Nepravdy, nepřesnosti a popletené údaje. Prezident Miloš Zeman se dle svých slov „zahrabal na týden v Lánech“, aby nasbíral dost informací pro svůj nedělní projev k Vrběticím. Přesto se ve svém desetiminutovém vystoupení dopustil hned několika nepřesných či nepravdivých výroků. Popletl si firmy a jejich soudní spory či počet vyšetřovacích verzí výbuchu muničního skladu. Mírně nafoukl i své kompetence, když uvedl, že policie spadá do ozbrojených sil pod velením prezidenta. V neposlední řadě se ještě pustil do vlastního výkladu ústavy.

Jako důvod, proč se nechtěl ke kauze Vrbětice vyjádřit dříve než po týdnu, uvedl, že se nejdříve seznamoval se všemi relevantními informacemi. „Setkal jsem se mimo jiné s policejním prezidentem (Janem Švejdarem, pozn. redakce), nechal jsem si zpracovat celou řadu analýz a dnes před vás předstupuji jako člověk, který se domnívá, že má dostatek informací, aby se k celé informaci mohl vyjádřit. S chladným rozumem a bez jakékoli hysterie,“ řekl v úvodu svého projevu.

Nedlouho poté se ale dopustil prvního faulu. „Začněme tedy začátkem. V roce 2014 došlo ve Vrběticích v muničním skladu ke dvěma výbuchům, které byly časově odděleny zhruba jedním měsícem. Tyto výbuchy byly vyšetřovány a závěr tehdejšího vyšetřování zněl, že byly způsobeny neodbornou manipulací při vyskladňování muničního materiálu,“ tvrdil Zeman.

Vyšetřování přitom ale oficiálně ještě neskončilo, výbuchy policie vyšetřuje jako úmyslné obecné ohrožení a na případu pracuje speciální tým. Žádná obvinění v souvislosti s výbuchy zatím nepadla. Záchranné práce se uzavřely teprve koncem loňského září a složky integrovaného záchranného systému (IZS) pak v říjnu 2020 ukončily zásah ve vrbětickém areálu.

Jen jedna vyšetřovací verze, nikoliv dvě

Další problematický výrok přišel v souvislosti s počtem vyšetřovacích verzí. „Vážení spoluobčané, žádná suverénní země si nemůže dovolit, aby dva agenti cizího státu způsobili teroristický atentát, při němž zahynuli dva čeští občané a byla způsobena miliardová škoda. Na druhé straně pracujeme se dvěma vyšetřovacími verzemi. Ta první, to jest původní, že došlo k výbuchu v důsledku neodborné manipulace s výbušným materiálem. A tou druhou, že se jednalo o akci cizí rozvědky. Beru obě dvě tyto verze vážně a přeji si, aby byly důkladně prošetřeny,“ řekl v neděli Zeman.

Zde se do vysvětlování vložil vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). „Pokud vím, tak v kauze existuje jedna vyšetřovací verze, a ta je spojená s pohybem příslušníků jednotky 29155,“ zareagoval v pondělí. To samé uvedl ještě v neděli lidovecký poslanec Jan Bartošek, který je zároveň členem sněmovního bezpečnostního výboru i výboru pro obranu. „Prezident očividně ve svém projevu lhal. S verzí neodborné manipulace s výbušninami ve Vrběticích jako příčiny výbuchu se pracovalo pouze do roku 2015. Teď už ne. Další z faulů v jeho projevu,“ napsal na Twitter. Obdobně se vyjádřili i další členové výborů.

Prezident očividně ve svém projevu lhal. S verzi neodborné manipulace s výbušninami ve Vrběticích jako příčiny výbuchu se pracovalo pouze do roku 2015. Teď už ne. Další z faulů v jeho projevu.

— Jan Bartošek (@honzabartosek) April 25, 2021

Popletl si i firmy

„Pak uplynulo zhruba šest let a nic se nedělo. S výjimkou soudu, kde byli obžalováni někteří pracovníci firmy Imex Group, ale při tomto přelíčení byli všichni obžalovaní osvobozeni,“ pokračoval prezident. I zde se Zeman dopustil nepravdy. Soudy sice řešily několik případů, které souvisely s Vrběticemi, ale netýkaly se přímo zaměstnanců firmy Imex Group.

Krajský soud ve Zlíně se v létě 2016 zabýval obžalobou pěti lidí a společností Excalibur Army a Real Trade Praha kvůli skladování zakázaných výbušnin v areálu. Lidem hrozily až dvanáctileté tresty, firmám i zrušení, ty ale podle verdiktu soudu neskladovaly miny jako takové, pouze těla min a materiál tak nelze považovat za zakázaný. Dovozem pouze těl min tak nebyl spáchán trestný čin. Žalobce se nejdříve proti osvobozujícímu rozsudku odvolal, později vzal své odvolání zpět.

Soud se věnoval firmě Imex Group z jiného důvodu. Žádala od státu odškodnění za výroky tehdejšího vicepremiéra Andreje Babiše krátce po druhém výbuchu v prosinci 2014. Řekl, že firma je kontroverzní, problémům jako ve Vrběticích čelila i v Bulharsku a že vyvážela zbraně do embargovaného Konga. Obvodní soud pro Prahu 2 a později i pražský městský soud požadavek na 15 milionů zamítl, v prosinci 2018 se Imex obrátil na Nejvyšší soud, který v červenci 2020 vrátil kauzu pražskému soudu.

„A další drobné zmatky...“

Nepravd a zmatečných výroků padlo víc, ať už během projevu či následném rozhovoru v Partii Terezie Tománkové. Prezident například uvedl, že člověk z Imexu, kterého policie podezřívá, že oba Rusy do areálu provezl, odmítl vypovídat na detektoru lži. Takovou informaci ale právní zástupce firmy Radek Ondruš odmítá. „Pokud to policie bude tvrdit, tak předložíme doklady, já osobně jsem psal, že souhlasíme s detektorem,“ uvedl. U Bezpečnostní informační služby (BIS) je majitel ochoten detektor lži podstoupit bez jakýchkoliv podmínek, mluvčí BIS Ladislav Šticha ale řekl, že představa, že si BIS pozve civilistu na detektor lži, je absurdní.

Neméně zvláštně znělo i prezidentovo přání, že by policie měla na vyšetřování nasadit maximální kapacity, přičemž požadavek vyslovil „jako vrchní velitel ozbrojených sil, kam Policie ČR nepochybně patří“. Jenže policie spadá pod ministerstvo vnitra Jana Hamáčka. Prezident velí „jen“ třem složkám, a to Hradní stráži, Vojenské kanceláři prezidenta republiky a armádě. Ve svém projevu také zmínil, že má plnou důvěru v Nejvyšším státním zastupitelství, které podle něj celý případ dozoruje. To rovněž není úplně pravda – případ je v gesci Krajského státního zastupitelství v Brně, či přesněji jeho zlínské pobočky.

V neposlední řadě se prezident Zeman pustil do vlastního výkladu ústavy. Nemyslí si, že by musel rozpouštět sněmovnu, ani kdyby se na tomto kroku shodlo potřebných 120 poslanců. Stejně tak by v případě vyslovení nedůvěry vládě podržel premiéra Andreje Babiše a nechal by jeho kabinet dovládnout v demisi. „Kdyby si tito naivové přečetli ústavu, tak by si zjistili, že prezident v takovém případě může, ale nemusí sněmovnu rozpustit,“ řekl v rozhovoru. Experti na ústavní právo ale tvrdí, že Zemanova interpretace je jednoznačně chybná a že žádný jiný výklad tohoto bodu ani neexistuje.