Ponížení pro prezidenta Emmanuela Macrona a prolomení dlouholetého tabu spojeného s volbou krajní pravice přineslo podle evropských médií nedělní první kolo parlamentních voleb ve Francii. Macron ve druhém kole voleb sotva odvrátí vítězství pravicového Národního sdružení (RN) a zemi patrně čeká období politické nestability, shodují se média.

Zahraniční deníky a weby hovoří o jasné prezidentově porážce po volbách, v nichž získalo RN 33 procent hlasů, koalice levicových stran 28 procent a Macronův centristický blok necelých 22 procent hlasů. V přepočtu na hlasy mělo Národní sdružení o pět milionů hlasů více než v roce 2022.

„Macron byl ponížen. Druhá největší evropská ekonomika čelí nestabilitě,“ píše bruselský web Politico. Odhaduje však, že pravděpodobným výsledkem druhého kola voleb bude parlament, v němž žádný blok nezíská většinu hlasů, což povede ke složitému dohadování zákonodárného sboru s prezidentem.

„Vymizení studu, který byl vždy spojen s hlasováním pro RN, byl dlouhý proces, ale nyní jej s jistotou lze prohlásit za dokončený,“ napsal web britské stanice BBC v narážce na to, že se Francouzi postupně přestali ostýchat veřejně přihlásit k volbě krajní pravice, která se stává nejsilnějším subjektem v zemi. Ve druhém kole voleb tuto neděli půjde hlavně o to, zda se kandidátům ostatních stran podaří zabránit RN, aby získala 289 mandátů potřebných k většinové vládě, dodává BBC.

Francie má „na kahánku“ stojí v titulku dnešního komentáře německého týdeníku Der Spiegel. Démonů, které svým vyhlášením předčasných parlamentních voleb Macron vypustil, se už nezbaví. Volby udělaly z RN Marine Le Penové nejsilnější politickou stranu ve Francii, píše Der Spiegel.

Německý list Die Welt ve svém komentáři uvedl, že takzvaný macronismus zkrachoval. Výsledky voleb znamenají pro prezidenta „řádné proplesknutí“ a pro Le Penovou velké vítězství. Co bude následovat, by mohlo být novou kapitolou francouzské politiky, píše Die Welt.

Výsledky prvního kola voleb znamenají pro Francii prolomení tabu, píše italský deník Corriere della Sera, který poukazuje na velmi vysokou volební účast. Francouzi tak kladně odpověděli na výzvu prezidenta Macrona, aby šli volit. „Nezmobilizovali se pro něj, ale proti němu,“ uvedl deník. Italský tisk také poukazuje na to, že prezidentský tábor se nyní bude muset domluvit s levicovou Novou lidovou frontou, kterou vládní představitelé označovali za extremistickou podobně jako Národní sdružení. „Prezident se nachází v situaci, kdy je země rozdělená do tří bloků, a je tu velmi konkrétní možnost, že republikánská pravice a republikánská levice nedokáží uzavřít spojenectví, aby zastavily nástup krajní pravice k moci,“ uvádí deník La Stampa.

Španělský list El País napsal, že nedělní výsledky jsou jasnou zprávou o mizení politického středu ve Francii. Země je podle něj nyní rozdělena na tři bloky a RN bude usilovat o absolutní většinu. „Zda jí dosáhne, nebo ne, to záleží na ostatních, jestli se dokážou přestat nenávidět a postaví společné demokratické kandidáty,“ soudí španělský deník.

Belgický list De Tijd upozorňuje, že výsledky prvního kola francouzských parlamentních voleb ještě nic nevypovídají o konečném rozdělení křesel v parlamentu, protože v druhém kole vstoupí do hry ještě taktické úvahy při hlasování. Podle deníku ale Macron zjevně přecenil své síly, když vyhlásil předčasné volby a vnímal je jako svého druhu referendum o své politice uprostřed druhého funkčního období.

Národní sdružení získalo ve volbách o pět milionů hlasů více než v roce 2022

Národní sdružení (RN) získalo v neděli o pět milionů hlasů více než při stejném hlasování v roce 2022. RN dalo hlas 9,3 milionu Francouzů a spojence této strany podpořilo dalších 1,25 milionu voličů. Už v prvním kole získalo mandát 39 poslanců z RN a stran jeho spojenců a také 32 poslanců za levicovou formaci Nová lidová fronta. Druhé kolo voleb se uskuteční v 501 z 577 obvodů, vyplývá z informací ministerstva vnitra a francouzského tisku z dnešního dopoledne. K urnám přišlo 66,7 procenta voličů, nejvíce od roku 1997.

Kandidáti za RN postoupili do druhého kola ve 446 obvodech z 501, v nichž se budou poslanci volit tuto neděli. Nejsilnější pozice má RN na severu a jihu země. Strana je tradičně velmi slabá v Paříži a okolí.

O tři miliony hlasů si polepšila ve srovnáni s rokem 2022 i levicová aliance, která jich dostala zhruba devět milionů. Nová lidová fronta získala v prvním kole 32 mandátů a do druhé kola postoupilo přes 400 jejích kandidátů. Ve 131 případech se tak stalo z třetího místa a dá se očekávat, že většina těchto kandidátů se účasti v druhém kole vzdá ve snaze spojit síly proti krajní pravici. Celkem levicový blok získal 28 procent hlasů.

Díky vysoké volební účasti si o několik stovek tisíc hlasů polepšily i strany z bloku prezidenta Emmanuela Macrona, které tisk označuje za hlavní poražené nedělních voleb. Celkem Macronova koalice Spolu získala v prvním kole dva mandáty a její kandidáti postoupil do druhého kola ve třech stovkách obvodů. Ve zhruba stovce z nich však až z třetího místa, takže se dá očekávat, že ve většině případů se tito kandidáti nedělního kola nezúčastní. Prezidentský tábor získal 21 procent hlasů, o pět procentních bodů méně než v roce 2022.