Pětina Čechů, která aktuálně financuje nákup vlastního bydlení pomocí hypotéky, si v případě navýšení měsíční splátky nebude moci dovolit její splácení. Vyplývá to ze zářijového průzkumu, který pro společnost Generali Investments CEE uskutečnila agentura Ipsos. Do průzkumu se zapojilo 1050 respondentů.
Ceny bytů v okolí pražských stanic metra se za posledních deset let někde až ztrojnásobily. Největší nárůst zaznamenaly nemovitosti na Nádraží Holešovice, kde ceny bytů vzrostly proti prvnímu pololetí roku 2014 o 241 procent. Na více než trojnásobek vzrostly také v okolí stanic Zličín, Invalidovna a Černý Most. Za nárůstem cen v těchto lokalitách je hlavně výstavba nových bytů, která výrazně zvyšuje průměr cen bytů oproti starší zástavbě. Vyplývá to z analýzy Metroindex vypracované společností Dataligence.
Ceny bytů v druhém čtvrtletí vzrostly mezičtvrtletně o 2,4 procenta na průměrných 101 700 korun za metr čtvereční. Proti změně v prvním čtvrtletí letošního roku růst cen mírně zpomalil o 1,6 procentního bodu, uvádí analýza technologicky-poradenské společnosti Deloitte. Ceny bytů v Česku rostou třetí čtvrtletí za sebou. Hranici průměrné prodejní ceny nad 100 000 korun za metr čtvereční překročily poprvé v historii.
Více než čtvrtina Čechů kvůli aktuálním cenám energií, inflaci a úrokovým sazbám snižuje své nároky na bydlení, proti loňsku těchto lidí ubylo, uvádí průzkum společnosti Generali Investments. Vývoj na trhu s nájemním bydlením se podle dat společnosti od roku 2019 výrazně zhoršil. Před pěti lety si za stejnou částku nájemci mohli v Praze pronajmout o 16 metrů čtvereční větší byt než letos.
Často slyšíme, že v Česku je nedostatek bytů. Není to tak úplně pravda. Počet dlouhodobě neobydlených bytů převyšuje poptávku, a to i v hlavním městě, kde podle odhadů může chybět až 85 tisíc bytů. Těch neobydlených je oproti tomu v Praze asi 94 tisíc a v celé zemi jejich počet vzrostl za posledních 30 let na více než dvojnásobek.
Do příspěvku na bydlení míří každý měsíc už téměř dvě miliardy a pobírá ho podle nejnovějších dat přes 280 tisíc domácností. Z dávky, která měla původně „zahojit“ rekordní nárůsty cen energií, se stala pro řadu lidí poměrně běžná a společensky přijatelná záležitost. V současnosti tak není výjimkou to, že si lidé díky příspěvku doplácejí luxusnější bydlení, než na které by mohli dosáhnout. To má ukončit revize dávkového systému, kterou nyní schválila vláda. A přes odpor ministerstva pro místní rozvoj se zdá, že součástí revize zůstane právě i příspěvek na bydlení.
V prstenci okolo Prahy už musíme výstavbu bydlení utlumovat. V tomto období jsme navzdory krizím rekordně investovali a zároveň snížili dluh. V rozhovoru pro Echo24 to řekla hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN). Dále hovořila o tom, co se naopak nepovedlo, o problémech s digitalizací stavebního řízení, slučování škol a obcí či o tom, že je symbolické končit povodňovou krizí.
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) nakonec zřejmě dostane miliardy, které požadoval na podporu bydlení. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) bude MMR dostávat peníze operativně, podle aktuální potřeby. Opoziční hnutí ANO nicméně varuje předtím, aby si vláda brala další mimorozpočtovou půjčku.
Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu meziročně vzrostly o 2,2 procenta, stejně jako v červenci. Meziročně zlevnily pohonné hmoty, zdražilo bydlení a zpomalilo zlevňování potravin, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). Meziměsíčně byly ceny vyšší o 0,3 procenta. Analytici předpokládali zvolnění meziroční inflace ke dvěma procentům.
Pro Piráty není návrh rozpočtu v tuto chvíli přijatelný, konsolidace se nesmí dít za cenu rezignace na program výstavby bydlení, uvedl předseda strany a vicepremiér Ivan Bartoš. Požaduje přidání sedmi miliard korun na zmíněný program, jinak nelze počítat s podporou Pirátů. Bartoš chce také iniciovat další jednání.
Stát od letošního roku disponuje desítkami tisíc nepotřebných nemovitostí, které získal buď po „nedostatečně identifikovaných vlastnících“ nebo je samotné státní instituce označily za nepotřebné. V drtivé většině se jedná o pozemky, nicméně součástí jsou také stovky staveb. Nyní se stát snaží tyto nemovitosti rozdat například obcím a krajům. Ty, o které nikdo neprojeví zájem, pak půjdou do prodeje.
