Na české politické scéně vzniká nové hnutí. Europoslanci Pavel Telička a Petr Ježek, kteří byli v roce 2014 zvoleni za ANO, zakládají politické hnutí Hlas. Chtějí s ním kandidovat v květnových volbách do Evropského parlamentu i působit na domácí politické scéně, řekl v úterý Telička na tiskové konferenci. Hnutí má být proevropské, hájit principy liberální demokracie a prosazovat moderní ekonomiku, dodal.
Už za čtyři měsíce bude vyřazena z provozu Evropská unie. Nezničí ji vnější nepřítel, rozpadne se zevnitř v důsledku květnových voleb do Evropského parlamentu. Takový je smysl varování třiceti evropských spisovatelů a filozofů z minulých dní. Eurovolby před pěti lety vyhrál ve Velké Británii odpůrce jednotné Evropy Nigel Farage a výsledkem byl brexit. Teď v řadě dalších zemí zvítězí Farageovi nástupci a záhy se brexitová epidemie rozšíří po celém kontinentu. Co se začalo stavět po válce, skončí v troskách.
Konec pomyslné studené války mezi Finanční správou a podnikateli avizuje nová šéfka Generálního finančního ředitelství Tatjana Richterová. Do funkce nastoupila s příslibem, že berňák nebude firmy příliš zatěžovat. Do budoucna by mohl šetřit i s vydáváním kontroverzních zajišťovacích příkazů. Kvůli těm se více než sto firem v minulosti obrátilo na soud. Obezřetnější vydávání „zajišťováků“, kterými berňák blokuje majetek firem podezřelých z nezaplacení daně, čímž řada firem může skončit v likvidaci, slibuje právě Richterová. Vztah mezi podnikateli a Finanční správou se radikálně zhoršil za jejího předchůdce Martina Janečka.
Českým europoslancům v květnu vyprší mandát, obhájit ho mohou v eurovolbách. Je tedy na místě vědět, jak byli v Evropském parlamentu aktivní. K tomu slouží data serveru MEPRanking, který nabízí obsáhlou analýzu činnosti všech 750 europoslanců. Kteří z 21 českých zástupců nejvíce chyběli na plénu, kteří připravili nejvíce parlamentních zpráv a kteří byli v Bruselu a Štrasburku nejvíce slyšet? Nejlepší docházku na jednání europarlamentu má z českých europoslanců Pavel Telička (zvolen za ANO). Nechyběl na žádném zasedání.
Babiš měl před europoslance předstoupit letos 16. ledna. Místopředseda europarlamentu Pavel Telička iROZHLASU sdělil, že premiérovo vystoupení bylo bráno jako hotová věc, poté však přišla informace, že Babiš nepřijede. Úřad vlády to odůvodnil pracovní cestou předsedy vlády do Asie. Možnost hovořit před europoslanci přitom využili francouzský prezident Emmanuel Macron, německá kancléřka Angela Merkelová či premiéři Chorvatska, Polska nebo dalších zemí.
EU nebude s Londýnem znovu vyjednávat o dohodě upravující britský odchod z evropského bloku. Dlouhodobý postoj 27i zemí bloku ve středu v europarlamentu zopakovali předseda EK Jean-Claude Juncker i šéf unijního vyjednávacího týmu pro brexit Michel Barnier. Jasný vzkaz poslali britské premiérce den poté, co britský parlament Theresu Mayovou pověřil právě tím, aby v jednáních s EU rozvodovou dohodu otevřela a dosáhla nahrazení stávající takzvané pojistky pro irskou hranici blíže nedefinovaným řešením.
Občanskou demokratickou stranu (ODS) povede do evropských voleb, jež se uskuteční 24. a 25. května, opět Jan Zahradil, který je zároveň i lídrem Evropských konzervativců a reformistů. Dvojkou kandidátky bude opět ostravský politik Evžen Tošenovský. Na třetí místo nominovala strana odbornou mluvčí ODS pro oblast zemědělství a poslankyni Veroniku Vrecionovou. Čtvrtý je blízký spolupracovník předsedy Petra Fialy a jedna z výrazných tváří brněnského think-tanku Pravý břeh Ondřej Krutílek.
Piráty povede do voleb do Evropského parlamentu softwarový specialista Marcel Kolaja, který ve stranických primárkách porazil poslance Mikuláše Peksu. Pro Kolaju bylo ve druhém kole voleb 253 z 449 hlasujících Pirátů, Peksu jich podpořilo 196.
Piráti se netají ambicemi zvítězit ve volbách do Evropského parlamentu. Přáli by si dosáhnout alespoň na pět křesel, což je víc, než získalo v posledních eurovolbách kterékoliv české uskupení. „Budou to volby o budoucnosti Evropy,“ říká předseda strany Ivan Bartoš. Aby však mohli Piráti ve volbách uspět, potřebují sestavit kvalitní kandidátku. O její podobě budou členové strany jednat na víkendovém celostátní fóru. O pozicí lídra kandidátky se uchází šest lidí, z nichž nejvíce nominací má poslanec Mikuláš Peksa.
