První kolo francouzských parlamentních voleb skončilo podle průzkumů velmi těsným výsledkem. Koalice Spolu prezidenta Emmanuela Macrona a radikální levicová formace Nová lidová, socialistická a ekologická unie (NUPES) Jeana-Luka Mélenchona získaly podle odhadů shodně mezi 25 a 26 procenty hlasů. Macronova centristická aliance má šanci zůstat po druhém kole příští neděli největší parlamentní silou.
„Budou cyklostezky podléhat kvótám na cyklisty a cyklistky, aby se cyklistky necítily zahlceny okolním testosteronem, který by se vznášel v cyklistickém vzduchu?“ Zatímco na východní periférii Evropy zuří válka, která zasahuje přímo do životů obyvatel celého starého kontinentu, radnice druhého největšího francouzské města Lyonu ovládaná progresivisty přišla s novým krokem vpřed.
Francouzi budou v neděli v prvním kole voleb vybírat své zástupce do Národního shromáždění. V 577 obvodech bude o stejný počet mandátů soupeřit na 6300 kandidátů. Pro usnadnění výběru voličům vznikly čtyři koalice - v čele té středové stojí Emmanuel Macron, který v dubnových volbách obhájil post prezidenta.
Ukrajinská armáda si pochvaluje dodávky francouzských houfnic Caesar. Zbraně, o jejichž nákupu uvažovala i česká armáda, nyní efektivně využívají ukrajinské ozbrojené síly na frontě. Dokazují to videa z posledních dní. Jedno z nich zaznamenává bleskový útok tří Caesarů proti ruským cílům vzdáleným 17 kilometrů. Informuje například francouzský France Info či U.S. Defense News.
V pařížském muzeu Louvre muž přestrojený za ženu na invalidním vozíku hodil dort na obraz Mony Lisy. Slavné dílo od Leonarda da Vinciho nebylo poškozeno, protože ho chrání silné neprůstřelné sklo. Útočník tvrdil, že bojuje za ochranu životního prostředí, informuje o tom stanice BFM TV. Ochranka v muzeu mladého muže oblečeného v bílém, s parukou a šátkem okolo krku, po činu vyvedla ze sálu a očistila sklo potřísněné šlehačkou.
Snaha Ukrajiny o vstup do Evropské unie nemůže být dokončena dříve než za 15 nebo 20 let, řekl v neděli v rozhlase Radio J francouzský ministr pro Evropu Clément Beaune a polil tak studenou vodou naděje ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na rychlý vstup jeho země do EU po ruské invazi. "Musíme být upřímní. Pokud říkáme, že Ukrajina vstoupí do EU za šest měsíců nebo za rok nebo dva, lžeme. Není to pravda," řekl Clement Beaune pro Radio J.
Po zjištění výskytu opičích neštovic v několika evropských zemích z tohoto týdne potvrdilo první případy této vzácné nemoci také Německo, Francie, Belgie a Kanada. Austrálie má podezření na nákazu u muže, který se vrátil z cesty do Evropy. Opičí neštovice jsou vzácné virové onemocnění, jehož projevy jsou podobné lidským neštovicím, avšak obvykle s mírnějšími projevy. První případ v Německu dnes identifikoval tamní vojenský mikrobiologický institut v okolí Mnichova.
V polovině dubna přichází obyčejně okamžik, kdy fanoušci umělecké kinematografie a tzv. filmoví profesionálové se vzrušením vyhlížejí oznámení přibližně stovky filmů vybraných do programu festivalu v Cannes. Faktický šéf nejvýznamnějšího filmového svátku, obdivovaný a zatracovaný umělecký ředitel Thierry Frémaux, hraje roli svého druhu trendsettera, jeho selekce slouží jako výkladní skříň aktuálních audiovizuálních lahůdek a buzola pro navigaci exkluzivní částí filmové produkce, jejíž ambicí je přinutit diváka i přemýšlet.
