Evropa je ve výrobě léků závislá na Číně a Indii, kam se s rostoucími regulacemi i cenovými tlaky přesunula velká část výroby. A objevují se tak varování před možnými hrozbami. Cesta „zpět“ by ale nesla značné náklady. „Musela by být masivně finančně podpořena z veřejných prostředků,“ říká v rozhovoru s deníkem Echo24 výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel.
Evropa se stala silně závislou na výrobě určitých zásadních komponent léků zejména v Číně a Indii. Totální obrat nastal za posledních dvacet let a staví „starý kontinent“ i do potenciálně mnohem větších problémů. Na možná rizika upozornila velmi rychle už bující covidová pandemie a s ní jdoucí tvrdé restrikce, rozbité dodavatelské a výrobní řetězce se na výpadcích léků podílí dodnes.
„Obvolávání sto lékáren“ nekončí, lidé stále naráží na nedostatky některých léků a lékárníci musí často sahat k improvizaci. Ačkoliv je podle nich v něčem situace lepší, stále připomíná návrat na podzim minulého roku. A zatímco se jedna věc „zalepí“, jiné léky zase vypadnou. A to včetně například některých antibiotických přípravků pro děti. Komplikace přitom zřejmě jen tak neskončí.
Před třemi lety byla skoro celá Evropa ponořena do hlubokého lockdownu. Probíhala totiž právě doba covidová, o níž nikdo nevěděl, kdy skončí a jaké bude mít následky. Po třech letech se může někdy jevit, že to byl takový zvláštní sen. Jenže nebyl. Nebo byl a zaslouží si výklad. Inspirací pro tuto debatu mi byl Anastáz Opasek, nezapomenutelný opat břevnovského kláštera, který pořádal v osmdesátých letech v bavorském exilu pravidelná setkání vítězů a poražených z roku 1948. K tomu jsem pozval osobnosti, jež o věci psaly, reflektovaly ji a popisovaly.
Smlouvy z let covidové pandemie, které uzavírala vláda bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), zavazují v současnosti Česko k vyplacení dalších více než pěti miliard korun farmaceutickým firmám. Objednaných je stále přes deset milionů dalších dávek. Státy Evropské unie nyní řeší možné změny smluv, české ministerstvo zdravotnictví podporuje možnost rozložit objednané dodávky na příští tři roky a jejich možnou redukci, odhadem by i tak musel stát většinu z částky uhradit. Některé státy jsou však radikálnější a chtějí od smlouvy odstoupit.
Původně lék pro diabetiky si poněkud překvapivě získal světovou popularitu i v jiné disciplíně. Objev účinků Ozempicu na „shazování kil“ vedl přes sociální sítě a známé osobností k masovému nárůstu poptávky. Jenže zatímco lidé lék skupují kvůli hubnutí, pro diabetiky může nedostatek tohoto injekčního léku potenciálně znamenat i vážné následky, varuje v rozhovoru s deníkem Echo24 diabetolog a vědecký sekretář České diabetologické společnosti Jan Šoupal.
V Česku dochází v posledních letech k úbytku lékáren a jejich mizení z menších měst či venkovských oblastí. Podle části lékárníků i jejich profesní organizace za tím stojí chybějící regulace vzniku nových lékáren běžná v mnoha evropských zemích, demotivující prostředí pro potenciální provozovatele a proti tomu naopak jdoucí přísně regulovaný ekonomický provoz lékáren. Změnám se však už zcela nebrání ani někteří zástupci velkých řetězců.
Čína je hrozbou pro bezpečnost a stabilitu v Evropě i jako největší producent léků. Prohlásil to ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka na pondělní konferenci ve Sněmovně o vztazích s Čínou v uplynulém desetiletí. Čínské aktivity představují pro Česko riziko, proto je třeba jim efektivně čelit a nepodceňovat varování zpravodajských služeb, uvedl. Bezpečnostní rizika pocházející z Číny jsou podle něj záludnější než ta z Ruska.
