Blízký východ je černou dírou světové geopolitiky. Vsakuje pozornost politiků, diplomatů a generálů přes jejich úpornou snahu oblast ignorovat. To se týká i Donalda Trumpa. Ten je považován za následovníka zahraničněpolitické tradice prezidenta Andrewa Jacksona. Jacksonovci jsou izolacionisté, kteří se brání zapojování USA v zahraničí. Ve chvíli, kdy je ale v ohrožení bezpečnost Spojených států, jsou ochotni chovat se agresivně a nebojí se vojenských řešení.
Donald Trump vyhrotil obchodní a technologickou válku s Čínou do bodu, kdy se ukazuje, kdo koho potřebuje víc. Pilotním projektem, na němž se to demonstruje, je výrobce mobilních telefonů a technologií Huawei. Toho spolu s další čínskou firmou – ZTE – Američané už před měsíci obvinili, že má ve svých sítích otevřená zadní vrátka pro špionáž. Konkrétní důkazy nepředložili, což se v tak citlivém místě ani čekat nedá. U firem, přes jejichž sítě sdílíte citlivá data, je to stejné jako ve financích.
Americká armáda loni v zahraničí zabila 120 civilistů a dalších 65 zranila. Oznámil to ve čtvrtek Pentagon v každoroční zprávě o civilních obětech svých zahraničních operací. V roce 2017 zahynulo při střelbě amerických vojáků téměř 800 civilistů, podle nevládních organizací jsou ale počty obětí ve skutečnosti vyšší.
Je to trochu jako narozeniny nezvedeného dítěte, s nímž se na veřejnosti nechlubíme. Před pěti lety převzali na Ukrajině moc tzv. prozápadní politici, známí pod šifrou Majdan. Ale žádné bilance toho, co se s touto strategicky významnou a velkou zemí na východní hranici EU za těch pět let stalo, se nevyskytují. Skutečnost, že po prvním kole prezidentských voleb vede nad dosavadním, „majdanovským“ prezidentem televizní komik Volodymyr Zelenskyj.
Nedávno uplynulo již pět let od počátku dramatických událostí na východě Ukrajiny, po nichž vypukl rozsáhlý ozbrojený konflikt se skrytou účastí Ruska. Na Donbasu fakticky existují dvě „lidové republiky“ a pod kontrolou Moskvy zůstává i Krym. Na Ukrajině se však opět ozývají hlasy, podle nichž by k ničemu z toho nedošlo, kdyby se Kyjev začátkem 90. let rozhodl jinak a ponechal by si odstrašující potenciál. Mají pravdu?
O dokumentárním filmu Petera Jacksona Nikdy nezestárnou se v době jeho uvedení na podzim (čeští diváci ho budou mít šanci vidět na Febiofestu) psalo jako o mimořádném technickém výkonu. Režisérovi a lidem z jeho firmy Weta se podařilo dosáhnout toho, že filmové záznamy z fronty první světové války v něm vypadají (alespoň podle dnešních měřítek) „jako živé“. To je jistě pravda. Nikdy nezestárnou je ale také pozoruhodné filmové dílo.
Pákistán indický útok neočekával. Rozmisťování indických divizí podél hranice považoval jen za řinčení zbraněmi v rámci poslední diplomatické krize. Jeho vlastní armáda zaspala. Indům se podařilo postoupit po celé délce fronty. Třetí den padl Láhaur, druhé největší pákistánské město. Ke konci týdne se vláda evakuovala z Islámábádu ve stejnou chvíli, kdy do města vstupovaly první indické jednotky.
Velitel arabsko-kurdské koalice SDF v Sýrii vyzval mezinárodní společenství, aby v zemi ponechalo 1000 až 1500 vojáků, kteří by jim pomohli bojovat proti organizaci Islámský stát (IS). Vyjádřil naději, že zejména Spojené státy ustoupí od svého plánu ze Sýrie se úplně stáhnout. Velitel SDF to řekl malé skupině novinářů po jednání s americkými generály, informovala agentura Reuters.
Rusko a Česko se obviňují z odmítání společného jednání o péči o válečné pomníky a hroby. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová ve středu uvedla, že Rusko chtělo tento měsíc uspořádat schůzku, ale nedostalo z Česka odpověď. České ministerstvo zahraničí v reakci na tvrzení Ruska sdělilo, že navrhlo několik schůzek, které Rusko odmítlo. Česko si stěžuje na poškozování hrobů českých vojáků v Rusku. Rusko zase vytýká Česku, že byly k pomníku maršála Ivana Koněva v Praze umístěny tabulky zmiňující Koněvův podíl na okupaci Československa.
