Babiš a Sobotka promrhali prosperitu. Na učitele se vykašlali
Včerejšek přinesl dvě důležité zprávy, které spolu přímo souvisí.
Včerejšek přinesl dvě důležité zprávy, které spolu přímo souvisí.
Školské odbory v úterý vyhlásily stávkovou pohotovost. Vadí jim, že vládní koalice odkládá rozhodnutí o zvýšení platů učitelů a dalších pracovníků ve školství. Členové vlády se v pondělí shodli na tom, že chtějí učitelům přidat, ale nedohodli se na tom, od kdy a o kolik. Učitelé se proto začnou připravovat na stávku. Novinářům to řekl šéf školských odborů František Dobšík.
Letos od listopadu by si mohli polepšit učitelé a úředníci samospráv, od ledna pak lékaři, sestry a zbývající pracovníci veřejného sektoru. Platové tarify by se mohly zvednout buď všem stejně o čtyři procenta, o 12 procent kantorům a o sedm procent ostatním, nebo o 15 procent učitelům a o deset procent ostatním. Počítá s tím návrh nařízení, který vláda zveřejnila na svém webu.
První školní den bývá organizován jako oslava vzdělanosti, společenské jednoty a osvíceného státu.
Děti nastupují v pondělí do školky. Ty předškolní dokonce povinně. Školky ale stále nevědí podle čeho a jak budou děti přezkušovat, pokud si pro ně rodiče zvolí tzv. individuální výuku a nebude tedy dítě do školky vodit každý den. Ministerstvo školství navíc pro Echo24 uvedlo, že žádnou komplexní metodiku zpracovat nehodlá, ačkoliv školy na ni čekají.
Školské odbory v pátek vyhlásily stávkovou pohotovost. V den protestní akce za zvýšení platů učitelů v regionálním školství o 15 procent a za navýšení rozpočtu vysokých škol ale ministr financí Ivan Pilný (ANO) uvedl, že nároky na platy učitelů převyšují možnosti návrhu státního rozpočtu. Protestního shromáždění v Betlémské kapli v Praze se účastnili i reprezentanti vysokých škol a profesních asociací.
Ministr financí Ivan Pilný (ANO) bude v nejbližším období jednat s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) o nárocích na zvýšení platů ve veřejné sféře. Pedagogům na pátečním protestu proti podfinancování školství v Betlémské kapli řekl, že nároky všech profesí na zvýšení mezd v příštím roce nemůže pokrýt.
Učitelé vyhrožují stávkou, pokud se jim nezvýší platy alespoň o 15 procent. Jejich reakce je přirozená. Ekonomika roste, stejně jako příjmy státu. Na každém rohu vidí billboardy, jak se v supermarketech zvedají platy o 20 a více procent.
Učitelé na základních, středních i vysokých školách požadují více peněz na platy, někteří už od listopadu. Ministr financí Ivan Pilný (ANO) i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) zatím však jen slibují. Kdy a zda vůbec se peníze na platy ve školství skutečně navýší, není jasné. Předseda Unie školských asociací Jiří Zajíček v rozhovoru pro Echo24 řekl, že situace je kritická a pokud školství peníze nedostane, nebude dostatek učitelů na výuku.
Školské odbory nebudou vyhrožovat stávkou za zvýšení platů, dokud se jedná. Své požadavky zopakují na protestním setkání 1. září v Betlémské kapli v Praze představitelům vlády. Na tiskové konferenci zástupců školských odborů a asociací a představitelů vysokých škol to řekl šéf školských odborů František Dobšík.
Za týden přibude předškolákům – a především jejich rodičům – nová povinnost. Předškoláci musí povinně nastoupit do školky. Rodiče, kteří své děti nepřihlásí, mohou dostat od obce pokutu až 5 tisíc korun. Podle starostů je však zákon nedokonalý, protože nemají jak kontrolovat, zda se dítě skutečně přihlásilo. Prováděcí předpisy stále chybí. Navíc se bojí, že budou muset udávat své sousedy. Jasné není ani to, kam a na co peníze z pokut půjdou.
Platy učitelů porostou nejspíš víc než platy ostatních pracovníků veřejného sektoru. Shodli se na tom v pondělí zástupci vlády a odborů. Dohoda o tom, o kolik a kdy si zaměstnanci veřejných služeb polepší, ale v pondělí nepadla. Další jednání se uskuteční v září. Novinářům to řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Odbory žádají pro kantory přidání o 15 procent a pro ostatní o deset procent od listopadu. Ve hře je víc variant.
Učitelé i akademici si již dlouho stěžují na nízké platy. O výrazné podfinancovanosti celého sektoru veřejně hovoří i rektoři, zástupci odborů a ředitelé gymnázií a na září a říjen plánují protestní akce. Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima v rozhovoru pro Echo24 řekl, že jako učitelé sice nemohou naplánovat protestní akce, při nichž zastaví metro či vlaky, ale slíbil, že o nich bude slyšet a budou vidět.
Učitelé i akademici plánují na 1. září protestní akce za vyšší platy. Pokud je vláda nevyslyší, může dojít i k posunu či přerušení výuky. Univerzity by také mohly přestat přijímat studenty úplně. Hlavním důvodem protestů je totiž dlouhodobá podfinancovanost sektoru a plané sliby politiků. Odbory chtějí, aby učitelé dostali přidáno alespoň o 15 procent.
Spolková země Dolní Sasko plánuje zákaz burek a nikábů ve veřejných školách. Potřebnou legislativu již schválil místní zemský sněm, a očekává se, že bude vyhlášena tento měsíc. Zprávu přinesl server Local.
