Řada pražských firem stále čeká na příspěvek na náhradu mezd z programu Antivirus, který spadá pod ministerstvo práce a sociálních věcí. Důvodem je velká zahlcenost úřadů práce, kam muselo stát přesunout některé zaměstnance. Firmy se také už nyní mohou těšit na kontroly, stát totiž plánuje, že zkontroluje všechny společnosti.

Program Antivirus po dobu svého fungování zatím podpořil na 800 tisíc zaměstnanců, kdy stát vydal na náhradu mezd přes 7 miliard korun. Od začátku se ale program potýká s problémy, mezi které patří nepřehlednost, složitá administrativa a dlouhé čekání na peníze.

Na finance čekají hlavně pražské firmy, které ze začátku zaplnily úřady práce žádostmi, které stát nestíhal vyřizovat. Do dnešního dne tak z 22 tisíc firem nemá peníze na 4 tisíce subjektů. Praha je tak v podílu počtu vyplacených vyúčtování nejhorší ze všech krajů. Republikový průměr je totiž 96 procent, u pražské metropole 82 procent. Ještě 6. května byl přitom podíl na 26 procentech.

Stát byl tak nucen úřady práce posílit. Pracovníky sehnal na ministerstvu práce a sociálních věci, ve Státním úřadu inspekce práce nebo z Generálního ředitelství Úřadu práce.

Kromě neustálého čekání na vyplacení náhrady mezd se podnikatelé setkávají už dnes s kontrolami. Ty se rozjely prakticky od začátku vyplácení a živnostníci a podnikatelé byli i zkontrolováni, aniž by obdrželi peníze na svůj účet. Náhrady mezd se totiž vyplácejí zpětně poté, co zaměstnavatel zaplatí řádně mzdy svým zaměstnancům. To se ze strany podnikatelů setkalo s kritikou, protože většina subjektů ze dne na den přišla prakticky o veškeré své příjmy.

Úřady práce počítají s tím, že zkontrolují všechny subjekty, které se zapojily do programu Antivirus. Hrozí přitom, že zahlcení úřadů práce bude pokračovat, protože kontroly jsou časově náročné. V současné době probíhají nejčastěji distančně, kdy stát žádá od podnikatelů určité údaje. „Kontrola Úřadu práce se koná v zásadě distančním způsobem, to znamená, že kontroloři provedou kontrolu dodaných podkladů, které jsou standardními dokumenty každého zaměstnavatele, mimo provozovnu zaměstnavatele. Pouze v případě, že by došlo k podezření z pochybení zaměstnavatele, proběhne hlubší kontrola,“ řekla pro Echo24 mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková.

Podle ní ale kontroly distančním způsobem probíhají pouze v případě, kdy to objem podkladů umožňuje. „Tedy je lze naskenovat a zaslat například datovou schránkou, nebo poskytnout kopie poštou, či doručením na podatelnu. Kontrola je časově náročná opět podle objemu podkladů, tedy přímo úměrně k velikosti kontrolovaného subjektu, od několika dnů po několik týdnů. To se týká společností se stovkami zaměstnanců,“ řekla pro Echo24 Beránková.

Kritika Antiviru

Program Antivirus se dostal pod palbu kritiky ze strany podnikatelů. V průzkumu Hospodářské komory z konce dubna označila program pozitivně pouze čtvrtina dotázaných. Mezi přednosti se zařadila rychlost čerpání a v porovnání s programem Covid také jednoduchost podání a vstřícnost úředníků. Negativně ovšem program zhodnotilo 74 procent firem, kdy opakovaným problémem je například požadovaný název odesílaného souboru, bez něhož žádost nebyla přijata, nebo rozpor v požadavcích na vyplnění žádosti v návodu a při skutečném vyplňování formulářů.

Nejčastěji si podnikatelé také stěžovali na to, že musí dokládat vedení účtu u firmy, i když tento údaj již stát zná. Problém se stal také u položky odhadovaná výše příspěvku, kdy je ve videonávodu řečeno, že pole se může vyplnit. Formulář při nevyplnění nehlásí chybu, přesto úřad práce poté žádosti vrací s tím, že není položka vyplněna.