Tag: právo

Články k tagu

Vyhlášení verdiktu v soudu s Trumpem se už podruhé posunulo. Ve hře je zrušení verdiktu

Newyorský soudce Juan Merchan odložil na neurčito oznámení trestu v procesu s nově zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem, kterého porota uznala vinným z falšování podnikatelských záznamů. Trumpovi dává soudce prostor žádat o zrušení verdiktu poroty v návaznosti na opětovné zvolení do Bílého domu. Oznámení výše trestu už dříve soudce Juan Merchan odložil na 26. listopadu. V novém nařízení tento termín zrušil, aniž by stanovil nový.

Hledání rovnováhy

V poslední době mě zaujaly dvě prvoplánově nesouvisející zprávy. Podle první se ministr spravedlnosti Pavel Blažek rozhodl návrhem nové právní úpravy vymezit vůči judikatuře Ústavního soudu ve věci soudcovských platů, jelikož ji nepovažuje za ústavní. Podle jeho názoru vytvořil Ústavní soud ze soudců privilegovanou skupinu, a to jak v přístupu k rozhodování o jejich platech, tak vlastně i vzhledem k absolutní výši platů. Zpráva druhá je méně brizantní. Na facebookové stránce Katolické teologické fakulty UK se v rámci dlouhodobých názorových výměn mezi zastánci a odpůrci fakultního vedení objevilo zajímavé sdělení.

Méně trestů vězení, zato více pokut. Vláda schválila reformu trestního práva

Vláda dnes schválila rozsáhlou reformu trestního práva, která klade důraz na alternativní tresty včetně peněžitého a částečně dekriminalizuje některé činy. Na tiskové konferenci po dnešním jednání kabinetu to uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Součástí schválených změn je i částečné uvolnění pravidel pro pěstování a držení konopí. Kritikům navrženého legálního množství Blažek vzkázal, že za desítky let nevyjednali nic.

Ve věku 76 let zemřela bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová

Ve věku 76 let zemřela bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Ministerstvo řídila ve vládách Jiřího Rusnoka a Andreje Babiše. V letech 1999-2005 byla nejvyšší státní zástupkyní. V letech 2013 až 2017 byla poslankyní ČSSD. Následně v letech 2019 až 2021 byla ve vládě jako nestranička za ANO. Benešová se narodila 17. dubna 1948. Absolventka pražské právnické fakulty pracovala 20 let jako okresní prokurátorka v Kladně, než začátkem 90. let přišla na Generální prokuraturu ČR

Tečka s odstupem 35 let. Disidentům rostou důchody, stovkám komunistických představitelů je stát ořezal

Za dobu služby či funkce v někdejším komunistickém režimu má snížený důchod 177 lidí. V průměru se prominentům předlistopadové éry pobíraná částka krátila o 1473 korun. Naopak zvýšenou penzi vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zatím 430 disidentkám a disidentům. Kvůli věznění, emigraci či nemožnosti pracovat měli nízký důchod, v průměru se jim dorovnal o 4400 korun. Na tiskové konferenci to v pondělí oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

V moderních dějinách nevídané, šokující

Ve stínu rusko-ukrajinské války se odehrávají dramata, o nichž se u nás nedovíme, nebo se o nich dovídáme zkresleně. Souboj o pravoslavný chrám v Čerkasech na střední Ukrajině předminulý týden byl v českých médiích vyložen jako útok jakýchsi příznivců Moskvy na ukrajinské věřící. Ve skutečnosti to byl zoufalý odpor farníků místní Ukrajinské pravoslavné církve (moskevského patriarchátu), známé pod zkratkou UPC, proti převzetí chrámu státem podporovanou Pravoslavnou církví Ukrajiny (PCU).

Nové odškodné za totalitní šikanu. Stát chce disidentům vyplatit 100 tisíc

Stát se chystá napravit některé dosud neodškodněné křivdy, které zažili disidenti během komunistického režimu. Postarat se o to mají hned dva návrhy, podle nichž by Česko mohlo jednorázově finančně odškodnit lidi postižené tzv. ochranným dohledem nebo vynuceným odchodem do zahraničí. Právní rámec pro kompenzace pochází z pera resortů spravedlnosti a vnitra.