Traduje se, že americký prezident Fraklin D. Roosevelt o nikaragujském prezidentovi Anastasiu Somozovi starším řekl: „Je to zkurvysyn, ale náš zkurvysyn.“ Citát pochází z roku 1939, svého zenitu dosáhl ale teprve za studené války, kdy popisoval instinkt USA v globálním zápase se Sověty podporovat v Latinské Americe antikomunistické diktátory. Že tento vzorec chování přežil studenou válku, dnes nejlépe vidíme na Saúdské Arábii.
Mírové rozhovory mezi jemenskou vládou a šíitskými povstalci se patrně uskuteční na začátku prosince ve Švédsku, oznámil ve Washingtonu americký ministr obrany James Mattis.
Strany bojující v jemenské válce souhlasily s účastí na mírových rozhovorech, které chce OSN svolat co nejdříve do Švédska. V Radě bezpečnosti OSN to v pátek sdělil zmocněnec OSN pro tuto arabskou zemi Martin Griffiths. OSN svolala mírová jednání o Jemenu také v září, ale povstalci bojující proti jemenské vládě na ně nedorazili.
K myšlence premiéra Andreje Babiše (ANO) na vyslání českých vojáků do bojové mise se politici staví spíše rezervovaně. Odmítavý postoj zaznívá například od Pirátů či hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), komunisté dokonce zmiňují možný konec tolerance vládě. Zástupci dalších stran by se rozhodovali podle požadavků armády či doplňujících informací, ODS nechce dávat vládě „bianco šek“. Jasně pro bojovou misi se vyslovila bývalá ministryně obrany Karla Šlechtová (za ANO).
V uprchlickém táboře na severu Jemenu zemřela hlady sedmiletá dívka Amal Husajnová, jejíž fotografie v reportáži amerického deníku The New York Times tento týden vyvolala šok a pobouření na sociálních sítích.
V Afghánistánu v posledních měsících padli čtyři čeští vojáci. Kromě projevů soustrasti a respektu k jejich oběti se ale ozývá i kritika české účasti na afghánské misi. Nejvýrazněji ji formuloval předseda sněmovního zahraničního výboru Lubomír Zaorálek, podle něhož by bylo dobré vést debatu o ukončení mise, která podle něj ztrácí smysl. Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do role okupantů, nedávný zásah proti organizátorům sebevražedného útoku, při němž byli začátkem srpna zabiti tři čeští vojáci, je podle Zaorálka projevem chování imperiální mocnosti. O smyslu a perspektivách konfliktu v Afghánistánu a české účasti na něm Týdeník Echo vedl debatu právě s poslancem Lubomírem Zaorálkem (ČSSD), prorektorem CEVRO Institutu a někdejším diplomatem Tomášem Pojarem a politologem a odborníkem na bezpečnostní studia z Ústavu mezinárodních vztahů Emilem Aslanem.
České speciální síly zabily v Afghánistánu jednoho z organizátorů srpnového útoku, při němž zahynuli tři čeští vojáci, a dalšího zajaly. Napsaly to Lidové noviny (LN), kterým informaci o odvetě potvrdily tři na sobě nezávislé zdroje. Podle jednoho z nich se to stalo před delší dobou při poměrně rozsáhlé operaci. Tisková oddělení generálního štábu i ministerstva obrany sdělila, že záležitost nebudou komentovat.
Prokuratura Bosny a Hercegoviny obžalovala bývalého velitele muslimských sil během války v letech 1992-1995 Atifa Dudakoviče z válečných zločinů spáchaných především na Srbech. Informovala o tom na svém webu regionální televize N1 s odvoláním na prohlášení prokuratury. V dokumentu se uvádí, že Dudaković, který velel pátému sboru bosenské (převážně muslimské) armády, a 16 dalších příslušníků této vojenské jednotky je obžalováno ze zločinů proti lidskosti. Konkrétně se to týká vražd, týrání a vyhánění více než tří set Srbů, většinou starších civilních osob a válečných zajatců.
Kosovský státní prokurátor v pátek obžaloval 12 lidí, včetně vysoce postavených představitelů kosovské vlády, z podvodů týkajících se vyplácení důchodů. Obžalovaní údajně zaregistrovali tisíce lidí jako válečné veterány a ti pak čerpali miliony eur ze státních příspěvků na penzi. Informovala o tom agentura Reuters. V Kosovu čerpá důchod určený pro válečné veterány asi 40 000 lidí, asi polovina z nich ale podle prokuratury ve válce za nezávislost na Srbsku v letech 1998-1999 nikdy nebojovala.
Jihosúdánský prezident Salva Kiir a vůdce povstalců Riek Machar ve středu na okraj summitu v Etiopii podepsali mírovou dohodu. Informovala o tom agentura Reuters. Letos v červenci jihosúdánská vláda oznámila, že prezident Kiir a lídr ozbrojené opozice Machar se domluvili na sdílení moci v dočasné vládě. Nejmladší stát světa zmítá násilí takřka od založení.