Nad právní úpravou povinné maturity z matematiky se musí zamyslet Ústavní soud. Obdržel návrh skupiny poslanců na zrušení části školského zákona, na jehož základě smí vláda svým nařízením stanovit, na kterých oborech bude matematika povinnou součástí zkoušky. Terčem návrhu, který ČTK získala z přehledu plenárních věcí Ústavního soudu, je také aktuální znění vládního nařízení.
Povinný předškolní rok začne pro děti platit již v září. Ti, kterých se to týká, se měli ve školkách přihlásit do konce května. Rodiče, kteří to neudělali, spáchali přestupek a hrozí jim pokuta až pět tisíc korun. Předsedkyně asociace předškolní výchovy Eva Opravilová říká, že praxe je zatím nejasná, protože nikdo zřejmě nemá povinnost vyhledávat rodiče a zjišťovat, proč dítě nepřihlásili.
Na kariérní řád učitelů dostalo ministerstvo školství z unijních peněz více než 400 milionů korun. Zákon ale ve sněmovně neprošel a resortu školství tak přibyly další komplikace. Musí totiž připravit jiný projekt na podporu učitelů, aby Česká republika o peníze nepřišla.
Rostoucí výdaje na studium se odrážejí na americkém trhu s nemovitostmi. Stále méně zadlužených absolventů si může dovolit investici do vlastního bydlení. Podle nové studie americké centrální banky (Fed) se pro ni tak rozhodlo o 35 procent méně lidí ve věku mezi 28 až 30 lety.
Zástupci vysokých škol a odbory požadují, aby vysokoškolský rozpočet pro příští rok zahrnoval slibované 4,5 miliardy korun navíc. O prázdninách o tom chtějí vyjednávat s politiky. Pokud s požadavky neuspějí, jsou připraveni v září a říjnu k nátlakovým akcím, může dokonce dojít ke stávce, a tedy posunutí začátku semestru, oznámil šéf České konference rektorů Tomáš Zima.
Kariérní řád učitelů, který měl podle ministerstva školství profesi zatraktivnit, u poslanců ztroskotal. Sněmovna ve středu nepřijala svou ani senátní verzi novely o pedagogických pracovnících, jež by řád zavedla. Legislativní cesta předlohy tím skončila.
Většina poslanců hnutí ANO zřejmě nepodpoří ve Sněmovně kariérní řád učitelů ani v poslanecké, ani v senátní verzi. Novinářům to v úterý řekla poslankyně Ivana Dobešová (za ANO). Závazné hlasování o novele nebudou mít podle šéfa stranického klubu Jiřího Miholy ani zákonodárci KDU-ČSL.
Děti a studenti mají nyní klid nejen od školních povinností, ale také od „předvolebních“ debat, které tradičně politici ve školách pořádají. Ačkoliv zákon propagaci politických stran zakazuje, běžně se před volbami debaty s politiky na školách pořádají. Zákon totiž propagaci nevymezuje a podle ministerstva školství je na každém řediteli, jak jeho dodržování ohlídá.
Podle nedávno přijaté novely zákona se sice v Česku mohou studovat dvě nové zdravotnické profese terapeut tradiční čínské medicíny a specialista tradiční čínské medicíny, ale v praxi to bude horší. Vysoké školy až na výjimky s novelou nesouhlasí a nové obory zavést neplánují. S informací přišel v úterý deník E15.
V Bosně a Hercegovině už přes rok protestují studenti středních škol z města Jajce a dalších proti segregaci na školách, respektive proti konceptu „Dvě školy pod jednou střechou“. Tento systém dle nich podporuje etnické napětí už od dětského věku. Studenti z Jajce nyní slaví. Rok trvající kampaň s sebou přinesla první výsledek.
Školy v anglických hrabstvích West Midlands, Hampshire a Essex se rozhodly bojovat proti neomluveným hodinám. V případě opakovaného pozdního příchodu dostanou rodiče žáka pokutu ve výši v přepočtu přes 1700 Kč. Pokud ji nezaplatí do osmadvaceti dnů, hrozí pokuta v přepočtu téměř 75 000 Kč, nebo dokonce odnětí svobody až na 3 měsíce, informuje The Telegraph.
Školní obědy zdarma dostane v příštím roce až 10 000 žáků ze sociálně slabých rodin. V rámci výzvy Potravinová pomoc dětem ve vážné sociální nouzi je za ně zaplatí ministerstvo práce a sociálních věcí. Uvedla to v úterý v Praze ministryně Michaela Marxová. Projekt pro žáky základních a mateřských škol je financován z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám.
Odvolaná náměstkyně ministerstva školství Simona Kratochvílová, která čelí společně s bývalým šéfem českého fotbalu Miroslavem Peltou obvinění ze zmanipulování sportovních dotací, zůstává ve vazbě. Podle pražského městského soudu totiž přetrvává obava, že by mohla ovlivňovat svědky. Vyplývá to z usnesení, které ve čtvrtek na žádost ČTK poskytla mluvčí soudu Markéta Puci.
Prezident Miloš Zeman ve středu na Pražském hradě jmenoval novým ministrem školství dosavadního náměstka Stanislava Štecha (za ČSSD). Ve funkci vystřídal Kateřinu Valachovou (ČSSD), která se v květnu rozhodla rezignovat kvůli podezření ze zneužití sportovních dotací na ministerstvu.
Prezident Miloš Zeman podepsal jmenovací dekrety 86 nových profesorů vysokých škol. Jmenovací dekrety jim koncem týdne předá zástupce ministerstva školství, zřejmě Stanislav Štech, který má ve středu v ministerské funkci vystřídat odcházející Kateřinu Valachovou (ČSSD).