Po soudech stávkují i státní zastupitelství. Nechtějí pracovat za minimální plat

Na pražských státních zastupitelství pokračuje třetím pracovním dnem stávka administrativních zaměstnanců kvůli nízkým platům. Kvůli uzavřeným podatelnám nebude možné podávat například trestní oznámení. Stávku podporuje i Unie státních zástupců. Většina zapisovatelek nebo rejstříkářek se se svým výdělkem pohybuje hluboko pod hranicí průměrné mzdy. Jejich hrubý nástupní plat na pražském státním zastupitelství je pouze 18 680 korun.

Platy na vládě? Porostou „únosně“, 13 procent je moc, naznačil ministr

Vláda nechce zvýšit platy politiků o 13 % jak navrhuje MPSV po rozhodnutí Ústavního soudu. Na čtvrtečním zasedání vlády o tom sice členové Fialova kabinetu debatovali, ale přímo jednat o návrhem budou až příští týden až skončí připomínkové řízení. Růst by ale měl odpovídat zvyšování platů a mezd v soukromém i veřejném sektoru. Novinářům to po čtvrtečním jednání kabinetu řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Beru jen 21 tisíc, kolegové musí i na brigádu. Justiční personál hájí důvod stávky

Třídenní stávka justičních zaměstnanců, která dnes po celé zemi začala, paralyzovala chod většiny soudů. Zaměstnanci protestují za vyšší mzdy. Vysvětlují, že z peněz, které čerpají v rámci justice, sotva vyžijí a že si proto musí často přivydělávat i jinou prací. Dlouhodobá skepse a především nízká životní úroveň stojí například za motivem stávky mladé soudní úřednice z olomouckého okresního soudu. Na své konto dostává každý měsíc ve výplatě 21 000 korun čistého. Za sebou má přitom osm let praxe.

Zaměstnanci soudů stávkují kvůli nízkým platům. Nefungují ani podatelny

Na soudech po celém Česku dnes začíná třídenní stávka justičních zaměstnanců. Kvůli nízkým platům personálu ji vyhlásil Odborový svaz justice. Protest až do středy značně omezí fungování soudů. Zavřené zůstanou podatelny, pokladny a informační centra. Zaměstnanci nebudou odpovídat na dotazy a rozesílat rozhodnutí, lidé nebudou moci nahlížet do spisů. Soudci ze zákona stávkovat nesmějí, ale odročí některá již nařízená jednání.

Justiční odbory vyhlásily třídenní stávku zaměstnanců soudů

Kvůli nedůstojným platovým podmínkám vyhlásily justiční odbory na 7. až 9. října stávku zaměstnanců soudů. K protestu se podle Odborového svazu justice dosud přihlásilo 90 procent zaměstnanců okresních a obvodních soudů a 65 procent zaměstnanců soudů vyšších instancí, s výjimkou soudu Ústavního a jednoho soudu okresního. Svaz o tom v úterý informoval v tiskové zprávě. České soudnictví se podle odborářů dlouhodobě potýká s problémy, které ohrožují základní práceschopnost celého systému.

Nedejme si zahynouti!

Vážení spoluobčané, tento dopis je datován na svátek sv. Ludmily, naší první světice a zároveň našeho prvního křesťanského státníka. Jde mi o to, aby se určitě dostal ke čtenářům v den sv. Václava, dědice České země, vladaře, který se stal vzorem a úměrou všech našich vladařů. Není třeba připomínat, že ho vychovala právě jeho babička, sv. Ludmila.

Koho zavřeme příště?

Bouři vzbudilo o předminulém víkendu zatčení Pavla Durova na letišti u Paříže. Durov je zakladatelem a výlučným majitelem velké sociální sítě Telegram, která přerostla území bývalého Sovětského svazu a dnes se pyšní 900 miliony uživatelů po celém světě. Francouzská policie Durova viní z toho, že na Telegramu umožňuje kriminální činnost, jako jsou obchod s drogami nebo dětská pornografie. Mnoho lidí, například Elon Musk, naopak zásah proti Durovovi považuje za bezprecedentní útok na svobodu projevu. Téma pro Salon Echa.

Exředitel ŘSD dostane rekordních 11 milionů odškodného. Stíhání bylo nezákonné, rozhodl soud

Obvodní soud pro Prahu 2 přiznal bývalému výkonnému řediteli Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Michalu Halovi přes 11 milionů korun s úroky za nezákonné stíhání v kauze pronájmu dálničních odpočívadel, uvedl server Česká justice. Většinu částky podle webu tvoří náhrada ušlého zisku, odškodnění by měl muž dostat i za náklady na obhajobu či nemajetkovou újmu. Dnešní rozhodnutí není pravomocné.