Začíná to masovými demonstracemi na náměstích, jakousi kolektivní národní extází. Pokračuje organizováním prvních jednotek dobrovolníků, které projíždějí vesnicemi, troubí, střílí do vzduchu, vlajky vlají, lidé mávají u cesty…
Toho muže určitě viděl v čele jdoucí afghánský voják, který zaklekl a zamířil jeho směrem. Skoro určitě ho zaregistrovali i naši vojáci. Mohl vzbudit jejich podezření, ale rozhodnout se ve zlomku vteřiny, zda zmáčknu spoušť jen na základě nejistého podezření, není jen tak. V dalším zlomku vteřiny zazněla exploze a zbytek známe. Tři čeští vojáci byli na místě mrtvi, tři spojenečtí jsou v kritickém stavu. Zahynul samozřejmě i atentátník. Počet padlých českých vojáků tak dosáhl čísla třináct. Naposledy jich zahynulo pět při podobné situaci v roce 2014 – také v okolí základny Bagrám. Jediný rozdíl byl v tom, že atentátník jel na kole.
Žena, která utekla z KLDR po vypuknutí války v roce 1950, se poprvé po 68 letech uvidí se svým tehdy čtyřletým synem. Ačkoliv se na cestu do Jižní Koreje vydala s manželem i oběma dětmi, hranici překročila jen s dcerou. O případu 92leté ženy informuje server CNN.
Ozbrojenci radikálního hnutí Tálibán za poslední dva dny obsadili velkou část vojenské základny Čanajíha v severoafghánské provincii Farjáb. Zabili přitom nejméně deset vojáků, 15 jich zranili a zhruba čtyři desítky dalších vzali do zajetí. Během bojů zemřelo 30 tálibů. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na místní úřady.
Navzdory často uváděným stovkám miliard dolarů zasaženého zboží a desítkám miliard dolarů budoucích cel vůči ročním obratům se dá říci, že dosavadní podoba obchodní války mezi Čínou a Spojenými státy světovou ekonomiku podstatně nenarušila. To samé platí o stávající podobě sankcí mezi USA a EU. Další eskalace obchodní války a její šíření na další teritoria však již může být nebezpečné. USA a Čína jsou ale dnes – při vší úctě k ekonomické síle EU – dvě hlavní konkurující si teritoria v nejdynamičtěji se rozvíjející části světového ekonomiky – pacifické oblasti.
Írán by už nikdy neměl vyhrožovat Spojeným státům, jinak pocítí důsledky tohoto chování. Íránskému prezidentovi Hasanu Rúhánímu to na svém Twitteru vzkázal jeho americký protějšek Donald Trump. Reagoval tak na ostrou kritiku americké kampaně proti íránskému vedení, o níž v neděli informovala agentura Reuters, ze strany Teheránu. Podle Rúháního by „Amerika měla vědět, že válka s Íránem je matkou všech válek“.
Příměří mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás, které ovládá Pásmo Gazy, bylo v neděli dodržováno, napsala agentura Reuters. Klid zbraní byl vyhlášen v sobotu večer po téměř dvoudenních přestřelkách mezi izraelskými vojáky a Palestinci, které byly dosud nejintenzivnější od války v roce 2014.
Ve vzorcích z místa dubnového útoku na syrské město Dúmá se neprokázala nervově paralytická látka, jakou je například sarin. Ve dvou vzorcích ale byly zbytky po chloru spolu s reziduy výbušniny. Tvrdí to předběžná zpráva expertů Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), kterou organizace zveřejnila na svých internetových stránkách.
Mezi USA a Čínou se rozhořela obchodní válka. Od pátku platí americká cla na čínský dovoz. Peking podle mluvčího čínského ministra zahraničí ihned přišel s protiopatřením. Na dovoz amerických výrobků v celkovém objemu 34 miliard dolarů (asi 753 miliard Kč) zavádí clo ve výši 25 procent, tedy stejně vysoké clo a ve stejném objemu, jaké se nově vztahuje na některé čínské výrobky dovážené do Spojených států.
Civilní ztráty přesáhly za čtyři roky konfliktu na východě Ukrajiny 3000 mrtvých. Uvádí to zpráva zvláštní mise OSN na Ukrajině zveřejněná v Kyjevě. Zraněno bylo až 9000 civilistů na obou stranách fronty. Podle dřívějších informací světové organizace si konflikt v Donbasu od roku 2014 vyžádal celkem přes 10.000 mrtvých.
Počet občanských válek ve světě se od začátku století více než zdvojnásobil. Ve své zprávě to v pondělí uvedl Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČR). Narostl rovněž počet nejrůznějších ozbrojených skupin. "Za posledních šest let se jich objevilo více, než v předchozích 60 letech," citovala agentura AFP ze zprávy MVČR. Jak Červený kříž dodal, přesvědčit jejich bojovníky, že by měli dodržovat alespoň základní zásady humanitárního práva, je tak mnohem složitější.