Francouzské město Grenoble uvolnilo pravidla týkající se plaveckých úborů ve veřejných bazénech, takže od června se budou smět ženy koupat i v jednodílných plavkách zahalujících celé tělo, takzvaných burkinách, nebo naopak bez horního dílu plavek s odhalenými ňadry. V pondělí o tomto kontroverzním kroku rozhodla rada města. Ve Francii téma burkin, které z náboženských důvodů nosí některé muslimky, rozděluje společnost a vyvolává ostré debaty.
Minulý týden byl diplomaticky výrazně česko-polský. Nejdřív ve středu navštívil prezident Andrzej Duda svého českého kolegu Miloše Zemana na Pražském hradě. Jen dva dny poté zamířil premiér Petr Fiala do Varšavy za polským premiérem Mateuszem Morawieckým. Ty návštěvy měly symbolický význam i velmi věcný a konkrétní obsah. Polsko se v těžké době energetické krize a ruské agrese na Ukrajině stalo lídrem Evropské unie a zároveň naším klíčovým spojencem v prosazování zájmů a představ o tom, jak by měla Unie v krizových časech manévrovat.
Emmanuel Macron se v neděli stal nejúspěšnějším politikem páté republiky. Jako vůbec první prezident obhájil v přímé volbě mandát poté, co s vládou své vlastní strany nesl odpovědnost za všechno, co se za těch pět let ve Francii dělo. Nešlo se na nikoho vymluvit. Na rozdíl od svých předchůdců – socialisty Francoise Mitterranda a republikána Jacquesa Chiraca, kteří uhájili druhé mandáty, nezažil kohabitaci, tedy konstelaci, kdy prezident vládne s opozičním kabinetem vzešlým z následných parlamentních voleb.
Emmanuel Macron je v současnosti nejmocnějším evropským politikem. Francouzský prezident získal nový volební mandát a v příštích pěti letech se s jeho pomocí pokusí proměnit nejen Francii, ale i Evropu, píše list Financial Times. Pokud Macron skutečně uspěje, stane se v jeho druhém a posledním funkčním období Evropská unie významnou geopolitickou mocností, která se vyrovná Číně a USA. Cíl utvořit evropskou supervelmoc se může zdát vzdálený, dokonce iluzorní. Okolnosti se ale sešly tak, že Macron má největší šanci tuto vizi prosadit.
Večírek na pařížských Martových polích před eiffelovkou se snažil alespoň na pár hodin přehlušit rozpačitou a pesimistickou atmosféru, v níž si včera Francouzi zvolili staronového prezidenta. Byly to defenzivní volby. Emmanuel Macron zvítězil nikoli proto, že by do něj vkládala většina lidí naději, jak dá zemi nový směr a energii, jako tomu bylo v roce 2017. Vyhrál, protože byl ten, kdo nakonec většině Francouzů připadal jako nejmenší zlo. Tak mu buď dali hlas, hodili do urny bílý lístek, nebo rovnou zůstali doma.
Emmanuel Macron byl znovuzvolen francouzským prezidentem. Ukazují na to projekce francouzských médií zveřejněné dnes večer po uzavření volebních místností v druhém kole voleb, které Macronovi přisuzují poměrně přesvědčivé vítězství s asi 58 procenty hlasů. Jeho krajně pravicová soupeřka Marine Le Penová získá kolem 42 procent.Volby nicméně provázela na francouzské poměry malá volební účast, k urnám zřejmě dorazilo jen těsně přes 70 procent voličů, což je nejméně od roku 1969.
Ve Francii se dnes koná druhé kolo prezidentských voleb, z prvního kola postoupil současný centristický prezident Emmanuel Macron a pravicová politička Marine Le Penová. Poslední průzkumy favorizují Macrona s náskokem 10 až 12 procentních bodů. Oba tábory se ale shodují, že souboj bude těsný a že nic není rozhodnuto. Největší názorové rozpory mezi oběma kandidáty panují v navrhovaných řešeních klesající kupní síly Francouzů, ohledně věku odchodu do důchodu či v mograci.
Poslední předvolební vystoupení krajně pravicové kandidátky na prezidentku Francie Marine Le Penové se podle agentury AFP točilo především kolem kritiky současné hlavy státu Emmanuela Macrona. Le Penová se do něj opřela na úvod mítinku ve francouzském Arrasu, když ho po středečním televizním duelu opakovaně označila za „povýšeného“ a „bezmezně arogantního“. „Prezident by se takto chovat neměl,“ prohlásila kandidátka Národního sdružení (RN).
Dlouho očekávaná debata finalistů francouzských prezidentských voleb rychle přerostla v konfrontaci kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Současný prezident Emmanuel Macron obvinil svou soupeřku Marine Le Penovou, že její zájmy jsou spjaty s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oba kandidáti se ve středu také střetli ohledně postojů k Evropské unii, migraci nebo ekologii. „Myslím, že jste byla jedním z prvních evropských politiků, kteří v roce 2014 uznali výsledek anexe Krymu," řekl Macron.
Většinový vlastník francouzského časopisu Marianne Daniel Křetínský donutil redakci změnit nadpisy na titulní straně dnešního vydání časopisu. Podle redakce jde o nepřípustný zásah do nezávislosti médií. Původní verze titulní strany nesla fotografii očí dvou prezidentských kandidátů, centristy Emmanuela Macrona a nacionalistky Marine Le Penové. U prvního z nich stálo „Vztek...“ (La colère...), u druhé „...nebo chaos?“ (...ou le chaos?). Fotografie zůstala, ale text se změnil.
Je to paradox. Francouze zajímá na prezidentských volbách úplně něco jiného než Evropu. Bojí se pádu životní úrovně a podle toho volí. Ten strach vynesl do druhého kola proti současnému prezidentovi Emmanuelu Macronovi vůdkyni Národního shromáždění Marine Le Penovou. Žena, která je především ze zahraničního pohledu už roky vnímána jako protimigrační radikálka a nacionalistka slaví postup s rekordním výsledkem své kariéry 23,4 procenta tím, že ze sebe dokázala udělat ochránkyni kupní síly.
Pokud se nepřihodí nic mimořádného, Emmanuel Macron se za dva týdny stane podruhé prezidentem Francie. Po dlouhé době úřadující hlava státu obhájí svůj mandát. Naposledy se to podařilo republikánovi Jacquesi Chiracovi před dvaceti lety. Další dva prezidenti, republikán Nicolas Sarkozy a socialista Francois Hollande, mandáty nedokázali obhájit. V repríze souboje z minulých voleb se Macron utká s kandidátkou Národní fronty Marine Le Penovou. A podle průzkumů by ji měl porazit s přehledem s náskokem 53 versus 47 procent.
Do prvního kola prezidentských voleb ve Francii zbývá několik hodin a to znamená, že v zemi se skoro 50 miliony právoplatných voličů se rozhostilo předvolební ticho, během něhož kandidáti už nemohou vést kampaň. Přerušení předvolebních agitací ovšem rozhodně neznamená klid, vzhledem ke skutečnosti, že volby už podle průzkumů nemají jasného favorita, jímž byla dlouho stávající hlava státu Emmanuel Macron. Poslední sondáže nasvědčují jeho těsnému souboji se stálicí krajní pravice Marine Le Penovou.
Po pandemii covidu-19 se hlavním tématem ve Francii před prezidentskými volbami 10. a 24. dubna (druhé kolo) stala rusko-ukrajinská válka a s ní spojené výdaje na armádu, dále zahraniční politika, uprchlíci i nezávislost na poli energetiky. Ruská invaze na Ukrajinu také posílila pozici současného prezidenta Emmanuela Macrona, jehož někteří protikandidáti v minulosti stranili Vladimiru Putinovi. Kampani dominovala i témata poklesu kupní síly, minimální mzdy, vzdělávání a zdravotní péče.
