Europoslanci z výboru pro rozpočtovou kontrolu si v lednu vyžádají zprávu Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) o vyšetřování farmy Čapí hnízdo, pokud ji do 1. ledna nezveřejní české úřady. V tiskové zprávě to v pátek uvedl europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Na europoslance Tomáše Zdechovského se snesla sprcha nenávistných reakcí. A to poté, co o něm a dalších europoslancích nepravdivě tvrdil šéf SPD Tomio Okamura, že v Bruselu hlasovali pro uvalení sankcí na ČR kvůli odmítání uprchlických kvót. Kvůli tomu už podal Zdechovský spolu s dvěma lidoveckými europoslanci trestní oznámení na Okamuru i na neznámého pachatele, nyní chystá další. „Až budeme podávat žalobu na ochranu osobnosti na Tomia Okamuru, z těch 12 kolegů, kterých se to týká, se minimálně osm přidá. Budeme ho žalovat o miliony.“
Pravidla pro přerozdělování uprchlíků se možná dočkají nové podoby. Evropský parlament ustanovil mandát pro vyjednávání změn hojně kritizovaného dublinského systému, kterým trpí především pohraniční státy. Nový systém by mohl brát ohled na ekonomickou sílu dané země i počet obyvatel, vyplývá z dokumentu Evropského parlamentu.
Bylo prolomeno tabu, že europoslanec nemůže být předsedou národní strany, a to je dobře, říká v rozhovoru pro online deník Echo24 nový předseda TOP 09 a europoslanec Jiří Pospíšil. Na víkendovém sněmu jej zvolilo 83 procent delegátů. Ve funkci Pospíšil střídá Miroslava Kalouska, který si ale jako svého nástupce představoval novou tvář. „TOP 09 je jeho dítě, nemám důvod se obávat, že by spolupráce nebyla dobrá,“ komentuje Pospíšil jejich vzájemný vztah.
Poslanci v Evropském parlamentu chtějí odradit lidi od volení euroskeptických stran. Navrhli proto kampaň, která je cílená na volby do Evropského parlamentu v roce 2019. Brusel chce bojovat proti negativnímu postoji řady voličů vůči EU a přesvědčit je, aby k volbám přišli ve větším počtu. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnil server Politico.
Místopředseda Evropského parlamentu (EP) Pavel Telička ukončil spolupráci s hnutím ANO, za které byl do EP zvolen. Ve středu to napsal server E15.cz s odvoláním na předsedu ANO Andreje Babiše. Telička měl už dříve neshody s Babišem, vzdal se pozice experta ANO na zahraniční politiku a nepodílel se ani na kampani před nadcházejícími volbami do Sněmovny.
Europoslanci se pustili do boje proti střetu zájmů politiků. Odhlasovali, aby podniky, jejichž majitelem je mimo jiné právě politik, nemohly žádat o finanční prostředky z EU. Pro Evropskou komisi sice není usnesení závazné, nicméně se předpokládá, že se názorem europoslanců řídit bude.
Podle maďarské vlády je plánovaná návštěva země poslanci Evropského parlamentu, která má proběhnout tento měsíc, „politicky motivována“ a zasahovala by do všeobecných voleb v zemi, plánovaných na jaro roku 2018. Jedním z cílů návštěvy je i kontrola projektů financovaných z evropských prostředků.Informuje o tom server Politico.
V Bruselu jsou drazí překladatelé. Europarlament oznámil, že bude muset přesunout 1,5 milionů euro (asi 39 milionů korun) do rozpočtu na překladatelství, informuje deník The Daily Telegraph. Peníze alokované na překladatelství totiž již nestačí. Může za to větší překladatelský nápor, než jaký parlament očekával. Za ten může i nově zřízená webová stránka „My House of European History“, která má mapovat historii všech zemí Evropské unie a je postupně překládána do všech 24 oficiálních jazyků EU.
