Miloš Zeman si na veřejnou reakci k vrbětické kauze vzal týden, velký praktický význam to nemělo, jistě tak ale vytvořil atmosféru očekávání, přitáhl ke svému vystoupení na TV Prima pozornost, dodal mu punc čehosi zásadního. Nic z toho samozřejmě nebylo adekvátní obsahu prezidentových slov. Jeho nedělní promluva a následný rozhovor s moderátorkou Terezií Tománkovou byly předvídatelným sledem „zemanismů“.
Prezident Miloš Zeman se pustil do vlastního výkladu ústavy. Nemyslí si, že by musel rozpouštět sněmovnu, ani kdyby se na tomto kroku shodlo potřebných 120 poslanců. Stejně tak by v případě vyslovení nedůvěry vládě podržel premiéra Andreje Babiše (ANO) a nechal by jeho kabinet dovládnout v demisi. S předsedou vlády se v pondělí setká v Lánech. V nedělní Partii Terezie Tomanové mimo jiné také uznal, že ve světle větší dostupnosti západních vakcín není třeba již tolik tlačit na ruskou vakcínu Sputnik V. Přitom byl sám jejím velkým zastáncem.
Projev prezidenta Miloše Zemana k případu Vrbětice musel zaujmout všechny, kteří sledovali vývoj jeho životní kauzy Peroutka. Ta je notoricky známá a známé je o ní také to, že nikdy nebude rozřešena. Článek se nikdy nenajde, jednoduše proto, že nikdy neexistoval. Zeman to ale nikdy neuzná. Nikdy neuzná, že se mýlil, že si s ním jeho paměť zahrála, že něco prostě popletl. To by bylo příliš lidské na jeho pýchu, na jeho bohorovnost, která je bohužel čím dál směšnější, vlastně smutnější.
Ruský senátor Alexej Puškov v reakci na projev Miloše Zemana řekl, že český prezident neuvedl žádný důkaz o zapojení ruských tajných služeb do explozí ve Vrběticích, protože takové důkazy neexistují. „Není to překvapivé, neukázali důkazy, protože jednoduše neexistují,“ uvedl politik s tím, že se jedná o „propagandistický útok“ na Rusko pod taktovkou Západu. Zemanův projev podle Puškova vážně zpochybnil „ruskou verzi“ vrbětických výbuchů. Také mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová řekla, že Praha neměla žádné důvody pro to, aby z explozí obvinila Rusko.
Prezident Miloš Zeman zopakoval, že pokud by sněmovna vyslovila menšinové vládě hnutí ANO a ČSSD nedůvěru, nechal by kabinet Andreje Babiše (ANO) dovládnout v demisi. V pořadu Partie televize Prima opozici vzkázal, že podobně by postupoval i v případě, že by poslanci sebrali 120 podpisů k rozpuštění dolní parlamentní komory. Prezidenta neznepokojuje ani zveřejněním auditní zprávy Evropské komise o premiérově střetu zájmů. Rozhodnutí podle Zemana připadá soudním orgánům, nikoli prezidentovi.
Prezident Miloš Zeman zopakoval, že pokud by sněmovna vyslovila menšinové vládě hnutí ANO a ČSSD nedůvěru, nechal by kabinet Andreje Babiše (ANO) dovládnout v demisi. V pořadu Partie televize Prima opozici vzkázal, že podobně by postupoval i v případě, že by poslanci sebrali 120 podpisů k rozpuštění dolní parlamentní komory. Prezidenta neznepokojuje ani zveřejněním auditní zprávy Evropské komise o premiérově střetu zájmů. Rozhodnutí podle Zemana připadá soudním orgánům, nikoli prezidentovi.
Pokud se potvrdí účast ruských agentů na výbuchu muničního skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014, měla by Ruská federace za teroristický čin zaplatit například neúčastí společnosti Rosatom v tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. Prezident to uvedl ve výjimečném televizním projevu. Zmínil, že v kauze plně důvěřuje Policii ČR a Nejvyššímu státnímu zastupitelství, které vyšetřování dozoruje. Přeje si, aby na vyšetřování byla nasazena maximální kapacita.