Na pořízení vlastního bytu v Česku potřebujete více než třináct ročních hrubých příjmů. Jsme na tom nejhůře z celé Evropy, ukázala nedávno zveřejněná data Deloitte Property Indexu. Praha je navíc nejméně dostupnou evropskou metropolí, hned po nizozemském Amsterdamu. Za posledních pět let u nás vzrostly ceny bytů dvojnásobně, v horizontu deseti let jde o trojnásobný nárůst. Byty jsou zkrátka moc drahé a jejich zdražování má obrovský náskok před růstem českých mezd.
Na příspěvcích na bydlení vyplatily úřady práce letos v prvním pololetí 9,88 miliardy korun. Je to o pětinu víc než před rokem a téměř třikrát víc než před třemi lety. Peníze od státu na pokrytí nákladů na byt či jiné ubytování dostalo v červnu rekordních 281 200 domácností. Meziročně jich přibylo o pět procent a za tři roky zhruba o tři čtvrtiny. Počet příjemců v pololetí je letos nejvyšší od roku 2012, kdy ministerstvo práce údaje začalo zveřejňovat. Nejvyšší jsou za tu dobu také výdaje za první půlrok.
Za červnovým požárem s následným výbuchem v rodinném domě v Šonově u Nového Města nad Metují na Náchodsku byl poškozený systém fotovoltaické elektrárny. V době výbuchu v domě nikdo nebyl, nikomu se nic nestalo. Exploze 25. června porušila statiku domu, škoda je sedm milionů korun, informovala mluvčí krajských hasičů Martina Götzová. Šonov spadá pod obec Provodov-Šonov na Náchodsku.
Počet domácností, kterým stát připlácí tisíce měsíčně na bydlení, se po květnovém propadu opět vyšplhal k rekordním částkám. Podle nejnovějších dat ministerstva práce pobírá příspěvek na bydlení aktuálně přes 281 tisíc domácností. Dávka čelí kritice proto, že umožňuje i lidem s vysokými příjmy čerpat tisíce měsíčně na „luxusnější“ bydlení. Vláda přitom od ledna přistoupila k přitvrzení podmínek pro pobírání dávky, na počtu vyplácených příspěvků se to však příliš neprojevilo.
Naši dobu poznamenala hluboká úzkost, řekla v hodinovém projevu před europoslanci dosavadní šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která usiluje o své znovuzvolení. Hovořila o obavách občanů Evropské unie i o prioritách Evropské komise pro příštích pět let, kterými mají být zejména konkurenceschopnost a bezpečnost. Zároveň kritizovala cestu maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy, zdůraznila trvající potřebu pomáhat Ukrajině čelící ruské agresi a vyzvala k ukončení zabíjení v Pásmu Gazy.
Nízká daň z nemovitosti vede ke kumulaci vlastnictví nemovitostí v rukou starší generace, což omezuje možnosti například mladších rodin. Uvádí to rozsáhlá studie z Newyorské univerzity. Česko má ve srovnání s Evropou i po loňském zvýšení jednu z nejnižších daní, nicméně její zvýšení by muselo pro dosažení kýženého efektů být razantní, což by přineslo i řadu negativních dopadů.
Dávka, na kterou si začínají zvykat i Češi s dobrými příjmy, stále trhá rekordy. Podle nejnovějších čísel z dubna stát vyplatil příspěvek na bydlení opět téměř 280 tisícům domácností. Jak ukázaly případy popsané deníkem Echo24, nynější štědré nastavení umožňuje získat vysoké tisíce měsíčně i lidem, kteří žádnou nouzí netrpí. Na nájem tak daňoví poplatníci přispívají i lidem, kterým se kupříkladu nechce stěhovat do menšího či žít ve spolubydlení. To se má od příštího roku změnit.
Nižší úrokové sazby neudělají bydlení v České republice dostupnějším. V kombinaci se stabilní inflací a neutuchající touhou Čechů žít ve vlastním bydlení stoupne poptávka, která povede ke zvyšování cen nemovitostí na trhu. Dramatické poklesy hypotečních sazeb očekávat nelze a v letošním roce se budou stále držet okolo pěti procent. Vyplývá to z dat skupiny JRD Group, která v Praze představili její zástupci.
Není zájem, tak přitlačíme. Tak vláda uvažovala, když ještě více rozvolnila už tak spornou dotaci Oprav dům po babičce. V rámci ní mohou lidé od státu dostat až milion korun na opravu a zateplení starých domů. Lidovecký ministr Petr Hladík s tímto štědrým rozdáváním přišel loni v létě a sklidil kritiku za populismus. Dotace nicméně běží a lidé ji čerpají o dost méně, než se čekalo. Proto ministr rozhodl, že milion dostane i ten, kdo už jednu nemovitost vlastní, což dříve nešlo.
