Česká televize chystá na podzim čtyři nové publicistické pořady. Mají nahradit zrušených 168 hodin a rozšířit publicistický obsah. O jejich zařazení se rozhodne po pilotním odvysílání, které plánuje na přelomu září a října. Na jednání Rady ČT to uvedl generální ředitel televize Jan Souček.
Poslanci se po prázdninách znovu vracejí k takzvané velké mediální novele, která přináší změny ve financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Návrh z pera ministerstva kultury zahrnuje mimo jiné navýšení koncesionářských poplatků a rozšíření jejich platnosti na všechna zařízení schopná přijímat vysílání, včetně chytrých telefonů či tabletů. Návrh dlouhodobě budí emoce, jak mezi lidmi a politiky, tak konkurenčními soukromými médii, která nyní znovu apelují přímo na poslance, aby ještě legislativu přepsali.
Novinářka Nora Fridrichová oznámila svůj definitivní odchod z České televize. V příspěvku na sociálních sítích uvedla, že z jednání s jejími nadřízenými vyplynulo, že s ní již nechtějí spolupracovat. V reakci na tato jednání Fridrichová navrhla svůj odchod. Jde mimo jiné o reakci na ukončení výroby pořadu 168 hodin ze strany vedení ČT. Sama Fridrichová oznámila, že zítřkem (tj. k poslednímu srpnu) končí v ČT.
Bývalý politik ODS Igor Němec ke konci srpna odejde z čela sekretariátu generálního ředitele České televize (ČT). Dohodl se na tom s šéfem ČT Janem Součkem. Informaci potvrdila mluvčí televize Vendula Krejčová. Důvodem jsou zásadní názorové rozdíly, uvedla. Podle serveru za odchodem stojí mimo jiné Němcova účast na Vlasteneckém setkání v Příčovech na Příbramsku, na kterém se pravidelně scházejí lidé spojovaní s českou dezinformační scénou.
Je otázkou, co od České televize chceme, ale aktuálně je na místě navýšit koncesionářské poplatky, myslí si předseda Rady ČT Karel Novák. V rozhovoru pro Radio Prostor dnes řekl, že veřejnoprávní televize je součástí státnosti a kultury země a jedním z jejích zadání je tudíž také vytvářet odpovídající obsah. Dotkl se rovněž kauzy zrušení pořadu 168 hodin – podle něj neměl být veden způsobem, jak pořad spoluvytvářela novinářka Nora Fridrichová.
Česká televize se v neděli večer omluvila imunoložce Zuzaně Krátké, kterou v roce 2021 v reportáži „covidoví dezinformátoři“ dala do spojitosti s „dezinformátory, antivaxery a šiřiteli nebezpečných výmyslů.“ O omluvě v odvolacím řízení rozhodl na začátku měsíce Městský soud v Praze. Případu jsme se věnovali i v komentáři zde.
Rada České televize na pondělním mimořádném zasedání vzala na vědomí informaci o zrušení pořadu 168 hodin. Zároveň generálního ředitele Jana Součka vyzvala, aby do 10. září předložil materiál o výrobě a rozsahu publicistických pořadů ve veřejnoprávní televizi s charakteristikou typu publicistického žánru a jejich podílu na objemu vysílání. Souček má také Radu informovat o tom, jak, kdy a čím bude zrušený pořad nahrazen. Vyplývá to z jednání Rady ČT.
Desítky lidí se na Kavčích horách v Praze sešly k protestu kvůli ukončení pořadu 168 hodin, o kterém dnes mimořádně jedná Rada České televize (ČT). Setkání uspořádalo občanské hnutí Milion chvilek před hlavní budovou veřejnoprávní televize s heslem Českou televizi hlídáme, publicistiku nedáme!. Pořad byl podle nich kritickou publicistikou, skončil prý za podezřelých okolností a zatím nemá alternativu.
