Pro hotely a restaurace soustředící se na zahraniční turisty či korporátní klientelu pokračuje stejný problém i po rozvolnění opatření. V Praze i dalších větších městech zůstane až polovina hotelů uzavřená a podle odhadů mohou čekat návrat turistů do stavu před pandemií až kolem roku 2023. Problém to znamená i pro další navázané obory, v nichž hrozí propouštění tisíců lidí.
Koronavirus postihuje podnikání již od jara, pro mnohá odvětví ale není zatím přichystaná pomoc. Týká se to i velkých hráčů jako je lázeňská skupiny Royal Spa, kterou vede generální ředitel Martin Plachý. Ten se chystá otevřít Termální park ve Velkých Losinách až v období před vánočními svátky, protože příprava celého areálu je velmi nákladná. „Museli jsme vypustit milionů litrů vody a při otevření se minimálně týden bazény napouští a chemicky upravují. Jedná se o obrovské fixní náklady, na které nikdo neslyší,“ říká v rozhovoru pro Echo24 Plachý.
Takže česká vláda uvolňuje, byť velmi obezřetně. Odsunutí výuky na středních školách a vysokých školách o další týden s argumentem, že je ještě potřeba zpracovat pravidla, je trestuhodná drzost, na obnově výuky se snad má pracovat dnem a nocí.
Majitel restaurace v pražských Kunraticích Jakub Olbert, jenž v posledních dnech svůj podnik Šeberák navzdory vládním zákazům otevřel zákazníkům, oznámil, že tento krok již neplánuje opakovat. Restaurace se vrátila k výdeji přes okénko. Olbert to zdůvodňuje obavou ze zatykače. Podle policie by majiteli hrozilo zajištění. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) dnes ostře odsoudil všechny majitele a návštěvníky nelegálně otevřených podniků. Jejich chování podle něj není zodpovědné, morální a slušné. Za porušení vládních nařízení požaduje vyvodit důsledky.
Podnikatelské odbory požadují po ministrovi obrany Lubomíru Metnarovi (ANO) zveřejnění dat o šíření nákazy v maloobchodech. V pořadu Události, komentáře ČT totiž tvrdil, že supermarkety a hypermarkety představují menší riziko nákazy covidem-19 než malé podniky. Taková data ale nebyla dosud zveřejněna. Ministr dle svých slov čerpal mimo jiné z informací Rady vlády pro zdravotní rizika, jeden z jejích členů Jiří Běhounek (ČSSD) ale redakci Echo24.cz potvrdil, že žádná taková data o maloobchodech nikdy neviděl.
Provozovatelé hotelů, bazénů i lázní nad současnou vládní pomocí kroutí hlavou. Na jaře totiž stát dovolil zavřeným provozovnám změnit nasmlouvané přepravní kapacity u elektrické energie hned dvakrát a souhlasil i s poskytnutím jednorázové slevy. Nyní se však situace otočila a ministerstvo průmyslu nechce o dalších výhodách diskutovat. Jako absurdní se pak ukazují i penále, které musí provozovatelé platit za nasmlouvanou energii, kterou nemají jak spotřebovat.
Zatímco se od středy otevřely salony pro domácí mazlíčky a další provozovny, kadeřnictví nedostala výjimku. V rámci vládních opatření podle protiepidemického systému (PES) budou moct obnovit provoz až od třetího stupně, na který Česká republika možná dosáhne na konci listopadu, případně někdy v prosinci. Podle předsedy Asociace Kadeřníků ČR Václava Pražáka by ale kadeřnictví dokázala přizpůsobit provozní a hygienické podmínky pro provoz, řada holičů chodí stříhat přímo do domácností, kde je riziko nákazy větší než na pracovištích.
Na jednu stranu se vláda vedená Andrejem Babišem tváří, jak plošně pomáhá živnostníkům, na straně druhé však reálně o žádnou masivní pomoc nejde. Na rozdíl od jarního vypnutí ekonomiky však stát připravil pomoc, která se navzájem vylučuje. Podnikatelé se tak musí rozhodovat, zda si vezmou kompenzační bonus ve výši 500 korun na den, nebo zda budou čerpat program Antivirus. Obě podpory si živnostník naráz vzít nemůže. Jeden z dotčených podnikatelů pro Echo24 uvedl, že se jedná o diskriminaci a velkou nespravedlnost.