Europoslanec a předseda Svobodných Petr Mach končí v Evropském parlamentu (EP). Potvrdil to v úterý s tím, že důvody sdělí veřejnosti ve středu. Jeho nástupcem se podle všeho stane Jiří Payne, někdejší poradce prezidenta Václava Klause.
Téměř bez povšimnutí odhlasovali europoslanci jednotné tresty za dotační podvody. Na tom, že směrnice tak rychle Evropským parlamentem prošla, má „zásluhu“ i Česká republika. Můžou za to časté chyby při čerpání eurodotací, ale dost možná i podezření z dotačního podvodu u farmy Čapí hnízdo Andreje Babiše (ANO).
Europoslance Jaromíra Štětinu (za TOP09) nepřekvapilo, že se ho Interpol zastal a nevydá ho do Ázerbájdžánu, který na něj a na další dva europoslance Franka Engela a Eleni Theocharousovou vydal mezinárodní zatykač. Europoslanci totiž letos v únoru navštívili území Náhorního Karabachu, o který vede Ázerbájdžán spor s Arménií, a ázerbájdžánská vláda tvrdí, že trojice europoslanců může za vojenskou eskalaci v oblasti.
Centrála Interpolu odmítla žádost Ázerbájdžánu o vydání mezinárodního zatykače na českého europoslance Jaromíra Štětinu (za TOP 09). Uvedla to v tiskové zprávě Evropská lidová strana, členem jejíhož klubu v europarlamentu Štětina je. Lyonská centrála Interpolu také požádala členské země, aby žádost vymazaly ze svých národních databází a neřídily se jí.
Evropský parlament kritizuje jako diskriminační britský návrh přístupu k unijním občanům poté, co Spojené království opustí Evropskou unii. V dopise adresovaném unijnímu vyjednávači pro brexit Michelu Barnierovi pak představitelé europarlamentních uskupení upozorňují, že odmítnou jakoukoli dohodu s Londýnem, která učiní z obyvatel členských států občany druhé kategorie.
Franziska Kellerová, německá europoslankyně za Stranu zelených, přišla před několika dny v rozhovoru pro regionální Neue Osnabrücker Zeitung s pozoruhodným příspěvkem do debaty o migrační krizi.
Celé syrské vesnice by chtěla do zemí ve východní části Evropské unie přesídlit německá europoslankyně za stranu Zelených Ska Kellerová. Mohlo by to usnadnit integraci uprchlíků, uvedla v rozhovoru poskytnutém listu Neue Osnabrücker Zeitung.
Evropská komisařka Věra Jourová z hnutí ANO je ve střetu zájmů, řekla německá europoslankyně a šéfka rozpočtového výboru Ingeborg Grässleová. Jourová se již dříve razantně zastala bývalého ministra financí Andreje Babiše, když ho obhajovala v kauze nahrávek s novinářem Mladé fronty Dnes Markem Přibilem. Jourová kritiku odmítá.
Riziko politického zneužití médií v České republice – o tomto bodě europoslanci jednali ve čtvrtek ráno. Na tzv. miniplenárce v Bruselu debatovali o politickém vlivu Andreje Babiše (ANO) na některá česká média i o svobodě a nezávislosti veřejnoprávních médií. Europoslanci mluví především o tom, jak moc důležité je řešit zrovna česká média, zda není vhodnější debatu vést v kontextu všech evropských médií. Zásadní je podle nich svoboda, nezávislost a pluralita médií.
Debata o politickém zneužití českých médií se v úterý nepovedla.
Evropský parlament se v úterý zabýval situací médií v České republice při setkání o riziku politického zneužívání sdělovacích prostředků. O tématu debatovat vlivný Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE). Ve čtvrtek dopoledne se otázka rizika politického zneužívání médií v ČR dostane na jednání pléna europarlamentu.
