Havlovy zpěvy šílencovy
V rozhovoru, který shodou okolností dnešní postmortální oslavenec Václav Havel podnikl před osmi lety s autorem zdravice, odpověděl na nejapnou otázku, jak by chtěl, aby se o něm psalo za padesát let ve slovníku.
V rozhovoru, který shodou okolností dnešní postmortální oslavenec Václav Havel podnikl před osmi lety s autorem zdravice, odpověděl na nejapnou otázku, jak by chtěl, aby se o něm psalo za padesát let ve slovníku.
Bývalý prezident Václav Havel by dnes oslavil osmdesáté narozeniny. Jubileum si lidé a instituce připomenou po celém Česku i ve světě. V podvečer se chystá shromáždění na Václavském náměstí a slavnostní koncert v Rudolfinu. Připomínku výročí v Praze plánuje i Hrad, ale bez přítomnosti prezidenta Miloše Zemana, který je na návštěvě Zlínského kraje. Oslavy připravila i Praha 6 a řada divadel.
Neuběhlo ještě pět let od jeho smrti, a už řada lidí pracuje na tom, aby se památka na Středoevropana Václava Havla proměnila v jakýsi byzantinský kult.
V nastávajícím týdnu se v Česku budou připomínat nedožité osmdesáté narozeniny Václava Havla, první český prezident bude mnoha způsoby připomínán.
Primátorka Adriana Krnáčová s pražskou zastupitelkou Eliškou Kaplický Fuchsovou (obě ANO) odjely na téměř týdenní cestu do USA. Podle klubu TOP 09 a nezávislých tu mají obě političky absolvovat pouze několikahodinový oficiální program, zbytek pobytu bude mít charakter dovolené. Krnáčová ale pro Echo24.cz uvedla, že od středy do pátku se jedná o oficiální cestu, zbylé dny si hradí z vlastní kapsy.
Cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 dostane letos přední český filozof, vysokoškolský profesor a publicista Jan Sokol. Ocenění převezme 5. října, v den Havlových nedožitých 80. narozenin. Nadace ocenila Sokola za jeho přínos ke svobodě slova a rozvoji vzdělanosti, současně vyzdvihla i jeho osobní statečnost v době komunismu. Při příležitosti předání ceny vydává sborník Sokolových esejí a textů nazvaný Nežít jen pro sebe.
V sobotu 20. srpna se Hrádeček, tedy zapraží oné chalupy, naplnil lidmi. Většinou se znali, ale to je logické. A některé spojovalo kus nebo kousek dětství, které prožili i tady na Hrádečku, když sem jezdili s rodiči. Většinou tady od těch let nebyli.
Oslava nedožitých osmdesátin dramatika a bývalého českého prezidenta Václava Havla vyvrcholí koncertem v pražském paláci Lucerna. Ten se uskuteční v sobotu 15. října, tedy deset dní po Havlových narozeninách. Koncert je součástí projektu Havel@80, jímž si Knihovna Václava Havla po celý rok připomíná prezidentovo nedožité jubileum. Havel zemřel v prosinci 2011.
Bájný Hrádeček se nalézá pod zříceninou hradu Břečštejn. Toto skoro nevyslovitelné jméno jest zkomoleninou z německého Brettsteinu čili Prkenné skály. První hrad tam založil ve 13. století jistý Otto ze Steinu, což zní podezřele, ale netřeba hned za vším hledat spiknutí.
Nejobtížněji překonatelný strach je úzkost, strach, který žádný konkrétní předmět nemá. Strach z neznámého. Neumíme pochopit to, s čím se nemůžeme střetnout. Každý vetřelec představuje svého druhu ohrožení. Ne proto, jaký je, ale proto, že je vetřelec. Tato biologická reakce, z evolučního hlediska původně užitečná, je v podobě xenofobie, kmenové optiky, rasových předsudků či vypjatého nacionalismu jednou z opakovaně se vynořujících překážek socializace lidského druhu.
Ruský umělec Pjotr Pavlenskij v pondělí předal v Praze cenu Václava Havla pro kreativní disent, kterou obdržel v květnu, podnikateli Jevgeniji Čičvarkinovi, jenž slíbil finančně podpořit ruskou skupinu s vazbami na zločinecké struktury. Informovala o tom agentura Reuters.
Vydání interpretační studie o díle Václava Havla z pera amerického slavisty samozřejmě vzbuzuje zájem a zvědavost. Jde tu přirozeně o kontexty: kniha v češtině vychází krátce před tím, než bude v New Yorku oslaven Den Václava Havla, což je veliká a zatím nepředstavitelná pocta někdejšímu prezidentovi.
Ve dnech, kdy to venku praží až trochu moc, se to téma prostě naskýtá. Agenti sluníčka. Sluníčkáři. Kdo to vlastně je a čím se ti lidé vyznačují.
Každý středoevropský národ má svůj typus hrdiny. Polský hrdina nehloubá o absolutním horizontu či svědomí světa; ne, v jeho zemi se objevil škůdce, tak bere zbraň a vyráží proti nepříteli, přičemž počítá s tím, že už v první fázi může být konfrontace fyzická. S maďarským hrdinou je to v zásadě podobné.
Poslední dva roky nicméně Marta Kubišová zažívá něco jako druhý comeback – což je ten pravý čas na bilanční rozhovor o zvratech a nepravidelnostech v jednom životě. Rozhovor byl veden proti proudu času.
„Rozjeli jsme pekelnou mašinu a máme problém obrovského úspěchu. Máme výborný program, takže teď především řešíme, že nejsme pinglové a neobsluhujeme hosty. Už to nestíháme. Já teď třeba budu dělat spíš vyhazovače.“
Patří k tvůrcům, kteří se snaží reflektovat českou bolestnou minulost. Právě klíčový okamžik naší moderní historie ale jaksi prošvihla. S oslavou svobody má před námi trochu náskok, nemusí čekat na 17. listopad.
Nakladatelství Paseka vydává druhý díl politického životopisu Václava Havla z pera redaktora Týdeníku ECHO Daniela Kaisera. Po Disidentovi (2009), který končil prezidentskou volbou v prosinci 1989, se druhý díl jmenuje Prezident. Autor v něm mapuje třináct let, jež Václav Havel strávil na na Pražském hradě. Tato ukázka pochází z úvodní kapitoly Moc mocných o prvních šesti měsících svobody až do parlamentních voleb v červnu 1990.
„Havel byl jeden z nejdůležitějších lidí v mém životě a dal mi hrozně moc,“ říká v rozhovoru pro Týdeník ECHO někdejší Havlův mluvčí, dnes český velvyslanec ve Velké Británii Michael Žantovský.