Masivní pomoc, která měla okamžitě nalít peníze do firem poškozených koronavirem, je zatím totálním propadákem. O program Covid III je totiž malý zájem a podnikatelé se do něj nehlásí ani po měsíci a půl fungování. Část podnikatelů navíc přiznává, že záruční programy využívají zejména k tomu, aby uhradili zaměstnancům mzdy a povinné odvody. Tedy jde o úplný opak toho, jak by měl fungovat německý či rakouský kurzarbeit.
Elektronickou evidenci tržeb nezastavil tlak opozice ani odborníků, ale až vládní vypnutí ekonomiky z obavy před koronavirovou nákazou. Stát tím chtěl ulevit živnostníkům a podnikatelům a nepřímo se tak přiznal k tomu, že firmám značně komplikuje život. Podle zástupců podnikatelů se nyní ukazuje, že bez EET lze nadále podnikat a její obnovení na konci roku nedává žádný smysl.
Program Antivirus by měl skončit, protože nepřiměřeně zatěžuje už tak nafouklý rozpočet a drží umělou zaměstnanost. Podobné hlasy začínají sílit jak od odborníků, tak i od části opozice. Program, který poskytuje firmám peníze na část náhrady či výdělku, má skončit k poslednímu dni v srpnu. Firmy, odbory i ministerstvo práce ale chtějí další pokračování až do konce roku. Stát se ale do tak razantního kroku nechce pustit z důvodu, že by vyletěla nízká nezaměstnanost, která v červnu dosáhla 3,7 procenta.
Firmy a podnikatelé se skutečné pomoci ze strany státu stále nedočkaly. Masivní pomoc v podobě úvěrů z programu Covid stále není na účtech podnikatelů a velké firmy z programu Covid Plus žádné peníze ke konci června nečerpají. Přitom balík půjček se měl pohybovat až na částce 500 miliard korun. Čísla České národní banky ale ukazují, že žádosti jsou schváleny za všechny programy jen za 15,3 miliardy korun.
Na čtyři desítky firem již požadují od státu náhradu za škodu a ušlý zisk. Žádosti se vztahují na období karantény, kdy vláda Andreje Babiše vypnula ekonomiku z obavy před koronavirovou nákazou. Firmy se svými požadavky obracejí na ministerstvo vnitra, které ale vzkazuje, že nárok na náhradu ušlého zisku nelze podle krizového zákona uplatnit.
Jednotná „superdaň“ pro menší živnostníky, prodloužení kurzarbeitového programu Antivirus nebo čerpání podpory pro větší dopravce.
Živnostníci s ročním příjmem do 800.000 korun budou moci od ledna příštího roku platit pouze jednu paušální daň.
Podnikatelé se kromě výpadků příjmů kvůli vypnuté ekonomice musejí potýkat s tvrdou administrativní zátěží. Kromě složitého přihlašování do kurzarbeitového programu Antivirus či žádání o kompenzační bonus Pětadvacítka mohou od konce minulého týdne požadovat i o částečné odpuštění nájmů. To se ale neobejde od složité byrokratické překážky, na které dojedou zejména ti nejmenší živnostníci.
Místo plošné a rychlé pomoci se stát začíná zaměřovat na jednotlivá odvětví, kterým poskytuje výhodu před ostatními.
Poslance rozlítila informace, že finanční úřady mají kvóty na uvalené zajišťovací příkazy a dražby zabaveného majetku. Podle toho se pak hodnotí daný finanční úřad, zaznělo v reportáži serveru Seznam Zprávy. Poslanci, včetně těch z koaliční ČSSD, vyzvali ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO), aby „příkazy shora“ vysvětlila. Podle některých zákonodárců by měli šéf krajského finančního úřadu ve Zlíně i ministryně rezignovat. Finanční správa považuje reportáž za účelovou konfrontaci úředníků.
Žádná masivní ekonomická pomoc nepřišla.
Firmy a lidé se stále ve větším počtu obracejí na stát s žádostmi o náhradu škody a ušlý zisk. Ministerstvo vnitra eviduje zatím 34 žádostí za více než čtvrt miliardy korun. Podle Hospodářské komory by takových žádostí mohlo být až stovky tisíc. Zástupci podnikatelů ale přiznávají, že stát zatím dělá vše pro to, aby se jakékoliv zodpovědnosti za vypnutou ekonomiku vyhnul a neplatil vůbec nic.
Schodek rozpočtu ve výši 500 miliard nemusí být vůbec konečný. Myslí si to ekonomové, kteří varují před neustálým rozhazováním, které si vláda Andreje Babiše oblíbila. Pomoc podnikatelům je přitom v porovnání s výdaji zanedbatelná a sama ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to dokázala svými sliby, podle kterých stát pomohl ekonomice 1200 miliardami. To byla ovšem jen pouhá hra s čísly.
Řada pražských firem stále čeká na příspěvek na náhradu mezd z programu Antivirus, který spadá pod ministerstvo práce a sociálních věcí. Důvodem je velká zahlcenost úřadů práce, kam muselo stát přesunout některé zaměstnance. Firmy se také už nyní mohou těšit na kontroly, stát totiž plánuje, že zkontroluje všechny společnosti.
Pražské restaurace prožívají kvůli koronaviru extrémně náročné období. V centru metropole museli provozovatelé sáhnout ve většině případů ke změnám v cenách i v otevírací době a to především kvůli nedostatku zahraničních turistů. Kvůli koronaviru navíc došlo na některých místech i k redukci personálu.
Mezinárodní cestovní ruch čeká v letošním roce kvůli koronaviru největší propad od 50. let minulého století.
