Změna zákona týkající se státních zástupců nemá uvnitř vládní koalice jednotnou podporu. Novela má mimo jiné omezit funkční období vedoucích státních zástupců na 7 let, vrchní a krajští státní zástupci by navíc mohli vykonávat funkci nanejvýše dvě funkční období za sebou. S návrhem nesouhlasí Unie státních zástupců a podpořit ho odmítají i koaliční Piráti.
Členové vlády i jejich náměstci možná znovu dostanou povinnost prokázat se před jmenováním do funkce čistým lustračním osvědčením. Příslušný návrh schválila vláda, uvedl na twitteru ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Lustrační zákon se v minulosti na členy vlády vztahoval, povinnost však zanikla po přijetí zákona o státní službě. Podle návrhu ministerstva vnitra kvůli nynější právní úpravě vznikají neodůvodněné rozdíly.
Sněmovna zřejmě schválí možnost předčasných penzí pro zdravotnické záchranáře až o pět let. Podle doporučení sociálního výboru by poslanci navíc měli pozměňovacím návrhem k vládní novele rozšířit nárok na příspěvek 500 korun k důchodu za vychované dítě. Takzvané výchovné by měli od příštího roku dostávat i lidé, kteří vstoupili do starobní penze z invalidního důchodu a nesplnili podmínku potřebné doby pojištění. Předčasné penze pro záchranáře přijali zákonodárci už v minulém volebním období s účinností od příštího ledna.
Práce z domova dlouho čeká na řádné ukotvení do českých zákonů, nynější pokus ze strany ministerstva práce však může situaci zřejmě ještě zhoršit. Shodují se na tom odborníci, někteří podnikatelé i účastníci připomínkového řízení. Povinnost platit plošně náklady či odpovědnost za to, v jakých podmínkách pracují "doma", může vést zkrátka k tomu, že zaměstnavatelé raději home office přestanou nabízet.
Státní platby do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané po lednovém zvýšení ve zbytku roku klesnou. Od roku 2024 bude zavedena automatická valorizace zdravotních plateb státu. Změny zavede vládní novela, kterou dnes opětovně schválila Sněmovna hlasy koaličních poslanců. Dolní komora přehlasovala po šestihodinové debatě veto prezidenta Miloše Zemana, který se podobně jako opozice obává záporného dopadu snížení plateb na kvalitu a dostupnost zdravotní péče.
Způsob, jakým se v USA přijímají zákony, by náš Ústavní soud shledal protiústavním. Zapomeňte na nějaké přílepky, velké zákony jsou zpravidla přímo koncipovány tak, aby nikdo nemohl pořádně vědět, co v nich je. Tomu poslednímu dal Bílý dům název „zákon na zmírnění inflace“ a podle analýzy jednoho nezávislého institutu zákon v prvních dvou letech inflaci nesníží vůbec a pak možná, ale nikoli statisticky významně (to proto, že dalším pravidlem je, že některé položky zákona, hlavně ty méně populární, vstupují v platnost až později). Tento nový zákon například řeší dohromady novou daň pro firmy, přijetí desítek tisíc nových zaměstnanců daňové správy, nákup léčiv a investice do energetiky – to jen namátkou.
V českých médiích se opět rozproudila debata na téma definice manželství, tentokrát v reakci na návrh ústavního zákona definujícího „manželství jako svazek muže a ženy“. Odpůrci návrhu okamžitě vyrukovali s tvrzením, že důvodová zpráva manipuluje s vědeckými studiemi a dezinterpretuje jejich výsledky. Jako akademik, který se dlouhodobě zabývá sociologií rodiny a který nemá radost ze způsobu, jakým se se sociálněvědními výzkumy ve veřejném prostoru často zachází, jsem neodolala a stáhla si jak důvodovou zprávu tohoto zákona, tak důvodovou zprávu konkurenčního zákona „manželství pro všechny“.
