Tag: platy

Články k tagu

„Ten princip není funkční.“ Zákon o tom, kolik berou kolegové, naráží na odpor i ve vládě

Ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením Mariana Jurečky chystá změnu zákoníku práce, která zavádí právo zaměstnanců získat informace o platu nebo mzdě kolegů na stejné pozici. Změna vychází z evropské směrnice, která byla schválena v rámci českého předsednictví Radě EU a která si klade za cíl narovnat rozdíly v odměňování mužů a žen. Vedle chvály se na implementaci evropské směrnice snáší i kritika za zasahování do práv zaměstnavatelů, a to i přímo z vlády.

Nebezpečné smíření se zdražováním

Ekonomové aktuálně servírují dva výklady pokračujícího zdražování. První zní velmi optimisticky. Zdražování se po dvou dvojciferných letech konečně daří brzdit. Ceny už stoupají v porovnání s předchozím rokem jen o 6,9 procenta. To je proti loňským rekordům, kdy inflace šplhala koncem roku k 18 procentům, výborná zpráva. Startovní výstřel k debatám, jestli by centrální banka neměla začít uvažovat o snižování úroků. Ty jsou poprvé po dvou letech vyšší než inflace. Tam, kde by měly být, aby ji vůbec byly schopny restriktivně brzdit.

Češi zchudli nejvíce ze všech vyspělých zemí. „Přistoupili na brutální pokles příjmů“

Chudneme už skoro dva roky v kuse a zchudli jsme nejvíce ze všech zemí vyspělých států OECD. Tato tvrzení platí, pokud sledujeme propad reálných mezd. Ten nás vrátil o více než pět let zpět. Češi tedy reálně vydělávají jako v roce 2017, přitom zboží i služby vlivem inflace někdy i několikanásobně zdražily. Nezaměstnanost máme však pořád jednu z nejnižších, nejen odbory proto obhajují tlak na růst mezd. Průměrná měsíční hrubá mzda ve druhém čtvrtletí stoupla na 43 193 korun.

Škrtá se, přesto půjde na platy ve státním o 700 milionů víc. Je to učiteli, vysvětluje ministerstvo

I přes snahy o šetření má jít v příštím roce na platy státních zaměstnanců asi o 700 milionů korun více než letos. Vláda Petra Fialy totiž v nedávno představeném návrhu státního rozpočtu počítá s tím, že propustí asi 11 tisíc pracovníků a ušetřené prostředky použije na navýšení platů těch zbylých. Částku pak navyšuje mimořádné přidání učitelům, ostatní profese totiž převážně ostrouhají.

Státní zaměstnanci si příští rok polepší o víc než tisícovku. Průměrně budou brát 44 059 korun

Na platy zaměstnanců státu a s tím související platby za odvedenou práci by mělo jít v příštím roce proti letošnímu schválenému rozpočtu o 683 milionů korun víc. Počet míst placených státem by měl klesnout o 11 388. Průměrný hrubý měsíční plat zaměstnance státu by se měl v průměru zvýšit o 1181 korun na 44 059 korun. Na platy učitelů v regionálním školství má směřovat o víc než šest miliard navíc. Uvedla to vláda v návrhu státního rozpočtu na příští rok.

Existuje genderový rozdíl v příjmech? A mohla bych ho vidět?

„Gender pay gap“ (genderový rozdíl v příjmech) samozřejmě neexistuje už proto, že gender je fantazmagorický výmysl s nulovou oporou v realitě. Pro náš účel tedy ztotožníme gender s biologickým pohlavím, jak to navíc v případě údajně neférového odměňování mužů a žen básník myslel, byť tím sám sebe střelil do nohy. Podle Eurostatu je unijní průměr takzvaného gender pay gapu třináct procent. O tolik jsou nižší hrubé hodinové výdělky evropských žen oproti mužům. V Česku dokonce o šestnáct. Potíž je, že výpočet je skutečně hrubý; ignoruje všechny proměnné jako typ práce, počet pracovních hodin za týden, zkušenosti, riziko povolání, výkonnost, schopnost říct si o peníze.

Filozofické fakulty v Praze a Olomouci budou 17. října stávkovat

Akademici z filozofických fakult (FF) Univerzity Karlovy (UK) a Univerzity Palackého v Olomouci (UP) budou 17. října stávkovat. Na dalších fakultách v českých univerzitních městech zatím vznikají stávkové výbory. Stávka má za cíl upozornit na nedůstojné mzdy a podmínky pro výuku a další práci na vysokých školách. ČTK to dnes oznámila iniciativa Hodina pravdy, která sdružuje vyučující a studenty humanitních a společenských oborů.