Premiér Andrej Babiš se domnívá, že kapacity v cestovním ruchu jsou v České republice nadměrné a není možné je všechny udržet. Dle něj je to z toho důvodu, že cestovní ruch je postavený na rostoucím přílivu cizinců, který se nyní rovná prakticky nule. Šéf hnutí ANO v rozhovoru pro MF Dnes také prohlásil, že se změnily podmínky pro podnikání, a to po dobu mnoha let či dokonce trvale.
Podnikatelé, kterým do jejich živnosti zasáhla koronavirová opatření, mají využít vládní pomoc v podobě dlouhodobého úvěru s nízkou úrokovou sazbou a odloženou dobou splatnosti. Pokud se jim ho nepodaří, splatit, za mnoho nestojí, prohlásil prezident Miloš Zeman. Ten také odmítá kritizování vlády za to, že její pomoc postiženému podnikatelskému sektoru je nedostatečná a pomalá. Zemanovo vyjadřování o neschopnosti některých podnikatelů se podobá výroku předsedy Asociace samostatných odborů (ASO) Bohumíra Dufka, podle kterého je restaurací moc a špatné ať klidně zkrachují.
„Restaurací je moc, špatné ať klidně zkrachují. Oběd za 160 korun je nehorázná zlodějina. Číšník by se měl překvalifikovat na svářeče.“ Nejen tato slova předsedy Asociace samostatných odborů Bohumíra Dufka rozlítila hospodské i řadu dalších podnikatelů po celé České republice. Ti jako formu kritiky tisknou velkoformátové bannery i plakáty, které přejí „úspěšný krach do nového roku“ či hlásí, že u nich není Dufek vítán. Od jeho výroků se distancoval i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Firmy a pracovníci ve službách si ještě musí na rozvolňování počkat a ani poté zdaleka nemají vyhráno. Objevují se totiž hlasy, že protiepidemický systém PES znemožní další fungování celých sektorů ekonomiky v řádech několika měsíců. Některé oblasti se přitom již teď potýkají s existenčními problémy. Důkazem toho je fitness sektor, který utrpěl za měsíc uzavření již ztráty přes půl miliardy korun. Podnikatelé v tomto oboru navíc nedostali žádnou podporu během druhé vlny koronaviru, která přišla na podzim.
Žádné zásadní změny pro podporu lidí a firem, pouze marketingové tahy na sněmovní volby v příštím roce.
Ačkoliv vláda Andreje Babiše (ANO) slibovala již několikrát, že zlepší svou komunikaci směrem k občanům při zavádění nových restrikcí, tak stále panuje zmatek v každém novém přijatém návrhu.
I když se vláda Andreje Babiše po zavření dalších obchodů brání slovu lockdown, tak následky dalších restrikcí dopadnou tvrdě na chod ekonomiky.
Lidé vzali útokem hobbymarkety i kadeřnictví.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v pátek na mimořádném zasedání vlády předloží návrh kompenzačního bonusu pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a malé společnosti s ručením omezeným bez zaměstnanců ve výši 500 korun denně.
I když jsou současná vládní omezení podávána jako zásah do volného času občanů, mají tvrdé ekonomické dopady. Přitom sám premiér Andrej Babiš (ANO) tvrdil, že žádná plošná opatření kvůli koronaviru již nepadnou. Nyní se vypíná celý sektor kultury na minimálně čtrnáct dní a omezení se dotýká i služeb a sportu. Stát měl přitom celé léto k přípravě na podzim, u kterého se počítalo s vyšším počtem nakažených. Z funkční pomoci ale nevzniklo nic, a firmy tak nemohou využít ani výhod kurzarbeitu.
Nová vládní opatření, prezentovaná na čtvrteční vládní tiskové konferenci, dopadla na řadu podnikatelů jako rána z čistého nebe. Zavření fitness center, bazénů, posiloven a jiných vnitřních sportovišť překvapilo samotné provozovatele a mluví o zoufalosti. Uzavření celé kultury a sportu pak dopadne i na českou ekonomiku. Další omezení dopadá i na restaurace a hospody, které budou muset zavírat už ve 20 hodin.