Česká veřejnost napjatě čeká na vystoupení prezidenta Miloše Zemana k současné česko-ruské diplomatické válce. Důvodů je mnoho: hlava státu jde na ruku Moskvy už delší dobu, ať už šlo o přítomnost ruských vojáků na Ukrajině, případ novičok či vakcínu Sputnik V. Se svým protějškem Vladimirem Putinem navíc udržuje přátelské vztahy. Po oznámení zapojení ruských tajných složek do vrbětického výbuchu se ale zdržel jakýchkoliv komentářů. Zeman kromě toho má s českými tajnými službami složitou historii a mnohokrát zpochybnil jejich práci.
Bývalý prezident Václav Klaus znovu ostře kritizoval způsob, jakým česká vláda řeší diplomatickou krizi s Ruskem, která vznikla poté, co kabinet oznámil, že za výbuchem ve Vrběticích měli stát členové ruských zpravodajských služeb. „Štěkáme na Rusko, protože si myslíme, že máme za sebou mocné USA a NATO. To je trošku hloupá politika,“ řekl Klaus v rozhovoru pro deník Blesk. Není podle něj náhoda, že se o příčině sedm let starého výbuchu muničního skladu začalo znovu mluvit až dnes.
Prezident Miloš Zeman se chystá o víkendu prolomit týden mlčení ke kauze Vrbětice. Vláda se zaštiťuje jeho podporou pro kroky, které podnikla na základě zprávy české kontrarozvědky (BIS). Ta předložila důkazy, že výbuch v muničním skladu byl sabotážní akcí ruské vojenské rozvědky GRU. V minulosti se však prezident vyjadřoval k BIS a jejímu řediteli Michalovi Koudelkovi s despektem a operace ruských tajných služeb zpochybňoval. Přenášíme přehled nejvýznamnějších prezidentových výroků k BIS a k Rusku.
Prezident Miloš Zeman se dnes na Pražském hradě sešel se svým předchůdcem Václavem Klausem. O schůzku podle mluvčího prezidenta požádal exprezident Klaus. Důvodem setkání měla být „mimořádná situace způsobená vrbětickou aférou“, sdělil pro Echo24 mluvčí Institutu Václava Klause Petr Macinka. Klaus před několika dny v souvislosti s kauzou Vrbětice kritizoval vládu, která podle něj jen zoufale hledá „vykonstruovaného strašáka“, který by lidi udržel ve strachu. „Nevěřil jsem, že se ještě někdy vrátím do padesátých let,“ uvedl bývalý prezident.
Prezident Miloš Zeman jmenoval nového ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD). Podle něj je před ním těžký úkol hájení národních zájmů České republiky, řekl prezident. Ke kauze zapojení ruské tajné služby ve výbuchu vrbětického skladu se Zeman nijak nevyjádřil. Ve funkci nahradil Kulhánek minulý týden odvolaného Tomáše Petříčka (ČSSD). Post šéfa české diplomacie v mezičase zastával vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
O dalším směřování Česka se i po sobotní tiskové konferenci bude rozhodovat v podzimních volbách, těžko říct, jestli na ně bude mít vrbětická kauza – navzdory svojí nesporné závažnosti – velký vliv.
Případ Vrbětice je podle ředitele zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolfa Jindráka velmi závažný incident, u nějž je potřeba postupovat razantně. Česká republika by podle něj měla informovat své spojence v Evropské unii a NATO a požádat o solidaritu. Reagoval tak na zveřejnění informací o důvodném podezření českých bezpečnostních složek, že do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku byli v roce 2014 zapojeni příslušníci ruské tajné služby.
