Koalice Pirátů a hnutí STAN by podle březnového volebního průzkumu společnosti Kantar CZ pro Českou televizi vyhrála volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky s celkem 30 procenty voličských hlasů. Vládní hnutí ANO by bylo druhé a ČSSD by se do sněmovny ani nedostala. Poprvé se v průzkumech objevila také Přísaha Roberta Šlachty. o sněmovny by se podle průzkumu dostalo celkem pět subjektů.
Špičky Evropské vysílací unie (EBU) se postavily za vedení České televize. V publikovaném prohlášení vyjádřily znepokojení ze sílícího tlaku na ČT, televize je podle nich doslova v ohrožení. Její orgán, Rada ČT, je pak podle unie čím dál tím více zpolitizovaný a současní kandidáti do rady mají nezdravě blízko k vládě Andreje Babiše. „Stále více vlád napříč Evropou se pokouší umlčet hlasy opozice tím, že omezují svobodu tisku a vyvíjejí nepřiměřený tlak na média veřejné služby,“ píše EBU. Šéfové EBU ve výzvě apeloval na bránění nezávislost ČT.
Vypadalo to, že Karel Marx tenkrát trefil hřebík na hlavičku: „Historie se opakuje. Poprvé jako tragédie, podruhé jako fraška.“ V českých podmínkách ale tahle zásada zhusta neplatí. Na frašku dojde už při „premiéře“, u „reprízy“ ovšem existuje značná šance, že stupeň fraškovitosti bude ještě vyšší. Ukazuje se to na současném dění kolem České televize, které v mnohém připomíná památnou televizní krizi na konci roku 2000.
Česká televize čelí v době, kdy panuje napjatá atmosféra mezi částí Rady ČT a generálním ředitelem Petrem Dvořákem, dalším nepříjemnostem. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) totiž dala za pravdu stížnosti spolku Aliance pro rodinu a uvedla, že ČT se dopustila neobjektivního a nevyváženého vysílání.
Bouřlivá atmosféra z jednání Rady České televize se přenesla i na sociální sítě mezi známé novináře či tváře ČT. Bývalý zpravodaj ČT Tomáš Etzler nazval radní Hanu Lipovskou „špinavou čubkou“, za což se sám obratem stal objektem kritiky. Za svými výroky, kterými komentoval přítomnost policejní ochranky v budově televize, si stojí. Pozornost před středečním jednáním Rady ČT strhla přítomnost neuniformovaných policistů, kteří vstoupili spolu s radní Lipovskou do budovy televize, aniž by k tomu ona či samotná policie sdělila jakékoliv informace.
Na jednání Rady České televize opět zazněla tvrdá kritika generálního ředitele Petra Dvořáka. Rada ředitele vyzvala k objasnění možného střetu zájmů kvůli zakázkám mezi ČT a školící firmou Gopas, v níž je minoritním vlastníkem spolu se spolumajitelem PPF Ladislavem Bartoníčkem. Dvořák střet zájmů opakovaně odmítá a tvrdí, že o zakázkách nevěděl. Podle právníků oslovených Echo24 nelze ze zatím známých skutečností dovozovat, že jde automaticky o střet zájmů. Podstatnou roli hraje například skutečný objem zakázek. Ten se však zatím ČT zdráhala i po opakovaných dotazech sdělit.
Stačí jediný dotek takzvané civilizace, a tyto „hliněné ráje“ se sypou jako domečky z karet. Stačí, aby dostali boty, a všechno je jinak. Stačí, aby je nějaká organizace začala seznamovat s hygienou, a krása mizí.
Na jednání Rady České televize opět panovalo napětí. Generální ředitel Petr Dvořák sice ustál hlasování o údajném střetu zájmů kvůli angažmá v Leica Gallery Prague, prověřit ho však má z pověření rady dozorčí komise. Ostré výměny názorů spustilo i hlasování o výroční zprávě o činnosti televize, která obsahovala zmínku o neadekvátním prostoru pro hnutí SPD. Ostrou kritiku za špatnou komunikaci i údajné neinformování o potenciálním střetu zájmů si pak vyslechl generální ředitel od své časté kritičky a radní Hany Lipovské.
Rada České televize schválila Výroční zprávu o činnosti ČT i se dvěma formulacemi, podle nichž televize znevýhodňovala hnutí SPD ve zpravodajských či diskuzních pořadech. Dodatek do zprávy, navrhl vložit místopředseda Daniel Váňa. Generální ředitel Petr Dvořák se proti tvrzení na jednání ohradil, zpráva podle něj nezohledňuje celkové zastoupení SPD na politické scéně a nezohledňuje zpravodajství a publicistku jako celek.
