Tag: Ústavní soud

Články k tagu

Proč by se voliči z Karlovarska neměli počítat?

Minulý týden Ústavní soud České republiky odpálil politickou bombu. Zrušil části volebního zákona, konkrétně způsob přepočítávání hlasů na mandáty a aditivní klauzuli pro koalice. Odporovaly podle něj pravidlu, že do Poslanecké sněmovny se volí poměrným systémem. Rozhodnutí vyvolalo chaos na politické scéně. Premiér Andrej Babiš to vnímá jako útok na své hnutí, protože zrušené časti byly navrženy tak, aby zvýhodňovaly velké strany. Z téhož důvodu členové menších stran začali pochybovat, zda mají cenu chystané předvolební koalice. Do toho Česku hrozí ústavní krize, jelikož na novém znění volebního zákona se musí dohodnout opozicí kontrolovaný Senát s Poslaneckou sněmovnou, kde má většinu naopak vláda. Pokud to nestihnou za osm měsíců, hrozí, že proběhnou volby podle neúplného zákona, a následná nejistota ohledně rozdělení mandátů. Proč Ústavní rozhodl tak, jak rozhodl, a jaké jsou důsledky, vysvětluje ústavní právník a expert na volební právo Marek Antoš.

Když se vypustí kraken

Ústavní soud hodil granát do českého politického rybníka. V minulém vydání Týdeníku Echo okolnosti této operace, jejímž výsledkem je změna přepočítávání hlasů získaných ve sněmovních volbách na mandáty, a tedy zvýhodňování velkých politických stran, vysvětloval předseda soudu Pavel Rychetský. Poměrně nečekaně to schytal zleva i zprava. Je to takový obvyklý paradox české politiky. Vytvoří se společenská poptávka po změně, která je provázena masivní mediální ofenzivou, a když dojde konečně k jejímu uspokojení, tak je to nakonec vlastně špatně.

„Kdo komu co slíbil?“ Benešová spekuluje o korupci ústavních soudců

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) označila středeční nález Ústavního soudu k volebnímu zákonu za divný, podle ní nepůsobí objektivně. Uvedla to v rozhovoru pro Deník N. Podle ministryně nelze vyloučit, že soudci za své rozhodnutí mohli dostat něco přislíbeno. „Soudci jsou jenom lidi, někteří chtějí opakovat mandát,“ prohlásila Benešová. Ústavní soudce jmenuje prezident se souhlasem Senátu.

Ústavní soud rozvrací politickou situaci v zemi, míní exprezident Klaus

Bývalý prezident Václav Klaus v sedmi bodech ostře kritizoval rozhodnutí Ústavního soudu o změně systému voleb do Poslanecké sněmovny. Ústavní soud podle exprezidenta a širšího kolektivu Institutu Václava Klause rozhodnutím rozvrací politickou situaci v zemi. Změna podle Klause v každém případě přinese slabší vlády, chaotičtější koalice a roztříštěnější politickou scénu.

Ústavní soud ztratil zábrany, snaží se ovlivnit politiku, protestuje Babiš

Babiš jmenovitě kritizoval předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského. Podle Babiše není Rychetský nestranným soudcem a popírá sám sebe, když dříve volební zákon obhajoval. Babiš soudí, že během následujících sedmi měsíců - a navíc v době pandemie - není možné schválit nejdůležitější zákon, který by měnil způsob voleb do Poslanecké sněmovny.

Ústavní soud potvrdil radikální změnu. Zrušil část volebního zákona

Ústavní soud vyhlásil zásadní změnu, která se promítne ve volbách do Poslanecké sněmovny. Soudci totiž projednávali stížnost, která mířila na kvórum pro koalice a metodu pro rozdělování hlasů znevýhodňující menší strany. Ústavní soud poté ve svém nálezu zrušil část pro porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících stran.

Velká hra Pavla Rychetského

Míříme do další etapy velké veřejné debaty o soudcokracii. V úterý (den poté, co odešlo toto vydání Týdeníku Echo do tiskárny) se chystal Ústavní soud zrušit některá ustanovení volebního zákona a tím výrazně promluvit do podzimních parlamentních voleb. Chystal se tím vyhovět skupině senátorů STAN z podzimu 2017.