Muž s úsměvem u večeře v restauraci vypouští tato šokující slova: „Jedna z věcí, kterou zkoumáme: Proč ty mutace viru nedělat sami, tak abychom vytvořili – preventivně vyvinuli nové vakcíny.“ – V koronaviru SARS-CoV-2 se upraví struktura viru, muž v restauraci říká „selected structure mutations“, tak, aby virus byl „potentnější“, rozuměj nakažlivější a nebezpečnější. „Nikomu to neříkej. Slib mi, že to neřekneš. Dělá se to tak, že napícháme virem opice, pak je necháme se infikovat mezi sebou, a sbíráme vzorky (mutovaných virů).“
Společnost Pfizer čelí otázkám poté, co se po sítích masivně rozšířilo video organizace Project Veritas. To má zachycovat jednoho ze zaměstnanců společnosti skrytou kamerou, jak popisuje praktiky, při nichž se má Pfizer pokoušet či chystat vytvářet nové mutace covidu-19 ve snaze „předběhnout“ s vývojem vakcín přirozený vývoj. Jak uvedl například server Newsweek, ze zveřejněných a editovaných videí však nelze zcela určit, zda zachycený zaměstnanec mluví o hypotetických scénářích či probíhajícím výzkumu.
Farmaceutický průmysl v čele s gigantem Pfizer a BioNTech lobboval za jednotné zájmy v rámci „vakcinační politiky.“ Podle nejnovějšího zjištění nezávislých novinářů v rámci projektu „Twitter Files“ měly farmaceutické firmy vyvíjet přímý nátlak na Twitter, který měl cenzurovat hlasy aktivistů, kteří požadovali „levné a generické“ vakcíny pro země s nízkými příjmy.
V příštím týdnu má do Česka dorazit mimořádná dodávka penicilinových antibiotik a do konce ledna by měly dorazit i desítky tisíc balení dětských antipyretik. Při interpelacích ve Sněmovně to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Situaci na trhu s těmito léky se podle něj daří stabilizovat. Náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček minulý pátek řekl, že mimořádná dodávka penicilinu má do ČR přijít již začátkem tohoto týdne a že dodávky na leden a únor jsou zajištěné.
V České republice pokračují potíže s výpadky dodávek některých léků. Po prosincovém nedostatku dětského sirupu lidé obtížně hledají i poměrně běžné léky na úlevu od bolesti s látkou paracetamol, proti kašli nebo při zažívacích obtížích. Nejzásadněji pak chybí antibiotika. Problém se netýká jen tuzemska, podobné zádrhele s dodáváním léčiv hlásí i další evropské státy. Francie kupříkladu preventivně zakázala internetový prodej léků s paracetamolem. Český ministr zdravotnictví Vlastimil Válek kvůli tomu ustanovil speciální pracovní skupinu.
Nová léčba amyotrofické laterální sklerózy (ALS) přípravkem Relyvrio, který vyrábí společnost Amylyx Pharmaceutical, zpomaluje progresi nemoci a pro mnoho pacientů je životně důležitý. Jenže vysoká cena, kterou společnost stanovila, způsobuje, že pojišťovny lék pacientům blokují svým zdlouhavým procesem. Relyvrio s cenou 158 tisíc dolarů je pro většinu pacientů cenově nedostupný.
Užívání lékařského konopí ke zvládání bolesti není lepší než užívání placeba, tvrdí 20 studií zkoumajících přes 1500 osob, informuje web Live Science. Přesto že se konopí a podobné konopné produkty, jako je CBD či THC, hojně užívá k utlumení a zmírnění bolesti, stále není jasné, na kolik jsou léčivé účinky konopí skutečně efektivní. Snížení bolesti je nejčastějším důvodem k užívání léčebného konopí a více než 17 procent respondentů průzkumu v USA uvedlo, že v posledním roce užili konopí.
Mezinárodní studie nové vakcíny hlásí ohromující úspěchy. Lidem, kteří žijí s jednou z nejagresivnějších forem rakoviny glioblastomem, nabízí několik měsíců až let života navíc. Studie trvala 8 let a zapojilo se do ní přes 300 pacientů. Informuje například The Guardian. „Celkové výsledky jsou ohromující,“ uvedl profesor Keyoumars Ashkan z nemocnice Kings College, který měl na starost evropskou část studie. „Vakcína ukázala, že je možné prodloužit život pacientům a to i těm, kteří v minulosti měli velmi špatnou prognózu.
