V Evropě panují neshody ohledně sankcí, kterými by unie měla zasáhnout Rusko. Nově odsouhlasený balíček je sice podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského velmi tvrdý, tuzemsko by ale současně na rozdíl od jiných států uvítalo ještě ostřejší opatření. Jednomyslnou podporu nezískalo především vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT. To prosazovala Česká republika, přes ostatní ale neprošlo. Nerozhodnost světa kritizoval kupříkladu bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

Podle premiéra Petra Fialy by svět měl Moskvu od systému SWIFT odstřihnout. Řekl to po jednání evropských lídrů, kteří v noci odsouhlasili nové sankce. Na jednání se podle něj diskutovalo o účinnosti tohoto opatření. „Pro ČR je to zároveň symbolický krok,“ vysvětlil. Pro sankci v podobě odstřihnutí Ruska od systému SWIFT byl i prezident Miloš Zeman, který v projevu promluvil o nutnosti "izolovat šílence".

Podobně hovořil šéf české diplomacie Jan Lipavský. „Česká republika se přimlouvala za to, aby tam byl SWIFT zahrnut,“ uvedl s tím, že ostatní evropské státy ale viděly i jiná řešení. „SWIFT není jediné možné řešení,“ doplnil. Lipavský.

Liknavost Západu kritizoval kupříkladu Kalousek. „Izolace Ruska se nekoná. Západ od něj dál bude kupovat ropu a plyn, v systému SWIFT zůstává. Putin se tak nemusí bát, že nebude mít z čeho financovat válku. Nejsme-li ochotni nést vlastní náklady teď, zaplatíme v budoucnu mnohem víc. Západ nemá skutečné lídry…“ nechal se slyšet.

Izolace Ruska se nekoná. Západ od něj dál bude kupovat ropu a plyn, v systému SWIFT zůstává. Putin se tak nemusí bát, že nebude mít z čeho financovat válku. Nejsme-li ochotni nést vlastní náklady teď, zaplatíme v budoucnu mnohem víc. Západ nemá skutečné lídry…

— Miroslav Kalousek🇺🇦🇨🇿 (@kalousekm) February 25, 2022

Podle serveru Deutsche Welle je proti takovému kroku hned několik členských států včetně Německa. „Vždy je to určitá možnost, ale zrovna teď se k tomu zbytek Evropy neodvažuje,“ okomentoval to americký prezident Joe Biden.

Postihy mají omezit ruský přístup ke kapitálu, míří na energetiku, dopravu či obchod. Zasáhnou také 70 procent ruského bankovního trhu, řekla po skončení schůzky předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Sankce například znemožní do Ruska dovážet z EU náhradní díly pro letecký průmysl nebo součástky pro rafinerie. Sankce míří proti ruským firmám i fyzickým osobám.

Premiéři a prezidenti zemí EU se podle Lipavského plně postavili za územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny. Sankce má za bezprecedentní. Současně ale uvedl, že mezi evropskými lídry se už řeší další opatření. Neformálně se začíná mluvit i o třetím balíku sankcí na úrovni EU, řekl šéf české diplomacie na tiskové konferenci po jednání resortního krizového štábu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes ráno však řekl, že sankce, které v posledních dnech na Moskvu uvalily západní země, nejsou dostatečné. Důkazem je podle něj stále pokračující ruská agrese proti jeho zemi. Dodal, že svět nadále pozoruje dění na Ukrajině zpovzdálí.

„Ukrajina neskutečným způsobem bojuje o svoji nezávislost a svobodu a o právo volby. Vnímám, že celý západní svět za ní v tuto chvíli stojí,“ řekl Lipavský. Každý stát podle něj pomáhá způsobem, jakým dokáže. Ukrajina obdržela některé moderní zbraňové systémy z Británie či ze Spojených států, Česko a EU hledají takové formy, kde dokážou být nejvíce platné, poznamenal. „Vůle pomáhat Ukrajině je velmi vysoká,“ dodal šéf diplomacie.