Masivní pomoc, která měla okamžitě nalít peníze do firem poškozených koronavirem, je zatím totálním propadákem. O program Covid III je totiž malý zájem a podnikatelé se do něj nehlásí ani po měsíci a půl fungování. Část podnikatelů navíc přiznává, že záruční programy využívají zejména k tomu, aby uhradili zaměstnancům mzdy a povinné odvody. Tedy jde o úplný opak toho, jak by měl fungovat německý či rakouský kurzarbeit.

Po složitých programech Covid první a druhé vlny měla ve třetí sérii odpadnout kontrola ze strany státní Českomoravské záruční rozvojové banky, a tím se celý proces urychlit. Podnikatelé ale nemají o tento typ pomoci zájem, jak dokládají čísla České národní banky. Podle nich je ze strany firem žádostí za 16,1 miliardy korun a celkem je odčerpáno 1,120 miliardy korun. Celkem je tak využito jen 3,3 procenta z celkového objemu.

Program přitom byl nastaven tak, aby si na peníze sáhlo na 150 tisíc společností a celý balík půjček by se pohyboval v objemu 500 miliard korun. Firmy navíc přiznávají, že nabídnutou pomoc využívají k tomu, aby mohly platit mzdy a odvody svým zaměstnancům. Dokládá to průzkum Hospodářské komory mezi firmami z hlavního města Prahy, podle které je největší překážkou při žádostech o pomoc vysoká administrativní náročnost. Z 146 dotazovaných firem uvedlo 84 procent z nich, že je Covid III srovnatelně náročný, nebo náročnější než u standardního úvěru u banky v době před koronakrizí.

Podnikatelé pak mimo mzdy a odvody platí z úvěrů nájemné, či nutné provozní výdaje, jako jsou energie, vodné a stočné či internetové připojení. Podnikatelé se tak zadlužují, aby mohli vyplatit nejdříve mzdy zaměstnancům a pak případně se hlásit do programu Antivirus, který má být obdobou kurzarbeitu. Německý model ale vychází z rozdělení placení mezd mezi podnik a stát, tedy nikoliv jen na firmu, která musí nejdříve vše zaplatit a pak od státu dostane náhradu.

„Program Covid I a Covid II jednoznačně účel nesplnily. Tyto programy byly fiaskem. V případě Covidu III je třeba ještě na vyhodnocení počkat. Bohužel, firmy si zatím moc nežádají a stát moc neproplácí. A to už přitom Covid 3 běží měsíc a půl,“ řekl pro Echo24 člen poradního týmu NERV a ekonom Lukáš Kovanda.

Podle průzkumu firmy využívají půjčky na splacení odvodů, které vláda odmítla firmám odpustit. Přitom by se jednalo o daleko účinnější pomoc, jako by tomu bylo bývalo i u plateb DPH, které požadovali i členové z občanské iniciativy KoroNERV-20.

„Přitom by nemuselo dojít k odpuštění úplnému, ale u části subjektů jen k odkladu. Z výkazů a přiznání za rok 2020 by stát v příštím roce viděl, zda má daná firma či podnikatel mít nárok na odpuštění, či ne. U těch, kteří by nárok měli, by k odpuštění došlo, neboť by bylo zřejmé, že jinak zbankrotují. U těch ostatních by nakonec šlo jen o odklad. Takže z pohledu dvou fiskálních let, 2020 a 2021, by stát nepřišel zdaleka o tolik peněz jako při plošném odpuštění, neboť řada firem není zase v takových problémech, aby hned bankrotovala,“ řekl pro Echo24 Kovanda. Podle něj bylo ale navrhování expertů k ničemu, protože se kabinet Andreje Babiše obával velkého výpadku daňového inkasa.

Program Covid III bude řešit i ministryně financí Alena Schillerová, která bude jednat se zástupci největších bank. Podle ní není vyplacená jedna miliarda korun dostatečně vysoká částka. „Chci vědět, jak to funguje, jaké jsou zkušenosti, vyslechnu zástupce bank. Budeme řešit, zda to nějakým způsobem ve výhledu nemodifikovat,“ řekla Schillerová.

Sama ministryně navíc přiznala, že program Covid I ani Covid II nebyly úspěšné projekty. V první vlně totiž dle ní neměly být poskytnuty bezúročné půjčky. Do programu se navíc přihlašovaly firmy, které měly finanční problémy již před koronakrizí.