Zatímco Austrálie, Británie, Kanada a Spojené státy nákup ruské ropy kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu zakázaly, v Evropské unii není na tuto problematiku jasný názor. Členské země chtějí návrhy na takový zákaz projednat v nejbližších dnech a už jen představa, že návrh schválí, přispívá k dalšímu růstu cen ropy na světových trzích. Před unáhlenými zákazy ale v EU varuje například Německo nebo Nizozemsko.
Argument, že je potřeba přijmout kritizovaný pandemický zákon kvůli možnosti cestovat, nyní padá. Postarala se o to Evropská komise. Připravila nařízení o prodloužení covid pasů, které bez ohledu na český pandemický zákon umožní cestování mezi členskými státy EU. Covid pasy dosud měly platit k poslednímu dni v červnu. Chystá se však další prodloužení o rok, přičemž občané se k návrhu mohou vyjadřovat do 8. dubna.
Státy EU se dnes v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu shodly na nové obranné strategii počítající mimo jiné s vytvořením brigády rychlého nasazení o síle až 5000 vojáků. EU hodlá také pořádat pravidelná pozemní a námořní cvičení a posílit své civilní a vojenské mise. Ministři zahraničí a obrany členských zemí schválili novou strategickou koncepci, jejíž součástí je výrazné zvýšení armádních výdajů a investice do společného vývoje a nákupu vojenského vybavení a nových technologií.
Ukrajina se možná dočká zřízení mezinárodního fondu solidarity. Předseda Evropské rady Charles Michel v pátek večer oznámil, že o možném vytvoření takového pomocného instrumentu hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Fond by podle Michela poskytl likviditu pro další podporu a po skončení války by dlouhodobě sloužil jako páteř obnovy svobodné a demokratické Ukrajiny. Partneři by podle něj mohli do fondu přispět prostřednictvím mezinárodní dárcovské konference.
Evropská unie v současnosti vyčlenila půl miliardy eur do fondu na vojenskou podporu Ukrajiny, která je ve válce s Ruskem. Některé státy EU však i po ruské anexi Krymu až do roku 2020 do Ruska vyvážely zbraně či vojenskou techniku a náhradní díly. A to přesto, že vývoz zbraní do Ruska zakázala Rada Evropské unie. Data o exportu zmapovala pracovní skupina pro nešíření a vývoj zbraní, která pod radu spadá. Analýzu zveřejnil server Investigate Europe a týká se i České republiky.
Ještě nedávno by se rozhovor s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN) točil kolem stipendia poslance Farského, kolem nového policejního prezidenta a kolem tlaku vlády na neočkované. Válkou na Ukrajině se i Rakušanovi prudce změnila náplň práce. Jeho resort, jmenovitě Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, vede boj proti tzv. dezinformacím a cítí se být naším obráncem v jakési hybridní válce proti nepřátelským mocnostem. Kromě toho se vláda musí starat o vlnu ukrajinských uprchlíků a v neposlední řadě řešit raketový růst cen benzinu a nafty.
Je pozoruhodné, jak ztuha se ty nadějnější zprávy z rusko-ukrajinské války dostávají do našeho veřejného prostoru. Obě strany kromě bojů spolu také vyjednávají a včera poprvé za ty tři týdny nastal moment, kdy obě ve stejný den mluvily o významném pokroku v jednání. Řeč přitom není o koridorech, jimiž může odcházet obyvatelstvo z Rusy dobývaných měst, ani o žádných dalších sice důležitých, ale dílčích bodech, řeč je o podmínkách mírového uspořádání.
Válka na Ukrajině a na Rusko uvalené západní sankce vyvolaly další vlnu zdražování a ještě více prohloubily rozjetou energetickou krizi. Unijní lídři vymýšlejí, jak finanční ztráty zalepit a žádným tabu už není ani další masivní společné zadlužení. Stejně jako u historicky prvních vydaných evropských dluhopisů v reakci na ekonomický otřes po covidu tlačí tuto myšlenku hlavně Francouzi.
Rusko v sobotu varovalo Evropskou unii před růstem cen energií způsobeným západními sankcemi uvalenými za ruskou invazi na Ukrajinu. Je připraveno na konfrontaci s evropským blokem v energetickém sektoru, pokud to bude nutné, uvedla agentura Interfax s odkazem na představitele ruského ministerstva zahraničí. Rusko v pondělí večer poprvé od napadení Ukrajiny otevřeně pohrozilo přerušením dodávek plynu, který do Německa proudí plynovodem Nord Stream 1, pokud Západ zakáže dovoz ruské ropy.
Česko požádalo prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU o pomoc se zajištěním ubytování pro 50.000 uprchlíků z Ukrajiny. Podle ministra vnitra Víta Rakušana je k tomu potřeba 25 modulárních základen. "Kapacity státu jsou už vyčerpány, země se dostává do stavu, kdy uprchlíkům zvládne zajistit pouze nouzové přístřeší," uvedla mluvčí generálního ředitelství hasičů Pavla Jakoubková. Doplnila, že ČR nemůže být dál cílovou zemí.