Ústavní soud rozhodl o systému sněmovních voleb. Výsledek zatím tají

Ústavní soud (ÚS) ve středu oznámí, jak rozhodl o systému voleb do Sněmovny a rozdělování mandátů. V úterý se konala neveřejná porada pléna soudců, kteří již dospěli k rozhodnutí. Podle dřívějších informací Echo24 je většina pléna pro zrušení dvou částí volebního zákona, tedy kvóra pro koalice a metodu pro rozdělování hlasů znevýhodňující menší strany.

Obávám se nejvíc o mládež

Doyen českého veřejného života, předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský (77) má na pandemii covidu-19 dvousečný pohled: většinu vládních opatření považuje osobně za nezbytná a současně se obává jejich dlouhodobých dopadů na společnost, především na mládež. Mluvíme o tom, jaké Ústavní soud skýtá možnosti lidem, kteří se lockdownem cítí poškozeni. V jeden moment přichází řeč i na téma s pandemií nesouvisející, a přitom vysoce aktuální – volební zákon.

Ústavní soud může zrušit volební zákon. Přineslo by to radikální politickou změnu

Ústavní soud se chystá vyhlásit zásadní změnu podoby voleb do Poslanecké sněmovny. Podle informací Echo24 se totiž bude rozhodovat o ústavní stížnosti skupiny senátorů, kteří napadají kvórum pro koalice a metodu pro rozdělování hlasů znevýhodňující menší strany. Většina senátu ÚS se kloní k tomu, aby byly tyto dvě sporné části z dob opoziční smlouvy vymazány. Tato zpráva se šíří po soudcovských i politických kuloárech. V rozhovoru pro Týdeník Echo, který vyjde v příštím týdnu, ji nepopřel ani předseda ÚS Pavel Rychetský.

V Senátu se rodí změna ústavy. Posílit by měla nezávislost Ústavního soudu nebo NKÚ

Jedna z největších ústavních změn vzniká v horní komoře parlamentu. Senátor a právník Zdeněk Hraba totiž chce posílit nezávislost Ústavního soudu, České národní banky a Nejvyššího kontrolního úřadu. Senát by tak nově nemohl být přehlasován Poslaneckou sněmovnou, když půjde o změny v zákonech těchto tří institucí. Podporu má jak ve svém senátorském klubu, tak i v senátní komisi pro ústavu. Právě v expertní skupině se takováto změna probírá skoro dvacet let.

Senátoři žádají kvůli termínu sněmovních voleb výslech Babiše u Ústavního soudu

Skupina senátorů, která u Ústavního soudu (ÚS) zpochybnila vyhlášený termín sněmovních voleb, žádá o přednostní projednání návrhu a výslech předsedy vlády Andreje Babiše (ANO). Návrhem, který ÚS ve středu zpřístupnil na svém webu, se jako soudce zpravodaj bude zabývat Vojtěch Šimíček, který patří k expertům na volební problematiku. V době působení u Nejvyššího správního soudu předsedal volebnímu senátu.

Jak je dobré být Pavlem Rychetským

Kdo je nejsvobodnější veřejný činitel v České republice? Jsou dva, guvernér centrální banky a předseda Ústavního soudu. Oba stojí v čele samostatných větví státní moci (ČNB tak nebývá označována, ale ústava jí fakticky toto postavení dává). Oba jsou ze svých vysokých funkcí prakticky neodvolatelní; zároveň je jejich funkční období omezeno, takže si případným taktizováním mohou vysloužit maximálně dvě, ale ne víc.

Babiš kritizuje výroky Rychetského. Opustil nestrannost, říká o předsedovi ÚS

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský podle premiéra Andreje Babiše (ANO) posledními výroky potvrdil, že opustil zásady, kterých si u něj vážil – nestrannost a to, že nemluví do politiky. Uvedl to v komentáři zaslaném ČTK. Zmínil v něm i únorové rozhodnutí Ústavního soudu odmítnout návrhy prezidenta a poslanců ANO na zrušení části zákona o střetu zájmů. Komentářem reagoval na nedělní rozhovor Rychetského pro Českou televizi, ve kterém Rychetský mimo jiné popsal svůj pohled na politický vývoj během 31 let od listopadu 1989.

Rychetský: „Zeman podléhá xenofobním postojům. Tragédie přímé volby“

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský (v minulosti ČSSD) zkritizoval svého bývalého stranického kolegu a současného prezidenta Miloše Zemana. Podle Rychetského Zeman podléhá „xenofobním postojům“. Míní rovněž, že prezident podle něj říká to, co si nemyslí, ale to, co chce slyšet veřejnost. Předseda Ústavního soudu to řekl v pořadu Interview ČT24.

