Tag: euro

Články k tagu

Inflace v EU v říjnu opět překonala rekord, vzrostla na 11,5 procenta

Míra inflace v Evropské unii v říjnu vystoupila na 11,5 procenta a již devátý měsíc v řadě překonala předchozí rekord. Proti zářijové hodnotě se zvýšila o šest desetin procentního bodu. Oznámil to dnes statistický úřad Eurostat. V Česku tempo meziročního růstu cen proti září zpomalilo o 2,3 procentního bodu, s hodnotou 15,5 procenta však míra inflace zůstává nad průměrem a je sedmá nejvyšší v unii.

Koruna posílila, zpevnila vůči euru i dolaru

Česká měna se dnes dostala k euru na nejsilnější úroveň od únorového začátku války na Ukrajině. K dnešním 17:00 posílila vůči euru proti předchozímu závěru o šest haléřů na 24,32 Kč/EUR. K dolaru se dostala na stejný kurz, když zpevnila o 32 haléřů na 24,32 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.

Fiala: ČR se zaváže snížit emise metanu o 30 %, euro do voleb nebude

Česko se chystá na nynější klimatické konferenci přistoupit ke globálnímu závazku snížit do roku 2030 nejméně o 30 procent emise metanu v porovnání s rokem 2020. Tímto krokem chce česká strana vyjádřit svoji podporu celosvětovému úsilí omezit emise tohoto plynu. Novinářům to v neděli řekl premiér Petr Fiala (ODS) před odletem na klimatickou konferenci OSN v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch. Premiér dále řekl, že v nynějším volebním období nebude přijetí eura aktuálním tématem a Česko euro přijímat nebude.

Přijetí eura je podle Pekarové reálné v roce 2030. Nechá to na příští vládě

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová označila na sobotní stranické programové konferenci v Praze rok 2030 za naprosto realistický pro přijetí společné evropské měny euro. V úvodním projevu také uvedla, že očekává složitou debatu o zvýšení věku pro odchod do důchodu, je ale podle ní nezbytná. Ocenila také českou pomoc Ukrajině po ruské vojenské invazi letos v únoru. "Nechci si ani představovat, jak by se k pomoci Ukrajině stavěly současné opoziční strany, pokud by se dostaly do vlády," uvedla

Evropa šije plány pro měnovou krizi

ÚHEL POHLEDU: Dnes udělám něco, co na tomto místě zase tak často nedělám. Budu totiž uklidňovat. Ale popořadě: čtvrtek 27. října byl ve znamení dalšího zvyšování úrokových sazeb Evropské centrální banky (ECB). ECB opět přistoupila na své poměry k nezvykle razantnímu zvyšování úrokových sazeb o dalších 75 bazických bodů neboli 0,75 procentního bodu, čímž signální úrokovou sazbu v eurozóně posunula na dvě procenta, maximum od roku 2009. Hodnotit tento krok není tak triviální, jak by se mohlo zdát. Kdyby k tomuto kroku ECB přistoupila před čtyřmi nebo dvěma roky – ano, čtete správně, před dvěma roky, tedy skutečně uprostřed doby covidové –, jednoznačně bych jej považovala za dobré rozhodnutí.

Nizozemsko se už připravuje na krach eura. Parlament dostane tajný dokument během týdnů

Nizozemské ministerstvo financí tento týden zveřejnilo na svých stránkách dopis, ve kterém ministryně Sigrid Kaagová informuje dolní komoru parlamentu, že během několika týdnů předloží poslancům důvěrné informace o krizových scénářích týkajících se eura. Dokument, na kterém se ještě pracuje, poskytne poslancům podrobnosti o postupu Nizozemska v možné krizi evropské měny. Dopis zdůrazňuje, že se jedná hypotetický scénář.

Inflace v eurozóně byla opět rekordní, vzrostla na deset procent

Míra inflace v eurozóně v září stejně jako v předchozích měsících zdolala další rekord. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v zemích používajících společnou měnu poprvé od jejího zavedení dosáhlo deseti procent. V rychlém odhadu to uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Hlavní příčinou zrychlující inflace je stále zejména prudké zdražování energií.

