Tag: EU

Články k tagu

Smyčka izolace kolem Putina se utahuje. Zbývá už jen plyn

Čtvrtá, zásadní linie zatím chybí. Chybí proto, že kromě Ruska bude velmi bolet i Evropu. Pokud se má ale Vladimir Putin dostat do úplné ekonomické izolace, která je pro Západ nejlepším základem vyjednávání o příměří na Ukrajině, musí se zastavit tok plynu a ropy na Západ a platby za ně směrem do Ruska. Po týdnu bezradného přešlapování kolem sankcí, kdy se demonstrovala jednota, ale pod její fasádou se v zásadě nezasahovalo ničím, co by Rusko skutečně ohrožovalo, přišel přes víkend obrat. Alespoň částečný.

EU odstřihne ruské banky od SWIFT jen částečně

Třetí balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu odsouhlasili v neděli večer ministři zahraničí členských zemí. Součástí balíku je vyloučení významných ruských bank z mezinárodního platebního systému SWIFT či zákaz transakcí ruské centrální banky. Na sankční seznam rovněž přibudou více než dvě desítky ruských činitelů či oligarchů. Jaké z 360 ruských bank budou od SWIFT odříznuty, zatím unijní diplomacie nespecifikovala.

EU zaplatí zbraně pro Ukrajinu a uzavře prostor ruským letadlům, i soukromým

Evropská unie uzavře v reakci na ruský útok na Ukrajnu vzdušný prostor pro všechna ruská letadla včetně soukromých letounů ruských oligarchů. Evropský blok bude také vůbec poprvé společně financovat dodávky zbraní mimounijní zemi, kterou je Ukrajina. Oznámila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nový balík sankcí by se podle šéfky komise měl zaměřit také na běloruský režim, který ruské armádě umožňuje útočit na Ukrajinu ze svého území.

Naše „apokalypsa“

Během jednání o sankcích proti Rusku od evropských politiků i v médiích zaznívala povzbudivá slova o nově nalezené jednotě, o tom, jak Putin přiměl státy Unie, aby se konečně semkly. Kromě těch povinných optimistických, povzbudivých, navenek akčních prohlášení totiž zaznívají i jiné hlasy. V něčem až apokalyptické. Bývalá německá ministryně obrany Annegret Kramp-Karrenbauerová mluví tom, že Západ, Evropa „historicky selhaly“. Významný novinář a znalec Ruska Edward Lucas v rozhovoru pro Deník N připouští možnost „konce Západu“.

Rozpory mezi státy EU nahrávají Putinovi. Německo zřejmě přehodnocuje pozici

Nejednotnost států EU v tvrdosti sankcí nahává ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Státy se totiž nedokáží shodnout, zda se má využít jeden z nejtvrdších protiúderů vůči Rusku, tedy odstřihnutí od mezinárodního platebního systému SWIFT. Pro jeho vypnutí se přimlouvají zejména státy východní Evropy včetně ČR. Zdrženlivě se k tomuto kroku stavěl Kypr nebo Spojené státy. Německo bylo původně proti, v pátek však ministr financí (FDP) Christian Lindner naznačil, že země by se mohla přidat k ostatním.

Putin v Bruselu vyhrál. Ruská politika Německa je v troskách, kritizují německá média

EU se nedokáže dohodnout na vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT, takže bude nadále financovat ruský útok na Ukrajinu. Napsal to v pátek deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ), podle kterého ruský prezident Vladimir Putin v Bruselu vyhrál. Týdeník Der Spiegel poznamenal, že obraz aktuálního dění na Ukrajině je živým dokladem zhroucení německé politiky, která po desetiletí věřila, že bezpečnosti a míru v Evropě je možné dosáhnout jen ve spolupráci s Moskvou, a nikoliv konfrontací.

Evropa v čele s Německem Putinovi financuje válku

Evropa mluví o bezprecedentních sankcích, které na svém nočním summitu přijala. Realita je však jiná, na což upozorňuje jak mnoho evropských lídrů, tak samotný ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj se Západ, a hlavně Německo, chová, jako kdyby už Ukrajinu odepsal. Právě Německo je aktuálně hlavním odmítačem nejtvrdší sankce v podobě odpojení Ruska z platebního systému SWIFT, což by Putinův režim ekonomicky izolovalo. Němci jsou největším příjemcem dodávek ruského plynu.