Senátoři podali stížnost k Ústavnímu soudu. Vládní opatření podle nich diskriminují podnikatele

Skupina 63 senátorů napadla u Ústavního soudu vládní omezení pro maloobchod zavedená proti šíření koronaviru. patření by podle nich měla být zrušena, protože jsou diskriminační a znamenají likvidaci menších prodejen a podnikatelů. V ústavní stížnosti, kterou podali v sobotu 21. listopadu, poukazují na nejasnosti ohledně toho, proč některé malé podniky musí zůstat zavřené, zatímco jiné mají výjimku.

Začnou padat žaloby na stát? Mít stále zavřené hospody je protiústavní, míní advokát

Kabinet Andreje Babiše si počíná protiústavně, když ponechává uzavřené restaurace a hospody, protože omezuje vlastnické právo. Myslí si to advokát Václav Vlk z Unie obhájců, podle kterého by se provozovatelé podniků proti tomu měli ohradit. Hospody nechala vláda uzavřené ještě týden po konci nouzového stavu. Bývalý ústavní soudce Stanislav Balík se pak podivuje nad tím, že lidé už dnes mohou spolu pracovat v jedné místnosti bez roušek, ale do hospody je stále vstup zakázán.

Ústavní stížnost na Klementa Gottwalda

Tak dlouho se chodilo kolem horké kaše, až to někdo říct musel. Byli to senátoři z klubu STAN, které reprezentuje David Smoljak, a tím silným slovem byl příslib, že co nevidět podají ústavní žalobu proti vládnímu zákazu „vycestovat z území České republiky“. Opravdu se už mlčet nedalo. K tomu je možné poznamenat, že na vládu se žene pohroma, se kterou do jisté míry musela počítat.

Vláda se bojí bankrotu. Změnou taktiky uťala lidem šance na odškodnění

Vláda změnou právní taktiky a nově vydanými opatřeními značně snížila šance občanů ucházet se u státu o odškodnění za ušlý zisk v době koronavirové krize. Kabinet Andreje Babiše totiž v pondělí schválil usnesení, kterým zrušil svá předchozí krizová opatření týkající se omezení pohybu lidí a zavření obchodů a restaurací do konce března. Vláda však šalamounsky vzala na vědomí mimořádná opatření ministerstva zdravotnicí v obdobném i přísnějším rozsahu, opírající se o zákon o ochraně veřejného zdraví. Podle oslovených ústavních právníků a advokátů se vláda mohla leknout možných žalob ze strany podnikatelů a živnostníků nebo také soudních přezkumů, zda stát postupoval v souladu s ústavním pořádkem.

Benešová má hlídat, kdo má střet zájmů, řekl Ústavní soud. Ministryně se k tomu ale nemá

Klíčovou institucí pro kontrolu dodržování pravidel zákona o střetu zájmů je ministerstvo spravedlnosti, dnes vedené Marií Benešovou (za ANO). V rozhodnutí, jímž ponechal Ústavní soud zákon beze změn, to píšou ústavní soudci. Soudci upozornili, že ministerstvo má podle platných zákonů povinnost zjednat nápravu, pokud zákon není dodržován. Z jejich nálezu přitom vyplývá, že v případě střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) české úřady zatím zákon nevykládají správně. Ministerstvo spravedlnosti se ale zasáhnout nechytá.

Ústavní soud je kompletní po více než roce. Zeman jmenoval Šámala soudcem

Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek na Pražském hradě jmenoval dosavadního předsedu Nejvyššího soudu (NS) Pavla Šámala soudcem Ústavního soudu (ÚS). Soud je tak kompletní po více než roce, jednoho soudce postrádal od rezignace Jana Musila ze zdravotních důvodů k loňskému 31. lednu. Senát vyslovil souhlas se jmenováním experta na ústavní právo Šámala koncem ledna. Zeman při ceremoniálu popřál Šámalovi radost z práce. Je přesvědčen o tom, že jeho příchod zvýší dynamiku soudu.

Lex Babiš platí dál. Ústavní soud odmítl návrh Zemana a skupiny poslanců

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrhy prezidenta Miloše Zemana a poslanců ANO na zrušení části zákona o střetu zájmů přezdívané lex Babiš. Členové vlády tak nadále nemohou provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Norma zároveň znemožňuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky.