Podle předběžných volebních výsledků z německého Hesenska vyhrála CDU s 27,5 %, druhá SPD výrazně neuspěla, když získala jen 20 %, stejně jako Zelení. Čtvrtá Alternativa pro Německo (AfD) získala 13 %, do zemského parlamentu by se dostali ještě Svobodní demokraté (FDP) se 7 % a Levice (Die Linke) se ziskem 6,5 %.
Velké německé koalici křesťanských stran CDU/CSU a tamější sociální demokracie (SPD) se v průzkumech daří stále hůře. A propad pokračuje i po bavorských zemských volbách z minulého týdne. Unie se sice v zatím posledním průzkumu pro nedělní vydání deníku Bild znovu umístila na první příčce, ovšem se ziskem pouhých 25 procent, což značí hned nekolikaprocentní propad oproti zářijovým šetřením. SPD by volilo jen 15 procent voličů. Posílili jen němečtí Zelení, kteří poskočili na 19 procent.
Je Bavorsko výchylkou ze středoevropského trendu posledních let, kdy každé volby přinášejí posun doprava? Ano. Vzhledem k tomu, že Bavorsko je v Německu šifra pro konzervativní až reakční názory a politiku a že nosič onoho konzervatismu, bavorská CSU, přišla o absolutní většinu a skoro o čtvrtinu hlasů. Zelení mají v Bavorsku, v terénu pro ně dosud nepřátelském, skoro 18 procent. Zato Alternativa pro Německo (AfD) je s 10 procenty na spodní hranici očekávání.
Nedělní zemské volby v Bavorsku vyhrála vládnoucí Křesťanskosociální unie (CSU), potvrdily dnes předběžné oficiální výsledky. Zisk 37,2 procenta hlasů ale pro tuto stranu představuje nejhorší výsledek za téměř 70 let. Druhou nejsilnější stranou se stali Zelení (17,5 procenta hlasů) a do bavorského parlamentu se poprvé dostala protestní Alternativa pro Německo (AfD) s 10,2 procenta hlasů. Volební účast byla 72,4 procenta.
Volby v Bavorsku včera německá média předem pojednávala jako zlomovou událost nadregionálního významu.
Protestní Alternativa pro Německo (AfD) v neděli ve Wiesbadenu navzdory tvrdé kritice židovských organizací založila vnitrostranickou platformu Židé v AfD. Zatím její řady čítají 24 členů, kteří musejí etnicky nebo nábožensky patřit k židovstvu.
Petr Bystroň je výrazný poslanec německé opoziční strany AfD. Na konci září provázel do Lán bývalého Trumpova stratéga Steva Bannona. Bannon si před pár měsíci v Bruselu najal kancelář, z níž se snaží pomáhat před evropskými volbami stranám, které oponují masovému přistěhovalectví z třetího světa. Proč si americký republikán chtěl o svých představách konzervativní revoluce v Evropě povídat se starosocialistou Milošem Zemanem? A proč utečenec z komunismu Bystroň dnes v Německu zažívá déjà vu?
Spolupředseda protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) Alexander Gauland si ve střednědobém horizontu a za určitých okolností dokáže představit vládní koalici s Křesťanskodemokratickou unií (CDU). Strana, v jejímž čele nyní stojí kancléřka Angela Merkelová, ale musí být znovu konzervativní, zdůraznil Gauland v rozhovoru, který v pondělí otiskne deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Z CDU se předtím ozval vstřícný hlas vůči AfD z úst nového předsedy frakce křesťanských demokratů v saském zemském sněmu Christiana Hartmanna. Ten nevyloučil koalici s AfD po zemských volbách v Sasku v příštím roce.