„Vítězi dne jsou pro mě neočkovaní z časů corony, kteří jsou dnes rehabilitováni,“ prohlásil v online studiu významného německého deníku Welt také významný (obdržel například cenu pro nejlepšího politického novináře) komentátor Hans-Ulrich Jörges. Za poměrně strnulých úsměvů svých dvou hostitelů, kterým až příliš pozdě došlo, že si nasadili blechu do kožichu, ale zastavit ho už bylo pozdě, Jörges pokračoval: „A že jsou rehabilitováni, je po zveřejnění nezačerněných dokumentů krizového štábu Institutu Roberta Kocha naprosto zřejmé.“
Zrušení populárního publicistického pořadu 168 hodin, který Česká televize vysílala už od roku 2006, vyvolalo silné reakce mezi veřejností i v médiích a otevřelo diskuzi o možných politických motivech tohoto kroku. Generální ředitel ČT Jan Souček na konci července oznámil, že pořad po letní přestávce nebude pokračovat. Jako důvod uvedl opakované porušování závazných pravidel při zpracování reportáží a nevhodnou komunikaci moderátorky Nory Fridrichové s bývalým zaměstnancem ČT Markem Wollnerem.
Všichni reportéři zrušeného publicistického pořadu 168 hodin přejdou do jiných relací České televize (ČT). Dosavadní moderátorka a dramaturgyně pořadu Nora Fridrichová, která dostala od vedení redakce zpravodajství a publicistiku nabídku věnovat se sociálním tématům, si vzala týden na rozmyšlenou. ČTK to dnes oznámila mluvčí České televize Vendula Krejčová. Kvůli zrušení pořadu 168 hodin se v pondělí mimořádně sejde Rada ČT.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek trvá na tom, že pořízení a zveřejnění záběrů při policejním zatýkání chomutovského primátora Marka Hrabáče je nezákonné. Chce se kvůli tomu obrátit na Radu ČT, podle něj není možné, aby veřejnoprávní televize napomáhala při šíření takových záběrů. Uvedl to na síti X. Podle zástupce šéfredaktora SZ Radka Kedroně záběry pořídil člověk z protějšího panelového domu a server za ně nic neplatil.
Olympijským přenosům z Paříže se na televizních obrazovkách zatím daří. V České televizi patří hry v Paříži k nejvíce sledovaným olympiádám vůbec, sledovanosti pak často vévodily výkony českých sportovců. Relativní novinkou těchto her je ale výrazně vyšší konkurence ze strany komerčních televizí, které na letošek připravily své vlastní speciály, ale také divákům umožňují daleko svobodněji přepínat mezi jednotlivými disciplínami.
Rada České televize se mimořádně sejde kvůli ukončení publicistického pořadu 168 hodin v pondělí 19. srpna odpoledne, tedy devět dní před svým plánovaným řádným zasedáním. O svolání požádalo předsedu Karla Nováka osm radních z 18, oznámil místopředseda Ivan Tesař. Generální ředitel České televize Jan Souček minulý týden oznámil, že pořad 168 hodin s Norou Fridrichovou po prázdninách skončí.
Za koncem pořadu České televize 168 hodin stojí opakované porušování závazných pravidel při zpracování reportáží a nepřijatelný způsob konverzace hlavní tváře pořadu Nory Fridrichové s bývalým zaměstnancem ČR Markem Wollnerem. Souček to uvedl v dopise Radě ČT. Předseda Rady Karel Novák přijetí dopisu potvrdil. Část radních jej vyzvala ke svolání mimořádného zasedání kvůli konci pořadu.
Česká televize ukončí vysílání nedělního publicistického pořadu 168 hodin. Dohodl se na tom generální ředitel televize Jan Souček společně s vedením zpravodajství. Dlouholetá dramaturgyně a moderátorka pořadu Nora Fridrichová v televizi zůstává. Televize o tom informovala v tiskové zprávě a také na sociálních sítích.
