Tag: výročí 17. listopadu

Články k tagu

Revoluci si lidé připomenou on-line, do ulic ale vyjdou odpůrci protiepidemických opatření

Z velké části do on-line prostředí se letos přesunou oslavy 17. listopadu, některé akce se ale i přes omezení pohybu lidí kvůli koronavirové epidemii budou konat v ulicích. Na pražském Albertově sice nebude tradiční pódium, ale bude možné tu položit svíčku. Prahou projdou také dvě desítky účastníků maskovaného průvodu Sametové posvícení.

Chtěli se mít líp

Z listopadu 1989 zůstaly desítky obrazů zachycených fotografiemi nebo filmem. Jsou na nich často docela veselé výjevy lidí, kteří někam hledí, někoho poslouchají, něco volají. Tváří se většinou nadějně, někdy až dychtivě, jsou, dalo by se říct, v očekávání, že věci se dějí správně a jdou tak, jak jít mají.

„Národní třída jako po boji“

Zásah bezpečnostních složek v pátek 17. listopadu 1989, nasazení útvarů Veřejné a Státní bezpečnosti a odboru zvláštního určení v centru Prahy a zejména na Národní třídě nepochopitelně patří k nejméně známým událostem této převratné doby našich novodobých dějin. Stranou pozornosti ještě třicet let po zásahu zůstává jak komplikovaná organizace a řízení celé akce, tak zároveň identifikace nasazených jednotek.

Videomaping, koncerty či protesty proti Babišovi. ČR se připravuje na oslavy 30 let svobody

Kulaté výročí pádu komunismu v bývalém Československu připomene víc akcí, než se každoročně ve výroční den začátku sametové revoluce koná. Vláda na oslavy tohoto a ještě dalších dvou výročí, která připadají na letošní rok, vyčlenila 55 milionů korun. Jednou ze stěžejních akcí bude otevření nové stálé expozice Národního muzea věnované českým a slovenským dějinám 20. století.

Revolucionáři vhodní a nevhodní

Vládní kampaň HateFree Culture, která je přes všechny politické změny posledních let kupodivu dál součástí Agentury pro sociální začleňování, se v těchto pohnutých listopadových dnech připojila ke všem těm, kdo mají potřebu zaujmout stanovisko k 30. výročí Listopadu. Představitelé kampaně s pomocí několika známých tváří, jako je Martha Issová, upozorňují, co že se v posledních letech nestalo: státní symboly, „zejména pak barvy české vlajky, tedy trikolora“, jsou zneužívány některými zájmovými skupinami „k vyčleňování některých skupin obyvatel“.

Kdo „vyhrál“ v Listopadu?

Přípravy oslav výročí sedmnáctého listopadu přinesly jednu drobnou kontroverzi, lidé, kteří pod hlavičkou „Děkujeme, že můžeme“ (v Česku se často projevuje sklon pojmenovávat ledacos vskutku kreativně) vyzvali studenty výtvarných škol, aby vytvořili plakáty s výroční tematikou, které pak měly být vyvěšené v centru Prahy.

Klaus: Svobodu nyní ohrožují nové ideologie. Ochrana klimatu a genderová teorie

Pád komunismu byl nejdůležitější událostí moderních českých dějin a rok 1989 přinesl svobodu, demokracii, suverenitu a volný trh. Všechny tyto hodnoty ale nyní ohrožují nové ideologie spojené s ochranou klimatu nebo s genderem, řekl v pondělí na konferenci k 30. výročí pádu železné opony bývalý český prezident Václav Klaus. Podle něj je obtížné proti novým ideologiím bojovat, protože nemají jednotící jméno.

Svátek demokracie – stát se k oslavám 17. listopadu příliš nehlásí

Pryč jsou časy, kdy nejvyšší čeští představitelé slavili kulaté výročí sametové revoluce na Hradě po boku světových státníků. Tehdejší prezident Václav Havel například při desátém výročí na Hradě přivítal George Bushe a Michaila Gorbačova či Margaret Thatcherovou. Stát sám o sobě letos ani žádnou velkou oslavu na 17. listopad nepřipravuje, pouze formou dotací podpoří většinou občanské akce. Také prezident Miloš Zeman s premiérem Andrejem Babišem upřednostní před Prahou oslavy na Slovensku.

Zakladatelé Občanského fóra chtějí na 17. listopad zrušit hradní kontroly

Patnáct zakládajících členů někdejšího Občanského fóra a hnutí Verejnosti proti násiliu vyzvalo Správu Pražského hradu, aby 17. listopadu zrušila kontroly u vstupu do hradního areálu. Odstranění překážek by lidem umožnilo, aby si svobodně připomněli poselství 30 let starých událostí, uvádí zakladatelé ve výzvě. Pro Echo24 však mluvčí Hradu Jiří Ovčáček uvedl, že není žádný důvod kontroly rušit. A to ani 17. listopadu.

