Knižní rozhovor Jana Lukeše s Ivanem M. Havlem se jmenuje Právě proto, že jsem, což lze různě doplnit a interpretovat, v první řadě: „Právě proto, že jsem bratr Václava Havla.“ Z toho faktu plyne řada důsledků, se kterými se musí mladší sourozenec vyrovnávat, například že bude pro řadu lidí víc zajímavý jako bratr než jako Ivan M. Havel.
Pavel Kohout. Největší egoman, největší dobrodruh, stalinista s lidskou tváří i demokrat, chartista, vynesenec z vlasti a sázavský zahradník.
Znovu se ohlásil Julius Šuman. Na twitterovém účtu se objevil nový záznam z rozmluv Andreje Babiše s novinářem jeho Mladé Fronty DNES Markem Přibilem.
Hudební festival Zahradní slavnost, který se měl v srpnu konat na loukách u Mladých Buků a měl být pokračovatelem kultovního festivalu Trutnoff Open Air, se konat nebude. Zrušení festivalu potvrdil jeho pořadatel Martin Věchet. Festival podle něj nejde uspořádat za podmínek, které určil městys Mladé Buky na Trutnovsku. Hlavní problémem je hlavně vyhláška o nočním klidu, podle níž by hudební produkce měla skončit ve 22:00.
Skupina Julius Šuman zveřejnila ve čtvrtek další nahrávku, na které mluví bývalý ministr financí Andrej Babiš (ANO) a tehdejší novinář Mladé fronty Dnes Marek Přibil. Tentokrát se rozhovor netýkal současných politických oponentů, ale událostí kolem listopadové revoluce v roce 1989. Babiš v nahrávce mluví o Václavu Havlovi, kterého spojuje se státní bezpečností a naznačuje, že ho dosadili komunisté z Moskvy, i o své někdejší pravé ruce Radmile Kleslové (ANO). Babiš odmítl nahrávku komentovat.
Letos na jaře Snyder přistoupil k nezvyklému kroku. Sepsal Dvacet lekcí z 20. století (pod názvem Tyranie vyšly nedávno i česky). Není to objemná historická práce, nýbrž politický apel.
Vyrvané srdce, které je součástí pomníku Václava Havla u Nové scény Národního divadla, rozčílilo autora Kurta Gebauera. Označil to za vandalský čin, který podle něj svědčí o problému některých s chováním na veřejných místech. Opravu navíc podle sochaře potřebují všechny kovové konstrukce, s nimiž někdo lomcoval. Gebauer to řekl pro deník Echo24.
Újmy se dočkalo další pražské místo, na kterém si lidé připomínají prvního českého prezidenta Václava Havla – tentokrát soubor srdcí u Nové scény Národního divadla. Jednu ze tří kovových konstrukcí ve tvaru srdce, které obklopují to hlavní červené popsané vzkazy, vyrval o víkendu neznámý pachatel a pokusil se ho odtáhnout. Redakci Echo24 to potvrdil mluvčí Národní divadla Tomáš Staněk.
Pietní místo připomínající Václava Havla na pražské Kampě, kam lidé nosili květiny a svíčky, muselo ustoupit filmařům. Ti známou kresbu prvního českého prezidenta, která se zde nacházela, přetřeli a na dotazy místních reagovali dost podrážděně. Své o tom ví majitel nedaleké Mlýnské kavárny Martin Kotas, kterému podle informací deníku Echo24 kvůli tomu dokonce natloukli.
V neděli večer se poprvé rozezněl nový zvon Václav, připomínající památku Václava Havla. Následně se přidaly i zvony po celém městě. Sbírku na zhotovení zvonu pořádala Nadace Charty 77.
ROZHOVOR S DAGMAR HAVLOVOU, ŠVAGROVOU VÁCLAVA HAVLA. Po soudních tahanicích o Lucernu, které se vlekly řadu let, se nynější majitelka pražského paláce a podnikatelka Dagmar Havlová uchýlila na venkov.
Patřil mezi ty, kteří se v listopadu 1989, zasazovali o to, aby se stal prezidentem. Dnes by se jím chtěl stát sám. Michal Horáček vzpomíná na svůj vztah s Václavem Havlem. Echo24 přináší ukázku rozhovoru z knihy Náš Václav Havel. Na tři desítky osobností v ní vzpomínají na disidenta a prezidenta z pozice kamarádů, spolupracovníků či podřízených.
Ve věku 92 let zemřel v sobotu v Lisabonu bývalý portugalský prezident a expremiér Mário Soares. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na mluvčího lisabonské nemocnice, kde byl Soares od poloviny prosince hospitalizován. Od Vánoc byl Soares v kómatu. Portugalská vláda dnes vyhlásila od pondělka tři dny státního smutku. Pohřeb se uskuteční ve čtvrtek.
Zveřejnění československé opoziční iniciativy Charta 77 před 40 lety předznamenala divoká honička bílého saabu herce Pavla Landovského s vozy StB kolem poledne 6. ledna 1977 v pražských Střešovicích a Dejvicích. Ve stíhaném voze seděl vedle Landovského, který řídil, dramatik Václav Havel a spisovatel Ludvík Vaculík.
Češi nemohli očekávat od demokracie víc než to, co přišlo po pádu komunismu, myslí si bývalá disidentka a jedna z prvních signatářek Charty 77 Dana Němcová. Jistota demokratických svobod je podle ní mnohem větší, než jich Češi dokážou využívat. Měli by si vážit nových příležitostí, jaké dává například svoboda projevu nebo cestování, za které už nikomu nehrozí vězení, svobodných voleb a účasti na veřejném životě společnosti, řekla v rozhovoru při příležitosti 40. výročí vzniku Charty 77.
