Ponížení pro prezidenta Emmanuela Macrona a prolomení dlouholetého tabu spojeného s volbou krajní pravice přineslo podle evropských médií nedělní první kolo parlamentních voleb ve Francii. Macron ve druhém kole voleb sotva odvrátí vítězství pravicového Národního sdružení (RN) a zemi patrně čeká období politické nestability, shodují se média.
Ve Francii získalo 75 poslanců mandát v Národním shromáždění už v prvním kole nedělních voleb. Pravicové Národní sdružení získalo 37 mandátů, levicová koalice 32, vyplývá z údajů francouzského ministerstva vnitra. Po konci prvního kola voleb, ve kterých podle předběžných výsledků zvítězilo pravicové Národní sdružení se ziskem 33 procent hlasů, vypukly na mnoha místech Francie levicově orientované demonstrace.
První kolo francouzský parlamentních předčasných voleb podle očekávání vyhrálo opoziční Národní sdružení (RN). Se svým lídrem Jordanem Bardellou dosáhlo podle odhadů zveřejněných po uzavření volebních místností podporu 34 procent voličů. Levicový blok Nouveau front populaire, ve kterém se před volbami sdružili socialisté, komunisté, zelení či strana Nepodrobená Francie, může podle exit pollů získat 28 procent hlasů. Vládní centristický blok Emmanuela Macrona dostane přes 20 procent.
Ve Francii se dnes koná první kolo předčasných parlamentních voleb. Možnost rozhodnout o novém složení Národního shromáždění, tedy dolní komory parlamentu, má asi 49 milionů oprávněných voličů. Očekává se vítězství opoziční nacionalistické strany Národní sdružení (RN). Nové složení parlamentu, a tedy i vlády, bude jasné až po kole druhém, naplánovaném na 7. července. Účast voličů byla v poledne vyšší než v minulých volbách, uvedlo ministerstvo vnitra.
Na pondělí, den po prvním kole nedělních parlamentních voleb ve Francii, prezident Emmanuel Macron svolává naléhavě svou vládu v očekávání vítězství opozičního Národního sdružení (RN), uvedla v sobotu agentura AFP. Macron, premiér Gabriel Attal a členové kabinetu se tak sejdou šest dní před druhým kolem, a budou rozhodovat o strategii, jak zvrátit případné uchopení moci stranou Marine Le Penové. Národní sdružení se svým lídrem Jordanem Bardellou dosáhlo podle posledního průzkumu před v volbami, který byl zveřejněn v pátek, rekordní podpory voličů, 36,5 procenta.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na jasnou porážku své strany v eurovolbách oznámil, že rozpouští Národní shromáždění a vypíše nové volby na přelom června a července. Vzestup krajní pravice, která volby podle prvních odhadů s velkým náskokem vyhrála, označil Macron za nebezpečí pro Francii. Volby do Evropského parlamentu vyhrálo ve Francii podle prvních odhadů nacionalistické Národní sdružení (RN) Marine Le Penové, které získalo přibližně 32 procent hlasů.
Letošní volební kampaň do Evropského parlamentu byla absolutně fragmentovaná. Připomínala puzzle rozhozené do malých obrázků, takže šlo jen obtížně složit celkový obraz. Jaké byly příčiny? Poprvé převzaly hlavní slovo ve volební kampani sociální sítě se svými dosahy. Klasická média typu novin, časopisů nebo televizí aspoň pět dní před volbami, kdy vznikají tyto řádky, nepřinesla nic, co by obrátilo tok volební kampaně. Tradiční tištěná média mají stále menší čtenost, takže už ani neovlivňují výstupy kolegů z jiných médií jako v minulosti.