Nejsilnější dolar za více než dvacet let

Krize dělají slabé a nepřipravené ještě slabšími. U silných a lépe připravených se naopak projeví odolnost a přizpůsobivost. Teď to v éře rekordní inflace, energetické krize a války v Evropě a první mobilizace Ruska od druhé světové války vidíme v ostrém světle. Realitu velmi dobře odráží vzestupy a pády měn. Česká koruna je samostatný příběh. Česká národní banka s novým guvernérem Alešem Michlem a jeho novou většinou v bankovní radě odmítá zasahovat proti rekordní inflaci zvyšováním úrokových sazeb

Eurozóna už je v mírné recesi kvůli prudkému zdražování energií

Ekonomika eurozóny se už dostala do „mírné recese“, kterou vyvolal prudký růst cen energií a jež přetrvá nejméně do konce roku. Ve své dnešní zprávě pro klienty to uvádí ekonomové švýcarské banky UBS. Zároveň odhadli, že ekonomika eurozóny ve třetím čtvrtletí klesne o 0,1 procenta a ve čtvrtém kvartálu o 0,2 procenta. S ohledem na výkon ekonomiky bloku 19 zemí platících eurem od dubna do června ekonomové UBS zlepšili celoroční výhled. Prognózu růstu pro rok 2023 snížili z 1,2 na 0,8 procenta.

Euro kleslo nejníže od roku 2002 a je zpět pod paritou s dolarem

Euro je zpět pod paritou s dolarem, kleslo až na 0,9928 USD, nejníže od roku 2002. Investoři se v obavách z recese odvracejí od rizikových transakcí a nakupují zejména americkou měnu, považovanou v takové situaci za bezpečnou. Dolaru nahrává i předpoklad pokračujícího zvyšování úrokových sazeb ve Spojených státech. Jednotná evropská měna vůči dolaru kolem 17:50 SELČ ztrácela přes jedno procento a pohybovala se kolem 0,9936 USD.

Euro spadlo pod dolar. Obavy z recese způsobují historický pád evropské měny

Jednotná evropská měna euro se poprvé od konce roku 2002 propadla pod paritu s americkým dolarem a krátce před 15:00 SELČ se prodávala zhruba v kurzu 0,9998 USD. Podle analytiků k tomu přispívají obavy z recese v eurozóně a také předpoklad, že americká centrální banka (Fed) bude pokračovat ve svižném zvyšování úrokových sazeb. Náladu na trhu ovlivnila dnešní statistika ze Spojených států, která ukázala, že míra inflace v USA v červnu překvapivě vystoupila na 9,1 procenta.

Euro = dolar. Evropská měna se propadla na dvacetileté minimum

Jednotná evropská měna euro v úterý poprvé od roku 2002 sestoupila na paritu vůči americkému dolaru. Jedno euro se tak po krátkou dobu prodávalo za jeden dolar. Jednotná evropská měna je nyní pod tlakem kvůli obavám z negativních dopadů energetické krize na evropskou ekonomiku. Kolem poledne euro ztrácelo zhruba 0,2 procenta na 1,0017 USD. Předtím sestoupilo až na 1,0000 USD. Měnoví obchodníci jako pravděpodobnou vyhlíží možnost oslabení až na 0,95 dolaru za euro již v blízké době.

Euro se propadlo vůči dolaru nejníže za 20 let

Euro se v úterý dopoledne na devizovém trhu propadlo vůči dolaru na nejnižší hodnotu od prosince 2002. Podle analytiků k tomu přispívají obavy z recese a také energetická krize v eurozóně. Dolar naopak těží z razantního zpřísňování měnové politiky ve Spojených státech. Euro se dnes dopoledne propadlo na svoji nejnižší úroveň vůči dolaru za posledních dvacet let.

Koruna sráží naši inflaci na polovinu

Rekordní inflace v České republice se mezitím odráží už i na důvěře občanů ve vlastní měnu. Od krize eurozóny před třinácti lety donedávna platilo, že poměr odpůrců a stoupenců eura je zhruba 4 : 1. Postupně ale vzpomínky na krizi eurozóny, zachraňování Řecka nebo Španělska slábnou. Z šetření Eurobarometru zveřejněného před dvěma týdny vyplývá, že pro vstup, ať už okamžitě, nebo později, je 44 procent Čechů. Před rokem jich bylo 33 procent.

Babiš a Zeman, hrobaři české koruny

O Maďarsku a Polsku se často mluví a píše jako o euroskeptických suverenistických zemích. Šedesát devět procent Maďarů a padesát devět procent Poláků by přitom chtělo podle aktuálního průzkumu Eurobarometru ve svých zemích okamžité přijetí eura. Ta čísla jsou s malými výkyvy už roky stejná. Výrazně vyšší než v Dánsku nebo ve Švédsku, kde většina společnosti euro odmítá. Ve Švédsku je pro přijetí jen 45 procent lidí. Maďaři a Poláci nejsou žádní eurofilové. Společnou měnu chtějí, protože nevěří v sílu a stabilitu svých vlastních měn. Vědí proč.