Vyprázdněné zásoby lékáren se mají během listopadu výrazně naplnit alespoň z hlediska klíčového penicilinu, který v důsledku výpadků ve výrobě a distribuci chybí. Ačkoliv se podle zástupců lékáren i státu nemusí lidé obávat, že by se pro ně ve většině případů nenalezla náhrada, situace to není ideální. A například v případě dětí nová „zásilka“ podle šéfa Sdružení praktických lékařů Petra Šonky nepomůže. Pokud se však lidé setkají s tím, že předepsaný lék skutečně nelze sehnat, situace má další řešení.
Elektrošoky jsou běžnou součástí léčby těžkých depresí a v psychiatrii pomáhají i v dalších akutních stavech. Po celém světě se jimi léčí až milion pacientů ročně. U nás se ve všech psychiatrických nemocnicích tato metoda, přesněji řečeno ECT neboli tzv. elektrokonvulzivní léčba, používá. Pomáhá více a má méně vedlejších účinků než psychofarmaka. Divná věc, vždyť McMurhpy ztvárněný Jackem Nicholsonem ve filmu Přelet nad kukaččím hnízdem dostávající elektrošoky rozhodně vyléčeně ani šťastně nevypadá. Tato léčba má velké stigma; podle psychiatrů a lékařů naprosto zbytečně.
Společnost BioNTech bude schopná poslat první dodávky vakcín adaptovaných na variantu koronaviru omikron už v říjnu. Německý biotechnologický gigant o tom informoval v pondělí s tím, že nově upravená očkovací látka pomůže nastartovat poptávku, která v posledních měsících výrazně upadla. BioNTech od začátku prodeje své vakcíny proti nemoci covid-19 odeslal asi 3,6 miliardy dávek.
Na skladech leží miliony nevyužitých vakcín a další miliony mají přijít další rok. Zatímco Polsko se proti dalšímu placení za vakcíny postavilo a riskuje soudní spor, česká vláda spoléhá zejména na to, že přesvědčí dostatek lidí. Mezitím zájem o očkování opět dramaticky poklesl a už na konci března slibovaná alternativa v podobě antivirotika paxlovid se zasekla v jednáních. S ústupem covidu-19 zájem o očkování opět dramaticky poklesl a podle statistik ministerstva zdravotnictví se podají jen nižší tisíce dávek denně.
Za tři týdny se koná cosi, co média překřtila na světový summit o ukončení pandemie covidu-19. Zúčastněných států má být jen omezený počet, hlavním svolavatelem jsou USA, což je dobře, protože už tímto prostým faktem má summit zajištěnou relevanci. Dobrý je i ten důraz na slovo ukončení. Žili jsme totiž poslední dva roky ve stavu, kdy Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli covidu pandemii nikoli proto, že by byla naplněna nějaká předem daná, objektivní a změřitelná kritéria.
Že jste zapomněli na covid, vakcíny, roušky (které od čtvrtka konečně padají v hromadné dopravě)? Ale nebylo by dobře vypnout pozornost ve chvíli, kdy se na veřejnost dostávají zcela oficiální cestou zajímavá a nečekaná čísla. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) minulý týden oznámil, kolik je v republice zatím registrováno případů s nežádoucími účinky po vakcíně: 12 161. To vzhledem k 6,8 milionu očkovaných nevypadá jako dechberoucí hlášení. Jenže tu jsou dvě ale. Jednak se už vakcíně proti covidu přisuzuje 174 mrtvých, což rozhodně zanedbatelné není.