Vůdkyně francouzské pravice Marine Le Penová navrhla italské premiérce Giorgie Meloniové, aby s ní spojila síly v nové alianci v Evropském parlamentu. "Nyní je čas se sjednotit, bylo by to opravdu užitečné," řekla Le Penová deníku Corriere della Sera. "Myslím, že bychom takovou příležitost neměli promarnit," dodala. Pozvání přišlo poté, co francouzské Národní sdružení (RN) prohlásilo, že již nebude v parlamentu zasedat s Alternativou pro Německo (AfD),
Na pozadí evropské politiky se rýsuje velké stmelování a sbližování pravicových stran napříč unií. Italská premiérka Giorgia Meloniová prohlásila, že se pokusí sjednotit evropské pravicové strany a chce, aby si Evropa „vzala zpět“ kontrolu nad svým osudem. Rostoucí sbližování naznačují také smířlivá slova šéfky francouzského pravicového Národního sdružení Marine Le Penové vůči italské pravici Bratři Itálie, píše zpravodajský Euractiv. Obě strany si ne vždy rozuměly, ale poslední kroky mohou znamenat obrat ke zlepšujícím se vztahům.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová slíbila, že bude čelit ruskému vlivu v Evropě. Před červnovými volbami do Evropského parlamentu kontinent podle ní čelí útokům "jak zevnitř, tak zvenčí". Von der Leyenová zahájila evropskou kampaň evropských lidovců, chce "vrátit úder" nacionalistické pravici. Zmínila několik stran mezi nimi německou AfD a francouzské Národní sdružení.
Národní sdružení (RN) Marine Le Penové má potenciál zcela rozdrtit ostatní politické strany ve Francii a v parlamentních volbách by nejen obdrželo většinu hlasů, ale mohlo by získat i většinu absolutní.
Neúspěšná kandidátka na prezidentku Francie Marine Le Penová by tentokrát vyhrála, kdyby se o post znovu ucházela, vyplývá z nejnovějších volebních průzkumů. Podle agentury Elabe by získala 55 procent, pokud by se znovu utkala s Emmanuelem Macronem. V prvním kole voleb by nad Macronem vyhrála v poměru 31 procent oproti 23 procentům. Sběr dat proběhl na začátku dubna, tedy hned po schválení nepopulární důchodové reformy.
Marine Le Penovou nahradí v čele francouzské nacionálně pravicové strany Národní sdružení (RN) sedmadvacetiletý europoslanec Jordan Bardella. Rozhodli o tom v sobotu členové strany na sjezdu. Bardella jednoznačně porazil svého protikandidáta Louise Aliota, a stane se tak prvním předsedou strany, který nepochází z rodiny Le Penů. Bardella, který RN jako výkonný předseda vede už od loňského září, dostal skoro 85 procent hlas. Aliot, bývalý partner Marine Le Penové, získal 15 procent.
Večírek na pařížských Martových polích před eiffelovkou se snažil alespoň na pár hodin přehlušit rozpačitou a pesimistickou atmosféru, v níž si včera Francouzi zvolili staronového prezidenta. Byly to defenzivní volby. Emmanuel Macron zvítězil nikoli proto, že by do něj vkládala většina lidí naději, jak dá zemi nový směr a energii, jako tomu bylo v roce 2017. Vyhrál, protože byl ten, kdo nakonec většině Francouzů připadal jako nejmenší zlo. Tak mu buď dali hlas, hodili do urny bílý lístek, nebo rovnou zůstali doma.
Emmanuel Macron byl znovuzvolen francouzským prezidentem. Ukazují na to projekce francouzských médií zveřejněné dnes večer po uzavření volebních místností v druhém kole voleb, které Macronovi přisuzují poměrně přesvědčivé vítězství s asi 58 procenty hlasů. Jeho krajně pravicová soupeřka Marine Le Penová získá kolem 42 procent.Volby nicméně provázela na francouzské poměry malá volební účast, k urnám zřejmě dorazilo jen těsně přes 70 procent voličů, což je nejméně od roku 1969.
