Firmy a lidé se stále ve větším počtu obracejí na stát s žádostmi o náhradu škody a ušlý zisk. Ministerstvo vnitra eviduje zatím 34 žádostí za více než čtvrt miliardy korun. Podle Hospodářské komory by takových žádostí mohlo být až stovky tisíc. Zástupci podnikatelů ale přiznávají, že stát zatím dělá vše pro to, aby se jakékoliv zodpovědnosti za vypnutou ekonomiku vyhnul a neplatil vůbec nic.

Kabinet Andreje Babiše ze dne na den omezil většinu podnikatelských odvětví kvůli obavě z koronavirové pandemie. Za dobu karantény tak nyní chtějí firmy odškodnění, protože v řadě podniků došlo k tvrdým propadům v ziscích a samotném fungování společností. Podnikatelé a živnostníci argumentují zejména tím, že škodu si nezpůsobili sami ale přišla se zásahem vlády. Odpovědnost za vypnutou ekonomiku by tak měl nést stát.

Na ministerstvo vnitra se tak začínají obracet podnikatelé, kteří se snaží domoci svých peněz. „Ke dni 9. června eviduje ministerstvo vnitra 34 žádostí o náhradu škody v souvislosti s pandemií nemoci Covid-19. Z toho je 23 žádostí od právnických osob a 11 žádostí od fyzických osob. Celkem je požadována náhrada škody ve výši 57 526 925 korun a ušlý zisk ve výši 222 757 803 korun. Celkem tedy 280 284 728 korun,“ řekla pro Echo24 Klára Dlubalová z tiskového oddělení ministerstva vnitra.

Podle Hospodářské komory, která sdružuje firmy, se jedná teprve o začátek a v budoucnu může stát počítat s násobky žádostí. „Připomínáme, že drtivé většině podnikatelů nejde o náhradu ušlého zisku, ale o alespoň částečnou náhradu škody, kterou jim způsobila vládou zavedená preventivní opatření. Stát jim nařídil zavřít, přišli tedy o svůj příjem. Ale nadále měli výdaje, měli povinnost zaměstnancům vyplácet mzdy, státu odvádět odvody a jiné zálohy daní, hradit nájemné, splácet úvěry, v některých případech museli vyhodit nakoupený materiál, například restaurace vyhodily do popelnice nakoupené suroviny. Škodu přitom neměly jen ty podniky, které musely okamžitě zavřít. Ale ne všechny mají dnes nárok na nějakou vládní podporu, protože neměly své zaměstnance na překážkách,“ řekl pro Echo24 mluvčí komory Miroslav Diro.

Podle něj mají podnikatelé i lidé jednoznačně nárok na úhradu škody, protože se také jedná o ústavní právo. „Podle odhadů Hospodářské komory můžou podnikatelé podat desítky až stovky tisíc žalob. Kdyby vláda dala na stůl férovou nabídku k jednání s podnikateli, například dohodu, že pokud jim bude uhrazena alespoň půlka nákladů prokazatelně vzniklých během krize, dojde k mimosoudnímu vyrovnání, a nebudou mít další nároky, každý podnikatel by si pak dal na misku vah, zda vůbec chce podstoupit vleklý a co do výsledku nejistý soudní spor, anebo raději se spokojí s půlkou náhrady škody,“ uvedl Diro.

Stát je ale k podnikatelům a k placení jakéhokoliv odškodnění zdrženlivější. Již v květnu ministryně spravedlnosti Marie Benešová uvedla, že vláda nepočítá s vytvořením mechanismu pro odškodňování firem kvůli restrikcím ze strany státu. Podle ní došlo už k tak shovívavé pomoci, jako je částečné proplácení mezd z programu Antivirus nebo odklad odvodů. „Vláda jim udělala takové úlevy, že si nemohou stěžovat,“ řekla ministryně Benešová v pořadu televize Prima Partie.

Postoj Benešové zastává také ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček, který se k odškodněním stavil negativně již na konci března. Podle něj by takové proplácení vedlo ke státnímu bankrotu.

Kabinet Andreje Babiše se navíc již jednou pokusil placení vyhnout. Během karantény totiž vláda změnila právní taktiku a začala vydávat mimořádná opatření a nedržela se tak krizového zákona. Právní změna měla zmenšit šance živnostníků i běžných lidí získat od státu náhradu škody nebo ušlého zisku, která jim podle krizového zákona náležela téměř automaticky. Soud ale nakonec mimořádní opatření zrušil, takže podnikatelé a lidé mohou o náhradu žádat za celou dobu vypnuté ekonomiky.

Náhrada o odškodnění

Žadatelé o náhradu ale budou muset prokázat, že jejich škoda souvisí s nařízeními vlády. „Poškození podnikatelé budou muset prokázat, že jim škoda nebo ušlý zisk vznikly v souvislosti s krizovým opatřením. Příkladem takové škody může být například hodnota surovin, jež se podnikateli zkazily v důsledku zákazu provozu restaurací. Příkladem ušlého zisku pak může být denní tržba, kterou mohl podnikatel prokazatelně očekávat, pokud by nedošlo ke krizovému opatření,“ uvedla pro Echo24 právnička advokátní kanceláře Forlex Darja Pavlorková s tím, že podnikatelům, kteří zvažují uplatnění náhrady škody po státu, lze poradit, aby průběžně evidovali veškerou škodu, která jim v důsledku přijatých mimořádných opatření vznikla a shromažďovali podklady k prokázání.

Podobně hovoří i Svoboda z Arzinger & Partneři. „Klientům doporučujeme vést o vzniku jakýchkoli škod či o výši ucházejícího zisku co nejpodrobnější dokumentaci, zaznamenávat si důležité skutečnosti, zachovávat veškeré s tímto související doklady a listiny,“ uvedl Svoboda.

Prokázat příčinnou souvislost mezi škodou a vládními nařízeními ale nemusí být snadné. „V minulosti jsme v obdobných sporech se státem nechávali vypracovat znalecké posudky, kterými byla stanovena výše ušlého zisku na základě údajů o jeho výši před zásahem státu. Záleží především na oboru podnikání a druhu způsobené škody, nelze proto obecně paušalizovat, co je třeba doložit pro uplatnění škody vůči státu,“ dodal Svoboda.