Nový předseda frakce CDU v saském zemském sněmu Christian Hartmann pro rozhlasovou stanici MDR Sachsen odmítl vyvrátit uzavření možné budoucí koalice s pravicovou Alternativou pro Německo (AfD). Podle jeho slov by CDU měla společně s SPD vlastními tématy a vizemi přesvědčit voliče, že neexistují jiné varianty. Na otázku, zda může Hartmann vyloučit možnou budoucí koalici s AfD, odmítl šéf saské CDU jasně odpovědět. „To ode mě teď v této formě neuslyšíte.
V neděli 14.října se v sousedním Bavorsku konají volby do zemského sněmu. Jejich výsledek může mít přímý vliv na stabilitu velké koalice, která vládne celému Německu. Tradiční státostraně, CSU, totiž hrozí debakl historických rozměrů.
Prezident Miloš Zeman přijal na zámku v Lánech bývalého Trumpova stratéga Steva Bannona, který je považován za strůjce úspěchu amerického prezidenta ve volbách. Spolu s ním Zemana navštívil německý poslanec Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň. Informoval o tom mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.
Zemské volby v Bavorsku mohou přerůst v politické zemětřesení, je přesvědčena německá politoložka Ursula Münchová. Otřesy říjnového hlasování nemusí být citelné jen ve spolkové zemi u českých hranic, ale také v Berlíně, kde by je jako první pocítil ministr vnitra a předseda Křesťanskosociální unie (CSU) Horst Seehofer.
Pokud by se nyní uskutečnily parlamentní volby, protestní Alternativa pro Německo (AfD) by se patrně stala druhou nejsilnější stranou na německé politické scéně. Podle průzkumu pro deník Bild by si přišla na 16,5 procent hlasů, tedy stejně jako vládní sociální demokraté (SPD), jejichž popularita však u voličů dále klesá.
V Německu se po událostech ve východoněmeckém Chemnitzu diskutuje o tom, zda by Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV), tedy civilní kontrarozvědka, měl začít sledovat protestní Alternativu pro Německo (AfD). Důvodem je především blízkost politiků AfD k protiimigračnímu hnutí Pegida.
Ve střety a šarvátky s policií se v sobotu večer ve východoněmeckém Chemnitzu (Saské Kamenici) proměnil závěr protestního pochodu organizovaného protiimigračním hnutím Pegida a protestní stranou Alternativa pro Německo (AfD). Policie, která má na místě stovky příslušníků, večer zasahovala také v oblasti nádraží proti „narušitelům“ z pravicového i levicového tábora. Napadení se nevyhnuli ani někteří novináři.
Německá vláda v pondělí tvrdě odsoudila dění v Chemnitzu (Saské Kamenici), kde po nedělní násilné smrti pětatřicetiletého muže vyšli lidé do ulic. Část z nich přitom útočila na cizince. V Německu takové počínání a rozsévání nenávisti nemá podle spolkové vlády co dělat.
Alexander Gauland, jeden ze dvou spolupředsedů protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), odmítá plán Steva Bannona, bývalého poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa, vytvořit velkou populistickou alianci, která by oslabila Evropskou unii. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na rozhovor, který Gauland poskytl mediální skupině Funke Mediengruppe.
Polská vláda po měsících sveřepého boje přece jen ustoupila od záměru trestat až vězením každého, kdo užije termín polské koncentrační tábory nebo připíše polskému národu či státu odpovědnost za nacistické zločiny spáchané třetí říší.
Do ulic Berlína v neděli vyšly tisíce příznivců i odpůrců protiimigrační opoziční strany Alternativa pro Německo (AfD). Pochod až 5000 stoupenců AfD, které přivezly autobusy z celého Německa, začal před hlavním nádražím a zamířil k Braniborské bráně. Odpůrců AfD, kteří se sešli před budovou Spolkového sněmu, ale bylo mnohem více, podle odhadů kolem 20 000. Na všechny akce dohlíželo asi 2000 policistů, uvedla agentura Reuters.
