Piráty povede do voleb do Evropského parlamentu softwarový specialista Marcel Kolaja, který ve stranických primárkách porazil poslance Mikuláše Peksu. Pro Kolaju bylo ve druhém kole voleb 253 z 449 hlasujících Pirátů, Peksu jich podpořilo 196.
Oficiálním počátkem plánů pro zavedení jednotné měny byla Maastrichtská smlouva z roku 1992, která zároveň měnila stávající Evropská společenství na Evropskou unii. Už na svém samotném počátku mohla selhat.
Koruna v závěru týdne posílila k euru i dolaru. Kolem 17.00 se obchodovala na 25,57 Kč/EUR a na 22,41 Kč/USD. Vůči jednotné evropské měně tak proti čtvrtečnímu podvečeru získala osm haléřů a stále je nejsilnější od konce loňského září. Vůči americké měně si ve čtvrtek koruna polepšila o deset haléřů.
Podle prohlášení vlády ze středy 12. prosince nebude Česká republika prozatím stanovovat datum přijetí eura. Jedná se vlastně jen o vládní požehnání k jednotnému doporučení ministerstva financí a České národní banky. Jako o jednom z důvodů, proč euro nepřijímat, se hovoří zejména o nedostatečné konvergenci české ekonomiky k průměru eurozóny a neochotě ohrozit úspory občanů. To ale působí dojmem zástupných důvodů.
Budoucí rozpočtový nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost eurozóny bude mít za cíl pomoci sblížit země se společnou měnou a bude domluven v kontextu budoucího víceletého rozpočtu Evropské unie. V Bruselu to novinářům řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Detaily mechanismu, do kterého se dobrovolně budou moci zapojit i členové evropského mechanismu směnných kurzů bez eura, podle ní vypracují ministři financí eurozóny.
Ministerstvo financí a Česká národní banka opět doporučily vládě prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny, tedy přijetí eura. Vyplývá to z každoročního materiálu MF a ČNB o vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Dokument ve středu schválila vláda, informovala na twitteru ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Vláda Andreje Babiše (ANO) již ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat.
Německo a Francie se po dlouhých jednáních shodly na návrhu společného rozpočtu eurozóny, který by byl součástí rozpočtu celé Evropské unie. Navrhovaný rozpočet by měl snížit ekonomické rozdíly mezi zeměmi používajícími euro a pomoci odvrátit budoucí krize. Vyplývá to podle agentury DPA z usnesení německého ministra financí Olafa Scholze a jeho francouzského kolegy Bruna Le Mairea.
Premiér Andrej Babiš na dnešní přednášce pro studenty Pařížského institutu politických věd, známého jako Sciences Po, jako klíčové výzvy Evropské unie označil migraci, ochranu hranic a také vnitřní reformu evropského bloku, především prosazování volného trhu a zahrnutí všech členských zemí do schengenského systému volného pohybu osob. Dodal rovněž, že Evropa musí pomoci chudým zemím.
Znakem suverenity státu je svobodné vykonávání fiskální politiky a s tím související výsostné právo sestavovat vlastní rozpočet. Od počátku vzniku evropské měnové unie ekonomové varovali, že monetární politika bez politiky fiskální nemůže dlouhodobě fungovat. Krize eurozóny v uplynulém desetiletí to zcela jednoznačně prokázala. I proto Unie dlouhodobě usiluje o monopol nejen nad monetární, ale také nad rozpočtovou politikou členských států.
Srpnem 2018 oficiálně vypršela záchranná operace, která začala v roce 2010 a která měla odvrátit hospodářský bankrot Řecka. Už v červnu, kdy byla schválena poslední evropská půjčka Athénám, evropský komisař pro hospodářství a měnu Pierre Moscovici prohlásil: „Dnes večer skončila řecká krize.“
Bulharsko znají Češi nejspíš jako příjemnou destinaci pro letní dovolenou. Někteří našinci si tam vyzkoušeli i zimní lyžování. A zájemci o svět byznysu zase asi sledují investiční dobrodružství domácích firem tamtéž (ČEZ, PPF). Avšak nejen laici, ale ani mnozí ekonomičtí fajnšmekři si nevšimli, že letošní prázdniny přinesly veledůležitou zprávu, která nečekaně spojila do jednoho příběhu tuto balkánskou zemi, euro a naši republiku. A vlastně i další země Evropské unie, které nemají na zavedení společné měny vyjednanou trvalou výjimku.
