Tag: platy

Články k tagu

Zaměstnanci soudů dnes stávkují za vyšší platy. Provoz soudů je omezený

Do jednodenní výstražné stávky se dnes zapojují pracovníci všech soudů v Česku vyjma Ústavního. Rozsah omezení jejich činnosti bude různý, od uzavřených infocenter a podatelen až po odročení jednání. Justiční odbory stávku vyhlásily poté, co se minulý týden ve čtvrtek nedohodly s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) na požadovaném navýšení platů o 15 procent. Odborový svaz justice ve čtvrtek uvedl, že zapojení do stávky přislíbilo 90 procent z 9500 zaměstnanců.

Stát se pokusil dvakrát zmrazit platy soudců. Rozhodnutí politiků zrušil Ústavní soud

Ústavní soud (ÚS) zrušil zmrazení soudcovských platů v roce 2022, byl to ze strany politiků vědomý neústavní zásah. Platy se ale zpětně dorovnávat nebudou. Poukázal na vývoj událostí v roce 2022, kdy v únoru Rusko napadlo Ukrajinu a postupně se pak zhoršovala ekonomická i bezpečnostní situace v Evropě. Jiná je situace u letošního zmrazení soudcovských platů. Ústavní soud je rovněž označil za protiústavní. Soudci ale budou mít nárok na dorovnání platu od státu.

Zaměstnanci soudů jdou příští týden do stávky. Blažek jim nezvýšil platy

Zaměstnanci soudů budou ve středu 29. května stávkovat za zvýšení platů. Jednodenní výstražnou stávku dnes vyhlásily justiční odbory po jednání s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Novinářům to po schůzce řekly Anna Pospíšilová a Marie Šafrová z Odborového svazu justice. Zapojení do stávky podle nich přislíbilo 90 procent z 9500 zaměstnanců. Zúčastnit se mají pracovníci všech soudů vyjma Ústavního.

Státní zaměstnanci si polepšili o 2 345 korun. Jejich počet už převýšil 484 tisíc

Výdaje na platy a ostatní osobní náklady zaměstnanců státu loni vzrostly meziročně o 18 miliard korun, a vyžádaly si tak celkově 271,2 miliardy korun. Například objem peněz na platy učitelů v regionálním školství stoupl téměř o tři miliardy korun. Počet zaměstnanců na výplatní listině státu se zvýšil o 6950 lidí na 484.128. Průměrný měsíční plat vzrostl o 2345 Kč na 44.426 korun hrubého. Uvedlo to ministerstvo financí ve státním závěrečném účtu za loňský rok.

Nový tlak na růst platů státních zaměstnanců. Jurečka už koalici předložil data

Na stole je opět možnost přidávání státním zaměstnancům. Kabinet Petra Fialy sice pro letošek v rámci konsolidace veřejných financí úředníkům a dalším snížil prostředky na platy o dvě procenta, v současné době ale sílí tlak odborů na navyšování. Podle nich reálné mzdy začaly výrazně zaostávat za nedávným všeobecným růstem cen. O dalších penězích už jedná v počáteční fázi i vláda.

Armáda se zaměří na fyzičku vojáků. Kdo nesplní normy, bude mít nižší plat

Armáda mění hodnocení fyzické zdatnosti. Až čtvrtina vojáků podle ministerstva nesplní nebo splní jen těsně kritéria fyzické připravenosti. A to chce ministerstvo změnit. Podle něj je vysoká fyzická připravenost základním předpokladem pro vojenskou službu. Dosud byla fyzická zdatnost v hodnocení vojáka pouze poznamenána kolonkami splnil/nesplnil. Nově má mít hodnotící škálu, jako ostatní kategorie služebního hodnocení a může tak ovlivnit vojákův plat.

Michlovi a radním porostou mzdy. O kolik nižší jsou příjmy guvernéra než plat hlavy státu

Návrat inflace ke dvěma procentům neznamená jen dosažení inflačního cíle. Pro bankovní radu České národní banky se zároveň rozsvítí zelená ke zvýšení vlastního finančního ohodnocení. Základní mzdy guvernéra Aleše Michla i dalších radních totiž byly od roku 2021 zmrazené, což počínaje březnem a poklesem inflace pod tři procenta skončilo.