Euro padá, dolar letí vzhůru

V zajetí vlastních starostí o českou korunu, kterou musela centrální banka den po ohlášení jména nového guvernéra Aleše Michla zachraňovat intervencí, zapadá, že tou dlouhodobě oslabující měnou není koruna, ale euro. Než se objevily zprávy, že si prezident republiky vybral do vedení České národní banky Michla, který je dlouhodobým odpůrcem zvyšování úrokových sazeb a tvrdí, že inflace je výrazně dovozového původu, koruna proti euru dlouhodobě posilovala.

Přijetí eura může rozklížit koalici. TOP 09 vytahuje téma, které bylo před volbami tabu

Nedávné tabu v podobě diskuze o přijetí eura se ve vládní koalici dostává na scénu. Uskupení Spolu ve složení stran ODS, TOP 09 a KDU-ČSL se tématu vyhnulo v předvolebním programu a ani o něm nebyla zmínka v programovém prohlášení vlády. Přesto strana TOP 09 na sociálních sítích rozjela příspěvky, které mají vést k diskuzi o přijetí eura. To však naráží na odmítavý postoj pravicové ODS, podle které ani Česká republika nesplňuje formální požadavky.

Euro za 30 Kč a inflace 20 procent. Rusnok popsal ekonomiku bez zásahů ČNB

Pokud by Česká národní banka nezvyšovala úrokové sazby, byla by nyní inflace v Česku podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka minimálně mezi 20 až 25 procenty a kurz koruny by byl 30 korun za euro. Rusnok to dnes řekl na Diskuzním fóru ČNB na Univerzitě Hradec Králové. Poznamenal, že jde z jeho strany o spekulaci, kterou si může dovolit jako „skoro emeritní guvernér“. Meziroční inflace v dubnu stoupla na 14,2 procenta a dostala se na nejvyšší úroveň od prosince 1993. Kurz koruny je nyní pod 25 korunami za euro.

Chorvatský parlament schválil zákon o zavedení eura jako oficiální měny

Chorvatský parlament dnes podle očekávání schválil většinou hlasů zákon o zavedení eura jako oficiální měny v zemi. Podle chorvatských médií ve 151členném Saboru tento právní akt podpořilo 113 přítomných poslanců, 17 bylo proti a jeden se hlasování zdržel. Euro by se mělo v Chorvatsku stát oficiální měnou od ledna příštího roku. Už od 5. září se ale počítá s uváděním cen jak v dosavadní měně, tedy v kunách, tak v eurech. V obou měnách by pak ceny měly platit celý příští rok.

Vysoké úroky ženou české firmy do úvěrů v eurech

České firmy drtí vysoké úroky. Úvěry prodražuje Česká národní banka navyšováním základních úrokových sazeb, které navíc ještě porostou. Společnostem se tak stále více prodražují půjčky. Spolu s tím však roste procento poskytnutých úvěrů v cizích měnách. Nejčastěji to bývají úvěry v eurech, které využívají firmy obchodující v zahraničí. Takové půjčky ale mají svá rizika a problémy mohou přinášet ve chvíli, kdy dojde k oslabování koruny. Jako například propad české měny při jmenování nového guvernéra centrální banky Aleše Michla.

Nejen vysoká inflace, ale i silný dolar. Připlatíme si za nové telefony i počítače

Dolar je nejdražší za posledních dvacet let. Spolu s vysokou inflací to však znamená, že lidé budou mít při nakupování hlouběji do kapsy. Spolu se silnou americkou měnou totiž dochází k prodražování dovozu zboží. I když většina produktů je kupována za eura než za dolary, tak i přesto se dá očekávat zdražení některých produktů. A to zejména těch, které pochází mimo EUi. To bude poznat nejvíce v elektronice, kde mohou zdražit počítače, mobily, notebooku nebo externí disky.

Slovenský premiér vyvrací slova svého ministra: Trváme na placení plynu v eurech

Slovensko podle premiéra Eduarda Hegera trvá při nákupu zemního plynu z Ruska na platbách v eurech. Heger to uvedl poté, co ministr hospodářství Richard Sulík ve víkendové televizní diskusi připustil možnost úhrady v rublech, jak to od takzvaných "nikoli přátelských zemí" požaduje Moskva. Sulíka za jeho výrok kritizovali někteří kolegové z vládní koalice. Jeho výrok komentoval v pondělí i slovenský premiér.

