Tag: podnikání

Články k tagu

Stát svou pomocí lázním zavařil. Vouchery nemají lidé kde uplatnit

Stát se pustil do další cílené pomoci jednotlivému odvětví, ale realizace značně pokulhává. Řeč je o programu COVID-Lázně, ve kterém stát chtěl poskytovat poukazy na lázeňské pobyty při výpadku zahraničních hostů. Pomoc ale mířila jen pro objekty zdravotnického zařízení státu a navíc vynechává cestovní kanceláře, které jsou po vypnutí ekonomiky z obavy před koronavirovou nákazou zdecimované.

Ubytovatelé dostanou peníze za koronavirové vypnutí, schválila vláda

Stát poskytne provozovatelům ubytovacích zařízení kompenzace za 72 dní, kdy museli mít kvůli vládnímu opatření proti koronaviru zavřeno. Příspěvek bude podle kategorie a třídy ubytování činit 100 až 330 korun za pokoj a noc, schválila vláda. Informoval o tom odbor komunikace ministerstva pro místní rozvoj (MMR) informoval Vilém Frček a Asociace hotelů a restaurací České republiky (AHR ČR).

Covid III je fiaskem. Firmy se zadlužují, aby si mohly držet zaměstnance

Masivní pomoc, která měla okamžitě nalít peníze do firem poškozených koronavirem, je zatím totálním propadákem. O program Covid III je totiž malý zájem a podnikatelé se do něj nehlásí ani po měsíci a půl fungování. Část podnikatelů navíc přiznává, že záruční programy využívají zejména k tomu, aby uhradili zaměstnancům mzdy a povinné odvody. Tedy jde o úplný opak toho, jak by měl fungovat německý či rakouský kurzarbeit.

Česko je už několik měsíců bez EET. Podle podnikatelů to dokazuje, že je zbytečná

Elektronickou evidenci tržeb nezastavil tlak opozice ani odborníků, ale až vládní vypnutí ekonomiky z obavy před koronavirovou nákazou. Stát tím chtěl ulevit živnostníkům a podnikatelům a nepřímo se tak přiznal k tomu, že firmám značně komplikuje život. Podle zástupců podnikatelů se nyní ukazuje, že bez EET lze nadále podnikat a její obnovení na konci roku nedává žádný smysl.

714 tisíc lidí dostává peníze jako na dovolené. Proti programu Antivirus sílí kritika

Program Antivirus by měl skončit, protože nepřiměřeně zatěžuje už tak nafouklý rozpočet a drží umělou zaměstnanost. Podobné hlasy začínají sílit jak od odborníků, tak i od části opozice. Program, který poskytuje firmám peníze na část náhrady či výdělku, má skončit k poslednímu dni v srpnu. Firmy, odbory i ministerstvo práce ale chtějí další pokračování až do konce roku. Stát se ale do tak razantního kroku nechce pustit z důvodu, že by vyletěla nízká nezaměstnanost, která v červnu dosáhla 3,7 procenta.

Masivní pomoc firmám těžce pokulhává. Úvěr pro velké firmy nikdo nečerpá

Firmy a podnikatelé se skutečné pomoci ze strany státu stále nedočkaly. Masivní pomoc v podobě úvěrů z programu Covid stále není na účtech podnikatelů a velké firmy z programu Covid Plus žádné peníze ke konci června nečerpají. Přitom balík půjček se měl pohybovat až na částce 500 miliard korun. Čísla České národní banky ale ukazují, že žádosti jsou schváleny za všechny programy jen za 15,3 miliardy korun.

Čtyřicet firem žádá o odškodnění. S náhradou ušlého zisku nepočítejte, vzkazuje vnitro

Na čtyři desítky firem již požadují od státu náhradu za škodu a ušlý zisk. Žádosti se vztahují na období karantény, kdy vláda Andreje Babiše vypnula ekonomiku z obavy před koronavirovou nákazou. Firmy se svými požadavky obracejí na ministerstvo vnitra, které ale vzkazuje, že nárok na náhradu ušlého zisku nelze podle krizového zákona uplatnit.

Obchodníky čeká administrativní peklo kvůli odpuštěným nájmům. Nejvíc zasáhne ty nejmenší

Podnikatelé se kromě výpadků příjmů kvůli vypnuté ekonomice musejí potýkat s tvrdou administrativní zátěží. Kromě složitého přihlašování do kurzarbeitového programu Antivirus či žádání o kompenzační bonus Pětadvacítka mohou od konce minulého týdne požadovat i o částečné odpuštění nájmů. To se ale neobejde od složité byrokratické překážky, na které dojedou zejména ti nejmenší živnostníci.

Berňák má na zaklekávání kvóty, prozradila šéfka vymahačů. Účelovka, reaguje Finanční správa

Poslance rozlítila informace, že finanční úřady mají kvóty na uvalené zajišťovací příkazy a dražby zabaveného majetku. Podle toho se pak hodnotí daný finanční úřad, zaznělo v reportáži serveru Seznam Zprávy. Poslanci, včetně těch z koaliční ČSSD, vyzvali ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO), aby „příkazy shora“ vysvětlila. Podle některých zákonodárců by měli šéf krajského finančního úřadu ve Zlíně i ministryně rezignovat. Finanční správa považuje reportáž za účelovou konfrontaci úředníků.