Pod 20 tisíc měsíčně už brzy ne. Minimální mzda poroste mnohem rychleji než průměrná

Minimální mzda dvacet tisíc, navíc dvojnásobný nárůst oproti té průměrné. Takové navýšení prosazují odbory i ministerstvo práce. Zaměstnavatelé se však takovému zvýšení zátěže brání a volají také po konci existence zaručených mezd. Ty odvozením z minimální mzdy stanovují nejnižší možné platové ohodnocení různých profesí, a představují tak vlastně státem stanovované ceny.

Nový šéf ČT bude brát 289 000 korun měsíčně. Souček dostane o 47 tisíc víc než Dvořák

Nový generální ředitel České televize Jan Souček bude pobírat měsíční mzdu 289 000 korun, což je o 47 000 korun více, než dostával jeho předchůdce Petr Dvořák. Ujednání o mzdě je součástí smlouvy s novým šéfem ČT, kterou ve středu schválila Rada ČT. Výši mzdy rada podle předsedy Karla Nováka stanovila jako šestinásobek průměrné mzdy v České televizi, která byla v srpnu 48 000 korun. Dvořák před šesti lety dostal mzdu 242 000 korun, což byl 6,8 násobek tehdejší průměrné mzdy ve firmě.

„Větší tlak a motivace.“ Vláda chce zmrazit platy policistům i úředníkům, desetitisíce má propustit

Vláda Petra Fialy se brzy chystá představit novelizovaný návrh státního rozpočtu pro příští rok. Po několika předchozích návrzích se zdá, že kabinet plánuje výrazněji zasáhnout do platů státních zaměstnanců i jejich počtů. Plánuje zmrazit platy většině z nich včetně policistů, hasičů, vojáků nebo úředníků. Polepšit si dle dohody mají pouze učitelé. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhl také výraznější snížení stavů, a to o desetitisíce.

Zaměstnanci mají danit benefity nad 21 983 korun jako příjem, navrhuje vláda

Zaměstnanci zřejmě budou mít příští rok v práci bez zdanění benefity do 21 983 korun. Při rozpočítání by tak na měsíc mohli mít s osvobozením od daně k platu či mzdě navíc nepeněžité bonusy nejvýš za 1832 korun. Zaměstnanecká zvýhodnění a podpory nad tuto částku by se měly danit jako příjem. Vyplývá to z koaličního pozměňovacího návrhu k vládnímu konsolidačnímu balíčku a ze schváleného vládního nařízení o vyměřovacím základu. Podle návrhu mají být bez daně benefity do poloviny průměrné mzdy. Ta pro příští rok podle nařízení činí 43 966 korun. Balíček projednává Sněmovna.

Sliby, chyby. Vláda nechce utrácet za učitele, hledá správný ,,účetní“ trik

Na vládě probíhá tuhý boj o rozpočet ministerstva školství. Ministr Mikuláš Bek (STAN) už otevřeně přiznává, že ke slibovanému navýšení platů pedagogů nedojde. Tedy alespoň ne podle vzorce, jaký učitelé očekávali. Resort zřejmě nehodlá porušit novou zákonnou povinnost navýšení na 130 % průměrné mzdy, jen chce využít toho, že se „zapomnělo“ říct, z jakého roku má průměrná mzda pocházet.

Průměrná mzda překročila 43 000 korun. Reálně však klesla

Průměrná mzda v Česku se v letošním druhém čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,7 procenta na 43 193 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 11,1 procenta, se ale mzda reálně snížila o 3,1 procenta. Zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem. Reálná mzda klesla sedmé čtvrtletí v řadě. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Zaměstnanci si toho za mzdu koupí ještě méně, klesala 21 měsíců v řadě

Průměrná mzda v Česku ve druhém čtvrtletí v reálném vyjádření znovu meziročně klesla, a to sedmý kvartál v řadě (21 měsíců). Shodují se na tom analytici. Důvodem je podle nich přetrvávající vysoká inflace, protože v nominálním vyjádření mzdy rostly. Vzhledem ke slábnoucí inflaci ale byl podle analytiků pokles reálné mzdy nižší než v prvním čtvrtletí. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní informace o vývoji mezd ve druhém čtvrtletí v pondělí.

Středula žádá skokový nárůst minimální mzdy. Ministerstvo chce její pravidelné valorizace

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje od ledna navýšení minimální mzdy na 19 500 korun, tedy proti letošku o 2200 korun. Usilovat chce i o dorovnání a zvednutí všech stupňů zaručené mzdy. ČTK to řekl předák ČMKOS Josef Středula. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) zatím neupřesnil, jaký růst minimálního výdělku bude pro příští rok navrhovat. Ministerstvo pracuje na vzorci pro pravidelnou valorizaci. Jednají o něm zástupci resortu s odboráři a zaměstnavateli.

