I když se vláda Andreje Babiše po zavření dalších obchodů brání slovu lockdown, tak následky dalších restrikcí dopadnou tvrdě na chod ekonomiky. Odhady dokonce hovoří o 2 miliardách korun za den, přitom na jaře při první vypnutí ekonomiky spolu s průmyslem se jednalo o sumu přesahující 4 miliardy za den. Ekonomové také odhadují, že celková ekonomika se propadne ještě více než jak hovořily nedávné predikce.

Ministr průmyslu Karel Havlíček ani premiér Andrej Babiš při představování nových opatření nechtěli ani jeden hovořit o lockdownu. Přitom ten fakticky již probíhá, kdy kabinet uzavřel restaurace a omezil některé služby. Ani po dalších restrikcích v sektoru služeb a obchodů ale nepřipouští, že by se ekonomika jakkoliv škrtila.

„Ze všech uzavřených maloobchodních provozen zůstává po nynějších opatřeních 50 procent otevřených. Současně se to nedotýká průmyslu, který generuje třetinu našeho hrubého domácího produktu a je hlavním aktérem naší zaměstnanosti. Stejně tak se to nedotýká stavebnictví,“ řekl k uzavřeným obchodům Karel Havlíček.

Stejně reagoval i premiér. „No, za mě, já myslím že žádný lockdown není. Takže nevím, ten lockdown, pokud mluvíme o Izraeli, tak samozřejmě mají úplně jinou ekonomiku. My jsme samozřejmě apelovali víckrát a doporučujeme, aby firmy řešili jejich zaměstnance, aby byli na home officu,“ řekl Babiš.

Podle slov ministra Havlíčka je tak zřejmé, že o lockdown se bude jednat až poté, co se zavře i průmyslové a stavební odvětví. Přitom ekonomové ihned začali zpřesňovat možné propady, které predikovali na poslední kvartál letošního roku. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská upozornila, že během jarního zavření přišla ekonomika o 4,4 miliardy korun za den. Nyní je to méně než polovina. „Lockdown služeb a omezení pohybu osob je tu. Z necelé miliardy denně vzrostou ztráty na zhruba dvojnásobek tedy 2 miliardy. Do konce roku může přijít o práci 70 až 80 tisíc osob. Mnoho pracovních míst zůstane ale jen díky dotacím z programů Antivirus,“ uvedla ekonomka na svém Twitteru.

Opravovat predikce také musejí další odborníci, kteří původně počítali, že v posledním kvartále letošního roku se ekonomika propadne o 7,5 procenta. „Zatímco restrikce oznámené minulý týden ovlivňovaly zhruba 3 procenta ekonomiky, přísnější restrikce se dle našich propočtů týkají zhruba 7 procenta hrubé přidané hodnoty ekonomiky. Klíčová pak bude také dálka restrikcí, jelikož současná omezení mají platit jen do 3. listopadu – je ale pravděpodobné, že se budou v určité podobě prodlužovat, protože epidemiologická situace se nemusí dostatečně rychle zlepšit,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

“Z důvodu zpřísněných restrikcí tak nově předpokládáme, že tuzemská ekonomika v posledním čtvrtletí letošního roku mezičtvrtletně poklesne o zhruba 5 procent. To by znamenalo, že se meziroční propad ekonomiky v posledním čtvrtletí prohloubí na -12,5 procenta, zatímco v druhém čtvrtletí činil meziroční propad 10,9 %procent. Realizuje se tak dříve obávaný scénář vývoje ve tvaru dvojitého „w“,“ dodal Seidler.