Které státy odmítly nejtvrdší postup vůči Rusku. Německo nebylo jediné

Prezidenti a premiéři zemí EU na nočním summitu sice schválili soubor sankcí proti Rusku, podle Ukrajiny ale opatření nejsou tak rázná, jak by mohla být. Rusko totiž nadále zůstává v mezinárodním platebním systému SWIFT, a to i díky zdráhavému postoji Německa. Důvody mohou být obavy Berlína o dodávky ruského plynu, které by podle německého ministra financí Christiana Lindnera byly ohroženy. Kancléř Olaf Scholz řekl, že tuto ekonomickou jadernou zbraň chce nechat na jinou situaci.

„Izolace Ruska se nekoná, Západ nemá skutečné lídry,“ kritizuje Kalousek slabost sankcí

V Evropě panují neshody ohledně sankcí, kterými by unie měla zasáhnout Rusko. Nově odsouhlasený balíček je sice podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského velmi tvrdý, tuzemsko by ale současně na rozdíl od jiných států uvítalo ještě ostřejší opatření. Jednomyslnou podporu nezískalo především vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT. To prosazovala Česká republika, přes ostatní ale neprošlo. Nerozhodnost světa kritizoval kupříkladu bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

Lídři EU se shodli na dosud nejtvrdších sankcích proti Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v noci na dnešek shodli na zavedení dosud nejtvrdších sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině. Postihy mají omezit ruský přístup ke kapitálu, míří na energetiku, dopravu či obchod. Zasáhnou také 70 procent ruského bankovního trhu, řekla po skončení více než šestihodinové schůzky předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Na nejtvrdší sankce nedošlo. Ekonomickou izolaci Putina blokuje Německo

Všichni západní politici se shodují, že Rusko brutálně, agresivně napadlo suverénní zemi. Co je horší, z jejich slov zní pochybnost, že to tažení tím nekončí. Veřejný prostor je plný pochybností, co přijde dál. Co rozjeté Rusko předvede zítra, za týden, za měsíc za půl roku? Kdo se může cítit v bezpečí a kdo je Putinem ohrožený? Jasné jsou dvě věci. Do chvíle, než by Rusko napadlo některou z členských zemí NATO, žádná ze západních armád nepůjde do války.

Reakce EU: Zastavíme přístup ruských bank na evropské trhy

Evropská komise chce podle její předsedkyně Ursuly von der Leyenové zastavit přístup ruských bank na evropské trhy. „Sankce jsou navrženy tak, aby těžce omezily schopnost Ruska vést válku,“ uvedla von der Leyenová. O jejich podobě budou večer debatovat prezidenti a premiéři členských zemí na mimořádném summitu v Bruselu. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella půjde o nejtvrdší sankce, jaké kdy EU přijala.

Mimořádný summit: Lídři zemí EU se ve čtvrtek sejdou v Bruselu kvůli Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie proberou ve čtvrtek napětí na Ukrajině na mimořádném summitu v Bruselu. Oznámil to dnes předseda Evropské rady Charles Michel. Unijní země se již shodly na zavedení prvního balíku sankcí proti Moskvě kvůli ruskému uznání nezávislosti separatistických republik na východě Ukrajiny a podle Michela je zásadní, aby i k dalšímu vývoji přistupovaly jednotně. "Užití síly a nátlaku ke změně hranic nemá v 21. století místo," napsal Michel lídrům v pozvánce na summit.

Rusko ztratí víc než Západ

V posledních hodinách přibývá západních státníků tvrdících, že ruský prezident Vladimir Putin už se rozhodl pro invazi na Ukrajinu. Ujišťují, že stále věří v diplomatické řešení. Pro případ, že by se Moskva rozhodla k jakémukoli agresivnímu kroku, ale už Západ hrozí velmi tvrdými sankcemi. Vypadá to navíc, že po prvotním lavírování začínají být západní země soudržné. Už i Německo je soudě podle prohlášení premiéra Scholze a jeho ministryně zahraničí na tvrdé sankce připraveno.

Počítače, polovodiče nebo platební systém. Jaké další sankce se chystají proti Rusku

Pokud Rusko napadne ukrajinské vnitrozemí, mohou na něj být ze strany Západu uvaleny další sada sankcí. Spojené státy by podle informací agentury Reuters mohlo například výrazně omezit export technologické zboží, od komerční elektroniky, přes počítače či polovodiče a letecké součástky. U Evropy je situace složitější, Itálie už mimo jiné uvedla,, že by se sankce určitě neměly týkat energetiky. Americký prezident Joe Biden v úterý podobně jako evropští lídři oznámil první sadu protiruských sankcí v reakci na kroky Moskvy.