Bizarní televizní vystoupení zažili diváci České televize ve středu odpoledne. Redaktor ČT Jakub Pacner vystoupil v živém vysílání z Obvodního soudu pro Prahu 2, který chtěla narušit bývalá novinářka a aktivistka Jana Peterková. Zatímco Pacner informoval o třech mužích, kteří jsou obvinění z výtržnictví a násilí proti orgánu veřejné moci, pokřikovala Peterková nesrozumitelně do kamery. U soudu vystupovala jako údajná zmocněnkyně a důvěrnice jednoho z obviněných.
Volební „superdebata“ České televize před volbami do Evropského parlamentu vzbudila ostrou vlnu kritiky. Formát debaty totiž zavdal podezření, že očividně zvýhodnil vládní koalici Spolu oproti opozičním stranám i mimoparlamentním subjektům, které měly evidentní šanci na volební úspěch, jak se posléze i potvrdilo v samotných volbách. Rada ČT kvůli tomu chce vidět pravidla pro debaty v dalších volbách, velká mediální rada pak s ČT zahájila řízení o přestupku.
Poslanci hlasy vládní většiny v prvním čtení schválili takzvanou velkou mediální novelu a posunuli ji dál. Opozici se naopak nepodařilo návrh zamítnout nebo vrátit. Změnu zákona o České televizi a rozhlasu, která přináší nový systém koncesionářských poplatků, protlačila Poslanecká sněmovna přes nesouhlas opozice i některé firmy nebo mediální organizace. Odpoledne pak poslancům začaly prázdniny. Hlasovalo se pevně v 13 hodin na návrh šéfa poslanců ODS Marka Bendy.
Veřejnoprávní média mají nově bojovat proti dezinformacím ze zákona. Pirátský návrh, který vláda schválila v rámci velké mediální novely, mění v zákoně o České televizi i Českém rozhlasu hlavní úkol veřejnoprávních médií. „Svou roli v tom hrají veřejnoprávní média už teď, je ale potřeba tyto snahy posílit a zároveň je ukotvit v zákoně, aby nemohly být v budoucnu potlačeny,“ uvedl pro deník Echo24 ministr pro místní rozvoj a vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti). V praxi by pak podle něj mohla média spolupracovat i přímo s některými ministerstvy.
Ve čtvrtek se poslanci na mimořádné schůzi začnou zabývat klíčovou novelou zákona o veřejnoprávní České televizi (ČT) a Českém rozhlasu (ČRo), která vzbudila bouřlivé reakce. Legislativa zahrnuje zvýšení koncesionářských poplatků, mnohem podstatnější jsou i další zásadní změny, které se staly terčem ostré kritiky nejen ze strany opozice, ale také od průmyslových subjektů a soukromých médií.
Do velké mediální novely přibyla během připomínkového řízení zásadní novinka. Veřejnoprávní média mají ze zákona bojovat proti tzv. dezinformacím. Rozšíření jejich hlavních úkolů přitom přišlo z resortu pirátského předsedy Ivana Bartoše a následně ho pak schválila i vláda. Další z pokusů, jak z vládního programového prohlášení dostat boj s dezinformacemi do zákona, však i podle vládních odborníků v této formě nedává příliš smysl.
Velká mediální novela nepřináší jen zvýšení poplatků za vysílání veřejnoprávních médií, změnit chce překvapivě také jednu ze základních zásad zákonů o České televizi a Českém rozhlasu. Konkrétně jde o definici jednoho z hlavních úkolů, které zákon těmto médiím ukládá. Televize a rozhlas mají nově ze zákona poskytovat informace, které přispějí „k postupu proti dezinformacím“. Veřejnoprávní média jsou tak podle návrhu novely hlavním nástrojem boje proti tzv. dezinformacím.