Skupina senátorů usiluje o zakotvení práva platit v hotovosti do Ústavy. S návrhem přišla senátorka Jitka Chalánková. Obchodníci od hotovostních plateb pomalu upouštějí a lidé podle ní mají obavy, že se vlastnictví bankovního účtu a digitální identity stane nezbytností. Deník Echo24 oslovil v otázce případné změny ústavní listiny základních práv několik senátorů, ti se ve věci ústavní novely názorově rozcházejí. Novelu projednají senátoři v prvním kole tento čtvrtek.
Poslanci za KDU-ČSL, ODS, TOP 09, ANO a SPD v čele s lidovcem Markem Výborným podali návrh na úpravu listiny základních práv a svobod, která by ústavně zakotvila ochranu manželství jako svazku muže a ženy. Předseda Pirátů Ivan Bartoš návrh kritizuje a tvrdí, že se neshoduje se západními hodnotami, ke kterým Česká republika míří. Naopak katolický kněz Romuald Štěpán Rob návrh podporuje a odkazuje se na 6. přikázání. Upozornil na "lynč", který se kvůli tomu spustil na sociálních sítích.
Novela „stošestky“, zákona o svobodném přístupu k informacím, dává podle právníka Ondřeje Dostála úřadům do rukou další nástroj, jak se vyhýbat nepohodlným otázkám. Jde o paragraf, který umožňuje neodpovídat na dotazy, které si například úřad sám vyhodnotí jako osobní útok na konkrétního úředníka či jako úmysl úřad pouze zahltit. Úřady tak dostanou možnost odmítat dotazy s tím, že je to "účelovka a kampaň", řekl deníku Echo24 Dostál.
Ministerstvo vnitra navrhuje zrušit přes 6700 zákonů, vyhlášek a vládních nařízení, které již podle něj nejsou funkční a používané. Připravilo návrh zákona, který má zjednodušit a zpřehlednit právní řád. Sdělila to mluvčí ministerstva Klára Dlubalová. Vnitro podle Dlubalové zpracovalo analýzu, která odhalila téměř 7000 právních norem, které jsou zbytečné.
Plastiková brčka pomáhají nepolít se při řízení, pít koktejly ve velkém stylu nebo hrát si na indiánské lovce s foukačkami. S jejich zákazem něco zmizí. Ve středu došlo ke katastrofě. Sněmovna zakázala plastová brčka. Přesněji zakázala celou řadu plastů na jedno použití, ale zatímco plastové příbory jsou úplně k ničemu a plastové talíře se hodí maximálně k tomu, aby na sebe člověk převrátil kečup s hořčicí, plastová brčka jsou neobyčejný výdobytek civilizace, znak Západu a ušlechtilé kultury. Kampaň proti nim je postavená na polopravdách a lžích.
Poslanci tento týden schválili v prvním čtení změnu služebního zákona, který upravuje podmínky pro zaměstnance ve státní správě. Koaliční návrh do něj přináší několik novinek. Měly by například zaniknout funkce takzvaných odborných náměstků na ministerstvech, pro počet těch politických by zase měl být zrušen limit. Návrh počítá také se zavedením funkčního období pro vedoucí úředníky ve státní správě. Poslanci dali v úvodním kole koaličnímu návrhu zelenou i přes rozkol mezi vládní koalicí a opozičním hnutím ANO,.
Evropská komise zažalovala Česko a další země EU za to, že nepřijaly opatření v souvislosti s novými pravidly pro audiovizuální vysílání. Pravidla přijatá v roce 2018 měly státy začít uplatňovat už od roku 2020. Komise tak požádala Soudní dvůr EU o vyměření pokuty na základě Smlouvy o fungování Evropské unie. „Cílem těchto nových unijních pravidel je vytvořit bezpečnější, spravedlivější a rozmanitější audiovizuální prostředí,“ uvedla komise v tiskové zprávě.
