Ministerstvo pro místní rozvoj oznámilo, že s novým stavebním zákonem, podle kterého nově přejdou stavební úřady pod stát, dojde ke snížení stavebních úředníků o 2000 lidí. Napomoci tomu má zrychlení a zjednodušení povolovacích procesů a jejich digitalizace. „Digitalizace samozřejmě musí přinést úsporu, ale chtěl bych od paní ministryně slyšet, o co se opírá, a jaká je reálná analýza,“ kritizuje výrok ministerstva, které vede Kláda Dostálová (za ANO), opoziční poslanec a místopředseda ODS Martin Kupka.

Sněmovna v úterý přehlasovala senátní veto a stvrdila nový stavební zákon, ve čtvrtek ho podepsal i prezident Miloš Zeman. Vláda si od nového zákona slibuje rychlejší stavební řízení a dodržování lhůt. Zákon se připravoval několik let a ministerstvo pro místní rozvoj, které ho předložilo, ho považuje za zásadní. Odpůrci varují, že vzdálí úřady občanům, a stavební řízení naopak zkomplikuje.

„V současnosti hovoříme asi o 7000 úřednících, v nové struktuře pak počítáme s počtem asi 5000 úředníků, a to včetně integrovaných dotčených orgánů. Předpokladem pro snížení počtu úředníků je zefektivnění povolovacích procesů a jejich digitalizace. Toto snížení pak zahrnuje rovněž skutečnost, že možná ne všichni úředníci budou chtít do této nové soustavy přejít,“ uvedlo ministerstvo pro místní rozvoj.

Zákon dlouhodobě kritizovali obě opoziční koalice. Místopředseda ODS Martin Kupka, který je zároveň místopředsedou sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj pro Echo24 řekl, že nikdo zatím neviděl analýzu, o kterou se ministerstvo pro místní rozvoj opírá.

„Já jsem jeden ze spoluautorů řešení digitalizace stavebního prostředí, a to samozřejmě úspory lidí přinese, především to zefektivní tu činnost. Ale z hlediska nastavení nových vazeb a nového stavebního úřadu, který bude zahrnovat nejenom úředníky samotných stavebních úřadů, ale i úředníky z těch dotčených orgánů, tak to číslo, i podle názoru ministerstva vnitra, je prostě nerealistické. Samozřejmě, že digitalizace i ty další kroky musí přinést úsporu, ale chtěl bych od paní ministryně, když teď hází těmi čísly, slyšet, o co se opírá, a jaká je ta reálná analýza,“ uvedl Kupka pro Echo24.

Z Národního plánu obnovy v rámci zrychlení a digitalizace stavebního řízení byla podle ministerstva vyčleněna miliarda korun. A to na vybavení stavebních úřadů, ale i na školení a další záležitosti. „S novou výstavbou budov na zelené louce se nepočítá. Co se týče prostor, ty se budou v případě potřeby pronajímat, ideálně zůstane většina úředníků sedět tam, kde sedí nyní,“ sdělilo ministerstvo pro místní rozvoj.

Jak dále uvedlo, transformace začne 1. ledna 2022 vznikem Nejvyššího stavebního úřadu (NSÚ). Dokončena bude do 1. července 2023, kdy budou účinné všechny části zákona, včetně digitalizace.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) v červnu uvedla, že Nejvyšší stavební úřad bude mít okolo 400 zaměstnanců. Většina z nich bude působit v sídle NSÚ v Ostravě.

„Paskvil, protlačený silou“

Senát zákon vetoval začátkem července hlasy všech přítomných senátorů. Nelíbil se jim hlavně navrhovaný přesun stavebních úřadů pod stát. To kritizovala i sněmovní opozice. Opoziční řečníci varovali především před kolapsem stavebního řízení, který podle nich bude důsledkem plánovaného zřízení Nejvyššího stavebního úřadu. Zákon nazývali paskvilem a vládě vyčítali, že ho protlačuje silou.

Vláda Andreje Babiše během posledních let každoročně navyšuje počet lidí vyplácených státem. V loňském roce se řady státních zaměstnanců rozšířily o 14 632 úředníků a celkový počet se zatím zastavil na čísle 463 648 lidí ve službách státu. Náklady na nové zaměstnance pak stály občany 23 miliard korun navíc.