Za "Zemanovo vítězství" - vítězství "nejvíce proruského prezidenta v Evropské unii" - označil ve čtvrtek list Ukrajinska pravda změny v české vládě, kterou opustili ministři obvinění prezidentem Milošem Zemanem z rusofobie. Zároveň se deník ptá, zda lze zastavit příklon Prahy k Rusku poté, co "vláda Zemanových přátel může být nahrazena vládou Zemanových nejlepších přátel".
Prezident České republiky Miloš Zeman si může odškrtnout dva terče své kritiky. Po nedávném odvolání ministra zdravotnictví Jana Blatného skončil v čele resortu zahraničí i Tomáš Petříček (ČSSD). Zeman také požadoval konec šéfky Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Ireny Storové kvůli tomu, že stejně jako Blatný „blokovala snahu o širší dostupnost vakcín“, především neregistrovaného ruského Sputniku V. Její odvolání ale podle nového ministra zdravotnictví Petra Arenbergera v tuto chvíli nehrozí, nevidí důvod pro její odchod.
Co Miloš Zeman řekne, to Andrej Babiš udělá. Na první pohled zvenku viděná pevná aliance mezi prezidentem republiky a ministerským předsedou stojí na přísném vztahu nadřízenosti a podřízenosti. Zeman si Babiše tak hýčká nikoli pro to, že by mu byl nějak zvlášť sympatický, rozuměl si s ním nebo s ním názorově souzněl. Pěstuje si ho, protože Andrej Babiš poslouchá. Důsledně. Vyslovená prezidentská přání neplní sice hned, ale nakonec ano. Všechna.
Prezident Miloš Zeman hodlá udělit tragicky zesnulému Petru Kellnerovi nejvyšší státní vyznamenání Řád Bílého lva in memoriam. Oznámil to v rozhovoru pro Blesk. Toto vyznamenání udělí také zesnulému zpěvákovi Karlu Gottovi a bývalému ministrovi zdravotnictví Romanu Prymulovi. „Znal jsem Petra Kellnera poměrně dobře, tykali jsme si a považoval jsem ho za nejenom za nejúspěšnějšího českého podnikatele, ale i za člověka, který prospěl České republice.
Prezident Miloš Zeman kvůli bolavým nohám rozhodl přesednout na vozík. Řekl to v nedělním rozhovoru pro Blesk. Byl to důvod, proč při jmenování nového ministra zdravotnictví Petra Arenbergra (za ANO) nemohli novináři natáčet prezidentův příchod. Zeman podle svých slov už na něm občas jezdí v Lánech nebo na Hradě. „Pozvěte hyeny,“ řekl Zeman ve středu při jmenování nového ministra zdravotnictví. Jeho spolupracovníci poté do sálu uvedli novináře. Zemanův výrok zachytila kamera TV Nova. Psali jsme o tom zde.
Muž, kterému minulý týden udělil milost prezident Miloš Zeman, byl počátkem 90. let odsouzen za vraždu. V rejstříku trestů má sedm dalších záznamů, mimo jiné za zpronevěru či ohrožování mravní výchovy mládeže. Aktuálně si měl odpykat ještě 660 dní vězení za loupež, při níž ohrožoval prodavačku jehlicí z deštníku. Vyplývá to z přípisu ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO). Hrad milost odůvodnil mužovým nepříznivým zdravotním stavem.
Chování premiéra Andreje Babiše (ANO) je podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) nevypočitatelné a bezohledné. Jednání prezidenta Miloše Zemana ve vztahu k oponentům považuje Vystrčil za neomalené a nepřijatelné. Podle šéfa horní komory tito ústavní činitelé nedodržováním pravidel a společenských norem přispívají k jejich destrukci, a tím k chaosu.