V Česku existuje v mezích možností slušná veřejnoprávní televize, část české veřejnosti a především její elity k ní ale mají neurotický vztah.
V době, kdy začali poslanci posuzovat kandidáty na nové členy Rady České televize, se opět projevují napjaté vztahy mezi částí radních a vedením televize. Kritikům generálního ředitele Petra Dvořáka se v radě podařilo prosadit usnesení, podle kterého nesplnil povinnost odpovědět na stížnost, což jí otevírá možnost hlasovat o jeho odvolání. Radní Hana Lipovská Dvořáka obviňuje z „kličkování“ a „vytáčení“, jiní radní naopak usnesení kritizovali jako účelové.
Hradní kancléř Vratislav Mynář, kterého na začátku února obvinila policie z poškozování finančních zájmů EU a o jehož evropské dotaci referovala jako první Česká televize, napsal otevřený dopis řediteli ČT. Vyzývá v něm k zavedení dobrovolných koncesionářských poplatků a kritizuje ČT za plány na výstavbu nových budov. Mynář kritizuje Českou televizi za řadu věcí. Například za výši koncesionářských poplatků a za návrh na jejich zvýšení.
Ve věku 77 let zemřel sportovní novinář Otakar Černý. V České televizi moderoval mimo jiné diskuzní pořad Co týden dal. Před patnácti lety založil a začal budovat program ČT sport. Informaci oznámila Česká televize. Černý se stal legendou české žurnalistiky a proslul hlavně svými svižnými a neotřelými otázkami.
Když byla zvolena nová Rada České televize, někteří komentátoři správně odhadli, že největší emoce sice budí Hana Lipovská a Luboš Xaver Veselý, ale bude to méně nápadný Pavel Matocha, kdo nakonec vezme Radu do ruky.
Z České televize (ČT) po 16 letech odchází moderátorka Daniela Písařovicová. ČT to uvedla na twitteru. Podle mluvčí Karoliny Blinkové moderátorka nebude v televizi od ledna, sama se rozhodla odejít. O jejím dalším působení nemá informace.
Kolem České televize začíná být zase živo. Postarala se o to Rada ČT, jejíž složení se letos obměnilo a noví členové veřejnoprávní televizi vnímají dost kriticky. Nečekaně a rychle odvolala svou dozorčí komisi, tedy poradní orgán, jenž pro radu připravuje podklady a analýzy. Vzbudilo to značný rozruch, nejenom proto, že se rada podle právních analýz rozhodla protiprávně. Někteří kritici jejího postupu v tom vidí projev snahy dosáhnout odvolání ředitele ČT Petra Dvořáka.
Občanská společnost, právě ta, která má stát za svou ČT, by měla v rámci Bělohradského definice brát spory jako věc, která k ní patří, a nesmí být z nich vyloučen ani někdo, kdo opravdu možná i od pohledu prozrazuje, že přišel z jiné party.
Česká biskupská konference nevyslyšela výzvu politiků TOP 09 Miroslava Kalouska a Karla Schwarzenberga, kteří ji žádali, aby vyzvala k rezignaci dva členy Rady České televize Hanu Lipovskou a Jaroslava Maxmiliána Kašparů. Církevní sdružení dalo ve svém prohlášení jasně najevo, že nemá v úmyslu do situace kolem veřejnoprávní televize jakkoli zasahovat. Oba zmiňovaní radní totiž konferenci v Radě ČT nezastupují, píše se v textu.
Prezident Miloš Zeman dal rozhovor Parlamentním listům, pronesl v něm tři významnější sdělení.
Nějak se mi to zase přihodilo. Zase se v téhle rubrice budu zabývat twitterovým účtem Jiřího Ovčáčka, navíc věcí, která může někomu připadat dost marginální, vidím v ní ale symptom nějakého pozoruhodného posunu. Prezidentův mluvčí chtěl vyjádřit názor, že Česká televize věnovala zbytečně velkou pozornost příjezdu Miloše Zemana na zasedání Poslanecké sněmovny, kde prezident mluvil o rozpočtu, a s přehnaně velkou péčí zaznamenávala obtíže, které měl při vystupování z auta. Pobouřený status uzavřel větou: „Na Kavkách se jistě tvářili slastně jako prof. Braun v Majorovi Zemanovi.“
Šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek a bývalý předseda strany Karel Schwarzenberg dnes v otevřeném dopisu poprosili Českou biskupskou konferenci, aby vyzvala k rezignaci Lipovskou a Jaroslava Maxmiliána Kašparů, které do Rady ČT nominovala konference a katolické církevní kruhy.
