Státy Evropské unie se dnes v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu shodly na nové obranné strategii počítající mimo jiné s vytvořením brigády rychlého nasazení o síle až 5000 vojáků. EU hodlá také pořádat pravidelná pozemní a námořní cvičení a posílit své civilní a vojenské mise. Informovala o tom kancelář předsedy italské vlády Maria Draghiho.

Ministři zahraničí a obrany členských zemí schválili novou strategickou koncepci, jejíž součástí je výrazné zvýšení armádních výdajů a investice do společného vývoje a nákupu vojenského vybavení a nových technologií. EU hodlá také pořádat pravidelná pozemní a námořní cvičení a posílit své civilní a vojenské mise. Chce rovněž těsněji spolupracovat se Severoatlantickou aliancí, do níž se řadí většina unijních zemí.

O situaci na Ukrajině při konferenčním hovoru diskutoval italský předseda vlády Mario Draghi s americkým prezidentem Joe Bidenem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, německým kancléřem Olafem Scholzem a britským premiérem Borisem Johnsonem.

Obrannou koncepci na příští desetiletí unijní diplomacie chystala více než rok, v posledních týdnech se však pod dojmem ruského útoku proti sousední zemi její text výrazně změnil a soustředí se zejména na odvrácení ruské hrozby pro Evropu. Důraz klade na schopnost EU rychle zareagovat na případný útok.

"Hrozba roste a cena za nečinnost je jasná," prohlásil dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Unijní země přitom před ruskou invazí neměly například na vytvoření unijních sil rychlé reakce jednotný pohled a zvláště část zemí východního křídla EU chtěla dát přednost společné obraně v rámci NATO.

Pod vlivem agresivní ruské politiky však země vytvoření společné brigády podpořily. Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová dnes řekla, že její země je připravena postavit základ této jednotky.