Poslanec Spolkového sněmu Petr Bystroň z Alternativy pro Německo (AfD), který je spojován v posledních týdnech s pochybnými kontakty s Kremlem, obdržel výhružný dopis. V dopise je Bystroň žádán o sto tisíc eur, pokud si „váží svého života“. O údajném zapletení a spolupráci členů AfD s autoritářskými režimy poslanci debatovali ve čtvrtek na plénu.
Salon Echa má tentokrát zpravodajské zaměření. Odpichuje se od zátahu BIS oznámeného premiérem Petrem Fialou těsně před Velikonocemi slovy: „Odhalili jsme proruskou síť, která rozvíjela operaci s cílem šířit ruský vliv a podkopávat bezpečnost v celé Evropě.“ Operace prý sestávala jednak z provozu dosud málo známého webu Voice of Europe, jednak z financovaní populistických politických proudů různě po Evropě, nikoli z České republiky, ale v ČR ano. Do debaty se zapojili poslanec Spolkového sněmu za AfD Petr Bystroň, Robert Králíček z bezpečnostního výboru PS za ANO, šéf výboru Pavel Žáček (ODS) a bezpečnostní analytik a ještě dřív signatář Charty 77 a bubeník Plastic People Jan Schneider.
Poslanec Alternativy pro Německo (AfD) a dvojka stranické kandidátky pro volby do Evropského parlamentu Petr Bystroň cítí po dnešním jednání předsednictva strany jasnou podporu. Bystroň to řekl poté, co vedení strany vysvětlil podezření, že dostával úplatky od proruské sítě. Bystroň přijímání peněz odmítl. Německá média k dnešnímu jednání AfD s odvoláním na své zdroje uvedla, že předsednictvo Bystroně skutečně podpořilo.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová slíbila, že bude čelit ruskému vlivu v Evropě. Před červnovými volbami do Evropského parlamentu kontinent podle ní čelí útokům "jak zevnitř, tak zvenčí". Von der Leyenová zahájila evropskou kampaň evropských lidovců, chce "vrátit úder" nacionalistické pravici. Zmínila několik stran mezi nimi německou AfD a francouzské Národní sdružení.
Vedení Alternativy pro Německo (AfD) není podle informací deníku Bild spokojeno s vyjádřením svého poslance a dvojky na stranické kandidátce pro volby do Evropského parlamentu Petra Bystroně k podezřením z braní úplatků. Bystroň ve čtvrtek v dopise spolupředsedům strany Alici Weidelové a Tinu Chrupallovi odmítl, že by od proruské zpravodajské platformy Voice of Europe či od Rusů dostával peníze. Vedení strany ztrácí v Bystroně důvěru.
Poslanec Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň v dopise vedení strany odmítl podezření, že od proruské sítě a od Rusů přijímal úplatky. Informovala o tom agentura DPA, která má dopis k dispozici. Bystroňovo prohlášení podle DPA přijala AfD dnes odpoledne. Bystroň už dříve řekl, že chce vedení strany celou kauzu osobně vysvětlit po velikonočních prázdninách. Ty v Berlíně skončí tento týden. Příležitost k tomu bude mít příští týden v pondělí, kdy zasedá vedení AfD.
Spolkový poslanec za německou politickou stranu Alternativa pro Německo (AfD) Petr Bystroň právně napadne tvrzení českého Deníku N, že přijímal výhody od ruské vlivové organizace. Bystroň, který je českého původu, ČTK řekl, že nynější kauza je pomstou vlády premiéra Petra Fialy za jeho projev na předloňské protivládní demonstraci v Praze. Deník N společně s německým týdeníkem Der Spiegel ve čtvrtek napsaly, že Bystroň byl podle podezření Bezpečnostní informační služby (BIS) jedním z politiků, kteří od proruské organizace dostávali peníze.