Vláda mění minimální a zaručené mzdy. Zločin proti hospodářské politice, zní z ODS

Minimální mzda by měla do roku 2029 růst tak, aby odpovídala 47 procentům průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce by měly od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Počítá s tím novela zákoníku práce, kterou schválila vláda. Především k zaručené mzdě má dlouhodobě výhrady ministerstvo financí i ekonomové.

Vláda změní systém minimálních mezd. Ty zaručené jsou zbytečný diktát státu, míní experti

Minimální mzda v Česku by měla odpovídat asi 45 procentům průměrné mzdy. Vypočítávat by se měla jako násobek predikovaného průměrného výdělku na další rok a koeficientu, který podle kupní síly, životních nákladů, úrovně výdělků i produktivity stanoví na dva roky vláda. Změnit se má i systém zaručených mezd. Místo osmi jejich druhů podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce by se od příštího roku měly vyplácet čtyři.

Průměrná mzda loni vzrostla o 3024 korun, reálně si lidé nepolepšili

Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 6,3 procenta na 46.013 korun, tedy o 2734 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 7,6 procenta, se ale mzda reálně snížila o 1,2 procenta. Klesla tak podeváté za sebou. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Za celý loňský rok činila průměrná mzda 43.341 korun.

Přes 80 procent českých podniků plánuje letos zaměstnancům zvýšit mzdy, vyplývá z průzkumu

Přes 80 procent českých podniků plánuje letos zaměstnancům zvýšit mzdy, z toho polovina o jedno až pět procent a polovina o šest až deset procent. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Randstad. Žádná z dotázaných společností neplánuje v roce 2024 mzdy snižovat. Průzkum se uskutečnil mezi prosincem 2023 a lednem 2024 a zapojilo se do něj 154 vedoucích pracovníků z HR a managementu z různých sektorů českého trhu.

Češi zchudli o 11 procent za dva roky. Letos začnou umazávat ztráty

Průměrná mzda v Česku loni ve čtvrtém čtvrtletí rostla pomaleji než spotřebitelské ceny, v reálném vyjádření se tak mzdy deváté čtvrtletí za sebou snížily. I v průměru za celý loňský rok vykázaly mzdy v reálném vyjádření pokles. Podle analytika Komerční banky Martina Gürtlera za dva roky Češi zchudli o 11 procent. Letos by svůj propad mohli začít vyrovnávat, mzdy by mohly reálně vzrůst zhruba o čtyři procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o vývoji mezd v úterý.

Výpovědi bez udání důvodu nejsou téma, říká Jurečka. Změní se minimální a zaručená mzda

Výpovědi bez udání důvodu pro mě nejsou téma, chceme ale pracovní právo dostat do 21. století. Pro Echo24 to řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). V těchto dnech se mimo jiné finalizuje změna zákoníku práce, která řeší předvídatelné valorizace minimální mzdy a na to navázanou změnu u mezd zaručených.

Rakušan chce peníze pro „vnitřní bezpečnost“ a odmítá sáhnout na výsluhy

Ve hře je opět po čase přidávání policistům a dalším členům bezpečnostních sborů. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v minulých dnech vyrukoval s návrhem požádat vládu o několik miliard korun na posílení vnitřní bezpečnosti. Rakušan tím tak znovu otevřel diskuzi o platech ve státní sféře a na to navázaných výsluhových systémech, které mohou do budoucna zatěžovat veřejné finance. Vicepremiér nyní řekl, že je správné bavit se o revizi jednotlivých policejních nebo jiných agend, v tomto volebním období ale nic měnit nehodlá.

Vláda skrouhla platy na soudech o tisíce. Soudci už píšou žalobu k Ústavnímu soudu

Od letošního roku zpomalilo tempo, jakým rostou platy ústavních činitelů, tedy politiků, ale také soudců nebo státních zástupců. Před časem o tom rozhodla vláda Petra Fialy, která tím chtěla bojovat se špatným stavem veřejných financí. Průběžný růst platů se tak v zásadě zastavil, což se nelíbí soudcům, kteří chystají žaloby.

