Tag: státní rozpočet

Články k tagu

Vyšší daně z příjmu: Mělo se to probrat za zavřenými dveřmi, zlobí se Stanjura

Konkrétní návrhy se mají prodiskutovat za zavřenými dveřmi, teprve poté se s nimi má jít do médií. Prostřednictvím tiskového oddělení ministerstva financí svůj postoj pro Echo24 zopakoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). MF tak reagovalo na dotaz k opatřením, která do veřejného prostoru vypustily v posledních dnech vládní koaliční strany, včetně návrhu na zvýšení daně z příjmu. Na tomto opatření přitom není politická shoda a podle MF se čeká na další politická jednání.

Snížením počtu státních zaměstnanců by vláda ušetřila až 50 miliard. Sociální otřes by nenastal

Počet státních zaměstnanců se letos oproti loňsku zvýšil o více než 10 tisíc osob a poprvé v historii Česka atakuje půlmilionovou hranici, když dosahuje cifry 499 056 osob. Snížením počtu státních zaměstnanců na úroveň z roku 2016 by stát přitom na celkových nákladech ušetřil až 50 miliard korun. S ohledem na situaci na trhu práce by podle ekonomů nenastal ani žádný významný otřes. Ke snižování má vést metodika, kterou připravuje ministerstvo vnitra.

Vyšší daň z příjmu i základní sazba DPH. Návrhy stran koalice jdou proti slibům vlády

Předvolební slib koalice Spolu i závazek z programového prohlášení vlády se otřásá v základech. Členské strany vládní koalice totiž čím dál hlasitěji volají po tom, aby ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) do tzv. konsolidačního balíčku, který má zlepšit saldo veřejných financí, zahrnul i zvýšení některých daní. O progresivním zdanění příjmů hovoří jak hnutí STAN, tak lidovci. Podobně pak STAN a TOP 09 volají po zvýšení základní sazby DPH. Na případném zvýšení daně z příjmu musí podle ministerstva financí být politická shoda.

Na reformu už je pozdě. „Snižme penze, zastavme valorizace a oddalme důchodový věk“

Blížící se demografický náraz po vkročení generace Husákových dětí do důchodového věku spolu s děsivě narůstajícím strukturálním deficitem odsuzují udržitelnost současného penzijního systému k jistému zániku. Rozhodnuto je zatím o snížení mimořádných červnových valorizací, kterým stát ušetří zhruba dvacet miliard. Vláda chce už brzy představit svou důchodovou reformu s tím, že by některá opatření mohla platit už od příštího roku. Kritici však upozorňují, že na reformu už je pozdě a před neudržitelností systému nás neochrání.

„Hrdý populista“ Babiš: v parlamentu se mluví a mají tam polévku za 12 korun

Šéf hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš prohlásil, že je hrdým populistou, stáhl se do ústraní a hájí požadavky 2,4 milionu lidí. "Fialova vláda nedělá s inflací vůbec nic, protože je tam asociální ministr financí, který řídí vládu místo premiéra, jehož jediným programem je Ukrajina," řekl Babiš v rozhovoru pro deník Právo. Babiš také volal po snížení a zmrazení poslaneckých platů, boji s inflací a ochraně důchodců. "Lže, jako když tiskne," řekl o rozhovoru poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL).

Expert lidovců: Chceme vyšší daně pro firmy i fyzické osoby

Chceme vyšší daně pro firmy i fyzické osoby, u DPH jsme pro zachování tří sazeb. Pro Echo24 to řekl lidovecký poslanec a ekonomický expert Michael Kohajda. Dodal, že KDU-ČSL preferovala interní jednání, ostatní strany v koalici ale zřejmě podle něj mají jiný názor. I proto se tak rozhodl zveřejnit návrhy, které do diskuse o konsolidaci veřejných financí přinesli právě lidovci.

Nejen STAN. Piráti představili balíček ve výši 140 miliard, větší příjmy chtějí i lidovci

Konsolidační balíček Starostů a nezávislých (STAN) v těchto dnech nabírá konkrétní obrysy, celkově má uspořit 150 miliard. Už začátkem února představili svůj plán i Piráti, jejichž ucelená opatření by státu podle jejich mínění ušetřila celkem 140 miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) přitom plánuje v první vlně konsolidace ušetřit nejméně 70 miliard.