Země s největším pádem životní úrovně v Evropě

Jsme unikátní zemí. Odehrávají se tady trendy, které jsou ekonomicky stěží vysvětlitelné. Jeden zpravidla vylučuje druhý. Jdou proti sobě. U nás to neplatí. Výsledkem je aktuálně největší pád životní úrovně v celé Evropě. A protože to není obvyklé a přirozené, stojí za to se ptát, proč se to tady odehrává a kdo za to nese odpovědnost.

Vítězové a poražení inflace a drahoty: kde se nejvíc přidávalo

Vysoká inflace s sebou přinesla daň v podobě obrovského propadu reálných příjmů. Mzdy nemohly předehnat patnáctiprocentní růst cen předehnat, padaly ve všech oborech. Někdo se však měl přeci jen lépe a na vlně zdražování a energetické krize se svezl. Byli to právě pracovníci v energetice. Těm průměrná mzda vyskočila v nominálním vyjádření o více než 23 procent a měli dokonce vyšší příjem než zaměstnanci v IT sektoru nebo finančnictví.

„Češi zchudli tolik, že konečně přestanou tolerovat drahotu. Už ji nezaplatí“

Nejvyšší propad životní úrovně a reálných mezd v Evropě, jedno z nejprudších zdražování, vysoká ziskovost firem způsobená nepřiměřenými maržemi a do toho téměř nejnižší nezaměstnanost. To je aktuální situace na českém trhu a ekonomové tento stav nazývají podivuhodným. Lidé jsou totiž v nejlepší vyjednávací pozici pro zvýšení mezd, to se ale neděje. Nechtějí riskovat, jsou stále vyděšení událostmi loňského roku a raději tolerují brutální pokles reálného výdělku a nekonečné zdražování.

Michlova ČNB nutí lidi tolerovat nízké mzdy a propad životní úrovně

Na Čechy silně doléhá největší propad reálných příjmů od vzniku samostatné republiky. Mzdy stále nemají šanci předběhnout vysokou inflaci, a za stejné peníze si tak koupíme mnohem méně zboží a služeb než dříve. Čeští zaměstnanci mají ovšem dlouhodobě strach požadovat od svých nadřízených vyšší mzdy. A to i v době dnešního významného propadu životní úrovně a za situace, kdy mají firmy vysoké zisky a vysoké marže, pracovní trh je stále přehřátý a nezaměstnanost nízká.

Ajťáci za 29 tisíc hrubého. „Zaručené mzdy jsou jen hrou na centrální plánování, zrušme je“

Žádný solidární aspekt nemají, je to jen podivný systém a předstírání centrálního plánování. Tak jejich kritici mluví o zaručených mzdách. Ty platí pro všechny profese a odvozením z minimální mzdy stanovují jejich nejnižší možné platové ohodnocení. V posledních letech tlakem odborů rychle rostly a průměrně dosahují už přes 17 tisíc korun. V realitě se ale vůbec nepřibližují tomu, kolik peněz pracovníci v jednotlivých profesích opravdu pobírají. Čeho se tím tedy stát snaží docílit, nevíme, reagují oslovení ekonomové.

„Ať část balíčku platí už letos.“ Na platech a dotacích se má ušetřit 20 miliard

V den, kdy se ve sněmovně začíná projednávat velký vládní úsporný balíček, je jasné, že ho ještě čekají změny. Ministerstvo financí nyní přiznává, že se jeho finální podoba může lišit zásluhou tzv. pozměňovacích návrhů, a to jak vládních poslanců, tak opozice. Změny se navíc čekají už i letos. Aby byl stát schopen udržet schodek rozpočtu na alespoň podobné výši, jakou si určil, bude muset především na platech státních zaměstnanců a dotacích ušetřit minimálně desítky miliard. Podle osloveného ekonoma by stát některé úspory pro příští léta měl provést už nyní.

Čím dál více lidí nevyjde se mzdou. Důkaz dramatického poklesu úrovně, tvrdí ekonom

Pokles reálných příjmů vede k finančním potížím čím dál většího podílu českých zaměstnanců. Potíže vyjít se mzdou má 55 procent lidí, výrazné obtíže má pětina zaměstnanců. Vyplývá to z dat společnosti LMC, provozovatele pracovních portálů Jobs.cz a Prace.cz. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy nelze situaci zdůvodňovat pouze vnějšími vlivy jako je válka na Ukrajině, ale i takzvanou maržově-inflační spirálou.

