Sýrií zmítá občanská válka a vojska prezidenta Bašára Asada ustupují. Vůdce syrských islamistických povstalců HTS Abú Muhammad Džúlání, který v minulosti vedl syrskou odnož teroristické Al-Káidy, poskytl po letech rozhovor stanici CNN. Tvrdí v něm, že chce v Sýrii nastolit vládu podepřenou institucemi a hlasy lidí. Snaží se působit umírněně a odmítá, že by náboženským menšinám hrozilo nebezpečí. Podle něj je režim prezidenta Bašára Asada mrtvý a Írán a Rusko, dva nejbližší spojenci Asada, mu jen kupují čas. „Cílem revoluce zůstává svržení režimu. A je naším právem použít všechny prostředky pro dosažení tohoto cíle,“ řekl Džúlání.

Islamističtí rebelové v severozápadní Sýrii zahájili před více než týdnem ofenzivu, která přinesla bleskový postup. Tato ofenziva zasadila tvrdou ránu režimu Bašára Asada a jeho spojencům z Íránu a Ruska, čímž oživila občanskou válku. Syrská opozice je decentralizovaná a tvořená skupinami s různými ideologiemi, jež spojuje společný cíl – svržení Asadova režimu. Minulost vůdce skupiny Haját Tahrír aš-Šám (HTS), Abú Muhammada al-Džuláního, který má kořeny v islamistickém extremismu, vrhá stín na jeho ambice, píše CNN.

Navzdory tomu, že se Džulání snaží distancovat od teroristické organizace Al-Káida, Spojené státy zařadily HTS v roce 2018 na seznam zahraničních teroristických organizací a vypsaly odměnu 10 milionů dolarů za informace vedoucí k jeho dopadení. Džulání se nyní snaží působit jako moderní lídr. V rozhovoru pro CNN, který se odehrál za bílého dne a s minimálním zabezpečením, představil svou novou vizi pro Sýrii.

V oblastech kontrolovaných rebely působí Džulání spíše jako politik než jako hledaný muž, tvrdí CNN. Po dobytí Aleppa se objevil na veřejnosti v historické citadele města, což symbolizovalo jeho snahu vystupovat jako legitimní vůdce. „Člověk ve dvaceti letech má jinou osobnost než ve třiceti, čtyřiceti nebo padesáti. To je lidská přirozenost,“ řekl Džulání, který se prezentuje jako lídr, jenž prošel výraznou proměnou.

Džulání začínal jako mladý bojovník Al-Káidy v Iráku, kde se postavil proti Spojeným státům. Během syrské občanské války se vrátil do své vlasti, kde vedl syrskou odnož Al-Káidy známou jako Fronta an-Nusrá. V roce 2017 přerušil vazby s Al-Káidou a jeho organizace se přejmenovala na Haját Tahrír aš-Šám (HTS). I přes snahy HTS distancovat se od své extremistické minulosti zůstává skupina na seznamu teroristických organizací nejen ve Spojených státech, ale také v Turecku, OSN a dalších západních zemích.

Džuláního rozhovor pro CNN představoval podle stanice zlom v jeho veřejné komunikaci. Na rozdíl od svého prvního televizního vystoupení v roce 2013, kdy využíval tvrdou rétoriku podporující Al-Káidu, tentokrát vystoupil s vizí pro budoucnost Sýrie a poprvé použil své skutečné jméno – Ahmed al-Šará.

Džulání tvrdí, že se HTS snaží uklidnit obavy civilistů a menšin v oblastech, které kontroluje. „Lidé, kteří se obávají islámské vlády, buď viděli její nesprávnou implementaci, nebo jí nerozumějí,“ prohlásil. Slíbil, že menšiny jako křesťané a další náboženské či etnické skupiny budou žít v bezpečí. „Nikdo nemá právo vymazat jinou skupinu. Tyto sekty zde koexistují stovky let a nikdo je nemá právo eliminovat,“ dodal.

Nicméně organizace pro lidská práva upozorňují na tvrdé zásahy HTS proti politickým odpůrcům v provincii Idlib, včetně obvinění z mučení a zneužívání. Džulání tato obvinění odmítá a tvrdí, že incidenty nebyly nařízeny vedením HTS a že zodpovědní jedinci byli potrestáni. Zároveň označil zařazení HTS na seznam teroristických organizací za „primárně politické a nepřesné“. Tvrdí, že jeho skupina odmítá některé extrémní praktiky, které vedly k rozkolu s ostatními džihádistickými organizacemi.