Před týdnem jsem uváděl některé základní teze německého sociologa Wolfganga Streecka o konci kapitalismu. Chytrých a promyšlených analýz, se kterými nemusíme souhlasit, ale měli bychom o nich vědět, není v éře zábavného žurnalismu nikdy dost, a proto se v této reflektované recenzi vracím k problematice eura. Peníze jsou totiž něco víc než prostředek, díky kterému můžeme nakupovat. Peníze představují svobodu pro ty, kteří s nimi umějí zacházet, ale třeba i základ národní identity. Umíte si představit, že by Švýcaři přešli na euro? Bylo by to ještě Švýcarsko, kdyby se vzdalo svého franku?
Jako vzdálené hřmění doléhá turecká měnová krize do českých zemí. Po prudkém pádu turecké liry oslabilo také euro proti dolaru, zároveň koruna proti dolaru i euru. Nejde o katastrofu, nejdramatičtější změnou je pro Čechy podražení americké měny o padesát haléřů během jednoho týdne. Z českého pohledu je na příběhu od Bosporu zajímavé něco jiného – konkrétně jak se nevyplácí, když si národ postaví do čela silného vůdce.
Americké akcie zahájily nový týden poklesem. Může za to nervozita na globálních trzích způsobená propadem turecké liry, která se dotkla hlavně finančních společností. Ztráty technologického indexu částečně zbrzdil růst akcií firem Apple a Amazon na nové rekordy. Index Dow Jones klesl o 125,44 bodu, tedy 0,5 procenta, na 25.187,70 bodu. Širší index Standard & Poor‘s 500 se snížil o 11,35 bodu, čili 0,4 procenta, na 2821,93 bodu. Index technologického trhu Nasdaq oslabil o 19,4 bodu, neboli 0,25 procenta, na 7819,71 bodu.
Evropská komise zahájila řízení s Varšavou kvůli zákonu o nejvyšším soudu, které může skončit před evropským soudem. Pravidla, která mohou už v úterý způsobit odchod 27 ze 72 soudců, podle názoru komise podkopávají nezávislost soudnictví a Polsko tak porušuje unijní smlouvy.
Ministři financí zemí platících eurem se shodli na dokončení záchranného programu pro Řecko, které se po osmi letech pomoci bude moci finančně postavit na vlastní nohy. Během jednání v noci na pátek dohodli ministří výši poslední části záchranného programu na 15 miliard eur (přes 380 miliard korun). Atény budou mít zároveň prodlouženu možnost splácet dluhy a úroky o deset let. Podle agentury Reuters to po jednání řekl šéf euroskupiny Mario Centeno.
Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron našli shodu ohledně vytvoření rozpočtu eurozóny, z něhož chtějí v příštích letech financovat hlavně investice ve členských zemích. Mechanismus záchranného fondu eurozóny (ESM) se má postupně proměnit v Evropský měnový fond (EMF). Merkelová a Macron to řekli na společné tiskové konferenci po jednání na zámku Meseberg severně od Berlína.
Euro ve čtvrtek zamířilo prudce dolů poté, co Evropská centrální banka (ECB) slíbila, že bude přinejmenším do konce léta příštího roku držet své základní úrokové sazby na rekordních minimech. Podle agentury Reuters tak jednotná evropská měna zažila nejhorší den od referenda o odchodu Británie z Evropské unie před téměř dvěma roky.