Květiny od Babiše

Úvodní akord 17. listopadu letos vytvořila noční a ranní květinová akce u odpadkového koše. Andrej Babiš nejprve rafinovaně vyřešil problém, co se 17. listopadem. Správně pochopil, že na denní návštěvu Národní třídy není právě vhodná situace, proto se na pamětním místě, tedy před Kaňkovým domem, zjevil už v noci. Rychle položil na chodník květinu s kouskem textu Modlitby pro Martu (autorská práva byla jistě ošetřena), natočil krátké video a odletěl, jak řekl, do Švýcarska za synem. Další dějství znáte. 

„Tisíckrát opakované lži,“ říká Babiš k důvodům rozsáhlých demonstrací

Sobotní akce vyjadřující nesouhlas účastníků s Andrejem Babišem jsou podle premiéra protestem proti tisíckrát opakovaným lžím, uvedl to v neděli pro server iRozhlas. Kvůli nespokojenosti s politickou situaci v Česku vedeném vládou Andreje Babiše protestovaly během včerejších akcí spojených s připomínkou a oslavou výročí 17. listopadu tisíce lidí po celé republice. Největší protestní akce pak byla uspořádána především jako reakce na aktuální události týkající se premiérova trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo a údajného únosu jeho syna.

Nad oslavami 17. listopadu se vznášel Babišův stín. Dominovaly protesty proti němu

Letošnímu 17. listopadu se v Praze dominoval duch protestních akcí, lidé vyjadřovali svůj nesouhlas zejména s premiérem Andrejem Babišem. K napjaté atmosféře přispěla především politická krize související s novými skutečnostmi v kauze Čapího hnízda. Došlo však i na tradiční vzpomínkové akce a kladení věnců, byť zčásti za bouřlivé atmosféry - slavnostní setkání na Národní třídě si ani letos nenechala ujít řada politiků. I letos se oslavy 17. listopadu obešly bez prezidenta Miloše Zemana, který na Národní třídu květiny pouze poslal. Návštěvníci hlavního dějiště událostí z roku 1989 se nepotkali ani s premiérem – kytici u pamětní desky položil již krátce po půlnoci.

Tisíce lidí prošly Prahou. Mohutný dav na Staroměstském náměstí požadoval demisi premiéra Babiše

Tisíce lidí se vydaly v sobotu odpoledne z Hradčan od Pražského hradu přes Karlův most směrem na Staroměstské náměstí. Průvod procházející Nerudou ulicí se zdá nekonečný, komentovali akci někteří přihlížející. Demonstranti požadovali demisi trestně stíhaného premiéra Andreje Babiše (ANO). K vidění byly české vlajky i vlajky EU, další lidé nesli transparenty, například s nápisem „Odstup, satane!“, a skandovali „Demisi, demisi!“ Akci pořádal spolek Milion chvilek pro demokracii. Shromáždění na Staroměstském náměstí skončilo kolem 17:30 zpěvem české hymny, lidé nad hlavami drželi rozsvícené mobilní telefony.

Zhovadilost, primitivismus, neslušnost..., ale i pochopení. Politici vidí vyhození květin různě

Část opozičních politiků chápe vyhození květin premiéra Andreje Babiše (ANO) či prezidenta Miloše Zemana od památníku na Národní třídě. Považují to za důkaz nespokojenosti lidí. Další ale postup demonstrantů tvrdě kritizují. Poslankyně a starostka Prahy 2 Jana Černochová (ODS) vyhození květin označila za primitivismus, lidovecký poslanec Marian Jurečka za zhovadilost, podle předsedy ČSSD Jana Hamáčka to bylo neuctivé a neslušné. Hrad mluví o „fašistické lůze utržené ze řetězu“.

Vyhrocená atmosféra. Babišova kytice na Národní skončila v koši. Premiér ji přinesl pod rouškou noci

Napjatá, vyhrocená atmosféra od sobotního rána provází pietní akty politiků u památníku 17. listopadu na Národní třídě v Praze. Na předsedu ČSSD a vicepremiéra Jana Hamáčka, který přišel spolu s dalšími představiteli strany, desítky lidí hlasitě pískaly, amerického velvyslance Stephena Kinga naopak odměnili potleskem. Květiny, které Hamáček k památníku položil, se chystali lidé vyhodit do koše, ale nakonec na pietním místě zůstaly.

Spikleneckým teoriím o 17. listopadu věří zklamaní a nedocenění lidé, říká historik

Češi vnímají 17. listopad podle své dnešní situace. Nespokojení a zklamaní lidé často považují revoluci za naplánované spiknutí mocných, pro jiné jsou osobnosti listopadu naopak hrdinové. Myslí si to ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Miroslav Vaněk. Historik v rozhovoru pro Echo24 objasnil, že pád režimu byl nevyhnutelný. Důvodem byla mezinárodní situace a vnitřní ekonomické a ekologické problémy. „Byla to jen otázka času a vhodné konstelace,“ řekl. Vaněk byl v roce 1989 jedním z účastníků ekologických demonstrací v Teplicích, které předcházely Sametové revoluci, o nichž deník Echo24 již dříve psal. „V Praze Teplice podcenili,“ upozornil Vaněk.