Odvolání dozorčí komise Rady ČT je podle prezidenta Miloše Zemana naprosto v pořádku. Skončit by pak podle něj měl i ředitel televize Petr Dvořák, řekl Zeman v rozhovoru pro server Parlamentní listy. Odvolání komise vyvolalo v minulých dnech protesty i obavy o nezávislost televize, předseda a místopředseda Rady kvůli výsledkům hlasování rezignovali. Senátní komise pro sdělovací prostředky označila postup rady za nezákonný.
Předseda Rady České televize René Kühn se rozhodl k 20. listopadu odstoupit z funkce. Důvodem je minulé jednání rady, kdy odvolala dozorčí komisi a rozhodovala o koupi a směně pozemku pod ostravským studiem. Na odvolání, o jehož návrhu se dozvěděl na poslední chvíli, měl jiný názor než většina členů rady. Na svůj post místopředsedy Rady ČT rezignoval i Jaroslav Dědič. Oznámili to na dnešním mimořádném zasedání.
Moderátor České televize se ocitl ve středu kontroverze – v něčem zvláštní a v něčem typické. Zaměřili se na něj lidé pracovně či jinak blízcí Hradu, tamní kancléř Vratislav Mynář si na Železného stěžoval v dopise pro Českou televizi.
Hradní kancléř Vratislav Mynář nařkl Českou televizi z neprofesionality, když jí vypadl signál při vysílání jmenování nového ministra zdravotnictví prezidentem republiky. Mynář to uvedl v dopise adresovaném generálnímu řediteli ČT, který se objevil na webových stránkách Hradu. Česká televize reagovala vyjádřením, kde celou situaci vysvětluje
Ministryně sociálních věcí Michaela Maláčová promluvila o svém šéfovi, premiéru Andreji Babišovi slovy vskutku nehledanými. Stalo se tak v konverzaci se štábem České televize, který připravoval pořad 168 hodin. Ministryně se údajně domnívala, že mluví mimo záznam. A ve vysílání se její slova o předsedovi vlády objevila. Debata se rozproudila i mezi novináři, někteří považovali jednání kolegů z ČT za ohrožující.
Soud se ve středu začal zabývat žalobou, kterou se koncern Agrofert domáhá omluvy od České televize (ČT). Koncern tvrdí, že ČT poškodila jeho pověst, když ho ve dvou reportážích spojila s odvoláním ředitele příbramského finančního úřadu. Karel Trefný byl totiž odvolán poté, co úředníci pod jeho vedením zpětně doměřili daň Agrofertu. Poté byl přeřazen na jinou pozici. Televize žalobu odmítá. Trvá na tom, že reportáže byly pravdivé a vyvážené a že nebyly objektivně způsobilé k tomu, aby pověst Agrofertu poškodily.
Středeční jednání Rady ČT vyvolávalo značné emoce. Atmosféru mezi radními vyostřilo schvalování výroční zprávy, především otázka, zda je hospodaření deficitní. Podle radního Zdeňka Šarapatky bylo trvání na zanesení informace do výroční zprávy politickým zadáním, se kterým do rady přišli nově zvolení radní. Konflikt mezi členy rady se strhl také kolem otázky odměn pro generálního ředitele ČT. Radní Hana Lipovská navrhovala nulu. Nakonec bylo rozhodnuto, že Petr Dvořák získá bonus ve výši dvou třetin roční mzdy, tedy zhruba 1,6 milionu Kč. Radní rovněž zvolili ze svých řad nového předsedu a to Reného Kühna.
Generální ředitel České televize (ČT) Petr Dvořák získá za loňský rok bonus ve výši dvou třetin roční mzdy, tedy zhruba 1,6 milionu Kč. Rozhodla o tom Rada ČT počtem osmi hlasů z 15. Důvodem snížení je podle členů rady horší komunikace s radou o přípravě rozpočtu na rok 2020. Loni dostal Dvořák bonus v nesnížené výši 2,4 milionu Kč a stejné to bylo i v předchozích letech.
Středeční zasedání Rady ČT, které bude přitom teprve druhé s novými členy, může být zřejmě velmi bouřlivé. Radní budou mimo jiné probírat bonusy generálního ředitele za minulý rok. Hojně diskutovaná členka Rady Hana Lipovská přitom kolegům navrhne, aby tento bonus činil nula procent. Petr Dvořák by měl mít za loňské výsledky České televize nárok na maximální finanční bonus. Tedy deset jeho měsíčních platů, což je 2,4 milionu korun. Podle radního Zdeňka Šarapatky se Lipovská za funkci upsala peklu.