Před několika dny uplynuly dva roky od smrti prvního pacienta v ČR trpícího těžkou formou covidu-19. Tím vstoupil do našich moderních dějin zcela nový fenomén, o němž jsme tehdy neměli ani tušení, jak výrazně ovlivní celou naši společnost nejen po medicínské stránce, stránce biologického poznání, ale i ze sociálního, ekonomického, politického a geopolitického hlediska. Tehdy šlo o infekci RNA virem, který se náhle objevil – podle čínských údajů – u jednoho člověka 17. listopadu 2019. Nicméně dodnes není původ viru jednoznačně jasný.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ignoroval zamítavé stanovisko SÚKL, který nedoporučil očkování dětí od dvanácti let posilující dávkou vakcíny Comirnaty od Pfizer/BioNTech. Ta ještě není schválená ani agenturou EMA. Přesto Válek vakcinaci dětí třetí dávkou 21. ledna povolil a za ministerstvo zdravotnictví ji doporučuje. Více než na státní ústav, který ze zákona dohlíží nad bezpečností léků a vakcín, dal na doporučení soukromoprávní České vakcinologické společnosti.
Americká farmaceutická společnost Pfizer loni zvýšila tržby o 95 procent na 81,3 miliardy dolarů (1,7 bilionu Kč), zejména díky vakcíně proti covidu-19. Další masivní růst firma očekává letos, jen z prodeje covidové vakcíny a nového léku na covid čeká tržby kolem 54 miliard USD. Z výsledkových zpráv podniku vyplývá, že Pfizer mezi lety 2018 až 2020 tržby zvýšil pouze nepatrně. Masivní růst zisku i tržeb mu tedy od loňského roku zajišťují až vakcíny proti covidu-19.
S tím, jak – věřme – končí pandemie čínského koronaviru, se množí takzvané revizionistické zprávy. Podle metastudie vědců z americké Univerzity Johnse Hopkinse (žádná ořezávátka, celosvětové přehledy z Johns Hopkins University byly od začátku používány jako jedna z ústředních databází koronavirové nákazy napříč světem) měla celoplošná opatření, tedy lockdowny, na šíření infekce zanedbatelný vliv. Teď přichází izraelská studie, podle níž dostatečná hladina vitaminu D v těle do velké míry zabraňuje těžkému průběhu covidu-19.
Izrael uzavřel kontrakt na nákup pěti milionů dávek vakcín proti covidu-19 od firmy Novavax. Informovalo o tom v pátek izraelské ministerstvo zdravotnictví. Vakcína tohoto výrobce je založená na klasické proteinové technologii, nikoli na technologii mRNA, jíž odpůrci vakcín nedůvěřují. Izrael v pátek poprvé za dva týdny zaznamenal výrazný pokles nových infikovaných, avšak počet vážných případů onemocnění zůstává vysoký. Očkovací látka firmy Novavax má do země dorazit v příštích měsících.
Na pokračující schůzi Poslanecké sněmovny by se měla v úterý odpoledne dostat novela pandemického zákona. Ta v době, kdy některé státy začínají rozvolňovat či i zcela rušit protiepidemická opatření, výrazně rozšiřuje pravomoci úřadů omezovat život a podnikání v zemi. Novela také nově navrhuje neomezenou dobu platnosti zákona, ta původní má vypršet už v únoru.
Vakcína Novavax, která je podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) klíčem k rozproudění stagnujícího očkovacího procesu, by měla být k dispozici pro aplikaci na konci února nebo na začátku března. Válek uvedl, že předregistrace na vakcinaci touto očkovací látku by mohla být spuštěna už za dva týdny. Ministr dodal, že si stojí za rozhodnutím, že by očkování proti koronaviru nemělo být povinné, nevidí k tomu důvod.
Svět se vrátí po covidu-19 k téměř normální situaci do několika měsíců. V rozhovoru s izraelskou televizí to řekl šéf americké farmaceutické firmy Pfizer Albert Bourla, jehož společnost vyrábí vakcíny proti covidu-19. Podle Bourly se nyní firma zaměřila na vývoj vakcíny, jež se bude aplikovat jednou za rok a bude účinná proti všem variantám koronaviru. Odpůrci očkování podle Bourly nesou šířením dezinformací odpovědnost za smrt milionů lidí. "Jsou to zločinci."