Demonstrace proti pravicovému extremismu ovládly Německo poté, co novináři „výzkumného portálu“ Correctiv přinesli explozivní odhalení „tajného plánu proti Německu“. Podle jejich příběhu, který přejala i česká média, se v postupimské vile Adlon loni v listopadu konala utajovaná schůzka, na níž vysocí politici z AfD, členové CDU, významní němečtí podnikatelé a postavy „nové pravice“ plánovali „remigraci“, tedy odsun, přesídlení či rovnou vyhnání milionů cizinců či Němců neněmeckého původu ze země.
S podporou vlády přišlo dnes více než 150 000 lidí v Berlíně na demonstraci proti tzv. pravicovému extremismu a nenávisti. Uvedla to s odvoláním na policii v německé metropoli agentura DPA. Pořadatelé shromáždění hovoří ještě o vyšším počtu účastníků, sešlo se jich podle nich okolo 300 000. V plánu mají vytvořit obrovský lidský řetěz. Protesty, kterým se dostává velké publicity, nicméně kontrastují s nejnovějšími průzkumy, podle kterých 80 procent Němců nedůvěřuje vládě ohledně migrační politiky.
Tisíce Němců vychází do ulic demonstrovat proti pravicově populistické Alternativě pro Německo (AfD). Její vedení přechází do protiútoku. V rozhovoru pro londýnský list Financial Times spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová nadnesla možné referendum ohledně vystoupení Německa z Evropské unie, která nefunguje podle jejích představ. Poté, co Afd převezme vládu, chce vyřešit "demokratický deficit" EU a omezit moc Evropské komise. V opačném případě hrozí "Dexitem", odchodem Německa z EU.
Pořadatel demonstrace proti pravicovému extremismu a straně Alternativa pro Německo (AfD) v Mnichově odvolal akci kvůli přeplněnosti. Policejní mluvčí řekl německé agentuře DPA, že na akci dorazilo nejméně 80.000 účastníků a nebylo již možné zaručit jejich bezpečnost. Organizátoři mluví až o 250.000 demonstrantech. Demonstrace se konají v celém Německu. Již v pátek musela být kvůli velkému množství lidí odvolána demonstrace proti AfD v Hamburku.
Členové německého konzervativního spolku WerteUnion, zástupci pravicové Alternativy pro Německo (AfD) a příslušníci krajně pravicového hnutí loni v listopadu v Postupimi jednali o možnostech, jak z Německa vystěhovat miliony lidí s přistěhovaleckým původem. Tvrdí to investigativní skupina Correctiv, podle které se o utajené schůzce neměl nikdo dozvědět. Zpráva vyvolala na německé politické scéně pobouření, spolkový kancléř Olaf Scholz účastníky jednání označil za fanatiky s asimilačními fantaziemi.
Většina Němců očekává, že se pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) ujme vlády nejméně v jedné ze tří spolkových zemích, ve kterých se v letošním roce konají regionální volby. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu institutu YouGov pro agenturu DPA. Zemské volby se v září konají v Sasku, Durynsku a Braniborsku. Ve všech třech regionech je AfD podle sondáží nejsilnější politickou stranou. Celostátně získala v průzkumu AfD 23 procent, což je výrazný nárůst od posledních voleb, kdy získali 10,3 procenta v roce 2021.
Saské struktury strany Alternativa pro Německo (AfD) označila civilní kontrarozvědka v této spolkové zemi za skupinu s prokazatelnými pravicově extremistickými cíli. Dnes o tom informovala agentura DPA. Sasko, které sousedí s Českem, platí za jednu z bašt AfD.
Německá policie v pondělí zatkla nedávno zvoleného poslance bavorského zemského sněmu za protiimigrační stranu Alternativa pro Německo (AfD) Daniela Halembu. S odvoláním na tiskového mluvčího státního zastupitelství ve Würzburgu o tom informovala agentura DPA. Bavorští zástupci AfD označují zadržení poslance za státní represi a Halemba mluví o honu na opozici. Úřady 22letého Halembu vyšetřují kvůli výrokům podněcujícím k nenávisti proti skupinám obyvatel a kvůli používání symbolů extremistických organizací.