Zákazníci směnáren zřejmě budou mít právo do dvou hodin od výměny peněz odstoupit od transakce. Částka je přitom kvůli možným spekulacím omezena na 1000 eur. Novelu zákona o směnárenské činnosti schválila vláda, informovalo ministerstvo financí. Norma by měla ochránit zejména turisty před těmi směnárnami, které nabízejí nestandardní, pro klienty nevýhodné kurzy.
Rozdíl v kurzu se mezi českými bankami pohybuje až okolo 50 haléřů za euro. Kurz eura je stěžejní i při přepočtu měn zemí mimo eurozónu na koruny. V případě Turecka, Chorvatska či Egypta je tak možné za směnu 10.000 Kč zaplatit až o 500 korun více, vyplývá z analýzy banky Creditas. Navíc nikoliv poplatky za výběr, ale kurzy měny určují, kolik klienty reálně stojí výběr cizí měny z bankomatu v zahraničí.
Premiér v demisi Andrej Babiš v sobotu na festivalu Re:publika v Brně uvedl, že český vstup do eurozóny a tedy přijetí společné evropské měny euro pro něj není prioritou a že je spokojený s českou korunou. Za blahodárné pro tuzemskou ekonomiku považuje intervence České národní banky. Babiš to řekl v moderované debatě s názvem Jakou Evropskou unii chceme?
Předseda vlády v demisi Andrej Babiš řekl, že Evropská unie je pro něj „super projekt“. Sdělil to pro rakouskou hlavní rozhlasovou stanici Österreich 1 (Ö1). Zároveň však byl v rozhovoru vůči EU kritický, když odmítl myšlenku francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o větší integraci členských zemí, a vyjádřil se i proti rozšiřování eurozóny.
Jak bude vypadat budoucnost eurozóny? Podle německého ministr financí Olafa Scholze by již před prázdninami mohl být znám plán, podle kterého by eurozóna měla v následujících letech postupovat. Francie to považuje za restart Evropské unie poté, co se ji Velká Británie rozhodla opustit.
Evropská komise začala podrobně zkoumat záměr americké společnosti Apple převzít službu Shazam, která umí identifikovat hudbu hrající v okolí. Unijní exekutiva krok v tiskové zprávě zdůvodnila obavou, že by se spojením mohl spotřebitelům snížit výběr hudebních služeb.
Nepoctivé směnárny, které v centru Prahy šidí turisty nevýhodným kurzem, mají stále volnou ruku a mohou kouzlit s čísly. O problému hlavního města přitom dlouhodobě ví pražský magistrát, policie i zákonodárci. Pro zlepšení stavu se ale nic pořádného neděje. Řešení totiž údajně vyžaduje změnu zákona, tu sněmovna tento týden zamítla.
Stahují se nad evropským projektem opět mraky – anebo, protože v Itálii nelze brát nic úplně vážně, se vlastně nic nestalo?
Vláda schválila přistoupení Česka k evropskému fiskálnímu paktu. Hlásí se tím k dodržování principů rozpočtové odpovědnosti, které ale již dnes plní. Dokument s oficiálním názvem Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii musí ještě ratifikovat Sněmovna a podepsat prezident. Senát už návrh schválil v srpnu 2014.
Sobotkův kabinet ratifikaci nedotáhl do konce, fiskální pakt odhlasoval jen Senát. Pokud teď Babišův kabinet fiskální pakt nastoluje znova, děje se to čistě z jeho vlastní vůle.
Hrubý domácí produkt (HDP) zemí používajících euro se v loňském roce zvýšil o 2,5 procenta. Ekonomika eurozóny tak zaznamenala nejprudší tempo růstu za deset let. Vyplývá to z rychlého odhadu, který v úterý zveřejnil statistický úřad Eurostat. V roce 2016 stoupl HDP o 1,7 procenta.
Koruna byla včera nejsilnější za posledních pět let. Prolomila hranici 25,40 za euro. Zvedl ji výrok jednoho ze členů bankovní rady, který oznámil, že očekává výrazný vzestup úrokových sazeb.