Nový ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) se hned pustil do řešení Sputniku V. Už během ceremoniálu na Pražském hradě mu dal prezident ČR Miloš Zeman najevo, že by nerad byl svědkem dalšího blokování ruských a čínských vakcín, jako tomu bylo u předchozího ministra Jana Blatného. Podle Arenbergera je o Sputnik v Česku poměrně velký zájem, proto by bylo fér jej nabídnout. Nicméně možná ne v takové míře, v jakou doufá prezident: ten očekává masivní nasazení, zatímco nový ministr zdravotnictví mluví o využití v rámci dobrovolných klinických testů.
Odvolaný ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) blokoval podle prezidenta Miloše Zemana přísun vakcín do Česka, a je tak spoluodpovědný za zemřelé na covid-19. Zeman to řekl při dnešním jmenování ředitele vinohradské nemocnice Petra Arenbergera Blatného nástupcem. Prezident doufá, že se Arenberger nenechá v případě vakcín z Ruska či Číny otrávit ideologickou hysterií.
Zemanova letitá nechuť, nebo snad dokonce až odpor, k novinářům se opět projevila. Tentokráte při oficiálním jmenování nového ministra zdravotnictví na Pražském hradě. V době, kdy bylo téměř vše připraveno k prezidentově projevu po slavnostnímu aktu jmenování profesora Petra Arenbergera novým ministrem, ozvalo se Zemanovo: „Pozvěte hyeny“.
Premiéra Andreje Babiše (ANO) svírají problémy na dvou frontách. Z Hradu na něj tlačí prezident Miloš Zeman, který požaduje odvolání ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) a ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD). Ačkoliv premiér uvedl, že během schůzky v Lánech na „toto téma de facto nezaznělo nic“, nakonec dodal, že se uvidí v dubnu, zda dojde k personálním změnám. Ve stejnou chvíli vláda plánuje prodloužit nouzový stav společně se svým „třítýdenním lockdownem“, přičemž potřebná čísla k uvolnění restrikcí očekává až koncem dubna.
Premiér Andrej Babiš (ANO) v březnu neplánuje žádné personální změny ve vládě. Výměny během dubna nevyloučil. Novinářům to řekl po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem. Ten požaduje konec ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO), vadí mu jeho postoj k ruské vakcíně Sputnik V. Ministr zdravotnictví trvá na tom, že ruská látka musí být před využitím v Česku schválená úřady EU, stejně jako tomu bylo v případě jiných používaných vakcín. Dlouhodobě také Zeman požaduje odchod ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD).
Prezident Miloš Zeman dál hledá cesty, jak v Česku co nejrychleji začít očkovat ruskou vakcínou Sputnik V. Podle prezidenta by stačila pouhá certifikace českého Státního úřadu pro kontrolu léčiv (SÚKL). K tomu by však muselo udělit výjimku ministerstvo zdravotnictví, jehož šéf Jan Blatný (za ANO) uvedl, že chce počkat na schválení Evropskou lékovou agenturou (EMA). Nyní se Zeman obrátil na rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy, aby ruskou vakcínu posoudil.
První schůzka mezi Andrejem Babišem a Milošem Zemanem se má odehrát 22. března. Nejspíš nebude poslední z těch, kdy bude pán Zeman psovi Babišovi vysvětlovat, kde je jeho místo, a rozšafně mu připomene: Sliby se mají plnit, Andreji. Ruská vakcína proti čínskému koronaviru Sputnik V má v tomto příběhu jen zástupnou roli.
Dlouhodobým Zemanovým cílem je zavedení kvaziprezidentského systému, ve kterém bude předseda vlády odpovědný jemu. Za tímto účelem setrvale ohýbá tradice, zvyklosti, pravidla i ústavu. Zeman se tak snaží prosadit svou a momentálně je na Babiše naštvaný, neboť se mu to nedaří.
Prezident Zeman žádá hlavy ministra zdravotnictví a předsedkyně Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) jako trest za obstrukce při povolování vakcíny Sputnik do České republiky. To, že prezident k věci přistupuje svým křiklavým stylem, že u toho zjednodušuje (oběti nenaočkované Sputnikem nejspíš teprve zemřou), nic nemění na podstatě věci.