Evropská unie v sobotu uvalí další sankce na Moskvu kvůli ruské agresi na Ukrajině. Členské státy Rusku pozastaví doložku nejvyšších výhod a omezí používání kryptoměn, aby jejich prostřednictvím ruský stát a elity neobcházely sankce. Zakážou také vývoz luxusního zboží do Ruska a dovoz výrobků ze železa a oceli, oznámila dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nová opatření představují čtvrtý balík sankcí proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes shodli na výrazném zvýšení obranných výdajů členských států i celého bloku. V reakci na ruskou agresi na Ukrajině se chtějí soustředit na posílení investic do společně vyvíjených nových obranných kapacit. EU by se také měla lépe připravit na hybridní hrozby a být schopna efektivněji bojovat proti kybernetickým útokům a dezinformacím, uvedli lídři v závěrečné deklaraci dvoudenního summitu ve francouzském Versailles.
Evropská unie by měla pro Ukrajinu dělat víc, řekl dnes na videu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři EU přitom na summitu ve Versailles v noci na pátek prakticky vyloučili rychlé přijetí Ukrajiny do EU. Pokud jde o válku s Ruskem, podle Zelenského v ní Ukrajina dosáhla zlomového bodu. Zdůraznil však, že není možné říct, jak dlouho ještě boje budou pokračovat. „Musíte postupovat rázněji. Toto není to, co očekáváme,“ prohlásil Zelenskyj ve videu na sociální síti Telegram.
Lídři členských zemí EU se na summitu ve Versailles vyslovili pro postupné ukončení závislosti na plynu, ropě i uhlí z Ruska, které aktuálně tvoří velkou část unijní spotřeby. Docílit toho chtějí kombinací nových zdrojů dodávek, ale i urychlením odklonu od fosilních paliv a dalšími kroky. Evropská komise navrhuje ukončit odběry z Ruska do roku 2027, summit deklaroval, že se tak má stát „co nejdříve“. Snahy odpoutat se od nákupu fosilních paliv z Ruska jsou součástí unijní reakce na ruskou invazi na Ukrajinu.
Lídři zemí Evropské unie chtěli na summitu ve Versailles poslat Ukrajině vzkaz, že o ni stojí a že má do Evropy dveře otevřené. Na začátku druhého dne jednání to řekl český premiér Petr Fiala, přičemž zmínil i jisté neshody mezi jednotlivými členy unie. Také hovořil o přípravě dalších sankcí proti Rusku a avizoval možnost dalších diskusí kolem mezinárodního platebního systému SWIFT. Podle Fialy summit EU přijal deklaraci odsuzující ruskou agresi a počítá s dalšími kroky, které je potřeba udělat.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie ukončili první den summitu ve francouzském Versailles, kde pohrozili Rusku přijetím dalších sankcí kvůli pokračující invazi na Ukrajině. Ve společném prohlášení také přislíbili posílení vazeb s Kyjevem, nevyjádřili se však k ukrajinské žádosti o urychlené přijetí do řad bloku, na něž mají členské země rozdílné pohledy. Sedmadvacítka lídrů se ve čtvrtek v podvečer na pozvání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona sešla ve versailleském zámku.
Úplné ukončení dodávek plynu a ropy do Evropy by nyní pro ruskou ekonomiku bylo tou nejtvrdší sankcí. Značně by však zabolelo i Evropskou unii. Její lídři tak k okamžitému odstřižení dodávek nakonec nesáhnou. Hlavně proto, že to Německo zkrátka nedovolí, míní europoslanec Alexandr Vondra (ODS). EU zaujala ten nejhorší možný postoj a dala Vladimiru Putinovi prostor k manévrování.
Souběžně se skutečnou válkou na Ukrajině, která je hnusnější, než si asi dokážeme představit, se v naší části světa spouští jakýsi ideologický jarní úklid. Evropský parlament měl tento týden v úterý a ve středu na programu schůze Zprávu o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v EU, včetně dezinformací. V kostce je tato zpráva (čtenář návrh poslaný plénu zvláštním výborem stejného jména nalezne na stránce Evropského parlamentu pod šifrou A9-0022/2022) apelem Evropské komisi, v další fázi pak národním vládám scházejícím se na Evropské radě.
Evropská komise plánuje v letošním roce snížit závislost Evropské unie na ruském plynu o dvě třetiny a ukončit závislost na ruských dodávkách plynu "mnohem dříve než v roce 2030". Dosáhnout toho chce rychlejším přechodem na alternativní dodávky a čistou energii. Za realizaci těchto plánů budou z velké části zodpovědné vlády jednotlivých států. Vyplývá to z dnešního prohlášení EK.
Energetická krize ještě vystupňována ruskými sankcemi dál pohání ceny energií prudce nahoru. Silné zdražování se navíc v posledních dnech týká i pohonných hmot. Ačkoliv to vláda původně odmítala, někteří její členové nyní mluví o plošných opatřeních, která by lidem situaci pomohla lépe zvládnout. Zastropování cen nebo prominutí daně však příliš nepodporuje ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN).