Zatímco na sociálních sítích i v televizním zpravodajství pětileté výročí úmrtí Václava Havla dominovalo, z oficiálních míst toho mnoho nezaznělo. Výjimkou byl například premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který zapálil svíčku na Vinohradském hřbitově u Havlova hrobu či Havlův přítel a čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Hrad žádné prohlášení nevydal.
Před pěti lety bylo stejně jako dnes pondělí a lidé se probouzeli do prvního dne po smrti Václava Havla.
Od nedělního rána se napříč Českem konaly akce spojené s pátým výročím úmrtí Václava Havla. Na prvního polistopadového prezidenta lidé vzpomínali například v Praze nebo u chalupy na Hrádečku, kde Václav Havel před pěti lety zemřel. Havla připomněla i zádušní mše, kterou v katedrále svatého Víta odsloužil pražský arcibiskup a kardinál Dominik Duka.
Zvon v pražském kostele, nábřežní ulice v Trutnově i bulvár v ukrajinském Kyjevě. To všechno jsou věci, které se pojí s nedělním výročím úmrtí Václava Havla. Politik, dramatik a vězeň svědomí komunistického režimu zemřel přesně před pěti lety, lidé v Česku i v zahraničí si ho u této příležitosti připomínají a pojmenovávají po něm různá místa či věci.
Důvěrné depeše velvyslanectví USA v Praze a zprávy a analýzy tajných služeb byly ve druhé polovině 70. let minulého století podkladem pro stanoviska vlády USA k disidentskému hnutí v tehdejším Československu a k aktivitám signatářů Charty 77. Washington se zajímal o názory chartistů i o reakci československých úřadů a veřejnosti. Čím dál víc v USA sledovali dopad Charty na protirežimní aktivity v celém východním bloku.
V setkání nejrůznějších názorových proudů a mnoha osobností se změnil čtvrteční křest knihy Náš Václav Havel. Na akci dorazili mimo jiné kardinál a pražský arcibiskup Dominik Duka, někdejší ministři Luboš Dobrovský, Jan Ruml a Alexandr Vondra, prezidentský kandidát a podnikatel Michal Horáček nebo třeba šéf organizace Člověk v tísni Šimon Pánek. Ač dorazili zástupci levice, středu i pravice, dá se říct, že přítomné spojovalo kromě respektu k Václavu Havlovi ještě jedno – víra v liberální demokracii.
Václava Havla fotilo více fotografů, ale Bohdan Holomíček má mezi nimi zvláštní postavení.
Ve výroční den začátku sametové revoluce, která z někdejšího disidenta rychle udělala prezidenta, pokřtili 17. listopadu v Praze knihu Náš Václav Havel. Obsahuje 27 rozhovorů, které se známými osobnostmi české společnosti vedli novináři Jan Dražan a Jan Pergler. Týkaly se především Václava Havla, ale i nejpodstatnějších okamžiků československé a české historie posledního půlstoletí.
Dodneška je to jedna z nejdůležitějších a nejpřitažlivějších knih o filmu. Lze se z ní dozvědět takřka vše o tom, jak se stane, že film je magické přitažlivé a dráždivé médium: totiž kniha rozhovorů mezi režiséry Françoisem Truffautem a Alfredem Hitchcockem.
Od září do prosince 2011 strávila po boku Václava Havla 43 dní a nocí. Poslední měsíce prezidentova života. Boromejka sestra Angelika.
Letošní mezinárodní Cenu Václava Havla za obranu lidských práv získala členka jezídské komunity z Iráku Nadja Muradová. Cenu udílí každoročně parlamentní shromáždění Rady Evropy (RE) ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77 a je spojená s odměnou 60 000 eur (1,6 milionu Kč). Ve Štrasburku o tom v pondělí informovalo tiskové oddělení RE.
„Pan Václav Havel je podle mě prezident téměř bez pohlaví. To je ten pravej prezident, ani homosexuál, ani nějakej… jebačkář, ten nemá ani ženskej, ani mužskej náboj… Je nad vším a k tomu může směřovat jen to maximum lidství, to je pro nás Havel.“ Tak pravil Bohumil Hrabal, když v roce 1991 v Kersku vysvětloval dvěma udiveným maďarským novinářům, v čem spočívá přitažlivost Václava Havla pro český národ – ne že by národ volil stejná slova. Národ by možná trochu hleděl.
Ve středu by Václavu Havlovi bylo osmdesát let, zanedlouho uplyne pět roků od jeho smrti. Prvního českého prezidenta je ve veřejném prostoru logicky víc, v článcích a anketách se vrací otázka, co by Václav Havel říkal v dnešní situaci, jak moc tady chybí, chybí-li vůbec.
Slavnostním koncertem v Pražském Rudolfinu si vybraní hosté připomněli nedožité 80. narozeniny bývalého prezidenta Václava Havla. Česká filharmonie zahrála při této příležitosti Novosvětskou symfonii od Antonína Dvořáka. Celý koncert zahájil úvodním proslovem český premiér Bohuslav Sobotka.
V rozhovoru, který shodou okolností dnešní postmortální oslavenec Václav Havel podnikl před osmi lety s autorem zdravice, odpověděl na nejapnou otázku, jak by chtěl, aby se o něm psalo za padesát let ve slovníku.
