V Evropské unii se chystá nový nástroj na přerozdělování migrantů. Ministři vnitra členských zemí totiž na počátku února v Lille jednali o „povinné solidaritě“ při přijímání uprchlíků. Z iniciativy především Francie a Německa by měla vzniknout jasná závazná pravidla pro distribuci a podporu migrantů z okolního světa, informuje mediální síť Euroactiv, která se specializuje na politiku EU. Systém by podle všeho „nebyl dobrovolný“ a pomáhal by mimo jiné na trhu práce v sektorech, kde chybí pracovníci.

O detailech se ještě bude jednat, nicméně na realizaci plánu podle serveru panuje víceméně shoda. Na setkání byl i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), podle kterého je Česká republika připravena pomáhat na vnější hranici, kvóty ale dál odmítá.

O iniciativě hovořil francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin. „Všichni se shodli na tom, že je třeba určité dávky zodpovědnosti a nutné solidarity,“ uvedl. Systém by podle něj byl závazný pro všechny členy unie a povinný. Fungovat by podle prvních návrhů měl jako kombinace přerozdělování a finanční pomoci. „Pokud nepůjde o distribuci, bude význačná finanční podpora,“ doplnil s tím, že je třeba především shody na systému přerozdělení.

Evropští ministři vnitra budou o plánu detailněji jednat 3. března, všechny členské státy s ním údajně „principiálně“ souhlasí.

Naše politika se nezměnila

Rakušan ve vyjádření pro deník Echo24 řekl, že ani v EU nikdo nehovoří o obnovení alokačních kvót. „To už neprosazuje nikdo, to už ani nikdo nahlas nevysloví,“ uvedl. Evropští politici ve vztahu k příchozím migrantům hovořili přímo o distribuci. „Distribucí se myslí země, které jsou připraveny je přijímat, ale má jít o distribuci jinou, nikoliv alokační, kvótovou,“ řekl v pátek český vicepremiér o plánu.

Do toho se ale Praha dlouhodobě příliš nežene. „Česká republika má dobré azylové řízení. Pokud si někdo zažádá a projde řízením, tak to už samozřejmě Česká republika přijímá. Že by se ale nějak změnila politika České republiky, to ne. My jsme připraveni v té solidaritě pomoci v nárazníkových zónách Evropské unie. Jsme připraveni se na tom podílet, rozhodně ale Česká republika nekývla na nějaký nový přístup. Odmítání povinných kvót za naši zemi platí dál,“ prohlásil Rakušan

Ministři se dále bavili o zabezpečení vnější hranice, jakým způsobem by mělo probíhat a kdo by se na něm měl podílet. Vedla se také debata o finančních nebo technologických příspěvcích těm nejpostiženějším státům, do kterých by v případě masivní migrační vlny mířily nejmohutnější davy lidí.

Kvůli chybějícím pracovníkům

Doposud byla distribuce migrantů či nějaká forma finanční pomoci dobrovolná, eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová se ale nechala slyšet, že iniciativa „má plnou podporu členských států“ a že atmosféra na jednání byla „velmi pozitivní“. Po systému evropské solidarity volala už v lednu německá ministryně Nancy Faeserová. „Toto je takzvaná nová solidarita a s Francií na tom budeme velice úzce spolupracovat,“ prohlásila.

Pro Německo jde především o nabírání nových pracovních sil. „Je to o zacílené imigraci, kterou potřebujeme v každém koutě našeho trhu práce,“ nechal se slyšet Lars Castellucci, člen Bundestagu a člen německé sociální demokracie.

Podle Euroactiv ale není jasné, zda jsou skutečně všichni členové EU návrhu nakloněni. Veřejně se podle serveru projednával zatím jen v Rakousku, řada ministrů navíc řekla, že ve své zemi zatím „povinnou solidaritu“ neřešili. Podle Německa je v současné době přijetí migrantů nakloněno 12 členských států.

Nová iniciativa by tak v zásadě nahradila takzvané kvóty na přerozdělování běženců, které se staly předmětem dlouhodobého sváru uvnitř tehdejší evropské osmadvacítky. V září 2015 hlasovalo Maďarsko společně s Českem, Slovenskem a Rumunskem proti návrhu na jednorázové rozdělení mezi ostatní členské země 120 000 žadatelů o azyl, kteří se nacházeli v Itálii a Řecku. Program se ale přesto rozběhl a některé země je v praxi bojkotovaly. Později systém padl.