Bývalý prezident České republiky Václav Klaus se v pátek v německém Trevíru zúčastní série akcí pořádaných německou stranou Alternative für Deutschland varujících před opětovným vytvářením kultu osobnosti Karla Marxe (AFD gegen Marx-Kult). Ve stejný den předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker zahájí ve stejném městě oslavy Marxova narození.
Věděli jste, že ve východním Německu se dalo do pohybu volné intelektuální hnutí, které se odvolává na Chartu 77? Po knize Benediktova cesta amerického konzervativce Roda Drehera, který se inspiruje Havlovou Mocí bezmocných a Bendovou Paralelní polis, je to v krátké době už podruhé, co se ke svobodomyslné tradici českého disentu hlásí konzervativci a politicky nekorektní pravice.
Pokud by se nyní v Německu konaly parlamentní volby, získala by protiimigrační a protiislámská strana Alternativa pro Německo (AfD) více hlasů než sociální demokracie (SPD). Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění agentury INSA, který v pondělí zveřejnil deník Bild. Sociální demokraté, kteří loni v září ve volbách dosáhli s 20,5 procenty hlasu nejhoršího výsledku od druhé světové války, by nyní podle průzkumu dostali ještě o pět procentních bodů méně.
Legendární agent izraelské tajné služby Mossad, který se v roce 1960 podílel na únosu nacisty Adolfa Eichmanna z Argentiny, překvapivě podpořil německou protiimigrační a protiislámskou stranu Alternativa pro Německo (AfD). Jednadevadesátiletý Rafi Ejtan, který byl v letech 2006 až 2009 také izraelským ministrem pro záležitosti důchodců, ocenil její postoj k judaismu i názor na islám, informovala agentura AP. Jeho výroky vyvolaly v Izraeli pobouření.
Policisté ve středoněmeckém Hannoveru v sobotu použili vodní dělo proti demonstrantům, kteří se snažili zablokovat příjezd ke kongresovému centru, kde se koná sjezd protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD). Uvedla to agentura DPA.
Předseda bavorské organizace strany Alternativa pro Německo (AfD) Petr Bystroň se rozhodl ze své funkce odejít. Podle tiskové agentury DPA v úterý večer oznámil, že na stranickém sjezdu 25. a 26. listopadu už kandidovat nebude.
Křesťanskodemokratické unii (CDU) německé kancléřky Angely Merkelové i protiimigrační Alternativě pro Německo (AfD), které donedávna předsedala, chce svou novou stranou konkurovat Frauke Petryová. Její nové politické uskupení se jmenuje Modrá strana (Die Blaue Partei), sdělila ve čtvrtek pravicová politička, a ukončila tak spekulace o své politické budoucnosti.
Něco se stalo, říkají si v posledních měsících politici tradičních západních politických stran. Jmenoval se tak román Josepha Hellera, druhý po slavné Hlavě 22, a připomíná ho to víc než jen názvem. Ten román není o tom, co se stalo. Je o pocitu, že se protagonistovi něco stalo. Ne o vzpomínce, co to bylo, ale o úzkostném pocitu, že věci jsou tak divné, že se bezpochyby něco stát muselo, že takhle to přece nikdy nebylo.
Alternativa pro Německo (AfD) je ve skutečnosti import z Česka. Při pohledu na volební mapu nejde k jinému závěru ani dojít. Nejlepší výsledky z celého Německa, přes 30 procent, měla strana odcházející předsedkyně Frauke Petryové v šesti volebních obvodech Saska.
Drážďanské státní zastupitelství obžalovalo bývalou šéfku protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) Frauke Petryovou z křivopřísežnictví. Údajně se ho dopustila v listopadu 2015, kdy podle vyšetřovatelů nepravdivě vypovídala před výborem saského zemského sněmu. Petryová, které hrozí až několikaletý trest odnětí svobody, tvrdí, že je nevinná.
Fenoménem německých voleb 24. září se stala protipřistěhovalecká a eurokritická Alternativa pro Německo (AfD) s téměř 13 procenty.
