvědčit vládu, aby nedovolila přesunout desítky miliard ze státu na občany.
„Nepřinese dramatické dopady.“ Tak ministr financí Zbyněk Stanjura v Senátu označil vládní konsolidační balíček, který horní komora parlamentu ve středu schválila. Češi se nicméně i tak budou muset připravit na řadu změn, ať už jde o příjmy a odvody zaměstnanců, nebo o dohodáře, jimž brzy stát trochu zkomplikuje život.
Senát rozhoduje o předloze, která má opět zásadně zkomplikovat flexibilní pracovní úvazky. Konsolidační balíček v Senátu sice na oko narazil na odpor, očekává se však jeho schválení. Kontroverzní změny u dohod o provedení práce, kam mimo jiné patří vznik celoplošné evidence, dostaly pozornost jen v doporučeních hospodářského výboru.
Vládní konsolidační balíček v Senátu drhne. Dva ze tří výborů jej nepodpořily a někteří koaliční senátoři oslovení deníkem Echo24 uvedli, že spatřují řadu problémů. Senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL) jednoznačně řekl, že balíček nepodpoří a domnívá se, že Senátem neprojde. Ostatní čekají na pozměňovací návrhy. Návrat do sněmovny by byl podle představitelů koalice zejména časový problém, znamenalo by to znovu projít „opozičním šílenstvím“. Na plénu je balíček příští týden.