Alternativa pro Německo, ta politická strana, o které se obvykle píše jako o extremistické nebo krajně pravicové, mívala donedávna silné pozice jen v tzv. nových spolkových zemích, tedy tam, kde byla kdysi NDR. Mohlo se to tedy vykládat tak, že jsou tam lidé zaostalí, nedemokratičtí, netolerantní. A protože tím klíčovým slovem, proč má ta strana takový úspěch, byla migrace, tak se také říkalo, že je to tím, že na Východě nejsou zvyklí na cizince. A proto volí protiimigrační stranu. To se po dvou nedávných zemských volbách ve starých spolkových zemích už tak jednoduše říci nedá.
Po špatném výkonu vládních stran v zemských volbách v Bavorsku a Hesensku, kde sociální demokracie (SPD) skončila s nejhorším výsledkem v poválečných dějinách, přišla pro německou „semaforovou“ vládu další rána. Podle posledního průzkumu spolkových voleb dosáhli společně SPD, Zelení a Svobodná demokratická strana (FDP) pouhých 36 procent, což je nejméně od voleb do Spolkového sněmu, píše list Bild. Nejvíce si naopak přilepšila Alternativa pro Německo (AfD) s tím, že ve volebních průzkumech dosáhla nového maxima s 23 procenty.
Zemské volby v Bavorsku a Hesensku v neděli podle očekávání jasně vyhráli konzervativci, naopak sociální demokraté (SPD) spolkového kancléře Olafa Scholze skončili s dosud nejhorším výsledkem. Uvádí to odhady veřejnoprávních televizí ARD a ZDF zveřejněné po uzavření volebních místností. Podle odhadů si výrazně polepšila Alternativa pro Německo (AfD), kterou televize Phoenix označila za skutečného vítěze voleb.
Je tu nový doklad toho, jak se i v Evropě přiostřují poměry a zhoršuje se ovzduší ve společnosti. Alternativa pro Německo (AfD), pravicová, až krajně pravicová strana a současně jediná skutečná opozice u našich sousedů, posílila a v žebříčcích dosahuje na druhé místo. Teď o víkendu se konají dvoje zemské volby, v Hesensku a v Bavorsku. V bavorském Ingolstadtu měl ve středu na mítinku AfD vystupovat předseda strany Tino Chrupalla (48). Před začátkem si s Chrupallou pod tribunou pořizovali selfie fanoušci, a jak se zdá, i jeden atentátník.
Pouhých 37 procent Němců by aktuálně volilo jednu ze stran vládní koalice, což je o 15 procentních bodů méně než v posledních spolkových volbách. Informoval o tom v sobotu deník Bild, podle kterého to znamená, že pro příště není žádná šance na pokračování semaforové vlády. Naopak národně pravicová opoziční strana AfD získala další bod, volilo by ji 22 procent německých voličů. V úterý to bylo přesně dva roky, kdy Olaf Scholz a jeho SPD triumfovali ve volbách do spolkového sněmu.
Alternativa pro Německo (AfD) je po Sasku, Braniborsku a Durynsku rovněž nejsilnější politickou stranou také v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Vyplývá to z průzkumu veřejnoprávní televizní a rozhlasové stanice NDR. Regionu na severovýchodě Německa dosud jasně dominovala sociální demokracie (SPD) zemské premiérky Manuely Schwesigové. Zatímco volby v Meklenbursku-Předním Pomořansku v roce 2021 drtivě vyhrála SPD s takřka 40 procenty, nyní by podle agentury Infratest dimap dostala jen 23 procent hlasů.
Bavorská tajná služba může sledovat celou bavorskou pobočku opoziční Alternativy pro Německo (AfD), a to za použití nejen veřejných zdrojů, ale také zpravodajských prostředků. V pátek to oznámil bavorský správní soudní dvůr, který rozhodl ve zrychleném řízení. Proti verdiktu se není možné odvolat. Německá média se shodují, že pro AfD je to značná rána, neboť v Bavorsku se za tři týdny konají zemské volby.
Místopředsedkyně německé strany Alternativa pro Německo (AfD) Alice Weidelová v rozhovoru v německé televizi uvedla, proč nebyla 9. května na oslavě výročí konce 2. světové války. Pozvána byla u této příležitosti na ruskou ambasádu v Berlíně. „Nechtěla jsem oslavovat porážku své vlastní země,“ uvedla nyní podle serveru Welt.