Sankce na Rusko chystá i EU. Přijaty mohou být už v úterý

Evropská unie pracuje na návrhu sankcí proti Rusku po uznání nezávislosti separatistických regionů na východě Ukrajiny Moskvou. Prohlásil to v úterý šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož by zástupci zemí EU mohli o sankcích rozhodnout již odpoledne. O možných postizích budou už dopoledne hovořit velvyslanci členských zemí, kteří však zatím podle diplomatického zdroje nemají na stole konkrétní návrh.

Války nezačínají ve středu

Jedno z klišé, které se v posledních týdnech neustále objevovalo v souvislosti s ukrajinskou krizí, zní „Západ hraje dámu, Putin šachy“. Má vyjadřovat způsob, jakým se ruskému prezidentovi daří lámat ze Západu koncese a zařídit, že kolem něho skáčou světoví lídři. Jakou hru tedy nakonec Putin vlastně hraje? K čemu to celé je? Kdo vyhrává? I když se o Putinovi občas mluví jako o geniálním stratégovi, ve skutečnosti pouze pracuje s faktem, že on je ochoten použít k dosažení svých cílů hrubou sílu, avšak jeho protivníci ne. Na snímku Putina manévrech ruské armády Západ 2021.

Těžký kalibr proti Rusku. Součásti sankcí EU je i zastavení Nord Streamu 2

Rakouský kancléř Karl Nehammer v pondělí prohlásil, že balíček sankcí, který Evropská unie připravila pro případ, že Rusko napadne Ukrajinu, zahrnuje opatření zaměřená na plynovod Nord Stream 2, spojující Rusko s Německem. „Certifikace (plynovodu) by pak byla (v případě napadení Ruska) zastavena. O tom není pochyb. To tedy znamená, že Nord Stream 2 je součástí sankcí,“ řekl Nehammer na tiskové konferenci. Plynovod byl již vybudován, ale ještě není v provozu.

Ruské akcie prudce padají, oslabuje i rubl. Propad hlásí i další evropské trhy

Ruské akciové trhy v pondělí odpoledne urychlily propad, hlavní index moskevské burzy RTS odepisuje více než patnáct procent a výrazně oslaboval i rubl. Impulzem k výprodeji se stalo tvrzení Moskvy, že ruská armáda a pohraniční stráž zabily na svém území sabotéry z Ukrajiny, ačkoliv Kyjev to podle médií popřel. Výrazně oslabovaly například akcie finančního ústavu Sberbank a plynárenské společnosti Gazprom. Propadají se i jiné trhy.

Rusko by ztratilo víc než Západ

Rusko je na Západu závislé víc než on na něm. Sankce ho poškodí výrazně víc. Je to stejné jako před pár lety ve chvíli, kdy se rozjela obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou. Bylo zřejmé, že Peking může ztratit výrazně víc. Podle toho se choval. V posledních hodinách přibývá západních státníků tvrdících, že ruský prezident Vladimir Putin už se rozhodl pro invazi na Ukrajinu. Ujišťují, že stále věří v diplomatické řešení.

Na východní Ukrajině je masivně porušováno příměří. EU se obává vojenské eskalace

Evropská unie je znepokojena zesílením úsilí o manipulování s informacemi, které mají posloužit jako falešné záminky pro ospravedlnění vojenské eskalace na Ukrajině. Řekl to v sobotu podle agentury AFP šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který zároveň vyzdvihl klíčovou roli pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v terénu na Ukrajině.

EU připravuje „povinnou solidaritu“, nový systém přerozdělování migrantů

V Evropské unii se chystá nový nástroj na přerozdělování migrantů. Ministři vnitra členských zemí totiž na počátku února v Lille jednali o „povinné solidaritě“ při přijímání uprchlíků. Z iniciativy především Francie a Německa by měla vzniknout jasná závazná pravidla pro distribuci a podporu migrantů z okolního světa, informuje mediální síť Euroactiv, která se specializuje na politiku EU. Systém by podle všeho „nebyl dobrovolný“ a pomáhal by mimo jiné na trhu práce v sektorech, kde chybí pracovníci.

Zelené dluhy se nepočítají

Když se v roce 2016 na světlo poprvé dostal unijní návrh „udržitelných zelených financí“, málokdo tomu věnoval pozornost. Pohled do archivu nejen českých médií ukazuje, že o tom téměř nikdo nereferoval. V bruselských kuloárech ale naplno jely pracovní skupiny a sepisovaly se různé pracovní návrhy. Princip byl od začátku jasný. V rámci tažení za bezuhlíkovou ekonomiku zcela regulací proměnit hodnocení rizika.