Vedení účetnictví v eurech neznamená smrt koruny. A zastánce eura utiší

Vláda Petra Fialy plánuje už delší dobu změnu, která umožní vést vedení účetnictví a daňovou evidenci v eurech. Novinka je naplánovaná na leden roku 2024 a pomohla by zejména firmám, které se pohybují v zahraničním obchodě. Zastánci přijetí eura ale podle ekonomů oslovených redakcí Echo24 mohou smutnit, protože jim odpadává jejich silný argument, že jsou firmy obchodující se zahraničními společnostmi v nevýhodě kvůli kurzovému riziku. Pokud se podaří vládní koalici změnu uskutečnit, tak se o smrti české koruny nedá hovořit.

Slavní Evropané patří na eurobankovky, říká šéfka ECB a vzpomíná na pětifrank

Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) by na eurobankovkách viděla místo fiktivních staveb raději slavné Evropany. Podle jejího názoru by se tak lidé s Evropskou unií snáze identifikovali. Christine Lagardeová to uvedla v rozhovoru s německou mediální sítí Redaktionsnetzwerk Deutschland (RND). „Osobně si dovedu velmi dobře představit, že na bankovkách ukážeme tváře slavných Evropanů: Leonarda da Vinciho, Ludwiga van Beethovena nebo Jamese Joyce,“ řekla Lagardeová.

Tak silnou korunu stát nečekal. Současná situace nahrává zahraničním investorům

Tak silné posilování koruny k euru i dolaru překvapilo i ministerstvo financí. K současnému stavu velmi přispěla Česká národní banka, která v druhé polovině minulého roku začala navyšovat základní úrokové sazby. Sama centrální banka počítala s tím, že se koruna může dostat k hranici 24 korun za euro. Koruna zřejmě bude ještě více posilovat z důvodu dalších zásahů České národní banky, která chce i letos základní úrokové sazby zvedat.

Jejich vakcína zachránila miliony životů. Europoslanec chce dát BioNTech na bankovky

Německý europoslanec Moritz Körner přišel s návrhem, aby Evropská centrální banka při blížících se změnách podoby eurobankovek na jedné z nich vyobrazila zakladatele firmy BioNTech Ugur Sahin and Özlem Türeciová. Společnost BioNTech se ve spolupráci s Pfizerem podílela na vývoji dosud nejvyužívanější vakcíny proti koronaviru. Podle Körnera zachránila Sahin a Türeciová skrze svou firmu miliony lidských životů.

Přijetí eura není aktuálně pro Česko výhodné, míní ekonomové

Přijetí eura by nyní nebylo pro Českou republiku výhodné, domnívají se odborníci oslovení ČTK. Důvodem je podle nich především ztráta samostatné měnové politiky ČNB a stabilizační funkce samostatné české měny a také aktuální stav veřejných financí. Nejistý je také podle nich vývoj ekonomiky eurozóny po skončení pandemie koronaviru nebo politika ECB. Na druhou stranu přijetí jednotné evropské měny by podle ekonomů ještě více snížilo transakční náklady podniků a úplně zrušilo riziko výkyvů kurzu koruny.

Vánoce pro českou korunu. Posílila a prolomila hranici 25 korun za euro

Česká koruna se v pátek nakrátko dostala poměrově k euru pod hranici 25 korun, kde byl kurz naposledy vloni v únoru před začátkem epidemie nemoci covid-19 v Česku, vyplývá z dat agentury Bloomberg. Kurz následně opět vystoupal nad 25 korun. I tak se ale koruna stala rekordmanem, roční úročení české měny vzrostlo nejvíce na světě. Navíc letos posílila vůči euru jako jediná z měn Visegrádské skupiny.

Několik evropských zemí plánuje znovu otevřít mise v Afghánistánu

Několik evropských zemí pracuje na otevření společné diplomatické mise v Afghánistánu, což by umožnilo jejich velvyslancům, aby se vrátili do země. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Západní země se už několik měsíců zabývají otázkou, jakým způsobem komunikovat s hnutím Tálibán, které se v létě v Afghánistánu opět dostalo k moci. USA i další země uzavřely své ambasády v zemi a stáhly z Afghánistánu své diplomaty prakticky okamžitě,

Nová vláda neplánuje přijetí eura. Stanjura: Zatím to není výhodné

Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN) v rámci funkčního období nově vznikající vlády neplánuje přijetí eura. Česko totiž nesplňuje podmínky pro přijetí eura, pro zemi to také prozatím není výhodné. Přijetí společné evropské měny je tak spíše až otázka pro další vládu. Vyplývá to z vyjádření předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Jana Jakoba a místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury pro novináře před dnešním jednáním o nové koaliční vládě.