Ve Francii se dnes koná druhé kolo prezidentských voleb, z prvního kola postoupil současný centristický prezident Emmanuel Macron a pravicová politička Marine Le Penová. Poslední průzkumy favorizují Macrona s náskokem 10 až 12 procentních bodů. Oba tábory se ale shodují, že souboj bude těsný a že nic není rozhodnuto. Největší názorové rozpory mezi oběma kandidáty panují v navrhovaných řešeních klesající kupní síly Francouzů, ohledně věku odchodu do důchodu či v mograci.
Poslední předvolební vystoupení krajně pravicové kandidátky na prezidentku Francie Marine Le Penové se podle agentury AFP točilo především kolem kritiky současné hlavy státu Emmanuela Macrona. Le Penová se do něj opřela na úvod mítinku ve francouzském Arrasu, když ho po středečním televizním duelu opakovaně označila za „povýšeného“ a „bezmezně arogantního“. „Prezident by se takto chovat neměl,“ prohlásila kandidátka Národního sdružení (RN).
Dlouho očekávaná debata finalistů francouzských prezidentských voleb rychle přerostla v konfrontaci kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Současný prezident Emmanuel Macron obvinil svou soupeřku Marine Le Penovou, že její zájmy jsou spjaty s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oba kandidáti se ve středu také střetli ohledně postojů k Evropské unii, migraci nebo ekologii. „Myslím, že jste byla jedním z prvních evropských politiků, kteří v roce 2014 uznali výsledek anexe Krymu," řekl Macron.
Pokud se nepřihodí nic mimořádného, Emmanuel Macron se za dva týdny stane podruhé prezidentem Francie. Po dlouhé době úřadující hlava státu obhájí svůj mandát. Naposledy se to podařilo republikánovi Jacquesi Chiracovi před dvaceti lety. Další dva prezidenti, republikán Nicolas Sarkozy a socialista Francois Hollande, mandáty nedokázali obhájit. V repríze souboje z minulých voleb se Macron utká s kandidátkou Národní fronty Marine Le Penovou. A podle průzkumů by ji měl porazit s přehledem s náskokem 53 versus 47 procent.
Šéf Elysejského paláce Emmanuel Macron v prvním kole prezidentských voleb porazil rivalku Marine Le Penovou a společně s ní postupuje do kola druhého, ukazují projekce zveřejněné francouzskými médii po uzavření volebních místností. Macrona podle odhadů agentur Ifop, Opinionway nebo Ipsos volilo o čtyři až šest procent více hlasujících než Le Penovou. Část poražených kandidátů vyhlásila pro druhé kolo volby podporu Macronovi. Projekce jsou založené i na sečtených hlasech.
Do prvního kola prezidentských voleb ve Francii zbývá několik hodin a to znamená, že v zemi se skoro 50 miliony právoplatných voličů se rozhostilo předvolební ticho, během něhož kandidáti už nemohou vést kampaň. Přerušení předvolebních agitací ovšem rozhodně neznamená klid, vzhledem ke skutečnosti, že volby už podle průzkumů nemají jasného favorita, jímž byla dlouho stávající hlava státu Emmanuel Macron. Poslední sondáže nasvědčují jeho těsnému souboji se stálicí krajní pravice Marine Le Penovou.
Po pandemii covidu-19 se hlavním tématem ve Francii před prezidentskými volbami 10. a 24. dubna (druhé kolo) stala rusko-ukrajinská válka a s ní spojené výdaje na armádu, dále zahraniční politika, uprchlíci i nezávislost na poli energetiky. Ruská invaze na Ukrajinu také posílila pozici současného prezidenta Emmanuela Macrona, jehož někteří protikandidáti v minulosti stranili Vladimiru Putinovi. Kampani dominovala i témata poklesu kupní síly, minimální mzdy, vzdělávání a zdravotní péče.
