Další zpoždění rekonstrukce Libeňského mostu? Pražský magistrát s ní má naspěch. Volby se blíží a oprava důležitého a architektonicky cenného spojení Holešovic a Libně byla před čtyřmi lety jednou z priorit současného osazenstva radnice. Původně měla začít ještě letos, stížnost jednoho z účastníků výběrového řízení ale může celý plán zabrzdit.
Aby stavitelé dostáli novým pravidlům a dosáhli téměř nulové energetické spotřeby, musejí se mnohem více zaměřit na celkovou architekturu domu a „nedostatky“ dohánět například instalací střešních solárů nebo využíváním rekuperace. Čerpání energie z obnovitelných zdrojů tak začíná nabývat stále větší důležitosti a spoléhat se pouze na tloušťku tepelné izolace nebo modernější okna už lidem stačit nebude.
Opoziční poslanci hnutí ANO a SPD svými hlasy poprvé přehlasovali vládní koalici. O návrhu koaličních poslanců na odklad části nového stavebního zákona bude Sněmovna debatovat nejdříve v březnu. Není jisté, kdy ho bude schvalovat. Poslanci dnes na návrh bývalé ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (ANO) přerušili projednávání tohoto bodu do 1. března. Návrh na přerušení prošel hlasy 83 poslanců opozičních hnutí ANO a SPD, zatímco zapotřebí jich bylo alespoň 82.
Dálnice měly být jednou z hlavních priorit minulé vlády Andreje Babiše, která se podílela na chodu státu od roku 2014. Hnutí ANO mělo od té doby nepřetržitě resort dopravy, které zodpovídá za stavbu dálnic. Letos se však otevřelo jen 46,5 kilometrů. I když se jednalo o dvojnásobný výsledek oproti loňskému roku, tak číslo značně zaostává za někdejšími sliby.
Chystaná přísnější pravidla pro energetickou náročnost budov z dílny Evropské komise (EK) mohou způsobit starosti majitelům historických budov. Směrnice totiž nijak neupřesňuje, jak takové stavby citlivě renovovat, aby se dosáhlo požadovaných standardů na snižování emisí, jak to velí zelený balíček Fit for 55. Vlastníci nevyhovujících budov by tak museli čerpat dotace, aby podmínky splnili a směli domy pronajímat či prodávat.
Stavební výroba v Česku v říjnu meziročně vzrostla o 3,7 procenta, meziměsíčně byla vyšší o 0,4 procenta. Růst odvětví táhlo pozemní stavitelství, což je stavba bytových i nebytových budov. Jeho produkce se ve srovnání se stejným měsícem minulého roku zvýšila o 7,1 procenta. Naopak průmyslová výroba meziročně poklesla téměř o 5%. Vyplývá to z dnešního oznámení Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Po sériích lockdownů kvůli koronaviru přišlo rychlé vystřízlivění. Po zamrzlé ekonomice a zastavených provozech se nyní snaží trh oklepat a vrátit se do starých kolejí. Vysoká poptávka však tlačí na ceny, které se následně promítají zákazníkům a konečným spotřebitelům. Ceny průmyslových výrobců se ale vyšplhaly meziročně nejvíce za skoro posledních 30 let a lidé si tak nejspíše budou muset zvyknout, že téměř pro všechny výrobky si budou muset sáhnout více do kapsy.
Stavebnictví čekají zlé časy. Prudké zdražování materiálu dál pokračuje strašidelným tempem a nic nenasvědčuje tomu, že by se měly ceny v příštích měsících stabilizovat. Lidé dnes zaplatí za některé položky i několikanásobek ceny před pandemií. Výrazně zdražilo hlavně dřevo, železo nebo polystyren. Jiné položky je zase problém vůbec sehnat. To se pochopitelně odráží i na rostoucích cenách nemovitostí a stavebních prací.
Situace na trhu bydlení se podle expertů výrazně propíše do budoucích trendů. Mladí lidé budou kvůli zvyšující se nedostupnosti a rostoucím cenám nemovitostí odsouvat jejich nákup do pozdějšího věku, budou tlačit na růst mezd a do nákupů se projeví i změna jejich životního stylu. Ceny bydlení v Česku v posledních letech vytrvale rostou a přes letošní rekordní zájem o hypotéky začne podle analytiků jejich dostupnost se zvyšujícími se úrokovými sazbami dále klesat.
Nedostatek a vysoká cena stavebních materiálů velmi komplikuje výstavbu či rekonstrukce nemovitostí. Realitní trh již několik let prochází krizí kvůli malé výstavbě bytů a domů. V následujících letech tomu ale nebude jinak. Ceny proto začínají ještě rychleji růst, a to právě z důvodu cen stavebnin. Z průzkumu CEEC Research navíc vyplývá, že přes 60 procent stavebních firem své stavby přeceňuje. Pokles cen se tak v dohledu nedá očekávat.
Ceny průmyslových výrobců v Česku letos v červenci stouply meziročně o 7,8 procenta, což byl nejvýraznější růst od listopadu 2004. Oznámil to v pondělí Český statistický úřad (ČSÚ). Oproti loňsku vzrostly také ceny zemědělských výrobců o 5,2 procenta, ceny stavebních prací o 5,6 procenta a ceny tržních služeb pro podniky o 1,0 procenta.