Vláda ve středu schválila zákon o podpoře bydlení, který má vytvořit systémovou podporu pro osoby ohrožené bytovou nouzí. Takových lidí je v Česku až 1,6 milionu. Zákon se podle ministerstva pro místní rozvoj zaměřuje především na rodiny s dětmi a seniory, u kterých nejvíce hrozí ztráta běžného bydlení. Informovalo o tom ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Spolu s tím vláda také schválila pozměňovací návrh ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), který umožní pronajímatelům jednodušší vystěhovávání problémových nájemníků.
Další opatření ze zeleného unijního klima balíčku Fit for 55, které prodraží běžné fungování Evropanů. Jde o směrnici o energetické náročnosti budov, kterou euparlament schválil v březnu a kterou se teď vláda snaží převést do českých podmínek. Podle směrnice budou muset mít všechny budovy postavené po roce 2030 nulové emise. Jde jak o rezidenční, tak nerezidenční budovy. Zpřísnění se navíc týká i už postavených budov. Už dnes platí, že novostavby musí splnit skoro nulovou spotřebu energie.
Meziroční inflace v Česku v květnu zpomalila na 2,6 procenta z dubnových 2,9 procenta. Důvodem bylo hlavně zlevnění potravin. Rostly naopak náklady na bydlení. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny nezměnily. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Mezi potravinami proti loňskému květnu významně zlevnila například mouka nebo vejce, v obou případech klesly ceny o 23,5 procenta. Za ovoce se platilo o 6,7 procenta méně, maso bylo o 5,8 procenta levnější.
Ostych je pryč a Česko zažívá „boom“ dávek na podporu bydlení. Vláda v době inflační krize lidi zhusta motivovala k tomu začít se zajímat, na jakou podporu od státu mají nárok. Zdá se, že na toto řešení situace vsází i dál. V březnu pobíralo příspěvek opět rekordních téměř 300 tisíc domácností. Jenže jak ukazují konkrétní případy, na příspěvek nedosahují vždy jen lidé, kteří trpí finanční nouzí. Zjišťují, že jim vláda zkrátka nabízí doplatit komfortnější bydlení.
Vláda představila program dostupného bydlení a představila konkrétní parametry podpory výstavby cenově dostupného nájemního bydlení v ČR. V první fázi bude stát nabízet podporu ve výši osmi miliard korun ve formě zvýhodněných úvěrů na výstavbu bytů s nájmem nižším, než je tržní průměr. Ministerstvo financí (MF) zároveň spustilo cenovou mapu evidující výši nájemného v bytech. Podle osloveného experta se jedná o kroky správným směrem. Naopak s ostrou kritikou přišla bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO).
Kdo bude chtít dávku, musí splňovat nově definované standardy bydlení. A mezi nimi také dbát na to, aby dodržoval „nařízená protiepidemická opatření“. Navrhuje to ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v návrhu nové „superdávky“, který se nevyhýbá kontroverzím. Bod, který dává vzpomenout na řadu diskutabilních represivních nápadů v době pandemie covidu, vychází podle resortu ze zkušeností sociálních pracovníků.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce od nového roku spustit zásadní změnu sociálních dávek. Vzniknout má jednotná „superdávka“, která pokryje dosavadní čtyři. Kromě zjednodušeného procesu žádostí i vyřizování má zavést také nové povinnosti, složitější pravidla i majetkové kontroly. Změna se podle odhadů může týkat téměř milionu lidí. Čtyři dávky sice zmizí, vniknou místo nich ale čtyři parametry, které budou dávku určovat.
Dostupnější bydlení nevyřeší proklamace politiků. V Praze potřebujeme stavět až jedenáct tisíc bytů ročně, a to se zdaleka neděje, říká Tomáš Pardubický, generální ředitel jedné z největších tuzemských developerských skupin FINEP. V rozhovoru rozebírá například to, co všechno vedlo k tak výraznému zdražení bytů, jak dopadají na developery i samotné rezidenty stále zpřísňující se regulace a proč se blíží doba, kdy bydlení v nájmu přinese vyšší standardy a kvalitu života než vlastní byt.
Solární panely na každé střeše, elektrické nabíječky v plánech domů a moderní zateplení nových budov. Zatímco zelení poltici vidí v nové bezemisní směrnici budov šanci pro stavební průmysl, konzervativní politici mluví o "zeleném šílenství" a nucených a nákladných renovacích bydlení. Cílem obsáhlé směrnice je především renovace nejhůře energeticky efektivních budov a snížení spotřeby energie a množství emisí.
V loňském čtvrtém čtvrtletí začaly opět růst ceny bytů v České republice. Po čtyřech čtvrtletí, kdy ceny klesaly, vzrostly mezičtvrtletně o 6,9 procenta na průměrných 95 000 korun za metr čtvereční. Nejvíce ceny bytů narostly v Královéhradeckém a Plzeňském kraji. V pěti krajích se ale také propadly, nejvýrazněji v kraji Libereckém. Vyplývá to z dat Real Indexu poradenské a technologické společnosti Deloitte.