Rizika politického zneužívání médií v České republice budou v úterý v Bruselu probírat poslanci z Výboru pro občanské svobody, právo a vnitřní záležitosti Evropského parlamentu. Podvečerní jednání předchází čtvrteční debatě o stejném tématu na plénu europarlamentu.
Pokud se prokáže zneužívání dotací ministrem financí Andrejem Babišem, bude česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) podle svých slov první, kdo bude žádat projednání této situace v Evropském parlamentu. Situace českých médií však podle ní na evropskou půdu nepatří, čímž neúspěšně apelovala u vedení své frakce Evropské lidové strany (EPP). Ostatní europoslanci totiž už rozhodli, že se o českých médiích bude ke konci měsíce jednat.
Také zdejší demokracii ohrožují autoritáři, přitom originálním způsobem. V Česku neboří křehký demokratický systém výbojný nacionalismus, agresivní sousedé, populističtí politici ani všemocní mafiáni. Hlavním nástrojem k návratu vlády silné ruky jsou média, přesněji likvidace jejich nezávislosti, bez níž demokracie nemůže fungovat. Právě o tom bude prvního června rokovat Evropský parlament.
Europoslanec za hnutí ANO a jeden z místopředsedů europarlamentu Pavel Telička rezignoval 14. května na posty mluvčího ANO pro zahraniční politiku a předsedy zahraničněpolitické komise hnutí. Uvedl to server Lidovky.cz. V dopise ostatním členům komise podle serveru Telička sdělil, že komise ztratila smysl a hnutí diskutuje témata spojená se zahraniční politikou jinak, než přes komisi
O stavu médií v Česku je naprosto nezbytné na půdě Evropského parlamentu hovořit, míní německá europoslankyně Ingeborg Grässleová (německá CDU). Proto ji podle vlastních slov velmi mrzí, že čeští europoslanci ze stejné frakce evropských lidovců (EPP) takovou diskuzi odmítají.
Evropský parlament bude mít na svém plenárním zasedání ve dnech 31. 5. – 1. 6. mimo jiné i bod „Prohlášení (evropské) komise – riziko politického zneužití médií v České republice“. Stalo se tak z iniciativy nejsilnější frakce Evropského parlamentu, Evropské lidové strany.
Hrozbou politického zneužití médií v České republice se bude 1. června zabývat Evropský parlament. Tento bod programu plenární schůze schválila ve čtvrtek konference předsedů politických frakcí v Evropském parlamentu. Po debatě nebude ale následovat přijetí žádné rezoluce.
Poslanci Evropského parlamentu (EP) na svém plenárním zasedání ve Štrasburku schválili usnesení, které kritizuje současný stav právního státu v Maďarsku, a vyzvali k zahájení sankčního řízení. Budapešť se stala v poslední době terčem kritiky mimo jiné kvůli sporným zákonům o vysokých školách a o nepřijímání migrantů. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó usnesení tvrdě odmítl s tím, že Budapešť se nepodvolí mezinárodnímu tlaku.
Vicepremiér Andrej Babiš na páteční tiskové konferenci tvrdě zkritizoval německou europoslankyni Ingeborg Grässleovou, která dlouhodobě upozorňuje na jeho střet zájmů coby ministra a příjemce dotací. Viní ji z toho, že plenární schůze Evropského parlamentu se chce s ohledem na poslední dění zabývat rizikem politického zneužití médií v České republice. Ministr financí, kterého se premiér Bohuslav Sobotka zatím marně snaží odvolat, o političce prohlásil, že je na něj prý vždy ochotná vyhodit „kýbl sraček.“
Na předsedu frakce Evropské lidové strany v europarlamentu Manfreda Webera se obrátilo pět českých členů frakce ve snaze dosáhnout stažení bodu o situaci médií v ČR z programu plenární schůze na počátku června. Uvedla to autorka dopisu Weberovi Michaela Šojdrová, podle které sice není možné problémy kolem střetů zájmů ministra financí Andreje Babiše bagatelizovat, ČR ale věc umí vyřešit sama.