Putin za šest let vydělal 68 milionů. Kromě platu dostává i vojenskou penzi

Ruský prezident Vladimir Putin za šest let vydělal téměř 68 milionů rublů (asi 17,4 milionů Kč). Tato částka zahrnuje plat hlavy státu, vojenskou penzi, příjem z vkladů v bankách a cenných papírů a také z prodeje pozemku v okolí Moskvy, upozornil v úterý ruský list Kommersant s odvoláním na majetkové prohlášení, zveřejněné ústřední volební komisí. Putin se v březnových volbách popáté uchází o zvolení do čela státu a experti pokládají jeho zvolení za jisté. Vojenskou penzi získal jako bývalý důstojník sovětské tajné policie KGB.

Přidávání, nebo propouštění? Podívejte se, kde letos půjdou mzdy nejvíce nahoru

Jak bude letošní rok vypadat z pohledu pracovního trhu a přidávání na výplatních páskách? Kde porostou mzdy nejvíce, kde zaměstnanci mohou na vyšší příjem zapomenout a jak jsou na tom zaměstnavatelé po dvou letech vysoké inflace? Podíl nezaměstnaných v prosinci mírně narostl na 3,7 procenta, což je však typický sezónní nárůst způsobený propouštěním v zemědělství či ve stavebnictví.

„Růst bohatství směřoval k firmám.“ Je šance, že si teď vyjednáte vyšší mzdu?

Pokles reálných příjmů byl u nás v loňském roce největší v historii samostatné republiky. Firmy hlásily zvýšení nákladů a zaměstnanci s růstem mezd nepočítali. Nebývale vysoká inflace však zároveň podnikatelům hrála do karet a dovolila jim zvednout marže na historické úrovně. Firmy na tom tedy nejsou tak zle, jak je často interpretováno. O tom, co to znamená pro české zaměstnance a jaká bude teď jejich vyjednávací pozice, mluví v rozhovoru pro Echo24 hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil.

O kolik se vám letos sníží příjmy. Přehled největších změn pro zaměstnance i OSVČ

Vládní konsolidační balíček ovlivní výplaty zaměstnanců i příjmy OSVČ. Pro zaměstnance bude nově povinné placení nemocenského pojištění, vzroste daňová progrese a zruší se nebo zpřísní několik daňových slev. Živnostníkům zase výrazně vzrostou odvody na sociální, ale také na zdravotní pojištění. Podívejte se na přehled největších letošních změn.

Češi Fialovi a jeho slibům nevěří. Co opravdu čekat od příštího roku

Konec neustálého zdražování a chudnutí, slíbil lidem premiér Petr Fiala ve svém projevu. Ještě před Vánoci občanům vzkázal, že nemají podléhat „blbé náladě, naštvanosti a skepsi“. Vzhledem k tomu, že podstatná část domácností je již za dva roky výrazného poklesu životní úrovně přirozeně vyčerpaná, nelze se domnívat, že slova vládního předsedy je nějak zásadně uklidní. Inflace bude opravdu dále klesat, stejně tak úrokové sazby se budou snižovat a naopak reálné mzdy konečně více porostou. To ale nepocítíme hned.

Zvýšit mzdy chce v příštím roce polovina zaměstnavatelů, vyplývá z průzkumu

Zvýšit mzdy chce v příštím roce asi polovina zaměstnavatelů. Ve srovnání s letošním rokem ale pravděpodobně půjde o nižší růst. V polovině firem, kde už si jsou mírou růstu jistí, bude o pět až deset procent, ve druhé o dvě až pět procent. Vyplývá to z prosincového průzkumu mezi 200 podniky, který novinářům v pondělí poskytla poradenská firma RSM. Průměrná celoroční inflace by podle odhadů měla být v roce 2024 kolem tří procent.