Investoři staveb se potýkají s extrémním nárůstem cen stavebního materiálu. Vzrostly totiž ceny prakticky všech stavebních materiálů, výrazně zejména dřevo, jež zdražilo až o 300 %. Příčin je hned několik, jde především o koronavirovou pandemii a kůrovcovou kalamitu. Ceny dřeva nerostou prudce jen v České republice, ale také v okolních státech. Výrazně drahé je například v Německu, nebo v Rakousku, kde se také poměrně často používá ke konstrukci dřevostaveb.
Bytová krize nekončí a zdaleka se neblíží konec, po kterém by měl být dostatek nemovitostí na trhu. V červnu sice stavební produkce meziročně vzrostla, problémem ale je dokončování staveb, u kterého došlo dokonce k poklesu. Na vině jsou rostoucí ceny stavebního zboží, které vystřelily během koronavirové krize. Stále také rostou ceny nových i starých bytů. V červnu se například v Praze pohybují ceny nových bytů okolo 118 tisíc korun za metr čtvereční.
Dálnice D11 je po uzavření kvůli bourání mostu na okraji Prahy opět zcela průjezdná, v úterý ráno kolem 05:30 silničáři otevřeli i úsek ve směru na Hradec Králové. Vyplývá to z informací Národního dopravního informačního centra. Směr do Prahy byl zprovozněn v pondělí vpodvečer. Uzavírka v pražských Horních Počernicích začala v sobotu v 17:00 a měla skončit původně v neděli v 9:00, práce zkomplikovalo ale velké množství výztuže nezanesené v dokumentaci.
Ministerstvo pro místní rozvoj oznámilo, že s novým stavebním zákonem, podle kterého nově přejdou stavební úřady pod stát, dojde ke snížení stavebních úředníků o 2000 lidí. Napomoci tomu má zrychlení a zjednodušení povolovacích procesů a jejich digitalizace. „Digitalizace samozřejmě musí přinést úsporu, ale chtěl bych od paní ministryně slyšet, o co se opírá, a jaká je reálná analýza,“ kritizuje výrok ministerstva opoziční poslanec a místopředseda ODS Martin Kupka.
Den po schválení kontroverzního stavebního zákona z pera hnutí ANO, víří rozhodnutí Poslanecké sněmovny i nadále emoce. Zatímco politici ANO slaví, opozice slibuje, že pokud bude mít po volbách možnost, tento zákon ještě upraví. Poslanec hnutí ANO Martin Kolovratník mezitím prohlásil, že se některým politikům z koalice SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) stavební zákon líbí, ale „báli se jít ofiko proti stranické linii“. V reakci na to jej poslanec KDU-ČSL Marek Výborný označil za „trapného lháře“.
Sněmovna přehlasovala senátní veto a stvrdila nový stavební zákon. Vláda si od něj slibuje rychlejší stavební řízení a dodržování lhůt. Zákon se připravoval několik let a ministerstvo pro místní rozvoj, které ho předložilo, ho považuje za zásadní. Odpůrci varují, že vzdálí úřady občanům, a stavební řízení naopak zkomplikuje. S prosazením zákona dnes pomohly hlasy šesti poslanců KSČM. Pro zákon hlasovalo 104 poslanců, zapotřebí jich bylo alespoň 101. Zákon musí ještě podepsat prezident Miloš Zeman.
Cesta z krize bude náročnější a delší než se na první pohled zdálo. Hned poté, co stát rozvolnil přísná pravidla kvůli koronavirové nákaze, se projevil negativní trend zvyšujících se cen. A to jak stavebního materiálu, tak vstupního zboží obecně. Firmy tak proto teď ruší zakázky nebo propočítávají citelné zdražení. Asociace malých a středních podniků tak proto mluví o největší skokové změně v obchodních vztazích od sametové revoluce.
Když večer ve čtvrtek 24. června zpustošilo ničivé tornádo několik obcí na Hodonínsku a Břeclavsku na jižní Moravě, ti prozíraví, kdo pozorovali zkázu a rychle uvažovali, jak co nejlépe pomoci, hned věděli, že přišla v nejhorší době pro opravy zničených domů. A ovšem i pro stavby nových na místech těch, které musely jít kvůli narušené statice k zemi. Věděli, že jednou z nejúčinnějších pomocí bude pro postižené zajištění stavebních materiálů na obnovu zničených budov.
Senát ve čtvrtek jednomyslně zamítl návrh nového stavebního zákona. Senátorům na něm vadil hlavně přesun stavebních úřadů pod stát a centralizace stavební správy pod Nejvyšším stavebním úřadem. Obávali se také, že v případě schválení této změny se zpomalí stavební řízení. Zamítnout zákon doporučily tři senátní výbory a stálá komise pro rozvoj venkova. Na plénu ve čtvrtek proti přijetí hlasovalo všech 65 přítomných senátorů. Stejně tak Senát zamítl i změnový zákon, který má upravit šest desítek souvisejících norem.