Macron se ozval. Zatčení šéfa Telegramu prý nemá politické pozadí, „je to rozhodnutí soudu“

Zatčení zakladatele a šéfa komunikační platformy Telegram Pavla Durova nebylo podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona motivováno politicky, je to rozhodnutí justice, uvedl Macron na sociální síti X. Durova francouzská policie zatkla v sobotu večer na letišti u Paříže a nyní je ve vazbě. Někteří ruští představitelé kvůli tomu Francii kritizovali, že se chová jako diktatura.

Tchaj-wan stojí mimo svět

Hostem letošního ročníku největšího středoevropského literárního festivalu Měsíc autorského čtení byl Tchaj-wan. Mezi hosty patřila také novinářka, právnička, kriminoložka a předsedkyně Tchajwanské aliance za zrušení trestu smrti Čang Ťüan-fen. Autorka non-fiction na festivalu představila knihu Hooligan Wang Xin-Fu, za niž obdržela Tchajwanskou literární cenu. Pojednává o nejstarším muži v cele smrti na Tchaj-wanu, jenž může být kdykoli popraven za zločin, který však nespáchal.

„Stačilo!“ Protivládní protest v Bratislavě přilákal podle pořadatelů na 18 000 lidí

Počet účastníků úterního protivládního protestu v Bratislavě odhadli jeho organizátoři na 18.000, tedy na dvojnásobek oproti pondělní akci. Na Slovensku dochází k demontáži kultury, vedení ministerstva kultury je arogantní a nekompetentní, zaznělo mimo jiné na dnešní demonstraci. Svolaly ji dvě opoziční strany na protest proti rozhodnutím ministryně kultury Martiny Šimkovičové, ale také proti krokům ministra spravedlnosti Borise Suska.

Pavel poprvé sáhl po milostech. Udělil je matkám nebo muži, který dostal za pašování drog 27 let

Prezident Petr Pavel udělil vůbec první milosti za dobu svého působení v úřadu. Podle prezidentské kanceláře od začátku roku, kdy žádosti o milost vyřizuje výhradně právě KPR, obdržel Hrad přes 700 žádostí a hlava státu se nyní rozhodla vyhovět čtyřem žadatelům. Jsou mezi nimi ženy pečující o blízké i cizinec, který boural pod vlivem alkoholu. První milost byla udělena devětadvacetileté matce, která se stará o tři nezletilé děti.

Nejvíce problémů s právním státem má Maďarsko a Slovensko, uvedla Evropská komise

V Maďarsku a na Slovensku přetrvávají významné problémy ohrožující boj proti korupci, nezávislost médií či fungování občanské společnosti. V každoročním hodnocení stavu právního státu ve všech 27 členských zemích to dnes uvedla Evropská komise (EK). Podle její místopředsedkyně Věry Jourové státy zcela či částečně splnily dvě třetiny (68 procent) doporučení vydaných v roce 2023. I když došlo ke zlepšením, v některých členských zemích podle tiskového prohlášení EK přetrvávají obavy a situace se dále zhoršuje.

Brněnský soud podmínečným trestem za znásilňování nezletilé porušil zákon

Krajský soud v Brně podmíněným trestem za znásilňování nezletilé podle Nejvyššího soudu (NS) porušil zákon. Podmínka je podle rozhodnutí NS trestem nepřiměřeně mírným. O výsledku středečního neveřejného zasedání informovala mluvčí Nejvyššího soudu Gabriela Tomíčková. Nejvyšší soud reagoval na stížnost ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), který ji podal. Nejvyšší soud ale nemůže napadené rozhodnutí zrušit. Jeho výrok by však mohl ovlivnit budoucí rozhodování justice v obdobných případech.

Ministr Blažek o reklamě na Čapím hnízdě: „Je tam oprávněná pachuť“

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek poměrně svižně a nečekaně reagoval na ukončení vyšetřování reklamní větve kauzy Čapí hnízdo, kterou ani nejvyšší státní zástupce Igor Stříž nevrátil do hry. Vyjádřil spokojenost s postupem státního zastupitelství, které podle něj dokazuje jeho apolitičnost a nezneužívání trestního práva vládou Petra Fialy pro politické účely. Blažek však také zdůraznil, že případ zanechává určitou pachuť.