STAN chce zvýšit daň z příjmu, má být progresivní. Zvednout se má i DPH

Hnutí STAN představilo návrh ke snížení deficitu státního rozpočtu, který počítá se zavedením progresivní daně, změnami v DPH, zvýšením daně z příjmu nebo daně z neřesti v rámci THC, tabáku či tichého vína. Starostové a nezávislí tvrdí, že jejich návrhy by mohli být ještě účinnější než konsolidační balíček ministra financí Zbyňka Stanjury, který hodlá ušetřit 70 miliard korun ze státní kasy.

Stanjura chce více zdanit majetek. Průšvih s rozpočtem zachrání jen brutální škrty, zní kritika

Vláda slibuje brzy představit takzvaný konsolidační balíček, kterým se snaží alespoň částečně mírnit rozklad státních financí. Na příjmové straně by mělo být ve hře i navýšení daně z nemovitosti. Ta by se podle plánů ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) mohla zvednout na dvojnásobek a přinést do státní kasy zhruba osm miliard. To jsou podle kritiků však jen drobné a jde o opatření, které nemá příliš potenciál ovlivnit problém s obrovským strukturálním schodkem.

Daň z alkoholu i rodičovská, komu a kolik. Velký přehled, kde stát škrtne a kde přidá

Vláda Petra Fialy se chystá v nejbližší době představit balík opatření, kterými chce léčit dlouhodobě neudržitelný stav veřejných financí. Vedle několika přídavků přichází především s výraznými škrty a nepopulárním navyšováním, které mají za cíl najít v příštím roce úsporu 70 miliard korun. Mezi kroky kabinetu patří vyšší daně, méně rostoucí důchody, ale také nižší příspěvky. Deník Echo24 přináší jejich podrobný přehled.

Další škrty. Stanjura chce omezit příspěvky na stavební spoření

Spojené státy v úterý slavnostně zahájily provoz své první stálé vojenské posádky v Polsku a na východním křídle Severoatlantické aliance. Posádka podle amerického velvyslance svědčí o jednotě aliance "tváří tvář ruské agresi". "Ukazuje to, že jsme tady, abychom zůstali. Říká to světu, že Spojené státy jsou oddané Polsku a NATO. Jsme jednotní tváří v tvář ruské agresi," řekl americký velvyslanec v Polsku Mark Brzezinski během oficiální ceremonie.

STAN jde proti Stanjurovi. Konsolidační balíček starostů bude dvakrát větší

Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) představí v nejbližších dnech vlastní návrh konsolidačního balíčku ve výši 150 miliard. Potvrdila to pro Echo24 mluvčí STAN Sára Beránková. Vládní balíček, který chce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) představit během jara, se má pohybovat ve výši 70 miliard, což Starostům připadá málo a zároveň podle nich nejde o dostatečně komplexní řešení.

Banky se přou s vládou o stavební spoření. Není účelně na bydlení a stojí miliardy

Stavební spoření mají v Česku sjednané miliony lidí. Experti z Národní ekonomické rady vlády (NERV) navrhují nicméně zrušit takzvaný státní příspěvek, který se podle informací ministerstva financí pohybuje ročně okolo 4,3 miliard. Banky nicméně lobbují za to, aby vláda příspěvek nerušila. Jedním z argumentů je i dlouhodobý dopad do rozpočtu v podobě více žádostí na příspěvek na bydlení a jiné formy státní podpory.

„Svátky rušit nebudeme, nic by to nepřineslo,“ říká ministerstvo financí

Vláda čelí vysoce deficitnímu rozpočtu a úspory hledá, kde se dá. Inspiruje se i v zahraničí. V Dánsku zrušili státní svátek Velký modlitební den s odůvodněním, že získané finance může Dánsko investovat do armády. České ministerstvo financí, na základě tohoto příkladu a debaty o něm v Česku, si nechalo vypracovat analýzu, jaké dopady by rušení státních svátků mělo na ekonomiku a státní kasu. A vláda se podobnou cestou nevydá. Podle analýzy, kterou má Echo24 k dispozici, by zrušení jednoho státního svátku pomohlo zvýšit HDP přibližně o 0,1 % HDP.