Dáma, která se globálně proslavila svými precizními, křehkými konstrukcemi ze skla a oceli, je proslulá tím, že detaily staveb pečlivě kontroluje přímo na místě. Zakázky po celém světě včetně Prahy má Eva Jiřičná stále. Jen musela kvůli covidovým restrikcím a karanténám úplně změnit styl práce. Všechno řídí ze svého londýnského bytu. V rozhovoru pro Týdeník Echo popisuje, jak pandemie čínského koronaviru, tažení proti klimatické změně a prudké zdražování všech stavebních materiálů promění společnost a architekturu.
O víkendu zemřel významný pražský developer a investor Tomáš Tamir Winterstein, bylo mu 72 let. Informoval o tom dnes server Seznam Zprávy a časopis Forbes. Winterstein se svou společností Lighthouse Group vybudoval v hlavním městě řadu administrativních budov a stovky bytů především v okolí libeňské O2 areny nebo v Holešovicích. Wintersteina pojilo přátelství s bývalým premiérem Janem Fischerem. V roce 2013 mu pomohl vyřešit dluhy po neúspěšné kandidatuře na prezidenta.
Nejenom stavebnictví zachvátil růst cen, který je po koronavirové krizi nejvíce patrný. Vyšší ceny zaznamenávají výrobci v zemědělské i průmyslové výrobě. Pro běžného spotřebitele nemusí být růst cen produktů nyní až tak patrný. Přesto současné ceny předznamenávají budoucí vývoj právě pro běžné lidi, kterým se produkty zdraží. Z meziročního růstu cen se tak dá odhadnout, že poroste cena dřeva, kovů nebo také chemických látek a výrobků.
Přes střední Evropu se už několik let valí zateplovací vlna, po níž tady zůstávají domy, ze kterých se staly dunící barevné krabice jako ze hry pro slabomyslné děti. Chvíli jsem uvažoval nad tím nekorektním a necitlivým přirovnáním, ale je to tak. Zateplování debilizuje podobu našich měst, městeček a vesnic, bere jim ducha, paměť a inteligenci.
Bytová krize způsobená nedostatečnou výstavbou jen tak neskončí. Na vině je kromě nefunkčního stavebního zákona také pokoronavirová doba plná zdražování a vysoké poptávky. Ceny totiž razantně poskočily i ve stavebnictví, kde je nedostatek materiálu, který se navíc prodražuje. Na vině je kromě výpadku dodávek materiálu i nedostatku pracovníků i špatné počasí. Negativně se to promítá v zastavení některých developerských projektů a i běžným lidem se prodražuje stavba domů.
Měla to být jedna z mála pozitivních věcí, které tu po vládě Andreje Babiše mohly zůstat. Nový stavební zákon měl proklestit náročnou byrokracii, kvůli níž jsou u nás byty nejméně dostupné z celé Evropské unie, protože se staví málo a pomalu. Měl zrychlit povolování staveb, aby lidé už nemuseli obíhat úřady pro mnoho povolovacích razítek. Stál na principu, že občan vše vyřizuje na jednom místě a mezi úřady obíhají jen elektronické spisy.
Stavební výrobě v Česku se stále nedaří nastartovat růst. V dubnu meziročně klesla o 3,9%. Výroba poklesla i meziměsíčně, a to o 1,3%. Stejně jako v předchozích měsících i za dubnovým snížením stály pozemní stavby, tedy výstavby bytů, kanceláří nebo skladů. Inženýrské stavitelství, tedy zejména dopravní stavby, ve srovnání s loňským dubnem stagnovalo. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ).
Společnost KKCG Real Estate Group představila nový komplex budov Bořislavka centra, kde budou zítra otevřeny první obchody. Kancelářsko-obchodní komplex sestává ze čtyř nepravidelných skleněných krystalů, které vytváří přímo nad stanicí metra Bořislavka živé lokální centrum a podtrhuje význam městské radiály Evropská. Moderní architekturu významně doplňují díla současných českých umělců. Do nových kanceláří se v průběhu června přestěhují mimo jiné i společnosti ze skupiny KKCG.
Praha zaplatí firmě Hochtief o 23 milionů korun více za rekonstrukci spodní části Václavského náměstí, která se v důsledku změn v původním projektu prodražila. Kromě toho město také připravuje stavbu tramvajových kolejí na náměstí, která by měla stát dalších 85 milionů korun. Vyplývá to z dokumentu, který v pondělí schválili radní. Stavební práce začaly loni a původně měly stát asi 330 milionů korun. Vedení města v pondělí schválilo dodatek k původní smlouvě, který se týká menších úprav projektu.
Rakouskem nadále hýbe případ obřího kartelu stavebních společností, které přes patnáct let ovlivňovaly ceny zakázek, rozdělovaly si zákazníky a sdílely mezi sebou citlivé informace. V kauze pravděpodobně největší kartelové dohody v zemi od konce druhé světové války dominují až miliardové veřejné projekty například na stavbu silnic nebo veřejných budov, silně dotčeny tedy byly peníze daňových poplatníků.