Pokud by se prezidentské volby ve Franci konaly již teď, v čele státu by opět stanul nynější prezident Emmanuel Macron. Druhá by v obou kolech podle průzkumu společnosti Harris Interactive pro ekonomický server Challenges skončila krajně pravicová politička Marine Le Penová. Macron Le Penovou porazil už ve volbách před pěti lety. Macron by v prvním kole voleb získal podle průzkumu 24 procent hlasů, z druhého místa by s ním se 17 procenty do druhého kola postoupila Le Penová.
Z pařížského Vítězného oblouku v neděli úřady nechaly sejmout vlajku Evropské unie, kterou tam umístily u příležitosti zahájení půlročního předsednictví Francie v EU. Stalo se tak poté, co vyvěšení vlajky na symbolu francouzských vojenských úspěchů kritizovala Marine Le Penová a další představitelé nacionalistické pravice, informují média. Le Penová může být podle průzkumů hlavním soupeřem prezidenta Emmanuela Macrona v jarních prezidentských volbách.
Známý francouzský konzervativní komentátor a publicista Éric Zemmour, o kterém se stále více spekuluje, že bude kandidovat na prezidenta, se v předvolebních průzkumech bleskově vyšvihl na třetí místo, těsně za šéfku Národního sdružení Marine Le Penovou. Té průzkumy dosud dávaly jasnou šanci spolu se současným prezidentem Emmanuelem Macronem pro postup do druhého kola voleb, který se budou ve Francii konat za necelý rok.
Všichni v Národním sdružení (RN) pochopili, že Marine Le Penová nikdy volby nevyhraje, řekl v sobotu v rozhovoru s televizí BFM TV známý konzervativní novinář deníku Le Figaro Éric Zemmour, který už dlouho napíná francouzskou veřejnost, zda on sám bude kandidovat v prezidentských volbách příští rok. Jeho kandidatura by totiž mohla zásadně zkomplikovat očekávaný postup šéfky RN do druhého kola voleb se stávajícím prezidentem Emmanuelem Macronem.
Ve 13 regionech pevninské Francie a dvou zámořských územích dnes lidé hlasovali v prvním kole místních voleb. Na 48 milionů Francouzů tak mělo právo vybrat činitele, kteří budou příštích šest let rozhodovat o záležitostech, jež se dotýkají jejich každodenního života, jako je veřejná doprava, školství, či územní plánování. Podle projekcí tří agentur pro výzkum veřejného mínění ovládli dnešní hlasování republikáni. Národní pravice Marine Le Penové zůstala za očekáváními.
Ve 13 regionech pevninské Francie a dvou zámořských územích se dnes konají místní volby. Na 48 milionů Francouzů tak může vybírat činitele, kteří budou příštích šest let rozhodovat o záležitostech, jež se dotýkají jejich každodenního života, jako je veřejná doprava, školství, či územní plánování. Podle analytiků se čeká velmi nízká účast voličů a značný úspěch pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové a také republikánské pravice.
Předsedkyně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penová je mezi voliči stále více reflektována jako hlavní kandidát celé francouzské pravice pro prezidentské volby v příštím roce, zvláště, když se republikáni stále nedohodli na společném kandidátovi. Šéfka RN je také stále více přijatelná i pro státní úředníky. Všechny průzkumy z posledních týdnů také ukazují pokračující nárůst preferencí pro Le Penovou a podle aktuálního šetření by těsně zvítězila v první kole.
S blížícím se začátkem Mistrovství Evropy ve fotbale, zveřejnila tento týden francouzská reprezentace svou hymnu pro letošní ročník. Autorem skladby „Écris mon nom en bleu“ (Napiš mé jméno modře) je rapper Youssoupha, populární v migrantském francouzském prostředí. Je známý svými kontroverzními texty, kdy například vulgárně zpívá, že znásilní tu "děvku Marine Le Penovou", nebo když nabádal k vyhrožování smrtí komentátorovi listu Le Figaro a televize CNews Ériku Zemmourovi.