Jako hlasování proti prezidentu Emmanuelu Macronovi a tradičním evropským stranám prezentovala v neděli šéfka francouzské krajní pravice Marine Le Penová květnové volby do Evropského parlamentu (EP). Voliči mají podle ní při prvním hlasování od předloňských prezidentských voleb možnost vyjádřit svou nespokojenost s málo oblíbenou hlavou státu. Nacionalistické a protiimigrační Národní sdružení je jednou protievropských stran, které si ve volbách dělají zálusk na přerušení dlouholeté hegemonie evropských lidovců a socialistů.
Část evropských poslanců se podepsala pod dopis adresovaný všem britským občanům a vyzývá je v něm, aby si své rozhodnutí opustit Evropskou unii ještě rozmysleli, a vyhnuli se tak hrozící katastrofě spojené s brexitem. Emotivně laděný vzkaz naformuloval rakouský europoslanec Josef Weidenholzer ze sociálnědemokratické frakce a podpis pod něj připojilo 129 jeho kolegů napříč politickým spektrem. Z českých zástupců v Evropském parlamentu (EP) se připojil sociální demokrat Pavel Poc, napsal server Independent.
Europoslanec Jaromír Štětina se rozhodl znovu kandidovat do Evropského parlamentu. Mandát už nebude obhajovat za TOP 09 kvůli rozporům se současným vedením této strany. Do voleb chce jít za nové hnutí Evropa společně, které se rozhodl založit. Oznámil to v sobotu na svém twitteru. Pro vznik hnutí potřebuje získat tisícovku podporovatelů.
Minimálně jedny volby každý rok – to se stalo v Česku v posledních letech pravidlem. Ani nadcházející rok nebude výjimkou, voliče v celé Evropské unii čekají v květnu volby do Evropského parlamentu. Na české politické scéně se složení kandidátů rýsuje již nyní – lídry své kandidátky již před koncem nového roku představily KDU-ČSL, ODS či KSČM. Evropskou unii navíc s největší pravděpodobností čeká ještě před volbami další změna, historicky poprvé dojde k odchodu jednoho ze členů společenství – Velké Británie.
Bývalý europoslanec a zakladatel Svobodných Petr Mach se vzdal postu lídra strany pro volby do Evropského parlamentu. Na webu strany to v neděli oznámil předseda Svobodných Tomáš Pajonk. Mach sdělil, že k rezignaci ho vedlo mimo jiné to, že neuspěl s plánem na koalici s Realisty. Do Evropského parlamentu nebude kandidovat ani z jiného postu kandidátky a úplně se stáhne z politiky. Nového lídra kandidátky určí hlasování členů Svobodných.
Kandidátku KSČM do voleb do Evropského parlamentu povede současná europoslankyně Kateřina Konečná. Její protikandidát a další europoslanec Jaromír Kohlíček dostal zhruba čtvrtinu hlasů. Konečná je místopředsedkyní komunistů pro evropské záležitosti a zhruba čtvrt roku již volby chystá. Komunisté za kampaň plánují utratit zhruba 7,5 milionu korun.
Europoslanec Jaromír Štětina už nebude kandidovat do Evropského parlamentu za TOP 09. Rozchod se stranou vysvětluje tím, že není spokojen s novým vedením strany v čele s europoslancem Jiřím Pospíšilem. Dává mu za vinu neúspěch ve volbách, nízkou podporu voličů a upřednostňování osobních zájmů, když se snaží vykonávat obě funkce zároveň.
Premiér Andrej Babiš má za sebou poměrně perné období. Soud ve Štrasburku odmítl jeho žalobu na Slovensko ohledně vedení ve svazcích STB. „Klidně se budu soudit až do konce života a ten soud vyhraji,“ řekl Babiš v rozhovoru pro Právo. Následně přijal Evropský parlament usnesení, aby komise proti českému premiérovi podnikla kroky kvůli jeho údajnému střetu zájmů. „Kdo poškozuje ČR, jsou spíš někteří čeští europoslanci, kteří s velkou radostí ve Štrasburku pokračují ve své kampani Antibabiš,“ komentoval Babiš svůj problém. Český premiér přesto tvrdí, že jej kauzy nezaměstnávají ve výkonu funkce.
Kořeny kritiky valící se z orgánů Evropské unie na svou adresu vidí předseda vlády Andrej Babiš v „pokračování kampaně, kterou proti němu vede opozice v Česku.“ Výzvu k pozastavení dotací pro Agrofert kvůli Babišovu střetu zájmů a dalším krokům ale ve čtvrtek vyslovilo 434 poslanců Evropského parlamentu. Češi v něm mají pouze 21 zástupců, z toho jen 10 je z jiných stran, než jsou vládní ANO a ČSSD a vládu držící KSČM.
Evropský parlament ve čtvrtek schválil usnesení vyzývající Evropskou komisi k přijetí kroků ve věci možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Přijatý text, který společně předložily kluby lidovců, konzervativců a Zelených mimo jiné požaduje pozastavení evropských financí pro skupinu Agrofert. Pro se vyslovilo 434 poslanců, proti bylo 64 a hlasování se zdrželo 47 členů EP. Europarlament má celkem 751 poslanců.