Chce-li vláda konsolidovat veřejné finance, musí škrtat až do konce svého mandátu

Vláda Petra Fialy (ODS) chce během letošního jara představit takzvaný konsolidační balíček, který má vést ke zlepšení salda státního rozpočtu. Podle ekonomů, které oslovil deník Echo24, jde o dobrý první krok, ale sedmdesát miliard, o nichž mluví ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) rozhodně ke stabilizaci rozpočtu stačit nebude. Shodují se, že pokud chce vláda skutečně státní kase pomoci, musí nepopulární škrty a nové příjmy hledat postupně až do konce svého volebního období.

70 miliard na konsolidaci nestačí, vláda bude muset hledat další úspory, míní experti

Chceme najít opatření s pozitivním dopadem na strukturální saldo ve výši nejméně 70 miliard. Takto opakovaně hovoří ministerstvo financí v čele se šéfem resortu Zbyňkem Stanjurou (ODS). Dvě třetiny z této částky chce najít na straně úspor, zbylou třetinu na straně příjmů. Podle expertů je nicméně zmíněná částka nedostatečná a nepovede k reálné konsolidaci veřejných financí.

Zdivočelé zdražování a důchody nás stahují do pasti

Schodek státního rozpočtu za první dva měsíce letošního roku je nejvyšší v historii České republiky. Dosáhl 119,7 miliardy korun. Přesně o tolik stát utratil víc, než dokázal vybrat na daních. Na celý letošní rok počítá sněmovnou schválený státní rozpočet se schodkem 295 miliard korun. To je obrovský deficit, ale přesto je z únorových výsledků vysoce pravděpodobné, že nakonec bude ještě výrazně vyšší. Muselo by se stát něco mimořádného, aby se tento trend prudkého zvyšování deficitu obrátil.

Rozpočet skončil v únoru ve schodku 119,7 miliardy Kč, nejhlubším od vzniku ČR

Státní rozpočet v únoru skončil ve schodku 119,7 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Je to nejhlubší únorový deficit od vzniku České republiky. Ke konci ledna bylo hospodaření státu ve schodku 6,8 miliardy korun, na celý rok vláda plánuje deficit 295 miliard korun. Loni byl únorový schodek 45,3 miliardy korun, výsledek ale tehdy ovlivnilo rozpočtové provizorium, které omezilo měsíční výdaje státu na jednu dvanáctinu rozpočtu roku 2021.

TOP 09 chce sníženou sazbu DPH na 10 %, STAN tlačí společné daně pro manžele

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se chystá během jara představit balíček opatření, která by měla vést ke konsolidaci veřejných financí. Ve stejnou dobu zároveň probíhá pod vedením ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) práce na důchodové reformě. V obou případech se jedná o vysoce ekonomicky, ale i politicky závažné kroky. Každý subjekt ve vládní koalici tak chce protlačit své návrhy.

Výchovné se podle Jurečky může změnit. Na bonus k důchodům vláda nemá peníze

Vládní koalice bude jednat o případných změnách výchovného. Důvodem jsou vysoké výdaje. Rozhodnutí by mělo padnout v březnu. Na tiskové konferenci po jednání vlády to dnes řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Bonus 500 korun za vychované dítě se vyplácí od letoška. V tomto roce se počítalo s výdaji 19 miliard korun. V dalších letech bude suma vyšší. Nezavádění či zrušení výchovného doporučovala už loni Národní ekonomická rada vlády (NERV). Opatření považuje za nesystémové.

Bude stát trestat za nezdravý životní styl? „Cílem je nastavit pravidla, jak se chovat,” říká vládní poradce

Mezi možnými návrhy na ošetření rozpočtu se objevil i takový, který míří k „výchově“ lidí za nezdravé či nevhodné chování. Kdo by neplnil určené parametry zdravého chování, měl by si připlatit na zdravotním pojištění. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), jehož resort se návrhem zabývá, tvrdí, že zatím probíhá debata na odborné úrovni. Deník Echo24 se tedy na další detaily zeptal jeho poradce pro otázky zdravotnictví Martina Šamaje.

Vláda OSVČ podceňuje. „Vyšší odvody vůbec nejsou o spravedlnosti, stát chce jen rychlý příjem,“ říká ekonom

Už nyní máme v Česku jedno z nejvyšších zdanění práce vůbec a z pojistného na sociální zabezpečení má stát výrazně nadprůměrné příjmy. Přesto se vláda nijak nebrání tomu, aby osoby samostatně výdělečně činné platily ještě více. Argument zní, že živnostníci by si měli zajistit „důstojnější“ podmínky v důchodu. Realitou je však to, že stát by si tím jen snadno a rychle přihrál vyšší příjem do rozpočtu.