Ruská vláda aktualizovala seznam zemí, které považuje za nikoliv přátelské vůči Rusku. Uvedla také, že ruské finanční závazky vůči těmto státům budou vypláceny pouze v rublech. Kurz ruské měny strmě padá v důsledku sankcí. Dosud na soupisce figurovaly jen dva státy - ČR a USA. Nově přibyly všechny země Evropské unie, Ukrajina a dvě desítky dalších států, které po začátku ruské invaze na Ukrajinu zavedly proti Rusku sankce nebo se k nim připojily.
Green Deal není mrtvý, tato kritika zaznívá ze zemí, které ho odmítaly už dříve. Uvedla to v Otázkách Václava Moravce v ČT česká eurokomisařka Věra Jourová, která dodala, že Evropská komise chystá další balík sankcí proti Rusku. Přiznala, že Evropská unie určitou krátkozrakostí dopustila vysokou míru závislosti Evropské unie na ruském plynu. V řadě zemí Evropy včetně České republiky během týdne zaznívají slova o tom, že takzvaný Zelený úděl neboli Green Deal je mrtev.
Uplynulý týden zažila Evropa asi největší dávku dějin od roku 1989. Putinova armáda vůbec není tak světoborná, jak se soudilo, a ukrajinský národ zjevně existuje a nevítá ruskou armádu jako osvoboditele. Jednoho rána se v prohlášeních činitelů EU poprvé objevil do té doby nemyslitelný výraz „útočná zbraň“ a v noci EU schválila dodání stíhaček. Německo bude investovat do obrany dvě procenta HDP ročně, o což se marně snažili tři američtí prezidenti, až to během tří dnů dokázal Vladimir Putin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal žádost o přijetí své země do Evropské unie, informují o tom ukrajinská média. Dokumenty jsou podle nich už na cestě do Bruselu. Zelenskyj už dříve během pondělí v projevu řekl, že Ukrajina žádá o okamžité přijetí do Evropské unie podle nové speciální procedury.
Ukrajina žádá o okamžité přijetí do Evropské unie podle nové speciální procedury, uvedl v dnešním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. "Prezident je přesvědčen, že Ukrajina by si to zasloužila a že je to možné," napsala agentura Unian. Ukrajina již roky usiluje o přijetí do Severoatlantické aliance a do EU, ale dosud nemá ani schválený plán kroků vedoucích k členství NATO, ani postavení kandidátské země vůči EU.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v nedělním rozhovoru s Euronews uvedla, že Ukrajina patří do Evropské unie a blok by si přál, aby se časem stala její součástí. O vstupu nových zemí však rozhodují členské státy, které nemusí s názory EK souhlasit. Pozdě v noci se von der Leyenová telefonicky spojila s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Mluvili spolu o členství Ukrajiny v EU.
Ruský vpád na Ukrajinu zcela přehodnotil evropské priority a bezprecedentně se podepíše i na dalším unijním fungování. Téměř jistě se dotkne i klimatického ideologického cíle v podobě zelené dohody. Evropa si začala reálně uvědomovat svou silnou závislost na ruském plynu, kterou ještě posílila zelenou taxonomií, a musí se připravit na to, že bez znovuzapojení uhlí či jiných fosilních paliv jen s bezemisními zdroji svou energetiku neutáhne. Převládne snaha o zajištění vlastního přežití, ne plnění dominantní ideologie, ozývá se.
Čtvrtá, zásadní linie zatím chybí. Chybí proto, že kromě Ruska bude velmi bolet i Evropu. Pokud se má ale Vladimir Putin dostat do úplné ekonomické izolace, která je pro Západ nejlepším základem vyjednávání o příměří na Ukrajině, musí se zastavit tok plynu a ropy na Západ a platby za ně směrem do Ruska. Po týdnu bezradného přešlapování kolem sankcí, kdy se demonstrovala jednota, ale pod její fasádou se v zásadě nezasahovalo ničím, co by Rusko skutečně ohrožovalo, přišel přes víkend obrat. Alespoň částečný.
Třetí balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu odsouhlasili v neděli večer ministři zahraničí členských zemí. Součástí balíku je vyloučení významných ruských bank z mezinárodního platebního systému SWIFT či zákaz transakcí ruské centrální banky. Na sankční seznam rovněž přibudou více než dvě desítky ruských činitelů či oligarchů. Jaké z 360 ruských bank budou od SWIFT odříznuty, zatím unijní diplomacie nespecifikovala.
Evropská unie uzavře v reakci na ruský útok na Ukrajnu vzdušný prostor pro všechna ruská letadla včetně soukromých letounů ruských oligarchů. Evropský blok bude také vůbec poprvé společně financovat dodávky zbraní mimounijní zemi, kterou je Ukrajina. Oznámila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nový balík sankcí by se podle šéfky komise měl zaměřit také na běloruský režim, který ruské armádě umožňuje útočit na Ukrajinu ze svého území.