„Vykoupit se z trestné činnosti je absurdní.“ Rychetský proti masivnímu ukládání peněžitých trestů

Bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský nesouhlasí s tím, aby soudy primárně ukládaly peněžité tresty za kriminální činnost. Řekl to dnes v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) České televize. Opatření podle něj neplní preventivní funkci. Možnost uložit za jakýkoliv trestný čin peněžitý trest navrhuje ministerstvo spravedlnosti v novele trestního zákoníku, kterou v březnu rozeslalo do připomínkového řízení. Podle ministra Pavla Blažka (ODS) však úřad na základě odborných debat ještě udělá v návrhu úpravy.

Frankensteinův případ

Donald Trump je vinen ve všech bodech obžaloby. Takové titulky obletěly svět předminulý týden, když newyorská porota uznala Trumpa zodpovědným z 34 trestných činů. Poprvé v americké historii byl bývalý prezident a současný kandidát na hlavu státu oficiálně prohlášen za kriminálníka. Nicméně právní bitva tím nekončí. Začíná odvolací kolečko, které má potenciál vystoupat až k Nejvyššímu soudu. I když porota zřejmě nemohla rozhodnout jinak, pochyby nad celým právním konstruktem zůstávají. Rozetnout je mohou teprve tribunály vyšší instance. V ideálním světě by se nejdřív stal zločin a následně by byl hledán pachatel.

Existuje „diktát Bruselu“? Green Deal lze revidovat, vysvětluje expert na evropské právo

Evropská unie není úplně mezinárodní organizace, není to federace, není to ani konfederace. Je to prostě něco jaksi „svojského”. A platí v ní specifická pravidla. V rozhovoru pro Echo24 to říká odborník na evropské právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Michal Říha. V souvislosti s blížícími se volbami do Evropského parlamentu vysvětluje, jak funguje přednost unijního práva, jestli lze hovořit o „diktátu Bruselu“, mluví o pravomocích EP či o tom, jakým způsobem stále lze měnit Green Deal, což avizují prakticky všechny subjekty.

Prodlouží se záruky, servis má být dostupnější. Přichází právo na opravu vadných výrobků

Dát za opravu pračky, či mobilu podobné částky jako za nové spotřebiče? Podle nové směrnice EU, kterou ve čtvrtek odsouhlasila Evropská rada by podobné situace měly být minulostí. Nově budou muset výrobci nabízet za přiměřenou cenu opravy i zboží po záruce, a to někdy i deset let od uvedení výrobku na trh. Výrobci také budou muset prodávat své náhradní díly jiným obchodům.

Vinen, řekla porota Trumpovi v kauze plateb pornoherečce. „Zdaleka to neskončilo,“ reagoval

Dvanáctičlenná porota v New Yorku ve čtvrtek shledala amerického exprezidenta Donalda Trumpa vinným ve všech 34 bodech obžaloby z falšování finančních záznamů v souvislosti s platbami pornoherečce za mlčenlivost, informují světové agentury. Trump se tak stal prvním americkým prezidentem odsouzeným v trestním procesu. Podle agentury AP si verdikt poroty vyslechl s kamenným výrazem ve tváři. Podle televize CNN soudce Juan Merchan rozhodl, že slyšení, kdy bude oznámena výše trestu, se uskuteční 11. července, krátce před sjezdem, na němž Republikánská strana vybere kandidáta do listopadových prezidentských voleb.

Stát se pokusil dvakrát zmrazit platy soudců. Rozhodnutí politiků zrušil Ústavní soud

Ústavní soud (ÚS) zrušil zmrazení soudcovských platů v roce 2022, byl to ze strany politiků vědomý neústavní zásah. Platy se ale zpětně dorovnávat nebudou. Poukázal na vývoj událostí v roce 2022, kdy v únoru Rusko napadlo Ukrajinu a postupně se pak zhoršovala ekonomická i bezpečnostní situace v Evropě. Jiná je situace u letošního zmrazení soudcovských platů. Ústavní soud je rovněž označil za protiústavní. Soudci ale budou mít nárok na dorovnání platu od státu.

Zaměstnanci soudů jdou příští týden do stávky. Blažek jim nezvýšil platy

Zaměstnanci soudů budou ve středu 29. května stávkovat za zvýšení platů. Jednodenní výstražnou stávku dnes vyhlásily justiční odbory po jednání s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Novinářům to po schůzce řekly Anna Pospíšilová a Marie Šafrová z Odborového svazu justice. Zapojení do stávky podle nich přislíbilo 90 procent z 9500 zaměstnanců. Zúčastnit se mají pracovníci všech soudů vyjma Ústavního.