Přebujelá státní správa, jen úředníků jsou v „eráru“ desítky tisíc. Stanjura hledá řešení

Chceme méně úředníků a snížení množství agend. Alespoň tak hovoří premiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS). Stanjura začátkem února v České televizi řekl, že počet státních úředníků přesahuje 82 tisíc. Řekl k tomu, že uznává, že takové množství je příliš vysoké. Platy všech státních zaměstnanců, kterých jsou celkem stovky tisíc, si letos vyžádají přes čtvrt bilionu korun.

Dohra covidu: ukradené miliony, stovky trestních oznámení či podezření

Plošná pomoc státu v posledních letech znamená většinou enormní zásahy do státního rozpočtu i řadu možných problémů, ať už jde o podvody či neefektivitu. To se týká i covidových kompenzací, s kterými přišla vláda bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) ruku v ruce s tvrdými restrikcemi. Jak ukazují zpětná šetření, minimálně stovky milionů mířily k adresátům, kteří na pomoc neměli nárok či se nedokázali poprat s kritizovanými složitými žádostmi. Například téměř 50 % kontrol programu Antivirus ukázalo na porušení podmínek jeho čerpání.

Začíná nová hra, boj o moc pokračuje

Přichází čas reforem. Vláda Petra Fialy nemohla využít první rok svého vládnutí k uskutečnění reforem nutných k ozdravění státního rozpočtu, který je zatížen obřím dluhem v rekordní výši téměř 300 miliard korun a především kdykoli předtím nepředstavitelnou inflací, která se blíží téměř 18 procentům. Rusko napadlo Ukrajinu, vyvolalo energetickou krizi, která se zásadně na růstu inflace projevila, a pak byly volby, nejdřív komunální spojené se senátními, a hlavně prezidentské, ve kterých panovala obava, že by se na Hrad dostal úhlavní nepřítel vládní koalice Andrej Babiš.

Na jaké daně chce stát sáhnout a kde spořit? Vláda oťukává veřejné mínění

Členové vlády v čele s premiérem Petrem Fialou a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) po období mlčení postupně odtajňují, jakým způsobem budou konsolidovat státní rozpočet. Řada kroků jde zjevně ruku v ruce s probíhající revizí programového prohlášení, která má být hotová ke konci března. Mezi hlavní oblasti, o nichž Stanjura opakovaně mluví, patří zvýšení daně z nemovitosti, zrušení či snížení příspěvku na stavební spoření či změna sazeb DPH. Veškerá opatření chce Stanjura schválit jako balík.

„Zvýhodňovat daňově živnostníky je absurdní.“ Co vláda chystá na OSVČ?

Když stát jen těžko hledá, kde v době vysokých schodů ušetřit, rozhoduje se raději, kde brát. A přistoupit může i k citlivému zvýšení daňového zatížení živnostníků. Konkrétně by si OSVČ podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) více připlatili na odvodech pojistného tak, aby se zdanění srovnalo na úroveň zaměstnanců. Jak upozorňují ekonomové, zavádění vyšších minimálních odvodů živnostníkům je politicky daleko těžší, než sáhnout na daňovou zátěž zaměstnanců,

Důchody schodek rozpočtu zvednou, systémově ale vidím větší problém, říká šéf NRR Hampl

Vládou schválený schodek rozpočtu ve výši 295 miliard, o němž ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že ho nějak udrží, je nereálný. Nejméně o dvacet miliard ho zvedne mimořádná valorizace důchodů, daleko větší jsou ale systémové problémy, které lze v rozpočtu pro letošní rok sledovat. O případných úsporách mluví podle expertů vláda spíše mlhavě, stamiliardové schodky se dají čekat i v dalších letech.

Daňový příběh na pokračování. Po windfall tax a DPH Stanjura připustil zvýšení daně z nemovitosti

Hlavním úkolem vlády v letošním roce je udržet schodek pod 300 miliardami korun. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že letošní rok bude z hlediska rozpočtu tranzitní, v dalším roce už by se měla promítnout i chystaná konsolidace státního rozpočtu. Odborníci dlouhodobě tvrdí, že letošní schodek zcela jistě výši 300 miliard překročí. V plánované konsolidaci by se podle nich mělo myslet i na další oblasti, nejen například na důchodovou reformu, o které mluví ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.