Firmy chtějí po státu stamiliony za vypnutou ekonomiku. Je to teprve začátek, říká Hospodářská komora

Firmy a lidé se stále ve větším počtu obracejí na stát s žádostmi o náhradu škody a ušlý zisk. Ministerstvo vnitra eviduje zatím 34 žádostí za více než čtvrt miliardy korun. Podle Hospodářské komory by takových žádostí mohlo být až stovky tisíc. Zástupci podnikatelů ale přiznávají, že stát zatím dělá vše pro to, aby se jakékoliv zodpovědnosti za vypnutou ekonomiku vyhnul a neplatil vůbec nic.

Schodek 500 miliard nemusí být konečný. Na pomoc ekonomice přitom šel jen zlomek

Schodek rozpočtu ve výši 500 miliard nemusí být vůbec konečný. Myslí si to ekonomové, kteří varují před neustálým rozhazováním, které si vláda Andreje Babiše oblíbila. Pomoc podnikatelům je přitom v porovnání s výdaji zanedbatelná a sama ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to dokázala svými sliby, podle kterých stát pomohl ekonomice 1200 miliardami. To byla ovšem jen pouhá hra s čísly.

Některé firmy stále nemají peníze z Antiviru. Stát přitom už rozjel kontroly

Řada pražských firem stále čeká na příspěvek na náhradu mezd z programu Antivirus, který spadá pod ministerstvo práce a sociálních věcí. Důvodem je velká zahlcenost úřadů práce, kam muselo stát přesunout některé zaměstnance. Firmy se také už nyní mohou těšit na kontroly, stát totiž plánuje, že zkontroluje všechny společnosti.

Banky budou rozdělovat až 500 miliard. Přímo zasažené podniky bez příjmů mají smůlu

Podnikatelé stále čekají na masivní pomoc v podobě úvěrů a půjček. Vláda sice již schválila, že do programu Covid III půjde na záruky 150 miliard korun, pomocí kterých může Českomoravská záruční rozvojová banka ručit za půjčky až v objemu 500 miliard korun. Výzva pro banky bude ukončena až v pondělí, do té doby ani banky nevědí, s jakým objemem garancí mohou počítat. Ozývají se také hlasy, že program bude pro přímo zasažené firmy nefunkční, protože podniky bez příjmů nemohou dosáhnout na úvěr.

Podnikatelům kriticky chybí peníze. Firmy si přestávají věřit a zkracují splatnost faktur

Firmy, které táhnou ekonomiku a které ze dne na den přišly o jakékoliv výdělky stále drtí nedostatek peněz. Stát totiž do dnešního dne nedokázal dostát svým slibům a nenalil do firem stovky miliard korun, které by ekonomiku rozhýbaly. Zástupci podnikatelů uvádějí, že důsledkem toho firmy neplatí svým dodavatelům, kteří tak podnikatelům přestávají věřit.

Pomoc firmám zásadně drhne: Vyplacena není ani první vlna, pražské podniky mají smůlu

Pomoc pro firmy, které táhnou českou ekonomiku, by v bezprecedentní koronavirové situaci měla být rychlá a účinná. Pro půjčky z programu Covid to ale neplatí. První vlna ještě není po skoro měsíci celá vyplacená, z druhé vlny se úvěry stále schvalují a třetí vlna se zapojí až po rozhodnutí vlády Andreje Babiše v pondělí. Pro pražské firmy se navíc program stal nedosažitelný a do dnešního dne mají peníze jen desítky firem.

Firmy stále čekají na slibovanou miliardovou pomoc. Covid III nabral nečekané zpoždění

Program půjček Covid III nabral nečekané zpoždění. Vláda Andreje Babiše původně slibovala podnikatelům, že pomoc v podobě třetí vlny úvěrů od komerčních bank dorazí na přelomu konce dubna a začátku května. Dodnes však stále není jasné, kdy se Covid III spustí. Na dotaz Echo24 uvedla Českomoravská záruční rozvojová banka, že by se úvěry mohly začít poskytovat až od 18. května. Firmy, které některý z úvěrů získaly, pak ve velkém množství stále na peníze čekají.

Praha totálně nestíhá. Polovina firem stále nedostala peníze na zaměstnance

Pražské firmy poškozené vládními restrikcemi z důvodu koronavirové krize stále čekají na peníze. Ty by měl stát poslat společnostem v rámci náhrady mzdy v programu Antivirus, který vyřizují úřady práce. V pražské metropoli se ale úředníci dočkali tisíců žádostí a po měsíci fungování programu je stále polovina žadatelů bez peněz. Stát slíbil ve vedení pražských úřadů práce změny. Vedení pobočky v hlavním městě je nyní pověřen ředitel krajského pracoviště pro Ústecký kraj Radim Gabriel.

Jedinou cestou je plošná podpora. S koncem restrikcí začíná skutečný boj, říká zakladatel iniciativy Firmy sobě

Žádná skutečná pomoc podnikatelům nepřišla a firmy stále čekají na adekvátní podporu. Současnou situaci chce změnit iniciativa Firmy sobě, kterou vede podnikatel Martin Pejša ze společnosti Creative Dock. Společně chtějí firmy navrhovat jasnou pomoc, které by se měly od státu dočkat. Pejša v rozhovoru pro Echo24 navíc přibližuje, jak efektivní podpora přichází od vlád z Německa i Švýcarska, která je tak diametrálně odlišná od pomoci z České republiky.