Trest pro Polsko a Maďarsko. EU jim může sáhnout na peníze z fondů, rozhodl soud

Soudní dvůr Evropské unie ve středu zamítl žalobu Maďarska a Polska na spojení právního státu a evropských fondů. Podle soudců v Lucemburku je podmíněnost čerpání peněz dodržováním principů právního státu v souladu s unijním právem. EU zavedením pravidla, které má ochránit společný rozpočet před zneužíváním, nepřekročila své pravomoci, konstatoval soud k jedné z hlavních námitek Varšavy a Budapešti.

Problém pro Babiše a spol. Europoslanci chtějí oligarchům přiškrtit dotace

Uvnitř Evropské unie se chystá zpřísnění pravidel pro čerpání evropských peněz. Výbor pro rozpočtovou kontrolu europarlamentu schválil doporučení Evropské komisi, které má vést k důslednějšímu odhalování střetů zájmů a prověřování skutečných vlastníků firem, do kterých proudí dotace, a shodl se i na zastropování zemědělských dotací. Deník Echo24 mluvil s europoslanci, kteří se jednání zúčastnili.

Fiala jednal s unijními lídry o situaci na ukrajinské hranici. Podrobnosti není možné sdělit

Premiér Petr Fiala (ODS) jednal dnes s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem a dalšími unijními lídry o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Situaci bereme vážně, napsal předseda vlády na twitteru. České ministerstvo zahraničí kvůli stupňování hrozby ruské vojenské agrese proti Ukrajině v sobotu varovalo před cestami na Ukrajinu a do Běloruska. O situaci denně jedná jeho pracovní skupina.

Budapešť popřela, že Orbán poprvé naznačil možný odchod Maďarska z EU

Maďarský premiér Viktor Orbán v sobotu na úvod kampaně před parlamentními volbami prohlásil, že Brusel vede proti Budapešti "svatou válku, džihád" a poprvé vůbec naznačil, že pokud budou tyto útoky pokračovat, mohlo by Maďarsko jít jinou cestou, než s Evropskou unií. Upozornily na to belgický list La Libre Belgique i německá média. V neděli mluvčí vlády Zoltán Kovács tuto interpretaci odmítl a označil ji za německý fake news. "Nepřijmeme žádná bruselská rozhodnutí, která by odporovala maďarským zájmům," uvedl Orbán.

Slavní Evropané patří na eurobankovky, říká šéfka ECB a vzpomíná na pětifrank

Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) by na eurobankovkách viděla místo fiktivních staveb raději slavné Evropany. Podle jejího názoru by se tak lidé s Evropskou unií snáze identifikovali. Christine Lagardeová to uvedla v rozhovoru s německou mediální sítí Redaktionsnetzwerk Deutschland (RND). „Osobně si dovedu velmi dobře představit, že na bankovkách ukážeme tváře slavných Evropanů: Leonarda da Vinciho, Ludwiga van Beethovena nebo Jamese Joyce,“ řekla Lagardeová.

Zvrhlá hra na trh s energetikou

Dostali jsme se do zvláštního stadia, které obrací celou ekonomiku vzhůru nohama. Česká republika je země, která má aktuálně dost zdrojů energie, které nejsou drahé. Samotné suroviny do nich a jejich provoz by nemusely podléhat prudce kolísajícím světovým cenám. Energie v Česku by nemusela být drahá. Největší část, 37 procent elektřiny, se u nás vyrábí z jaderných zdrojů. Ty jsou samy o sobě velmi nákladné kvůli vysokým investicím při výstavbě. Ve chvíli, kdy už stojí a jsou zaplacené, provoz naopak nepatří k drahým.

Byli jsme slabí a naivní. Už nikdy víc

Odmyslíme-li si občasné citáty a parafráze slov Vladimira Putina nebo jeho ministra zahraničí Sergeje Lavrova, ruský pohled v diskusích o současné krizi na rusko-ukrajinské hranici naprosto chybí. Proto jsme pořídili rozhovor se Sergejem Karaganovem, profesorem pro mezinárodní politiku v Moskvě. Karaganov sice nikdy nebyl zaměstnán ve vládní nebo politické funkci, přesto je díky svému propojení a vlivu na zahraničněpolitický establishment někdy nazýván „ruským Kissingerem“.