Dokud nebude vyjasněna situace okolo možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše, nehodlá Evropská komise vyplácet firmám spojovaným s Babišem žádné dotace. Prohlásil to ve středu večer komisař EU pro rozpočet Günther Oettinger během debaty v europarlamentu. Oettinger dále řekl, že v lednu budou v Praze probíhat v souvislosti s dotacemi audity. Jen letos inkasoval podle právní služby Evropské komise Agrofert na dotacích 82 milionů eur, tedy 2,1 miliardy korun. Babiš svůj střet zájmů dlouhodobě odmítá.
Potom, co právní služba Evropské komise dospěla k závěru, že je český premiér ve střetu zájmů při čerpání eurodotací, jednal na podnět frakce Zelených o jeho případu i Evropský parlament. Komisař pro rozpočet Günther Oettinger během debaty prohlásil, že dokud se spor nevyjasní, nehodlá EU vyplácet firmám spojeným s Agrofertem žádné dotace. Andrej Babiš se teď bude tvářit jako politicky pronásledovaný. Voliči by mu to neměli spolknout.
Eurokomisař pro rozpočet Günther Oettinger na středeční rozpravě Evropského parlamentu prohlásil, že dokud nebude vyjasněna situace možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše, nehodlá Evropská komise vyplácet firmám spojovaným s předsedou vlády žádné dotace. Případ se týká dotací EU pro koncern Agrofert ze svěřenského fondu šéfa hnutí ANO. Oettinger se rovněž nechal slyšet, že od 8. ledna do 15. února proběhnou v Praze audity, které se zaměří právě na eurodotace Agrofertu.
Evropský parlament (EP) v úterý souhlasil se zavedením pravidel, která umožňují používat v boji proti daňovým únikům systém přenesené daňové povinnosti, známý jako reverse charge. Poslanci přijali návrh úpravy, kterou prosazovala Česká republika. Návrh už v říjnu schválili ministři financí zemí EU. Europarlament měl v této věci pouze konzultační hlas, avšak jeho vyjádření umožní Česku požádat Brusel o možnost systém zavést.
Poslanci Evropského parlamentu budou ve čtvrtek hlasovat o rezoluci, která má vyzvat Evropskou komisi k jednání ve věci možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Usnesení, o jehož dodatečném zařazení na program štrasburského plenárního zasedání rozhodl EP na návrh frakce Zelených, naváže na plánovanou středeční rozpravu. „Původně bylo avizováno, že k tématu rozpravy o střetu zájmů nebude přijímána žádná rezoluce, což by byl běžný postup, který byl uplatněn například v případě Maďarska nebo Malty.
Evropský parlament (EP) bude příští středu večer diskutovat o možném střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Bod s názvem „Střet zájmů a ochrana evropského rozpočtu: případ České republiky“ na program poslední letošní plenární schůze prosadili evropští Zelení s podporou největší frakce v europarlamentu, tedy evropských lidovců (EPP).
Pokud by středopravicové strany spolupracovaly, měly by ambici výrazně uspět ve volbách do Evropského parlamentu. V budoucnu by takové uskupení stran mohlo znamenat zásadní problém pro premiéra Andreje Babiše. Zatímco TOP 09 a STAN to pochopili, lidovci spolupráci v nejbližších volbách odmítli. Všechny zmíněné strany se přitom do sněmovny dostaly vloni jen s velkými obtížemi. Nejnovější průzkum společnosti Kantar CZ navíc ukázal, že strany TOP 09 a KDU-ČSL by dnes ve volbách neuspěly vůbec.
Komisař pro rozpočet Günther Oettinger očekává v příštích dnech či týdnech odpověď na dopis, kterým se kvůli možnému střetu zájmů premiéra Adreje Babiše v pátek obrátil na českou vládu. Oettinger to uvedl v diskusi na výboru pro rozpočtovou kontrolu evropského parlamentu. Evropská komise bude podle něj v této věci postupovat s patřičnou rychlostí.
Americký technologický gigant Google oznámil, že na podporu nadcházejících voleb do Evropského parlamentu (EP) zavede sadu opatření ve snaze zprůhlednit politickou reklamu v Evropské unii. Krok kopíruje nedávné iniciativy Facebooku a Twitteru. Média však poukazují mimo jiné na velmi úzkou definici Googlu pro politickou reklamu. Podobně jako Facebook bude i provozovatel nejpoužívanějšího internetového vyhledávače zobrazovat, kdo za politickou reklamu platí, a vytvoří speciální knihovnu těchto reklamních sdělení s dodatečnými informacemi o reklamních kampaních a jejich autorech.
Několik otázek souvisejících s přístupem Evropské komise ke stížnostem české organizace Transparency International na možný střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše někteří europoslanci směřovali na komisařku pro regionální politiku Corinu Cretsuovou.
Volby do Evropského parlamentu budou v Česku 24. a 25. května příštího roku. Termín, který potvrdilo ministerstvo vnitra v návrhu novely zákona o evropských volbách, vyplývá z březnového rozhodnutí Rady EU uspořádat volby na konci posledního květnového víkendu. Prezident je musí vyhlásit do 23. února.