Podnikatelé stále čekají na masivní pomoc v podobě úvěrů a půjček. Vláda sice již schválila, že do programu Covid III půjde na záruky 150 miliard korun, pomocí kterých může Českomoravská záruční rozvojová banka ručit za půjčky až v objemu 500 miliard korun. Výzva pro banky bude ukončena až v pondělí, do té doby ani banky nevědí, s jakým objemem garancí mohou počítat. Ozývají se také hlasy, že program bude pro přímo zasažené firmy nefunkční, protože podniky bez příjmů nemohou dosáhnout na úvěr.
Firmy, které táhnou ekonomiku a které ze dne na den přišly o jakékoliv výdělky stále drtí nedostatek peněz. Stát totiž do dnešního dne nedokázal dostát svým slibům a nenalil do firem stovky miliard korun, které by ekonomiku rozhýbaly. Zástupci podnikatelů uvádějí, že důsledkem toho firmy neplatí svým dodavatelům, kteří tak podnikatelům přestávají věřit.
Pražský magistrát uzavře od soboty 23. května na Smetanově nábřeží jízdní pruh ve směru od Národního divadla. Město tu umožní v rámci podpory podnikatelům postiženým opatřeními proti koronaviru vznik zahrádek a budou se zde konat kulturní akce. Řidiči úsek objedou Divadelní ulicí.
Pomoc pro firmy, které táhnou českou ekonomiku, by v bezprecedentní koronavirové situaci měla být rychlá a účinná. Pro půjčky z programu Covid to ale neplatí. První vlna ještě není po skoro měsíci celá vyplacená, z druhé vlny se úvěry stále schvalují a třetí vlna se zapojí až po rozhodnutí vlády Andreje Babiše v pondělí. Pro pražské firmy se navíc program stal nedosažitelný a do dnešního dne mají peníze jen desítky firem.
Program půjček Covid III nabral nečekané zpoždění. Vláda Andreje Babiše původně slibovala podnikatelům, že pomoc v podobě třetí vlny úvěrů od komerčních bank dorazí na přelomu konce dubna a začátku května. Dodnes však stále není jasné, kdy se Covid III spustí. Na dotaz Echo24 uvedla Českomoravská záruční rozvojová banka, že by se úvěry mohly začít poskytovat až od 18. května. Firmy, které některý z úvěrů získaly, pak ve velkém množství stále na peníze čekají.
Pražské firmy poškozené vládními restrikcemi z důvodu koronavirové krize stále čekají na peníze. Ty by měl stát poslat společnostem v rámci náhrady mzdy v programu Antivirus, který vyřizují úřady práce. V pražské metropoli se ale úředníci dočkali tisíců žádostí a po měsíci fungování programu je stále polovina žadatelů bez peněz. Stát slíbil ve vedení pražských úřadů práce změny. Vedení pobočky v hlavním městě je nyní pověřen ředitel krajského pracoviště pro Ústecký kraj Radim Gabriel.
Letecká společnost Smartwings není strategická firma a proto by neměla dostat speciální pomoc od státu.
Žádná skutečná pomoc podnikatelům nepřišla a firmy stále čekají na adekvátní podporu. Současnou situaci chce změnit iniciativa Firmy sobě, kterou vede podnikatel Martin Pejša ze společnosti Creative Dock. Společně chtějí firmy navrhovat jasnou pomoc, které by se měly od státu dočkat. Pejša v rozhovoru pro Echo24 navíc přibližuje, jak efektivní podpora přichází od vlád z Německa i Švýcarska, která je tak diametrálně odlišná od pomoci z České republiky.
I když firmy a společnosti balancují skoro už dva měsíce na hraně přežití, mohou se těšit na kontroly od státu. Úřad práce totiž na dotaz Echo24 uvedl, že rozjíždí stovky kontrol společností po vyplacení programu Antivirus, kdy stát přispívá firmám zpětně na mzdy za zaměstnance.
Průmyslové zakázky v Německu v březnu klesly ve srovnání s předchozím měsícem o 15,6 procenta, což je nejvyšší propad od začátku měření v roce 1991.
Stát by mohl podnikatelům, kteří jsou v nájmu a museli kvůli šíření nákazy koronavirem zavřít, uhradit i polovinu nájemného.
Stát se chystá podnikatelům, kteří jsou v nájmu a museli kvůli dopadům šíření koronaviru zavřít, uhradit minimálně třetinu nájemného za dobu od 12. března do konce června. Třetinu nájemného by měl uhradit nájemce, třetinu nájemník a třetinu stát, řekl serveru iDNES.cz premiér Andrej Babiš (ANO). Dosáhnout na podporu by měla nejen obchodní centra, ale i hospody, malé obchody nebo například kadeřnictví. O úhradu části nákladů postižených podnikatelů usilovala již dříve opozice.
Z původně dobře mířené pomoci se stala absurdita, která firmám výrazněji nepomůže. Řeč je o odkladu sociálních odvodů, které musí společnosti za své zaměstnance nadále státu odvádět. Kabinet Andreje Babiše původně přitom chtěl odvody odpustit, místo toho je však podnikatelé v září budou muset uhradit, navíc navýšené o penále.
V Česku se od pondělí mohou otevřít další obchody a provozovny služeb, kterým vláda v březnu nařídila zavřít ve snaze omezit šíření nového koronaviru. Zákazníci se ale setkají s některými omezeními. Například v prodejnách oděvů si oblečení nebudou moci z hygienických důvodů zkoušet. V posilovnách, tělocvičnách a fitness centrech se lidé nepřevléknou v šatnách a ani se neosprchují. Zrychlení uvolňování restrikcí ale například některé knihovny nebo zoologické zahrady zaskočilo a zůstanou ještě zavřené. Přinášíme přehledný seznam obchodů a provozoven, které mohou otevřit, a omezení, která musí dodržovat zákazníci i provozovatelé.