Očekávaná velká mediální novela, která přináší výrazné změny v systému koncesionářských poplatků, prošla přes kabinet Petra Fialy a míří do sněmovny. Kromě zvýšení poplatků hlavně rozšiřuje skupinu poplatníků nejen na domácnosti, které vlastní televize, ale nově i jakékoliv zařízení schopné přijímat televizní a rozhlasové vysílání. A to včetně třeba chytrých telefonů s internetovým připojením. Poplatku by se tak nově nevyhnul v zásadě nikdo. Proti tomu se ale čím dál tím více ozývají Piráti v čele s vicepremiérem Ivanem Bartošem, kteří chtějí zákon ještě v dolní komoře změnit.
Koncesionářské poplatky by se mohly zvýšit. Vláda ve středu schválila jejich růst u televizního o 15 korun na 150 korun měsíčně a u rozhlasového o deset korun na 55 korun měsíčně, řekl na tiskové konferenci předkladatel návrhu ministr kultury Martin Baxa (ODS). Takzvaná velká mediální novela, kterou nyní dostane k posouzení Poslanecká sněmovna, počítá také s rozšířením okruhu poplatníků. Nově platit by měly i domácnosti bez televizního přijímače nebo rádia, jejichž obyvatelé používají chytrý telefon nebo mají internetové připojení.
Rusko uvedlo, že v rámci odvetných opatření bude na svém území omezovat obsah více než 80 médií z Evropské unie. Na seznamu, který dnes zveřejnilo ruské ministerstvo zahraničí, se nachází také Česká televize a server Seznam Zprávy. Ze slovenských jsou to listy SME a Denník N.
Tento týden začíná stranám pětikoalice závod s časem. Jde o hodně, tedy z pohledu vládních stran a z pohledu České televize i Českého rozhlasu. Jde o osud novely zákona, která navrhuje zvýšit koncesionářské poplatky a pokouší se radikálně rozšířit okruh plátců na všechny majitele počítače a mobilních telefonů i na střední až velké firmy. Loni s tímto návrhem ministerstvo kultury vyvolalo jisté podezření, že jde na ruku veřejnoprávním kanálům výměnou za to, že veřejnoprávní kanály jdou zase na ruku vládě. Tady můžeme konstatovat, že vášeň ČT a ČRo pro boj s „fake news“, „dezinformátory“ a populismem se významně překrývá se světem pětikoalice.
Ministerstvo kultury odstraní z mediálních novel povinnost firem hlásit České televizi a Českému rozhlasu údaje o zákaznících, kteří mají smlouvu na nějaký typ internetových připojení. Tito zákazníci by měli nově podle novely platit televizní a rozhlasový poplatek. Řekl to prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí (APMS) Jiří Grund s odkazem na jednání s ministrem kultury Martinem Baxou (ODS). Ministerstvo kultury informaci bez dalších podrobností potvrdilo.
Česká veřejnoprávní média se už pomalu chystají na změny v jejich financování, které by měly vstoupit v platnost od roku 2025, pokud bude schválena velká mediální novela, o kterou se v dohledné době sehraje bitva v Poslanecké sněmovně. Do parlamentu totiž zřejmě ještě před letními prázdninami doputuje návrh, který zásadním způsobem rozšiřuje okruh poplatníků koncesionářských poplatků, a tedy i rozpočty České televize a Českého rozhlasu. Proti němu se přitom neustále ozývají opoziční politici i soukromá média.
Ještě ani neskončila ve sněmovně a už se proti takzvané velké mediální novele ozývají další hráči na mediálním trhu. Po firmách nebo mobilních operátorech kritizují novelu zákona o ČT a ČRo, která přináší změnu ve financování veřejnoprávních institucí, také provozovatelé soukromých médií. V dopise zaslaném Úřadu vlády, který má deník Echo24 k dispozici, vyjadřují „kategorický nesouhlas“ a poukazují mimo jiné na nedostatek dialogu mezi státem a dalšími hráči na trhu