K úternímu úniku informací z amerického Nejvyššího soudu by se dala napsat řada komentářů. Z hlediska americké politiky umělého přerušení těhotenství. Z hlediska vztahu soudnictví a zákonodárství v USA. O tom už bylo a ještě bude napsáno mnohé. Ale ten únik samotný je taky velmi neblahou událostí z hlediska demokratických norem. Téma potratů je z rodu těch, kolem kterých se organizují soupeřící americké politické síly. Pro konzervativce je potrat vražda, a když jde o vraždu, nesluší se dělat kompromisy.
I po více než měsíci od napadení Ukrajiny zůstává pro příchozí uprchlíky v Česku řada překážek, které komplikují prvotní cestování či možnosti zapojení do společnosti. Už zprvu mohou narazit na komplikace například při placení za dopravu, stravování dětí ve školách či při snaze uplatnit se na trhu práce, kde mohou nastat potíže s prokazováním profesní způsobilosti.
Nouzový stav vyhlášený v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny po ruské invazi do této země potrvá do konce května. Vláda Petra Fialy (ODS) jej bude moci o téměř dva měsíce prodloužit, v úterý získala potřebný souhlas Sněmovny. Dolní komora prodloužení nouzového stavu schválila hlasy poslanců pětice koaličních stran. Zákonodárci opozičních ANO a SPD žádost kabinetu nepodpořili. O návrhu hnutí ANO na prodloužení stavu nouze o 30 dnů, tedy do začátku května, už dolní komora nehlasovala.
Premiér Petr Fiala (ODS) hájil žádost vlády o sněmovní souhlas s prodloužením nouzového stavu až do konce května v souvislosti se zvládáním příchodu uprchlíků z Ukrajiny. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce ministerský předseda uvedl, že už nyní je zřejmé, že nejméně do té doby bude stav nouze potřeba. Sněmovna bude o žádosti jednat v úterý. Někteří ústavní právníci zapochybovali o tom, zda je žádost vlády o prodloužení nouzového stavu o více než 30 dní v souladu s předpisy.
Argument, že je potřeba přijmout kritizovaný pandemický zákon kvůli možnosti cestovat, nyní padá. Postarala se o to Evropská komise. Připravila nařízení o prodloužení covid pasů, které bez ohledu na český pandemický zákon umožní cestování mezi členskými státy EU. Covid pasy dosud měly platit k poslednímu dni v červnu. Chystá se však další prodloužení o rok, přičemž občané se k návrhu mohou vyjadřovat do 8. dubna.
Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) má v situaci, kdy do Česka přicházejí po tisících uprchlíci z Ukrajiny, za logické prodloužit nouzový stav. Ten začal v Česku platit 4. března, vláda ho vyhlásila na maximální limit 30 dnů, pro jeho prodloužení bude třeba souhlas Sněmovny. Rakušan v sobotu uvedl, že téma zatím se zákonodárci předjednáno nemá. Ukázalo se podle něj, že pro rychlá krizová opatření nouzový stav stát potřebuje.
Vznikla nová platforma proti covidovým omezením. Chartu 2022 zveřejnili její mluvčí: profesor Jiří Beran a právníci Tomáš Nielsen a Jindřich Rajchl. Cílem je podle mluvčích především sjednotit skupiny, které se v posledních letech ozývají proti omezování svobody ze strany státu. Prvním signatářem se stal bývalý disident John Bok. Sdružení chce upozorňovat především na konkrétní porušování práv a předkládat návrhy na jejich ochranu.
Sněmovně se letos ještě nepodařilo otevřít projednávání korespondenční volby. Kvůli obstrukcím a nabitému programu na ni nedošlo ani v lednu, ani v únoru. Vládní strany přitom označují prosazení možnosti volit krajanům v zahraničí i mimo ambasády prostřednictvím dopisů za svou prioritu. Někteří vládní politici se nyní obávají, že by se zákon o korespondenčním hlasování nemusel stihnout projednat a schválit včas, což by znemožnilo hlasování na dálku během prezidentských voleb.