Příjmy domácností klesly, česká ekonomika se meziročně propadla o 0,5 procenta

Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí klesla meziročně o 0,5 procenta. Pokles je po zpřesnění hlubší, než Český statistický úřad uvedl v květnu, kdy informoval o meziročním snížení hrubého domácího produktu (HDP) o 0,4 procenta. Mezičtvrtletně ekonomika v prvních třech měsících roku stagnovala, potvrdil v pátek na svém webu ČSÚ dřívější čísla.

Vláda naplánovala nová místa na úřadech za desítky milionů. Jde to z EU, hájí se

Vláda ve středu vedle legislativní podoby úsporného balíčku poněkud nenápadně schválila i návrh úpravy počtu pracovních míst ve státní správě. Kabinet v něm navzdory někdejším slibům o snižování stavů plánuje navýšit celkový počet pozic asi o 160. Někde sice míst ubude, na naprosté většině úřadů se ale má nabírat a náklady na platy tam mají vzrůst i o desítky milionů korun. Změny by měly platit už od července, vyplývá to z návrhu, který má deník Echo24 k dispozici.

Šéf pošty vloni bral 5 milionů, odměny ve státním sektoru často přesahují platy

V době, kdy se vedou pravidelné debaty o potřebě snižovat státní výdaje, vyšly statistiky o výši platů a odměn ve státní správě za loňský rok. Z dat sesbíraných organizací Hlídač státu pro její projekt Platy úředníků vyplývá, že největší platy v roce 2022 brali šéfové České pošty nebo Správa železnic, podobné to bylo i s bonusy nad rámec základního platu.

Zvrácené české šetření. Stát v krizi dál vyplácí příplatky za desítky tisíc

Poté, co vláda ustoupila od svého záměru snížit pro rok 2024 tarifní platy státních zaměstnanců, zůstavají velkou neznámou osobní odměny a příplatky, které zaměstnanci dostávají nad rámec základního tabulkového platu. Velký úsporný balíček totiž sice počítá se snížením celkové částky určené na platy a další odměny alespoň o 2 procenta, podle ministerstva financí je ale na každém resortu, kde si škrtne. Aktuální situace je přitom taková, že si na některých ministerstvech přijdou lidé v bonusech na tisíce, případně i více než 10 tisíc korun.

Úsporné plány splaskávají. Stanjura vycouval ze snížení platů státních zaměstnanců

V debatách o výsledné podobě schodku státního rozpočtu lehce zapadlo, že vláda ve středu vycouvala ze svého záměru snížit pro rok 2024 tarifní platy státních zaměstnanců. Ty se v rámci úspor měly snižovat o 5 procent, kabinet je ale ponechá na úrovni letošního roku. Opět se tak na výdajích státu bude šetřit méně, než se avizovalo. Ministerstvo financí nyní počítá jen s tím, že se lehce sníží celková výše částky, která jde na platy a další odměny.

Nepodmíněný příjem? Nápad, který se líbí i některým českým politikům

V Británii otestují nepodmíněný příjem, nápad se líbí i některým českým politikům. Průměrný starobní důchod v ČR by se ovšem při jeho prosazení mohl snížit na méně než polovinu nynější částky. Další zemí, která otestuje základní nepodmíněný příjem, se stává Británie. Ve obci na severovýchodě Anglie a ve čtvrti na severu Londýna budou tamní obyvatelé dostávat pod dva roky 1600 liber měsíčně, tedy zhruba 44 tisíc korun. Badatelé přitom podrobí zkoumání duševní a fyzické zdraví účastníků experimentu.

Rekordní propad životní úrovně inflaci nemusí zastavit. Rozhodne chování firem

Prudký pokles reálných mezd, které jsou nyní na úrovni roku 2017, trhy nemile překvapil. Ve vztahu k úsilí snížit stále dvoucifernou inflaci, je to však příznivá zpráva. Zaměstnancům rostly výdělky, nominálně průměrná mzda narostla o téměř devět procent, jejich kupní síla je ale oslabená. Tlak na zvyšování mezd ovšem roste dál a hrozí nebezpečí, že firmy si budou tyto zvýšené náklady opakovaně přenášet do cen a zdražování se bude dál roztáčet. Riziko mzdově-inflační spirály proto určitě nezmizelo.

Příplatky za miliardy. Ostřelované snížení platů státu je jeden z jeho největších výdajů

Stát se v rámci svého šetření ve velkém pustil do krácení platů ve veřejné sféře. Ty chce ministerstvo financí v čele se Zbyňkem Stanjurou pro příští rok podle předběžného návrhu snížit všem zaměstnancům státu o 4 až 5 procent, krácení pak vzhledem k vývoji veřejných financí hrozí už letos. Krok vlády mnozí včetně opozice kritizují, objem vydávaných peněz a státem nabíraných lidí nicméně pravidelně narůstá. S různými příplatky pak výdaje na platy tvoří jednu z největších položek ve státním rozpočtu.