Obliba německé vlády se dostala na nejnižší úroveň od jejího nástupu k moci. Uvedla to v pátek stanice Deutsche Welle s odkazem na průzkum DeutschlandTrend, který zkoumal nálady mezi Němci tento týden. Preference klesají trojici vládních stran, naopak konzervativní unie CDU/CSU i radikálně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) zaznamenaly mírný růst. Pro srovnání: Scholzova vláda má při měření spokojenosti horší výsledky než kabinet českého premiéra Petra Fialy, jemuž podle posledního průzkumu CVVM důvěřuje čtvrtina lidí.
Zatímco v části pětikoalice nebo na Pražském hradě se předpisově strachují o vývoj demokracie v Maďarsku, v kandidáta na diplomatickou nótu kvůli erozi demokracie zraje Německo. Na to si samozřejmě v Černínském paláci ani jinde nikdo netroufne a je dobré se mezivládně do politiky jiných zemí nemíchat. Ale je to dvojí metr jak Brno. Začněme ilustrativním příkladem toho, co se v Německu děje. Na bývalého ředitele kontrarozvědky Hanse-Georga Maassena, mezitím tatáž kontrarozvědka, již ještě před pěti lety řídil, založila spis.
Německá radikálně národně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) označila EU za „neúspěšný projekt“ a vyzvala k jejímu obnovení jako „Konfederace evropských národů“, uvedla strana ve svém volebním programu pro volby do EU, který byl přijat v neděli 6. srpna. Upozornil na to zpravodajský web Euractiv. Podle konzervativců z CDU vyhlásila AfD svým programem válku Evropě. V programu strany se uvádí, že EU prý nelze reformovat, a proto je stranou považována za neúspěšný projekt.
Německá protiimigrační strana Alternativa pro Německo (AfD) tvrdě kritizovala šéfa kontrarozvědky Thomase Haldenwanga za komentář o poměrech uvnitř této strany. Haldenwang uvedl v souvislosti s výběrem kandidátů do voleb do Evropského parlamentu, že uvnitř AfD slábne umírněné křídlo. Podle německého tisku se kontrarozvědka, Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), u soudu zavázala, že se zdrží dalších komentářů během výběru kandidátů.
V uplynulých dnech se na evropské politické mapě na chvíli vynořily obrysy jedné potenciální revoluce. Předseda opoziční Křesťanskodemokratické unie Německa Friedrich Merz nevyloučil, že jeho CDU by na komunální úrovni mohla začít volně spolupracovat s radikálně pravicovou Alternativou pro Německo. AfD byla dosud držena v izolaci, kontrarozvědka ostentativně prověřuje, zda ji má sledovat. Avšak Alternativa dosahuje v průzkumech celostátně přes 20 procent, rekord teď hlásí agentura Insa s 22 body.
Předseda původně konzervativní CDU Friedrich Merz od svého nástupu do funkce předloni neustále stavěl protipožární zeď kolem divoce pravicové Alternativy pro Německo. V tamním politickém žargonu takovou protipožární zeď vztyčují politici, když dávají najevo, že mají zásady.Minulý víkend Merz připustil, že protipožární zeď nebude až tak neprodyšná. Doslova řekl, že komunální politika a starostové či primátoři se obejdou bez protipožární zdi. Ovšem stačil den a několik protestujících hlasů z vlastní strany, aby Merz na Twitteru otočil zpět. Prý že zákaz spolupráce CDU s AfD platí i na komunální úrovni.
Šéf německé opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz vyvolal velké pobouření výroky, ve kterých nevyloučil spolupráci s populistickou a protiimigrační Alternativou pro Německo (AfD) na komunální úrovni. Merz, který doposud AfD označoval jako krajní pravici, po kritice z řad opozice i z vlastní unie ujistil, že konzervativci nebudou s alternativou spolupracovat. Z původních Merzových nedělních slov měla radost AfD,