Nebýt revolty mezi senátory z klubu Starostů a nezávislých, novelu pandemického zákona by měl dnes na stole Miloš Zeman, který by ji dle proklamací podepsal. Zákon je místo toho znovu ve sněmovně a ani po dvoudenním jednání nebyl kvůli záměrnému protahování schůze ze strany opozice projednán a schválen. Podle předsedy Senátu Miloše (ODS) Vystrčila bylo hlasování v Senátu zjednodušeně „vítězstvím dezinformací“.
Schůze Poslanecké sněmovny se podle předpokladů zadrhává. Novela pandemického zákona se nedostala na program schůze ani po úterní půlnoci. Začátek jednání, na kterém chce vládní koalice prosadit schválení změny a prodloužení platnosti pandemického zákona do listopadu, celý den úspěšně protahovalo hnutí SPD. Podle Tomia Okamury došlo během schůze k porušení jednacího řádu, chce se bránit žalobou.
Vládní koalice lavíruje kolem pandemického zákona, jenž se po zamítnutí senátory ocitl znovu v Poslanecké sněmovně. Zda bude navržen na program úterní schůze, by mělo být jasné po dopoledním jednání vedení sněmovny a poslaneckých klubů. Podle původních slov vládních politiků se očekává, že na schválení zákona bude vláda i přes kritiku senátorů tvrdě tlačit. V takovém případě nastane podobně jako při posledním jednání hodiny a zřejmě i dny trvající diskuze, k SPD se chce tentokrát s obstrukcemi připojit i hnutí ANO.
Novela pandemického zákona míří znovu do Poslanecké sněmovny. Kontroverzní zákon narazil minulý týden u senátorů, kteří ho těsně zamítli a vrátili poslancům. Vládní koalice chce přesto novelu protlačit sněmovnou, k přehlasování Senátu musí získat podporu nadpoloviční většiny všech zákonodárců. Proti zákonu, který by zásadním způsobem posiloval pravomoci vlády v omezování života, se znovu očekávají bouřlivé protesty.
Po dvou letech pandemie je každý trochu efektivní akt odporu, jaký včera předvedl Senát, důležitý. Novelu pandemického zákona, z něhož se stává dvojtečka pro případné protažení plošných opatření proti covidu-19 do podzimu letošního roku, včera Senát odmítl. Tím krapet prodloužil proces jejího přijímání sněmovnou a zvětšil možnost do této brutální normy zasáhnout. Ale těžko mohl jinak, a to i kdyby většina senátorů souhlasila s každým písmenem novely.
Senát ve čtvrtek zamítl spornou novelu pandemického zákona, která zejména rozšiřuje možnosti vydávání protikoronavirových opatření a prodlužuje rovněž účinnost zákona z konce února na konec listopadu. Senátoři poukazovali na možnou protiústavnost některých ustanovení a kritizovali zrychlené schvalování ve stavu legislativní nouze. Vládní předlohu, která by rovněž uzákonila nařizování karantény nebo izolace krátkou textovou zprávou, znovu posoudí sněmovna. Poslanci by o ní mohli hlasovat příští týden.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v Senátu obhajuje důležitost pandemického zákona, který ve čtvrtek projednává Senát. Jeho existenci označil za nutnou, podle jeho slov je třeba chránit seniory. V horní komoře parlamentu rovněž pohrozil, že pokud by pandemický zákon nebyl schválen, vyhlásil by od března nouzový stav. „Pokud nebude pandemický zákon, abych mohl chránit seniory, bude muset vláda vyhlásit nouzový stav,“ řekl Válek s tím, že podle něj žádná jiná varianta neexistuje.
Pandemický zákon, který schválila Poslanecká sněmovna a ve čtvrtek o něm hlasuje Senát, v horní komoře pravděpodobně narazí. Vystoupil proti němu i senátor a teplický primátor Hynek Hanza (ODS), jenž jeho znění připravené ministerstvem zdravotnictví ostře kritizuje. Resort zdravotnictví přitom vede Vlastimil Válek (TOP 09) a ODS tvoří v Senátu jeden společný klub s TOP 09.
