Výpovědi bez udání důvodu pro mě nejsou téma, chceme ale pracovní právo dostat do 21. století. Pro Echo24 to řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). V těchto dnech se mimo jiné finalizuje změna zákoníku práce, která řeší předvídatelné valorizace minimální mzdy a na to navázanou změnu u mezd zaručených.

Jurečka v rozhovoru pro Echo24 řekl, že chce dostat pracovní právo do 21. století. Nastartování trhu práce je prioritou i pro premiéra Petra Fialu (ODS) či Národní ekonomickou radou vlády (NERV), která mimo jiné radí zavést dánský systém výpovědí bez udání důvodu, které podle expertů umožní na trhu práce větší flexibilitu. Jurečka ale tuto věc řešit nechce. „Pro mě třeba vůbec není téma výpověď bez udání důvodu, i když vím, že se o ní mluví na odborné úrovni, vidíme ty příklady z Dánska. O tom veďme debatu, pokud to dokážeme správně parametricky vyvážit. Ale teď to téma není,“ řekl Jurečka.

Podle něj jsou jiné věci, které jsou v zákoníku práce špatně. „Jdete na rodičovskou a pak nemůžete pracovat na stejné pozici, na které jste doposud v té práci byl. Různě se to obchází. A já říkám, pojďme tohle narovnat pro toho člověka i pro tu firmu. Chceme garanci, aby se člověk mohl do dvou let vrátit na stejnou pozici, to dnes nemáte. Nebo třeba když přijímáte člověka, který má kvalitu, tak za tři měsíce zkušebky to občas nejste schopen zjistit. Hlavně když jde třeba o vědecké pracovníky nebo třeba manažery na vyšší pozici. Tak dejme tomu zaměstnavateli prostor, ať si to může ověřit déle,“ uvedl Jurečka své priority.

V těchto dnech je také před projednáním vládou změna zákoníku práce, která řeší nastavení předvídatelné valorizace minimální mzdy. „Já jsem dal návrh, který byl ve dvou variantách. Buď zvyšme během pěti let minimální mzdu na 50 procent a u toho zrušme zaručenou mzdu. Protože ta hladina minimální mzdy by byla tak vysoko, že by tlačila ty profese nad tím. To bylo v připomínkovém řízení odmítnuto,“ uvedl Jurečka.

„A ten druhý návrh zněl tak, aby se během pěti let minimální mzda zvýšila na 45 procent vůči průměrné, tam ji držme a zredukujme osm skupin zaručených mezd na čtyři. Mezi těmito dvěma návrhy se vede ještě diskuse, hledá se kompromisní návrh. Ministerstvo financí chce zaručenou mzdu úplně zrušit. Já bych ji úplně nerušil, hledáme teď kompromis,“ řekl Jurečka.

MPSV předložilo novelu do mezirezortního připomínkového řízení již v říjnu loňského roku. Mluvčí ministerstva financí Gabriela Krušinová pro Echo24 uvedla, že před ukončením jednání nebude resort věc komentovat. „Předpokládaná účinnost novely je od 1. 7. 2024, minimální a případně i zaručená mzda by se tedy podle nových pravidel měnila již pro rok 2025. Ministerstvo financí se nicméně standardně drží zásady, že nekomentuje materiály jiných rezortů, které dosud nebyly schváleny vládou, a není tedy dojednána jejich konečná podoba,“ uvedla Krušinová.

Změny v dohodách zůstanou

Na dotaz redakce, zda některé změny směřující k větší flexibilitě trhu práce nejsou v rozporu s logikou především zpřísňování dohod o provedení práce, Jurečka řekl, že v tomto případě šlo z velké míry o unijní transpozici. „Přiznám se, předvídatelnost pracovní doby a dovolenou u dohod jsem dělal s extrémně těžkým srdcem, opravdu jako nutnou implementaci evropské směrnice ve chvíli, kdy už nám hrozila konkrétní sankce, kterou bychom začali platit od loňského října. To nebyla vůle vlády,“ uvedl Jurečka.

Pokud jde o dohody, tak Jurečka považuje za důležité, aby stát měl evidenci dohod, což je součást konsolidačního balíčku, o transpozici nejde. „A do budoucna tam, kde odměna převýší měsíční výši 25 % průměrné mzdy, tak říkám, ať už je odváděno pojistné. Trend je neúprosný, lidí na dohodách je čím dál více. Často jsou to velmi kumulované dohody u jednoho zaměstnavatele a jde o nástroj na obcházení standardního pracovního poměru. A když tohle pojede dál v tomto tempu, tak je to zase problém pro veřejné rozpočty a také pro ty lidi, kteří jsou pak překvapeni, že přijde covid a oni nemají nárok na podporu,“ řekl Jurečka.

„Já nechci ty věci komplikovat, ale ve chvíli, kdy vidíme, že to je problém pro důchodový systém a pro veřejné rozpočty, tak se musí řešit a udělat nějaké změny. Toto nastavení je podle mě přijatelné, kumulovat dohody u jednoho zaměstnavatele nejde… A nebo jde, ale s odvodem,“ dodal ministr s tím, že žádné změny se v dohodách neplánují, stejně tak na stole nejsou ani změny jiných opatření z tzv. konsolidačního balíčku.