Proč rostou reálné mzdy rychleji Slovákům než Čechům? Může za to inflace i odlišný temperament, míní ekonomové

Slovenský statistický úřad tento týden oznámil, že Slovákům po dvou letech stouply reálné mzdy. Slovenská ekonomika má v posledních dvou letech podobný vývoj jako ta česká, i naši východní sousedé se potýkali s vysokou mírou inflace, v Česku je ale vývoj reálných mezd stále v záporných hodnotách. Podle ekonomů, které redakce Echo24 oslovila, je za tím větší propad spotřeby nebo nižší míra inflace, roli ale může hrát i odlišný temperament Slováků při vyjednávání o výši mzdy.

Vláda schválila růst minimální mzdy o 1600 Kč. Firmy chtěly pomalejší růst

Minimální mzda od ledna vzroste o 1600 korun na 18.900 korun, tedy o 9,2 procenta. Zvednou se i čtyři z osmi stupňů zaručené mzdy, která se vyplácí podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti práce. O 1600 korun se navýší tři nejnižší stupně a o 3200 korun pak ten nejvyšší. Nařízení schválila ve středu vláda. Po jednání kabinetu to na tiskové konferenci oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Odbory prosazovaly výraznější růst všech částek. Podle zaměstnavatelů by měla minimální mzda růst pomalejším tempem než ostatní výdělky v Česku a zaručené mzdy by se od ní měly odpojit.

Překvapení ze Slovenska. Reálné mzdy v zemi stouply ve všech sektorech

Na Slovensku v říjnu podle předběžných údajů poprvé po více než dvou letech rostly mzdy rychleji než inflace ve všech deseti sledovaných odvětvích, informoval ve středu slovenský statistický úřad. Naposledy reálné výdělky pracovníků napříč všemi produkčními sektory stouply v srpnu 2021. Ekonomika Slovenska s výjimkou dvou odvětví nadále čelí poklesu počtu zaměstnanců.

Iluze, že vláda diktuje výši platů a cen

Dohodl jsem se s lékařskými lobby, že 9,8 miliardy korun ze zdravotního pojištění půjde na zvýšení základních platů lékařů. Tento dojem vytvářel po jednání s nimi premiér Petr Fiala. Zástupci lékařů byli zdrženlivější. Počkají si na to, až vláda představí konkrétní „mechanismus“, jak přesně k nim ty peníze dopraví. Moc dobře věděli, že to není jednoduché. Petr Fiala vytvářel dojem, že tu vláda rozhoduje o výši lékařských platů. Na rozdíl od učitelských tu pravomoc nemá. Dokonce na ně nemá vůbec žádný přímý vliv.

Minimální mzda by měla vzrůst na 18 900 korun, navrhuje Jurečka

Podle návrhu ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by od ledna měla minimální mzda vzrůst o 1600 korun na 18 900 korun. Do pár let by se měla ustálit na 45 procentech průměrné mzdy. Od roku 2025 by se měla začít zvedat podle vzorce, který upraví zákoník práce. Zvýšit by se měly celkem čtyři z osmi stupňů zaručených mezd. Navýšení projedná příští týden vláda. Minimální mzda se zvedla letos v lednu o 1100 korun na 17 300 korun.

V nemocnicích má dostat přidáno 160 tisíc zaměstnanců. Lékařů z nich je jen 22 000

Dohoda na zvýšení platů v nemocnicích se podle ministerstva zdravotnictví (MZd) dotkne 160 000 zaměstnanců v 316 nemocnicích akutní i následné péče, lékařů z nich bude 22 000, uvedl mluvčí MZd Ondřej Jakob. Úhradové dodatky, které mají zvýšení platů a mezd zajistit, budou podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) založené na počtech těchto pracovníků v jednotlivých zařízeních. Předloží jim je do konce roku, řekla mluvčí pojišťovny Viktorie Plívová.

„Příšerným rokem to nekončí.” Daň za vysokou inflaci je velká

Češi neutrácejí. Největší brzdou ekonomiky zůstává slabá spotřeba domácností, která meziročně klesla o 2,3 procenta. Lidé zkrátka zůstávají ve strachu z dalšího vývoje, spotřebitelská nálada je špatná a má pro to jasné důvody. Příští rok tak i vzhledem k vládní konsolidaci rozpočtu, kvůli které si většina společnosti ještě pohorší, o moc lepší časy nepřinese.