Polské ministerstvo zahraničí si v pátek předvolalo francouzského velvyslance ve Varšavě. Úřad tak učinil kvůli výrokům francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který obvinil polského premiéra Mateuzse Morawieckého z krajně pravicového antisemitismu. S odvoláním na polské úřady to uvedla agentura AFP. Macron se v rozhovoru s deníkem Le Parisien opřel do šéfa polské vlády kvůli tomu, že v nadcházejících prezidentských volbách údajně podporuje Marine Le Penovou.
Čtyři dny před francouzskými prezidentskými volbami se radikálně levicový kandidát Jean-Luc Mélenchon v předvolebních průzkumech dotahuje na vedoucí dvojici Emmanuela Macrona a Marine Le Penovou. Lídr hnutí Nepodrobená Francie (LFI) v úterý večer vystoupil před svými stoupenci na setkání v Lille, v 11 dalších městech se na pódiu objevil ve formě hologramu. Mélenchon vyzval k mnohem ambicióznější klimatické politice, prezidenta Macrona obvinil z nečinnosti.
Francouzský herec Alain Delon podstoupí na sklonku svého života eutanázii. Podle jeho syna Anthonyho, který Delonův záměr potvrdil pro televizi RTL, se herec pro tento krok rozhodl, aby nemusel procházet nepříjemnými nemocemi. Šestaosmdesátiletý Delon syna požádal, aby ho na poslední cestě doprovázel. Alain Delon se podle slov svého syna odmítá stát nemohoucím starcem a plánuje podstoupit eutanazii. Herec dlouhodobě žije ve Švýcarsku, kde je asistovaná sebevražda legální.
Ruský prezident Vladimir Putin rozhodně nehodlá ustupovat. Šéf Kremlu během nedělního telefonického hovoru s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem upozornil, že svých cílů dosáhne „buď vyjednáváním, nebo válkou“. Uvedl to deník Le Figaro. Macron je jediným západním politikem, se kterým Putin v současnosti hovoří, během asi 10 dní měli čtyři dlouhé hovory, ale na brutální ruské inavzi na Ukrajinu to nemělo žádný vliv.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek večer oficiálně potvrdil svůj záměr kandidovat v dubnových prezidentských volbách. Své rozhodnutí oznámil formou dopisu občanům, který souběžně zveřejnilo několik médií. V poměrně rozsáhlém textu žádá Francouze o důvěru, píše také o významu silné ekonomiky, školství i o aktuální válce na Ukrajině.
Obchodní partner Daniela Křetínského Xavier Niel koupil od katarského prince Abdalláha bin Chalífa Sáního za více než 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) palác v Paříži. S odkazem na zdroje blízké transakci o tom informovala agentura Bloomberg. Jde podle ní o jeden z nejdražších obchodů se soukromou pařížskou nemovitostí v historii. Niel se podle nich v paláci s názvem Hotel Lambert ze 17. století nechystá sám bydlet, ale chce z něj udělat sídlo kulturní nadace.
Hned dva předvolební průzkumy koncem týdne ukázaly, že konzervativní komentátor Eric Zemmour je v předvolebním boji o francouzský prezidentský úřad znovu na vzestupu. Podle jednoho se dostal na úroveň svých pravicových konkurentek, šéfky Národního sdružení Marine LePenové a republikánky Valérie Pécresseové. Podle druhého se sice těsně, ale posunul už na druhé místo a mohl by tak postoupit do druhého kola voleb, kde by se utkal se současným prezidentem Emmanulem Macronem.
Právě probíhající týden může nabýt historického významu. Německý magazín Spiegel a sever Politico na základě úniků od amerických tajných služeb označily středu 16. února za nejpravděpodobnější den ruské invaze na Ukrajinu. Američtí představitelé mluví o bezprostřední hrozbě ruského útoku. Toto číslo Týdeníku Echo odchází do tiskárny v pondělí 14. února. Čtenáři tedy již vědí, jestli temné předpovědi se vyplnily.