Nouzový stav znovu vyhlášený vládou Andreje Babiše se také dotýká firem, které jsou už tak poznamenané jarním vypnutím ekonomiky. Současné restrikce z části dopadnou zejména na sportovní kluby, restaurace nebo obchodní centra, kde má být podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly omezen počet shromážděných osob. Dalšímu případnému odškodňování se snaží vyhnout stát, který tlačí na změnu ústavy a s tím spojený krizový zákon.
Vysoký nárůst případů nakažených koronavirem a s tím spojené označení České republiky jako rizikové u části států znamená pro některé firmy velké problémy. Společnosti s přidanou hodnotou, které vyváží své zboží spolu s pracovníky, musí řešit, jak své zaměstnance přes hranice dostat. Odborné svazy již zaznamenávají obavy u části podnikatelů, že kvůli nezvládnuté situaci s koronavirem přijdou firmy o zakázky.
Česká obdoba kurzarbeitu se dostává před svým samotným vznikem pod velkou kritiku.
Lidé si z pobytů v lázních přivážejí nákazu koronavirem. V Karlovarském kraji se v lázních nakazilo na 200 lidí a desítky případů evidují i v ostatních krajích. Jen ve Františkových Lázních hygienici za zhruba měsíc zachytili 170 nakažených lázeňských hostů, testování odhalilo 27 nakažených z řad personálu. Ve městě se nyní uzavřel jeden hotel a v dalším nedoporučuje vojenská hygienička nástup zaměstnanců armády na pobyt.
Před čím upozorňovali a varovali odborníci na začátku koronavirové krize se po několika měsících vyplňuje. Firmy totiž přiznávají, že se dostaly do spirály druhotné platební neschopnosti a nedokáží tak platit svým dodavatelům. Společnosti totiž nedokázaly zadržet dostatečné množství peněz, na které čekaly od státu. Současná krize a vydaná vládní opatření ale naopak drží na živu i firmy, které měly problémy již před vypnutím ekonomiky.
I přes slibovanou masivní pomoc si pražské firmy během koronavirové krize musely vystačit pouze se svými úsporami. Drtivá většina společnosti kvůli vypnuté ekonomice musela okamžitě řešit problémy s výpadkem cash flow.
Finanční správa si po rozsudku Nejvyššího správního soudu přičítá další přešlap, kdy necitlivě zakročila proti podnikateli. Berní úředníci totiž vyměřili více jak dvou milionovou pokutu nemocnému muži, který neodevzdal včas oznámení o osvobozených příjmech. Podnikatel přitom docházel obden na několikahodinovou dialýzu a několikrát musel být v nemocnici kvůli selhávajícím ledvinám.
Stát okamžitě po nabídnuté pomoci z programu Antivirus rozjel po firmách plošné kontroly. Třetina společností neměla dokumenty v pořádku a o příspěvek na náhradu mezd buď přišla úplně, nebo vracela část finančních prostředků zpět státu. Státní kasa si tak zatím přišla na více jak čtyři miliony korun. Úřad práce už v minulosti avizoval, že se kontrolám z tohoto programu nevyhnou žádné společnosti, které se o tuto formu pomoci ucházely.
Úmysl nalít do firem peníze pomocí výhodných úvěrů Covid III se značně míjí účinkem.
Na jedné straně se mělo jednat o částečnou úlevu pro podnikatele a živnostníky, na straně druhé se objevuje rozčarování. Řeč je o dotace na komerční nájemné, o které si mohou podnikatelé a živnostníci zažádat u ministerstva průmyslu a obchodu. Program měl přinést dílčí pomoc až pro 150 tisíc nájemníků. Přesto je už čtvrtina částky vyčerpána a na pomoc zatím dosáhlo 1400 firem.
Vládní pomoc, která měla masivně nalít peníze do firem zasažených koronavirovou krizí, se zatím dostala pouze do zlomku společností.
